Neměla ses nikdy narodit

11. října 2010 v 16:24 | Rico |  Dcera světla a temna
Ufff ta škola mě zmáhá ještě že za dva měsíce už je koneec.Sice moc nevím,co budu v létě dělat,protože moji drahý rodiče odjiždějí na tzv druhý líbánky.Někdy mi příjde,že litují toho,že si mě vzali k sobě.Co asi dělá moje prava matka?A proč mě vlastně odložila,co jí k tomu vedlo?Má mě aspon trochu ráda?Chybím jí?Achjoo chtěla bych jí poznat,ani nevím proč měla bych jí nenávidět.Vždyt mě hned po narození opustila,ale místo toho někde uvnitř cítím,že jí nemohu nenávidět.A co můj otec?Jaký asi je?DOST!Tohle nikam nevede akorát budu smutná.

"Hej Swanová počkej"zakřičel někdo za mnou.No někdo,já vím kdo to je.Jeho hlas už opravdu poznám kdekoli.To si člověk nemůže ani v klidu zajít na procházku do Zapovězeného lesa?
"Nehodlám čekat Halle a neotravuj jdi si za svýma husičkama a mě dej pokoj dík"křikla jsem za sebe a neotočila se.Prošla jsem kolem chodby,do které nikdo nechodí a najednou mě popadli něčí ruce.Musí na mě stále šahat?Už mi s tím leze na nervy.Natlačil mě na zed a moje ručičky chytil do své.

"Nebud stále tak nepříjemná zlato,chtěl jsem si s tebou jen promluvit"zašeptal mi do ucha.Až mi naskočila husí kůže,vůbec se mi nelíbí,co se mnou jeho blízkost a dech na mém krku dělá.Asi to poznal tak a usmál se
"Jsi sladká,když jsi nervozní.Nejraději bych tě políbil"zašeptal kousek od mých rtů a nepřestal se mi díval očí.Uhni odstrč ho okřikni ho.Když já to nejde on je tak blízko.Už se naše rty skorot dotýkali když najednou odletěl.Koukla jsem po "útočníkovi" a spatřila heh?Harry Potter?Přesněji nasranej Harry Potter,co tu dělá?
"VYPADNI OD NÍ TY ŠMEJDE"zakřičel na něj a stoupl si přede mě.Jsem lehce víc mimo,nechce mi někdo říct oč tu jde?To už se Chris teda Hall zvedal ze země s ne moc milým pohledem.
"Co se do toho doprdele Pottre pleteš?To není tvoje věc"zasyčel a chtěl jít opět za mnou,ale to ho odhodilo další kouzlo na protější stěnu.
"Řekl jsem at se k ní nepřibližuješ,rozuměls Halle.Vanessa není hračka pro zmijozelského zmetka jako jsi ty.Už na ní nikdy nešahej nebo budeš mít,co dělat se mnou rozumíš?!"zasyčel až jsem sebou trhla.Byla jsem tak mimo,že jsem ani neprotestovala,když mě táhl pryč od Chrise.Který se sbíral ze země a probrala se až v Zapovězeném lese.Najednou jsem dostala strašný vztek,co se má co sakra plést do mých věcí.

"MOHL BY JSI MI LASKAVĚ VYSVĚTLIT,CO TO DOPRDELE MĚLO ZNAMENAT?"zařvala jsem až trochu nadskočil.Asi nečekal,že bych na něj mohla řvát.
"Prosím uklidni se Vanesso potřebuji si s tebou promluvit o něčem důležitém."řekl v klidu.Sice jsem si pro sebe mumlala pár nadávek na adresu Zlatého chlapce,ale nakonec jsem si sedla vedle něj a poslouchala.

"Minulý týden jsem byl navštívit svého kmotra.Na tom by nebylo nic zvláštní,ale pak mě zavedl do svého pokoje a řekl,že mi musí ukázat jednu vzpomínku.Vzpomínku mého otce,kterou musím vidět,protože už je čas.Nechápal jsem to,ale poslechl jsem ho.Objevil jsem se v nějakém pokoji a můj otec seděl na pohovce s obličejem v dlaních.Vstal a začal chodit po místnosti sem tam.Mumlal něco v tom smyslu jak to Lily mohl udělat,že je ten největší hajzl na světě.Nechápal jsem o čem mluví,ale pak přišla odpověd na mou otázku.Nemohl jsem uvěřit svým uším,ale dál jsem poslouchal.Já mám dceru to není možný a zrovna s ní.Sakra jak jsem mohl to se nemělo stát.Co budu dělat musím tu malou vidět hned.Málem to se mnou seklo,ale šel jsem za ním.Došel až k sirotčinci "Poslední naděje" a pak jsem jí uviděl.Byla tak krásná a koukala se na tátu oříškovýma očima,jako měl on sám.Na hlavě měla pár vlásků a stála ho pozorovala,pohladil jí po tvářičce a hned se stáhl jakoby se spálil.Doufám,že mi někdy odpustíš holčičko,ale neměla jsi se nikdy narodit.Nemohu si kvůli tobě nechat rozvrátit manželství a rodinu.Ale určitě si tě brzy vezmou hodný rodiče,kteří se o tebe postarají.A abych nezapoměl máš staršího brášku,třeba se jednou setkáte v Bradavicích a budou z vás přátelé.Mám tě rád holčičko.Políbil jí na čelíčko a odešel a tím vzpomínka skončila"dovyprávěl.Byla jsem tak v šoku,že jsem si ani neuvědomila,že skončil a že mi mi tečou slzy.Opustil mě dal přednost své rodině proč si mě nemohl vzít k sobě,vždyt jsem byla jeho stejně jako on.Ucítila jsem ruku kolem svých ramen a chtěla se z objetí vymanit

"Odpust mi prosím,kdybych to věděl našel bych tě.Já vím,že mě ted asi nenávidíš,ale já tatu taky nepoznal.Zemřel,když mi byl rok."zašeptal koukla jsem na něj a najednou jsem potřebovala být od něj daleko.Pryč od pravdy od té tak bolavé pravdy,nechtěl mě opustil mě.Neměl jsi se nikdy narodit.Jeho slova mi stále zněla v hlavě,zvedla jsem se a utekla.Přes slzy jsem skoro ani neviděla,proč?Proč sakra já,nikdy jsem neměla chtít zjistit pravdu.Raději jsem měla žít v sladké nevědomosti.Já mám bratr u Merlina,mám staršho bráchu,to jsem si vždy přála.Sedla jsem si na tribuna a hlavou se mi honilo plno otázek bez odpovědí.Ucítila jsem jak se vedle mě někdo posadil,ani jsem nemusela otáčet hlavou.

"Vanesso já vím,že to je pro tebe těžké.Ani pro mě to nebylo v tu chvíly jednoduché,celý život jsem vyrůstal bez rodičů jen s kmotrem.A najednou mám mladši sestru,víš vždy jsem si tě přál.A ted tě mám zvláštní"řekl otočila jsem se něj.On si přál mít sestru?Jako já jsem si přála mít bratra.Najednou mi cvaklo,vždyt on za to nemůže stejně jako já.Byli jsme oba miminka,když se to stalo.
"Je to zvláštní nevím,co mám dělat a co mám cítit"řekla jsem popravdě.Usmál se a objal mě kolem ramen položila jsem si hlavu na jeho rameno a on mě hladil po vlasech
"Je to nové pro nás oba,máme spoustu času.Všechno bude v pořádku ted už nejdi sama máš mě.A já tě nikdy neopustim nedovolím,aby ntě někdy někdo rozdělil slibuju sestřičko"řekl s láskou v hlase.Rozbrečela jsem se ale tentokrát dojetím a štěstím.Vždyt já mám brášku nejsem sama mám rodinu.
"Děkuju bráško jsem ráda,že tě mám"řekla jsem.S úsměvem mi palcem setřel slzy a já ho pevně objala kolem krku.
"Pojd seznámým tě s ostatními chci jim ukázat svojí malou sestřičku."řekl a zvedl se.A spolu jsme došli do společenské místnosti,ani jsem nevěděla jak moc fajn jsou jeho kámoši.Začíná nová fáze mého života,odted už nic nebude tak jako doted.

*********************************o 2 měsíce později******************
"Ségra pohni nebo nám ten vlak ujede"zařval bráška.Co šílí vždyt máme ještě 20 minut to stíháme.Snad heh a když ne tak hmm poprosíme Brumbála a on to zařídí.S úsměvem jsem došla až k tomu nedočkavýmu paku,který už stepovalo ve společence spolu s ostatními.
"Uklidni se bratříčku nebo tě klepne dřív,než oslavíš 17 narozeniny.A navíc když se budeš mračit budeš mít vrásky,víš"řekla jsem hodné babičky.Všichni vybuchli smíchy a i mě spolu s Harrym cukali koutky.Vzal mě kolem ramen a už jsme valili na nádraží.

Už jsou to dva měsíce ,co vím pravdu.Hodně věcí se změnilo například mám kolem sebe víc lidí a všechny porušování řádu dělám s bráškou a Ronem.Nenašla jsem jen brášku,ale i hodně kamarádů za což jsem vděčná.No a právě odjíždíme zpět do Londýny.Kde na nás bude čeka bráchův kmotr Sirius Black.A já u něj spolu s Harrym strávím celý prázdniny.Sice mě musel dlouho přemlouvat,ae nakonec se mu to povedlo.A já ted celá nervní sedím v kupé a bojím se toho,jak mě příjme.Brácha se přestal bavit s Ginny a objal mě kolem ramen
"Klid sestřičko Sirius se na tebe už těší a určitě si tě hned zamiluje jako každý.Tak se přestan nervovat a dej si čokodálvou žabku hmm" řekl mů big brother a já se s úsměvem vrhla a žabku.Když se jedná o čokoládu neznám bratr,což vyvolalo smích v celém kupé.Smáli jsme se,povídali si,blbi a ani jsem se nenadáli a byli jsme v Londýně.Se stáhlým žalůdkem jsem vyšla z vlaku a brácha se hned vrhl okolo krku vysokému,hnědovlasému muži podotýkám velice atraktivnímu muže,který se na mě usmál.Přišla jsem k němu a jeho usměv se ještě rozšířil.

"Ahoj ty musíš určitě bát Vanessa vid,rád tě konečně poznávám"řekl milým hlasem.
"Ehhm ano pane dobrý den"vykoktala jsem ze sebe.Oba se rozesmáli nechápavě jsem na ně koukla.Harry se vzpamatoval jako první
"Ještě nikdy jsem tě neviděl koktat segra,docela dobrá podívaná" a zas se rozesmál 
"Haha blbečku"urazila jsem se 
"Promin neměli jsme se ti smát a nevykej mi prosím jsem Sirius"usmál se přijala jsem nabízenou ruku
"Vanessa Sirie"usmála jsem se
"Máš Jamesovi oči a podle toho co jsem slyšel tak si zdědila i oblibu v porušování řádu"mírně jsem se usmála.O "otci" jsem zrovna slyšet nechtěla stále to pro mě byl zrádce,co mě opustil.
"Promin nechtěl jsem,víš on James tě nechtěl opustit,ale doma měl manželku a syna a Lily by ho asi určitě opustila,kdyby zjistila,že jí podvedl.Možná se nezachoval správně měl si tě prostě vydupat,ale už se stalo.A já jsem rád,že vás mám konečně oba u sebe už půjdeme Remus na nás doma čeká"řekl a zmenšil nam zvazadla.Přemístila jsme se před veliký rodinný dům je nádherný pomyslela jsem si.Se zasněným usměvem jsem ho pozorovala oba si toho všimli a usmáli se
"Jsem rád,že se ti tady líbí.Koupil jsem tenhle dům po smrti Lily a Jamese,aby jsme měli kde v klidu žít."řekl a vedl nás do domu.Ve dveřích stál vysoky světlovlasý muž na tvářích měl plno jizev,ale i tak vypadal moc mile.Objal Harryho a pak zrak obrátil na mě
"Konečně poznávám dvanásterákovu dceru. Vítej doma Vanesso jsem rád,že jsi tady"usmála jsem se na něj a nechala se zavést do svého pokoje.Byl obrovský sladěn do červeně a žluté s obrovskou postalí uprostřed a ta koupelna páni tady se mi bude líbit.

"Segra mám se tě zeptat jestli nemáš hlad?"objevila se ve dvěřích hlava mého brášky.Mluvil tady někdo o jídle?Vyletěla jsem z postele na které jsem doted seděla a běžela dolů.Ještě jsem se ohlédla a zařvala
"No kde jsi dělej mám hlad"čímž jsem ho ještě víc rozesmála
"Jde vidět,že jsi moje segra fakt už valím"smál se po cestě.Doběhli jsme až do jídelny a cestou se strašně smáli.
"Jsem prvníííí haha vyhrála jsem"skákala jsem v "cily" jak malá a smála se.Čímž jsem všechny přítomné rozesmála eeehh hupsss
"Pche jsem tě nechál vyhrát jinak by jsi si ani neškrtla sestřičko" řekl udýchaně bráška
"Kecáš taky by mi bylo blbý kdybych prohrála s holkou a navíc se svojí mladší sestrou haha"tím jsem opět rozesmála jediný dva dospělí v místnosti
"No to určitě o tom si nech jen zdát puso"řekl a frajersky se opřel o skřín a založil ruce na prsou.Zvedla jsem obočí a prohlédla si ho
"Bože proč já musím být sestra tohodle namyšlenýho rádoby drsnýho paka?"naoko jsem bědovala a Sirie s Remusem s zas rozesmáli
"Cože?Zoopakuj to ty mála štěnice" rozzuřil se.Háá už se začínám bát
"To že jsi namyšlený nebo to že jsi rádoby drsný pako?"řekla jsem a sladce se usmála
"Ty potvoro jedno mrnavá počkej až tě chytím"křikl a začal mě náhanět po celé místnosti.A já se mu s úsměvem vysmívala
"Pohni šneku."
"No kde se flákáš takhle mě nechytneš"
"Teda teda a to si říkáš nejlepší chytač na škole jo"křikla jsem Sirie se smál až mu tekly slzy a Remus málem spadl ze židle smíchy.Bráška to nakonec vzdal a zhroutil se na židly s úsměvem jsem si sedla raději vedle Rema.
"Hrozně mi připomínáte Jamese a Lily,taky se takhle stále kočkovali"řekl s úsměvem Remus
"Nebo taky Jamieho a její matku"zamumlal si pro sebe Sirie.
"Cos říkal Sirie?"trhl sebou a koukl na mě provinilým výrazem
"Ale nic jen,že to byla vždy hrozná sranda"řekl proč mám dojem,že mi lže.Nebudu se tím ted zabývat.

*********************Po 2 měsících*******************
"Páni hrozně rychle to uteklo"řekla jsem
"Hmm a ted zas do školy nudaaa"řekla smutně Harry
"Ale Pane Pottere škola je základ života.Bez vzdělání by jste se nemohl stát bystrozorem,pamatujte na to"napodobila jsem hlas McGonnogalky a tím všechny rozesmála i mě cukali koutky.Sirie mě objala kolem ramen a stále se smál
"Vanesso myslím,že z tebe se jednou učitele dočista zblázní,ale jsem na tebe pyšný jsi pravá dcera Pobertů"řekl a Remus přikývl.Za prázdniny jsme se hodně zblížili a oni mě stejně jako bráchu(toho samo jako syna)začli brát jako dceru,kterou ani jeden nemají.
"Jsme tady tak jo děcka dávejte na sebe pozor,žádné průsery a pište ano"řekl Remus a my jsme přikyvovali
"Neposlouchejte ho pozdravujte za mě Norrisku a Filche a víte,co máte dělat.Přeci jen je to poslední rok,tka si ho pořádně užijte at na vás Bradavice jen tak nezapomenou"rozesmál se Sirie a my mu s úsměvem skočily kolem krku.Samozřejmě postupně nejdřív bráška,já se zatím rozloučila s Remem
"Opatruj se Vanesso jsem rád,že jsem tě poznal"řekl
"Budu neboj,já tě taky ráda poznala jsi super "tatka" "usmála jsem se pak jsme se s bráchou vyměnili
"Tak Nesso očekávám od tebe,že budeš  dělat Pobertům čest.Kdyby cokoliv tak mi stačí napasat ano.A opatruj se nám hmm" šeptl a v očích se mu leskli slzy a já na tom nebyla jinak.Za tu dobu u něj jsem si na něj opravdu zvykla a oblíbila.Objala jsem ho kolem krku a on si mě k sobě pevně přivinul.Dala jsem oboum pusu na tvář a s bráchou jsme zalezli najít si kupé.Mávali jsme jim z okna dokud vlak nezahl a my je neztratila z pohledu.Sedla jsem si na sedačku a nepřítomně zírala z okna.Měla jsem zvláštní pocit,jako kdyby se mělo letos vše změnit.Jako kdybych je viděla naposled.Zatřepala jsem hlavou a zapojila se do diskuze o famfrpálu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama