Já a ty?MY!

19. srpna 2010 v 1:56 | Rico |  Jednorázovky
Ehm no napadla mě jedna taková jednorázovka,tak uvidim,co z toho vznikne a jak se vám to bude líbit.
Stojím v koupelně před zrcadlem a upravuju si vlasy.Pohled mi sklouzl na náramek na mém levém zápěstí.Dal mi ho ON v době,když jsme ještě byli "spolu".Teda mi spolu nikdy doopravdy nechodili,protože o mě stál i jeho nejlepší kámoš.Byla jsem na škole nová a Denny a on mě okamžitě začali balit.Oba krásní,milí a strašně sexy.Nemohla jsem se prostě rozhodnout a po neustálém odmítání jsem podlehla.Ale ne jen jednomu,ale oboum.Dali mi čas,abych se mezi nimi rozhodla.A ikdyž byl jeden žárlivější,než druhej stáli o mě dle jejich slov tolik.Že zkousli to,že jsem "byla" s jedním i druhým.Čas plynul a já se stále nemohla rozmyslet,každej byl jinej a já je měla ráda.Ikdyž i moje nejlepší kamarádka říkala,že už jsem se rozhodla,akorát si to nechci stále připustit.Jeden deštivej listopadovej den a strach o život milované osoby rozhodly.Byl zrovna zápas Zmijozelu proti Nebelvíru a jelikož to vypadalo,že vyhrajeme.Značně rozzuřený nebelvírský odrážeči odrazili dva potlouky na Denny-střelce a JEHO-chytače.V tu chvíly když jsem je viděla padat k zemi se mi zastavilo srdce.A když mi madame Pomfreyová řekla,že ON je v komatu a neví kdy se probere,protože ta rána do hlavy byla moc velká.Málem jsem umlátila toho blbýho odrážeče.V tu chvíly jsem si konečně připustila koho miluju.Dennyho naštěstí potlouk zasáhl "jen" do koštěte,takže za pár dní byl v pořádku.O všem jsme si promluvili a on mi řekl,že už to dávno věděl a že doufá,že spolu budem štastní.V tu chvíly jsem byla štastná,ikdyž jsem na novou školu nechtěla.Nakonec jsme byla rodičům vděčná,že mě přinutili se přestěhovat.Našla jsem si tu spoutu dobrých přátel,tu nejúžasnější nejlepší kamarádku na světě,nejlepšího kamaráda a lásku mýho života.Co mi chybělo?Jen to,aby se konečně probudil a já se zas podívala do těch nejkrásnějších očí na světě.
A konečně přišel den,kdy se probral.Ale už to nebyl ON.Ten,kterého jsem milovala.Jeho oči byly chladné jak led a jeho slova mě bolela.Nepoznávala jsem ho,ale to co říkal,ten ton kterým to říkal,jeho výraz,pohrdání a výsměch znějící v jeho hlase mi ubližovaly.Pomalu každým svým slovem a pohrdavým úšklbkem zadupával moje city hluboko do země.Snažila jsem se být silná nebrečet před ním,ale nešlo to nejdřív jedna slza,druhá.A ON?Vysmál se mi,že jsem trapná chudinka.
"Jdi vypadni,už tě nechci.Užili jsme si,ale ted je čas jít o dům dál.Snad sis nemyslela,že k tobě snad něco cítím?Jsi jen hloupá malá holka,která naletěla sladkým řečičkám.Celou dobu šlo jen o to,abych Dennymu ukázal,že jsem lepší a vidíš?Jsem.Ty nejsi pro mě dost dobrá,byla jsi mi celou dobu jen pro smích.Trapná chudnka,které si myslela,že by se do ní mohl zamilovat někdo jako já."
Bolelo to,ale věřím tomu,že ta facka,kterou jsem mu vzápětí dala bolela taky.Nechtěla jsem tomu uvěřit,ale stačil jeden pohled.Jeden jedinej pohled do těch ledových oči,které se na mě dříve koukali s láskou a něhou.Jeden jedinej pohled a věděla jsem,že vše byla jen lež.Už jsem to dál nemohla snašet jeho pohradavý smích mě doprovázel až ke dveřím.Naposled jsem se otočila a na okamžik jsem měla dojem,že jsem v jeho očích viděla lítost nebo snad bolest.Ale vzápětí byly jeho oči opět chladné jako kus ledu.Nepsoled jsem se koukla na člověka,kterého jsem tak milovala a kterej mi tolik ublížil.
"Proklínám den,kdy jsem tě poznala Scorpiusy Malfoyi.Lituju tě jsi jen ubohej,namyšlenej,egoistickej,peroxidovej ubožák,kterej miluje jen sám sebe.Si stejnej ubohej hajzl jako tvůj otec a děda,není mezi vámi žádnej rozdíl.Doufám,že si na sebe pyšnej,páč mě je z tebe zle. Sbohem.Miluju tě"
A s tím jsem odešla.Teda jen co se za mnou zavřely dveře utekla jsem s brekem jako mala holka do Komnaty nejvýšší potřeby.A tam jsem probrečela celou noc,proklínala jsem ho.Pak můj pohled spočinul na prstenu na mém ruce.Nikdo nezná mé druhé příjmení,nikdo neví kdo byl můj pra-pra-pra-pra..........děda.Nikdo neví,že jsem potomek Salazara Zmijozela.Jeho poslední potomek,po smrti mojí maminky už jsem zbyla jen já.Kdyby jen věděl,prej nejsem pro něj dost dobrá.To on není dost dobrý pro mě nezaslouží si lásku Kassandry Izabel Parkerové-Gauntové.Ani samotnej Brumbál nevěděl,že děda Tomase Raddle-Lorda Voldemorta měl ještě jednoho syna.Utřela jsem si slzy a rozhodla se,že sebelítostí nic nevyřeším.Chce mít válku?Má jí mít,zjistí na vlastní kůži,že není dobré naštvat zmijozelova potomka.
Za pár dní ho pustili z ošetřovny od té doby začla válka.Kletby a nadávky létaly vzduchem.Spolužáci ani profesoři se do toho raději nepletli,žáci zbylých kolejí se zmijozelských báli ještě více,než-li předtím.Protože při našem střetu s peroxidem lítaly kletby hlava nehlava.A občas to odneslo pár čumilů,který stáli blízko.A potkat jednoho z nás osamotě,taky nebylo zrovna nejlepší.Oba jsem si občas vylili vztek na ostatních.Týdny plynuly a já se dala "dohromady" s kapitánem našeho družstva.A začla toho blbce ignorovat a on mě napodobil.Sice jsme se čas od času nepohodli,ale na chodbách už bylo bezpečno.
A ted stojím a koukám na ten náramek a ptám se sama sebe proč ho stále nosím.Ale moc dobře vím odpověd,stále doufám,že tohle všechno je jen noční můra.A já se zas probudím vedle něho a vše bude v pořádku.No tak Kess přestan snít vzmuž se a padej na ten ples nebo tam Matt vystojí důlek.Ikdyž on si za mě určitě rychle najde náhradu,skvělý takhle věřit svému "klukovy" co?Poslední pohled do zrcadla a jde se.Vždyt jsem to říkala,když jsem scházela schody k Velké Síni uviděla jsem jak flirtuje s nějakou blondýnou.Sakra proč mě všichni kluci vyměnují za blondýny?Tak sakra proč si začínaj s černovláskou?Na pěst opravdu.No konečně si mě všimnul a hodil úsměv ala Hollywood,to zkoušej na někoho jinýho chlapečku já ti to nežeru.Přijmula jsem nabídnutou rámě a nechala se dovést do Síně a nějak jsem moc neposlouchala jeho ody na mou osobu.Když jsme přišli dovnitř většina oči spočinula na nás,dokonce i ON se otočil a nevnímal tu hloupou husu vedle sebe.Párkrát jsme spolu tančili a pak někam zmizel a jak jsem zjistila,ani mi to nevadilo.Kecala jsem s holkama a pak jsem se otočila k baru a uviděla ho.Zase blondýna,tak ted už toho mám akorát tak dost.Flirtování dobrý,ale ocucávat se veřejně s nějakou husou a dělat mi ostudu to je moc.Došla jsem až k němu zaklepala mu na rameno a dala mu pořádnou facku.Neublížilo mi to,prostě mě to strašně naštvalo,chodí se mnou a cucá se před lidma s jinou.Šla jsem se chvíly nadýchat čerstvého vzduchu a když jsem se vrátila už tam nebyl.Došla ke mě moje vytlemená nejlepší kamarádka s Dennym(který se dali nedávno dohromady).Řekli mi,že chvíly po mém odchodu Malfoy Mattovy rozbil "pusu".Nechápala jsem to,proč to udělal,sakra já to nechápu.Denny mě poslal za ním na Astronomickou věž.Naše místo,náš první polibek,prvníí milováni všechny krásné společné chvilky.Celě zmatená jsem došla až do věže a uviděla ho stát u zábradlí.Sledoval hvězdy jako vždy a nevnímal okolí.
"Proč jsi ho zmlátil?" leknul se a málem spadl dolů a když mě uviděl smutně se usmál.
"Ublížil ti"já ho nechápu o co mu jde se asi praštil do hlavy
"Nemohl mi ublížit,protože k němu nic necítím.Jen mě to hodně naštvalo.Ale nechápu proč si se do toho pletl ty?Vždyt jsem přece jen trapná mala holka,která pro tebe neni dost dobrá ne"zdá se mi to nebo jsem v jeho očích zahlédla slzy?Už mi asi přeskočilo
"Stejně by jsi mi nevěřila a já se ti ani nedivím jsem idiot" cože já mám asi halucinace
"Muv chci to slyšet" bože je tak krásnej. Proč ho nedokáže přestat milovat,vždyt mi ublížil.
"Já lhal jsem ti,není pravdu to co jsem řekl.Všechno byly jen lži,bál jsem se,že pro tebe nejsem dost dobrej.Jak si sama řekla,že můj otec je hajzla děda byl ještě horší.Byl to smrtijed a já se bál,že bys někoho jako jsem já nechtěla.Doufal jsem,že beze mě budeš štastnější a neuvědomil jsem si,že jsem tím ztratil to nejlepší v mým životě."co mám dělat mám mu věřit?Nebo ne,vždyt mi ublížil,ale ted se mi omluvil.Miluju ho i přes to všechno.
Dvěma prsty mi zvedl bradu a podíval se mi do očí,jeho už nebyly chladné jak led.Naopak byla v nich snad láska?Pomalu se ke mě začal přibližovat a pak mě políbil.Konečně po dvou měsících zas cítím jeho rty.Doufám,že ted neudělám největší chybu v mém životě.Když jsme se od sebe odtrhli pohladil mě po tváři a lehce se usmál.Mamka říkala,že pro lásku stojí za to riskovat.
"Pamatuješ to poslední,co jsem ti tenkrát řekla na ošetřovně.Ty poslední dvě slova?Tak to je stále pravda" jen kývl usmál se a opět mě políbil.
"Miluju tě Kassandro Izabel Parkerová"
"Já tebe taky"a pak?jsme se začli zas líbat.
Nevím,co bude zítra,za měsíc,za rok nebo až dokončíme školu.Ale vím,že v tuhle chvíly jsem ta nejštastnější holka na světě.Mám u sebe kluka,kterého miluju a on miluje mě.Co víc si přát.

Kassanry šaty
Prsten
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Taaw134101 Taaw134101 | 16. června 2011 v 21:07 | Reagovat

AA!!! To je táááááááák kráááááááááásnééééé:)

2 deadlik deadlik | 16. června 2011 v 21:17 | Reagovat

:) ;) snažila jsem se

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama