Zázraky existují

18. srpna 2010 v 0:52 |  Nebelvírská kráska a zmijozelský princ
To je vážně perfektní kvůli tomu blbcovi Malfoyovi ve škole skejsnu i o Vánocích.Taky nechápu proč z toho malýho "problému" Snape musel dělat takovou vědu. Dobře fajn byl to trochu větší problém no.Ale mohl za to ten blbej blondatej had neměl si začínat.Kdyby mlčel a neměl svoje blbý řeči o čistý krvi tak by byl klid,ale né milostivej pán si nedal pokoj.No dobře přiznávám,že jsme to asi přehnali.Ale dát nám školní trest přes vánoční prázdniny?To je fakt....A navíc stávit Vánoce s tím idiotem?Fakt na provaz.

"Potterová profesor ti vzkazuje,že oba máme přijít do jeho kabinetu.Ihned!" už zase ten hnusnej odpornej namyšlenej blb.
"Trhni si Malfoyi" ignorovala jsem jeho naštvanej pohled a dál si četla knížku,kterou jsem měla rozečtenou.

"Ty malá protivná nevychovaná kříženko,jestli do 15 minut nebudem u Snapa,tak nám OBOUM prodlouží trest je ti to jasný?Takže laskavě zvedni ten svůj zadek a jdeme" on si nedá pokoj,on si fakt nedá pokoj mám dojem,že knihovna dopadne podobně jako učebna lektvarů.

"Ještě jednou mi řekneš kříženko ty pitomej namyšlenej mrnavej pitomče tak ti slibuju,že prodlouženej trest u Snapa bude slabej odvar toho co ti udělám já je ti to jasný" v tu chvíly už jsem stála na nohou a naštvaně jsem každému svému slovu dávala důraz tím,že jsem mu svůj prst zabodávala do tý jeho čistorevný hrudi.Dostrkala jsem ho až ke zdi a na chvíly jsem v jeho očích viděla náznak strachu,který ale v zápětí vystřídal vztek a zloba.A ani jsem se nenadála a na jeho místě jsem stála já.Díval se mi zblízka do očí a oba jsme nechtěli ani o kousek ustoupit.

"Už mě vážně začínáš unavovat Potterová.Co si o sobě vůbec myslíš?Já se tě nebojím.Výhružky zkoušej na někoho kdo ti na ně skočí,ale na na mě.Jasný?!" Stále jsme si zblízka koukali a ani nevím jak se to stalo.Ale najednou jakoby všechna zloba a nenávist byla pryč a Draco zrušil tu malou mezeru mezi námi a políbil mě.Zezačátku jsem byla v šoku,ale co mě víc zaskočilo,že jsem se nebránila.Ba naopak plně jsem se do hry našich jazyků zapojila a rukama jsem mu zajela do vlasů,které nebyly uhlazené jako tomu bylo obvykle.A on si mě k sobě přitáhl ještě blíže.Jednou rukou mě hladil po zádech a druhou mě něžně držel za tvář.

Najednou jako kdyby jsme se oba probudili z chvilkového "šoku" a odtrhli jsme se od sebe.Nevěnovali jsme si ani jeden pohled a beze slov jsme šli za profesorem.Snapeovi přišlo divné,že se ti dva nehádají a oba mají sklopenou hlavu.Ale nechtěl to rozebírat dal jim teda pár kotlíku na vyčištění a poté je propustil.Bylo 22.12. a on sám už chtěl mít svůj klid a rozhodně nehodlal strávit tento den s těma dvěma.
Oba jsme mlčky opustili Snapův kabinet a když jsme došli na rozcestí do našich kolejí Draco se na mě podíval.
"Angelo já to my totiž" musela jsem se usmát když jsem uviděla jeho rozpaky,ale rozuměla jsem mu.Taky jsem nevěděla,co v tu chvíly říct.
"Draco pššt to co se stalo to to prostě to byl jen zkrat nebudem to řešit ano.Za dva dny je štědrej večer a já ho poprvé strávím sama bez rodiny,takže si půjdu zalíst do postele a pokusim se tohle všechno zaspat.A tobě radím to samé ano." chci už konečně být ve svý posteli a utéct od téhle trapné situace.Podíval se na mě jako kdyby chtěl ještě něco říct,ale nakonec kívl a odešel.

At dělám,co dělalám nemůžu prostě usnout.Nechápu to,ale
pořád musím myslet na Draca a na ten polibek.Ještě chvíly jsem zkoušela usnout,ale nakonec jsem to vzdala,oblékla si na svoje pižamo(kratásky a tílko) župan a vydala jsem se do chodeb hradu.Procházela jsem se chodbama a přemýšlela nad celým dnem a ani jsem si neuvědomila,že se předemnou objevily dveře.Když jsem je otevřela poznala jsem komnatu nejvyšší potřeby,která byla vyzdobena vánoční výzdobou a uprostřed místnosti byl velký ozdobený stromek.Ale co mě zarazilo,že jsem v ní uviděla další osobu.

"Draco?" mám dojem,že byl stejně překvapený jako já,když mě uviděl stát ve dveřích.Zavřela jsem za sebou dveře a dívala se na něj.
"Ehh Angelo co ty tady?Myslel jsem,že sis chtěla jít lehnout?" mám dojem,že jsem v jeho očích uviděla náznak radosti,že tu není sám.
"No pokoušela jsem se usnout,ale nějak se mi to nedařilo tak jsem se šla projít a narazila na komnatu" oba jsme se posadili na křesla,která byla před krbem a chvíly bylo zas to protivné ticho.Který tak nesnáším.
"Takže to tak vypadá,že dnešní večer strávíme spolu" neřekl to zle mám dojem,že byl tak rád,že nebude dnes sám..
"Když okolo sebe nemáš ty svoje poskoky nejsi takovej ignorantskej blb" čekala jsem,že se naštve a zas se budem hádat.Ale ne on se to se mi snad zdá.On se usmál.
"Taky nejsi taky tak nesnesitelná když u sebe nemáš Blacka a Lupina" to už jsem se smáli oba.
"Můžu se tě na něco zeptat?" neůžu za to odmala jsem zvědavá,lehce kývnul a čekal co ze mě vypadne
"Proč se chováš namyšleně a zle,jako kdybys neměl žádný city.Pořád jen lidi kolem sebe urážíš a chováš se k nim jako kdyby byli něco mín.Obvzlášt když někdo není čistokrevnej" celou dobu jsem mu koukala do očí ale pak jsem je sklopila.Vím,že nejsem z čisté krve,ale to neznamená,že nejsem člověk.Uviděla jsem na jeho tváři smutek.
"Je těžký být syn mého otce,odmala mi všichni říkají,že naše rodina je nejlepší.A že čistá krev je víc než nečistá,víš Malfoyovi jsou hodně starej a vznešenej rod.Odjakživa u jsou u nás city až na posledním místě.Hlavní je moc,čest naší rodiny,vychování a dodržení čisté krve.Každý muž z rodu se ženil z donucení.A ikdyž se to má matka snaží skrývat vím,že není štastná.Nikdy jsem nezažil od svého otce jediné slovo uznání,nikdy mi neřekl,že mě má rád.Jediné,co ho zajímá je jestli se chovám jak se od Malfoye očekává.Závidím ti,že máš milující rodiče a kamarády,kteří tě mají rádi takovýho jaká jsi a ne proto z jaké si rodiny nebo kolik máš peněz"Když skončil sklopil hlavu.Nevěděla jsem,co dělat.Zvedla jsem se a sedla si na okraj jeho křesla a pohladil ho po vlasech.Zvedl ke mě svoje oči a já v nich uviděla slzy.Pevně jsem ho objala a on si mě stáhl k sobě na klín a přitulil se ke mě.Něco uvnitř mi říkalo nech toho je to Malfoy,ale já prostrě cítila,že mě ted potřebuje.Koukl se na mě a políbil mě.V tom polibku bylo tolik bolesti,ale zároven byl tak něžný.
Se mnou v náručí se zvednul a odnesl mě k posteli,která se tam najednou objevila.Položil mě na ní aniž by přerušil náš polibek.Jednu ruku si opřel vedle mé hlavy a položil se opatrně na mě a stále mě líbal.Jeho doteky a polibky mě doháněly k šílenství,od rtů přešel k mému krku.Jedním pohybem mi rozvázal župan,vyhrnul mi tílku a začal mě líbat na bříšku.Když jsem myslela,že už to nevdržím přitáhl jsem si jeho hlavu zas zpátky,abych ho mohla políbit.Propletl naše prsty a neustále mě líbal,naplnil mě pocit štěstí.Nechápala jsem,jakto že člověk,kterýho jsem ještě ráno nesnášela mi je ted tak blízký.Jednou rukou jsem mu zajela do vlasů a druhou jsem mu začla rozepínat knoflíky horního dílu pižama,které za chvíly skončilo někde na zemi,jen se usmál a sundal mi župan úplně.A hned za ním mě zbavil i tílka.Nadzvedl se a s úsměvem mě pozoroval trochu mě to znervoznovalo a chtěla jsem si rukou zakrejt co šlo,ale on mi ruce chytl nad hlavou do své a druhou mě pohladil po bříšku.Chtěla jsem se mu vyvlíknout,ale držel mě moc pevně.Bavil se pohledem na mou snahu a pak mě něžně a vášnivě zároven políbil.Poté mi sundal i podprsenku a ústy se vydal na cestu od mého krku,přes nadra po bříško až k lemu kratásek.Pomalu mi je sundal a lehl si vedle mě na bok a zas mě s úsměvem pozoroval.Byla jsem už z toho trošku nervozní
"Jsi nádherná andílku"opět mě políbil a tentokrát jsem ho nohama objala,aby ode mě nemohl utéct
"Nemusíš se bát,neuteču ti.Jsem jen tvůj"tentokrát jsem ho políbila já.Nemohla jsem se ho nabažit.Po chvilce hraní jsem mu sundala druhej díl pižama a on mě naoplátku kalhotky.Jeho ruce byly snad všude a nepřestával mě líbat.Najednou jsme si uvědomila,že se to stane.Bála jsem se,že to bude bolet.Sice jsem už s pár kluky chodila,ale s žádným jsem se nemilovala.Poznal,že se něco děje
"Copak stalo se něco?Nelíbi se ti to snad?Mám přestat?" v jeho hlase bylo znít zklamání a smutek
"Líbí se mi to a moc.Ale já víš totiž no já ještě nikdy."odvrátila jsem hlavu nemohla jsem se na něj podíva.Určitě se mi ted vysměje,že jsem jen pitomá nezkušená kříženka,ale omil.
"An to nevadí jestli nechceš já přestanu nechci tě vůbec do ničeho nutit" ale né v duchu jsem křičela to jsem přeci nechtěla.Díval se na mě milým úsměvem,ale viděla jsem,že je zklamaný.
"Tak jsem to nemyslela.Já to chci,chci tě ani nevíš jak jen se bojím víš to je vše"Usmál se a pohladil mě po vlasech
"Andílku já ti nechci nijak ublížit budu opatrnej ano a kdyby to moc bolelo řekni a já přestanu ano" jen jsem kívla.Pomalu do mě vniknul ucítila jsem krátkou pronikavou bolest a zaryla jsem mu nehty do zad.Zastavil se,ale já si ho k sobě přitáhla na znamení,aby pokračoval.Pomalinku do mě pronikla víc a přitom mě stále líbal.Po chvile bolest zmizela a já ucítila příjemný pocit.Draco po chvilce začal zrychlovat a když došel až k vrcholu intenzivně mě políbil.Ještě chvíly ve mě zůstal a pak si lehl na záda a přitáhl si mě k sobě.Přikryl nás dekou a jednou rukou mě hladil po zadech a prsty druhé ruky propletl s mými.
"Děkuju"políbil mě.víc jsme ani jeden neřekli po chvilce jsme v náručí usnuly.Když jsme se ráno probudili věděli jsme,že to co se stalo už se nebude opakovat.Oba jsme se vrátili na svou kolej a snažili se zapomenout.
Pořád jsem byla zalezlá na pokoji i Štědrovečerní večeři jsem vynechala.Nechtěla jsem ho někde potkat nevěděla jsem,jak bych se měla zachovat nebo co říct.Ráno jsem se probudila a sešla jsem do společenské místnosti ke stromečku se podívat na dárky.Všechny byly opravdu krásné byl tam ještě jeden.Malej zelenej balíček s lístkem Děkuji,že jsi mi ukázala,co to je láska andílku. uvnitř byl stříbrný prstýnek se zeleným kamínkem.Dala jsem mu taky dárek s lístkem stříbrný řetízek s křížkem Nesmíš přestat věřit zázraky existují.
Zbytek prázdnin utekl rychle Snape nám dal pár úkolů a pak už dal pokoj.A já byla ráda,že se mi konečně vrátili ty moje dvě paka.Potřebovala jsem mít u sebe někoho koho bych mohla objat,někoho kdo mě má rád.Potřebovala jsem cítit pocit bezpečí.At jsem se snažila jak jsem chtěla,at jsem se na všechny usmívala a dělala,že je vše při starém.Chyběl mi jeho objetí,polibky prostě on.
Měsíce plynuly a já svojí divnou náladu připisovala tomu,že mi chybí rodiče,které jsem skoro rok neviděla.Kluci a Clare se snažili,abych byla veselá a užívala si poslední měsíce školy.Byla jsem jim vděčná,ale oni to nemohli pochopit.Nevěděli jaké je to být bez člověka díky kterýmu jsem se cítila štastná.Sice bylo divné,že právě on od prvního ročníku můj nepřítel je ten díky komu jsem poznala ten pocit .Den co den jsme se potkávali a dělali jako by se nic nezměnilo a my se pořád nesnášeli.
Uběhlo pět měsíců konec roku se blížil.Venku bylo krásně tak jsem se rozhodla,že si budu venku číst.Začetla jsem se do knihy když jsem uslyšela hlasy.
"Tak přece stůj ne snad se nás nebojíš.Nedělej,že nás neslyšíš Malfoyi.Tedde on asi chce,aby jsme použili naše oblíbený kouzlo co" to snad ne.Moc dobře jsem věděla o jakým kouzle mluví.Vyskočila jsem na nohy a doběhla k nim a uviděla jsem Briana jak má v ruce hůlku a Draco je k němu otočenej zády.
"Kluci nechte ho" všichni tři se na mě překvapeně koukli.Musím rychle něco vymyslet no tak Angelo mysli dělej.Mám to
"Co na mě tak koukáte,po škole se vám toulaj ty dva tupci bez svýho šéfa.A pokud vím chtěli jste se jim pomstít za to,že vás práskli Snapeovi ne?Tak co tu ztrácíte čas s Malfoyem?"Bý s Tedem se na sebe podívali a kývli.
"Zlato my tě nemít dík.A s tebou jsme ještě neskončili"než jsme se oba nadáli byli pryč.Stáli jsme kousek od sebe a ani jeden neměl odahu něco říct.
"Děkuju" zvedla jsem hlavu a viděla jsem jak na mě kouká.Musím rychle pryč ten jeho pohled nevydržím.Musím co nejdál od něj nebo se neudržím.Chtěla jsem odejít,ale on mě chytil za ruku.
"Počkej prosím já to nechod ještě prosím"Chtě nechtě jsem musela zvednout oči a podívat se na něj a on si v tu chvíly všiml prstýnku na mé levé ruce.
"Ty ho nosíš?Já myslel,žes ho hned zahodila" zahodila?jak si sakra může myslet,že bych ho mohla zahodit sakra.
"Já dárky nazahazuju a už vůbec ne to je jedno já radši půjdu tenhle rozhovor nevede nikam" ale on mě jaksi stále držel za ruku a zjevně me nechtěl v nejbližší době pustit.
"Neutíkej ode mě pořád" já mu asi vážně dám ránu.Dělá jako kdybych to vymyslela já moc dobře ví,že my dva tu prostě spolu takhle nemáme stát.Ne prostě ne on je Malfoy a já Potterová sakra.Proč mi to musí stále dělat tak těžký.At na mě nekouká tím pohledem prosím.Sakra jak to mám asi tak zvládnout.Chtěla bych na něj bejt hnusná a odměřená,ale nejde to.
"Draco prosím" můj hlas zněl tak zoufale.Ještě chvíly a políbím ho.
"Já tě prosím Angelo proč sis můj dárek nechala?Řekni mi to prosím" já ho vážně kopnu to mi dělá schválně.
"Asi protože no prostě se mi líbí" odmala umím skvěle lhát,ale podle jeho pohledu mi to asi moc neuvěřil.
"Jen proto?Není v tom něco víc?Ann prosím" už zas ten jeho smutnej psí pohled sakra Draco co mi to děláš
"A co bys chtěl slyšet,že jsem si ho nechala,protože jsem tak blbá a zamilovala jsem se do tebe a nemůžu na tebe přestat myslet?Spokojenej?Ted se"to už jsem nedopověděla protože zrušil tu malou mezeru mezi náma a políbil mě.Tohle nedopadne dobře fakt ne,ale co mě už to je jedno.
"Přesně tohle jsem chtěl slyšet bál jsem se totiž,že jsem v tom sám"překvapeně jsem na něj koukla a zvedla obočí.O čem to sakra mluví?On se mi normálně směje bezva člověk mu tady řekne,co cítí a on se začna smát.
"Jsi sladká"co??on se vážně asi praštil do hlavy jinak to nevidim.Ne prostě ne
"Hele nechtěl bys mi to konečně vysvětlit prosím?Já totiž nijak nic nechápu a přestan se mi smát"tak to moc nepomohlo protože se začal usmívat ještě víc.
"Rád ti to vysvětlím a nesměju se ti.Já jsem se do tebe totiž taky zamiloval víš,proto říkám,že jsem rád,že v tom nejsem sám.At jsem se snažil jak jsem chtěl nemůžu na tebe zapomenout."Vážně ted řek to co jsem slyšela,že řekl?Blbá otázka já vím.
"Myslíš to vážně?Jestli si ze mě děláš srandu,tak ti vážně ublížím Malfoyi"at se přestane smát to je nefér.
"Nechtěla bys to se mnou zkusit Potterová?" cože?To si dělá srandu?On se mnou chce chodit?
"Ty by jsi chtěl chodit s pitomou nebelvírskou kříženkou?A co by na to řekli tvý zmijozelští kamarádíčkové a co tvůj otec?" ajaj on mě asi zabije.Pomoc Malfoy mě chce zabít,sakra proč ntu nikdo není vždyt on mě zabije.A pak mě někde zakope sbohem světe měla jsem vás všechny ráda
"Víš,že jsi někdy opravdu na zabití?" toho sis všimnul brzo
"Je mi jedno,co na to ostatní řeknou mám svojí hlavu a můžu si dělat co chci a chodit s kým já chci.Je mi úplně jedno,že jsi z nebelvíru a nezáleží mi na tom jestli máš čistou krev nebo ne mám tě rád a chci s tebou bejt.Starej Malfoy by mi sice za tohle dál pár facek,ale tys mě změnila.A já jsem za to rád."já ho zbožnuju bože to není možný.Dřív než stačil jakkoli zareagovat začala jsem ho líbat.A on si mě k sobě přitáhnul.Páni,kdyby mi někdo před rokem řekl,že se budu líbat s Malfoyem a navíc s ním chodit asi bych ho někam na pár dní zavřela,aby dostal rozum.Svět je naruby všichni se zbláznili a já nejvíc,protože jsem ten nejštastnější člověk na světě.
"Ale,že nám to trvalo co?"oba jsme se začli smát
"Jsme oba tvrdohlaví no,ale nelituju toho,že jsem ti to řek" ještě,aby jo
"Bych ti taky radila.Uvědomuješ si,že to bude těžký?Naše rodiče i koleje se nenávidí."smutně jsem se na něj podívala a on mě objal
"Vím,ale spolu to zvládnem.Prostě se jim zezačátku nebudem tolik ukazovat na očích,časem si na to zvyknou neboj."s ním dokážu cokkoliv vím to.
"Tak co budem dělat ted?"zas ten jeho pohled je mi jasný na co myslí.
"Nevím co ty,ale já půjdu do kihovny dodělat úkol z lektvarů" já to věděla jeho zklamanej výraz mluví sám za sebe nadrženec jeden.Můj!
"Chjoo proč moje holka musí mít tak ráda školu to je hrozný.Je tolik příjemnějších věcí,které by jsme mohli dělat.Spolu" já to věděla ten se nezmění.Ikdyž on už se změnil.
"Draco Malfoy umíš myslet taky na něco jiného než na postel?"zas jsem ho prstem štouchala do hrudi a usmívala se u toho.
"Ale já vůbec neřekl nic o posteli.Tos řekla ty, víš lásko.Já myslel třeba,že by jsme mohli zůstat tady a jen tak si užívat,že jsme spolu víš" heej on mi řekl lásko to je sladký.Ted ale vážně on opravdu nemyslel postel?To se mi nechce věřit,že by se až tolik změnil?
"Lásko?to se mi líbí"a políbila jsem ho
"Tos myslel vážně?Žádná postel jen si prostě užívat,že jsme spolu?"pořád jsem tomu nechtěla věřit
"Jsem rád,že se ti to líbí.Ano myslel jsem to vážně já s tebou nejsem jenom kvůli tomu.Ikdyž neříkám,že se mi to s tebou minule nelíbilo a nechtěl bych se s tebou zas milovat.To bych lhal,ale nejde mi jen o to víš.Protože tě mám rád a záleží mi na tobě"a dost jakto že se z něj stal tak úžasnej kluk to není možný.Je to jak sen ze kterého se nechci nikdy probudit.Pořád mě držel v náručí a krásně se usmíval.
"dobře jelikož je sobota tak ten úkol odložím na zítřek a dnešek strávíme spolu souhlasíš?"políbil mě
"Mám tu nejúžasnější holku pod sluncem.Tak co se jít ted projít někam daleko od školy at máme klid hmm" tentokrát jsem ho políbila já
"To zní skvěle miláčku"to oslovení se mu zjevně líbilo protože mě vzal do náruče a zatočil se mnou.Jsem štastná strašně moc.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tinka Tinka | Web | 9. ledna 2012 v 22:05 | Reagovat

Wow. Tolik děje v jedné kapitole :-D. Moje reakce na jejich první polibek: No to si ze mě děláš prdel. :-D Asi jsem měla věnovat víc pozornosti názvu nebo mě překvapilo jak to šlo rychle, ale prostě jsem to nečekala :-D. Kapitola byla úžasná, až na to že Draco se na můj vkus chová strašně sentimentálně. Ale aspoň tak vyniknou ty Angeliny hlášky, který opravdu těší mou feministickou stránku :-D

2 deadlik deadlik | Web | 10. ledna 2012 v 15:02 | Reagovat

Byl to takovej malej experimentální výmysl :D měla jsem v hlavě docea fajn příběh, ale pak se to nějak zvrtlo a není to uplně podle mých představ, ale ted to už ude snad jiný :D jo jejich první pusa v mý hlavě vypadala dobře v počátači to dopadlo no... :D tahle povídka celá je no coment, nejraději bych jí celou přepsala. jinak Angeiny hlášky budou i nadále pokračovat a ted se navíc dozví jednu velkou novinu, která jí asi přivede infarkt a nejen jí :D ach zas mý romány :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama