Další nudný den

10. října 2010 v 13:34 | Rico |  Z nenávisti láska a naopak
Omlouvám se,že to je tak krátký příště to zkusím napravit :)
"bla bla bla ty Brumbálovi proslovy mě vážně nudííí" řekla jsem a ostatní mi přikyvovali
"Klid puso ještě dva roky a vypadnem konečně"usmála se Trix
"Nepochopím proč toho senilního dědka už dávno nevyhodili" sykl nenávistně Lucius a přitáhl si k sobě blíž Cissu
"Brzy ho ten jeho milý úsměv přejde po škole se o to postaráme" Felix se dábelsky usmál.Ucítila jsem na sobě něčí pohled,koukla jsem k nebelvírskému stolu a uviděla Jeffersona jak mě propaluje pohledem.O co se naži ten blbec?Odvrátila jsem pohled a vrhla se na večeři,která se právě objevila.
"Pssst segra mrkni nenápadně nalevo sleduje tě Rokwood.Páni je ještě víc k sežrání,než minulý rok"šeptal Trix a div jí z pusy netekla slina.Mrkla jsem na "mého pozorovatele" a lehce se usmála.Hmm opravdu mu to sekne je k sežrání.Tento rok bude opět zajímavý,Trix byla zaneprázdněná nabalováním jednoho zmijozelského sedmáka.Po veřeři jsme se zvedli a odešli do společenky,kde začli ostatní řešit jak nesnáší mudly.Já se nezapojovala na prst jsem si natačela pramen svých vlasů a pozorovala Alana Rokwooda.Zmijozelského sedmáka a kapitána našeho famfrpálového družstva,nejkrásnějšího a nejžádanějšího sedmáka na škole.Po chvilce jsem se zvedla a odešla do svého pokoje,Trix se odlepila od svého objevu a doběhl mě.
"Páni ten Smith líbá vážně dobře hmm"vzdychla a já jen zakroutila hlavou.
"Vidělas jak se tvářil Ruda?Málem pukl vzteky"řekla jsem a oba jsmě se rozesmáli
"Idiot leze mi na nervy je to takový namyšlený blbec"sykla a sedla si na postel.
"Hmm ale pěkný namšlený blbec neříkej,že by jsi si nedala říct.Kdyby jste nebyli zasnoubení"mrkla jsem na ní.Vykulila na mě oči a pak se zamyslela
"Hmm možná jo,ale takhle?At se chlapeček připraví na peklo"usmála se dábelsky a já jen zakroutila hlavou.Vysprchovala jsem se zapadla do postele a téměř hned usnula.
"Ell vstávej je ráno zlato" budil mě jemný hlas Cissy
"Chrrrmm já nechci nech mě ještě spát"zamumlala jsem a přikryla si hlavu peřinou.Slyšela jsem Trix jak vrčí at jí nechá spát
"Holky no tak snídaně nepočká šup z postele"řekla s úsměvem.A já začla svojí starší sestřenku nesnášet i Trix asi chtěla svojí o rok starší sestru prohodit oknem.Ale nakonec jsme obě s mučednickým výrazem vylezli a zapadli postupně do koupelny.
"Nechápu proč je snídaně tak brzo"bručela jsem,když jsem si oblékala školní uniformu.U košile jsem si nechala rozepnuté tři knofličky,aby šla vidět moje červená podprsenka a kolem krku si ležerně pověsila zelenou vázanku.
"Určitě to vymyslela ten senilní dědek"pojmenovala našeho ředitele Tryx a přetáhla si pusu rudou rtěnkou.Mrkly jsme na sebe do zrcadla a spokojené samy se sebou jsme došly do společenky kde na nás již čekali ostatní.Jsme jako dvojčata až na barvu oči a vlasů,oblékáme se téměř stejně líbí se nám stejní kluci(ale nikdy si nelezem do zelí) a obě rády provokujem učitele svou upravenou uniformou(sukni jsme "trochu" zkrátili-lehce pod zadek,hábit zásadně nenosíme ani vestu,místo podkolenek nosíme samodržíci černé punčochy s krajkou a balerínky jsme vyměnily za boty na hříšném podpadku,košili obě nosíme "lehce" rozepnutou),ale co klukům se to líbí.A díky jménům našich rodičů si nedovolí nám cokkoli říct. Ucítila jsem na sobě pohled našeho kapitána.Prošla jsem kolem něj jakoby neexistoval a spolu s Trix a ostatními jsme zamířili do Velké Síně.Cestou nas provázely hvízdání a lichotivé poznámky na náš vzhled na což jsme již byly zvyklé a jen se usmívali.
"Slečno Blacková a slečno Rossierová mohli by jste si zapnout košily?" zeptala se ta stará čarodějnic McGonagalka.Protočila jsem oči a podívala se na ní
"Omlouvám se paní profesorko,ale neznamená,že vy vypadáte jako stará pana,že my vás napodobíme"usmála jsem se sladce a sledovala jak chytá rudou barvu.
"Slečno Rossierová,co si to dovolujete mátě štěstí,že vaší rodiče jsou tak bohatí"řekla baba naštvaným hlasem a sledovala mě přimhouřenýma očima
"Já vím paní profesorko a mimochodem říkám jen pravdu ted pokud dovolíte nechtěla bych přijít pozdě na lektvary"řekla jsem přeslazeným hláskem a celá parta vyprskla smíchy.Ježibaba mi beze slova uhnula z cesty a konečně jsme došli do učebny lektvarů.Které jsme k naší smůle měli s nebelvírskýma.Posadili jsme se na svá místa a ostatní mě začli chválit
"Tohle se ti vážně povedlo zlatíčko na ten její xicht asi nikdy nezapomenu.Málem pukla vzteky,ale nemohl nic říct haha"už jsem to nevydržela a spolu s Trix jsem vyprskla smíchy
"Jsi jen rozmazlená malá mrcha Rossierová,kdybys neměla za zadkem peníze svých rodičů tak by jsi si nic nedovolila" křikl na mě přes celou třídu ten krvezrádce.
"A to mi říkáš ty Blacku?Kdybys neměl věčně za prdeli ty své ubohé kamarádíčky,byl bys nic a držel hubu a krok.Tak si tady nevyskakuj nikdo na tebe není zvědavý" sykl jsem na něj a spolu s ostatníma se začla smát.Dřív než mi stačil cokkoli odpovědět objevil se profesor.Stihl na mě ještě ukázat neslušné gesto a věnoval se tomu koštěti vedle sebe.Na zádech jsem ucítila něčí pohled otočila jsem se a koukala jsem rovnou do Jeffersonovi zamyšlené tváře.Když uviděl,že jsem se otočila zářivě se usmál,protočila jsem oči a otočila se zpátky a po zbytek hodiny a dne ho ignorovala.
Po 6 nekonečných hodinách s nebelvírem jsem se už nemohla dočkat sprchy a postele.Nechápu jak někdo mohl porodit takový idioty,obvzlášt poberty chovaj se jak malý haranti.Ale něco dobrého na dnešním dnu bylo,Alan mě pozval v sobotu do Prasinek aaaa těším se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama