Polibek a slzy

11. října 2010 v 18:28 | Rico |  Dcera světla a temna
K zničení kouzelnického světa není třeba Temný Pán.Stačí oznámení o plesu a lidé se pozabíjejí sami.Zdrhla jsem před tím šílenstvím do Komnaty nejvyšší potřeby.Je tu ticho a hlavně klid.Osprchovala jsem se,umyla si vlasy a pomocí kouzla je osušila.Oblékla jsem se krajkové černé prádlo černé krajkové samodržící punčochy a na to černé šaty.Vlasy jsem si kulmou zvlnila do roztomilých loken hmm tak ještě se namalovat černá tužka na oči,černé kouřové stíny,řasenka a třpitivý lesk na rty.Nazula jsem se kozačky nandala křídla a spokojená se svým vzhledem se vydala směr Velká Sín.Ples začal asi před 20 minutami schválně jsem se zdržela.Takhle mě totiž uvidí všichni a o to mi jde.Těším se na ty obličeje heh tři dva jedna jdeme na to.Silou jsem otevřela dveře a oči všech přítomných spočinuly na mě a na mém kostýmu.Kluci začali pískat a slíkat mě pohledem a holky pro změnu vraždit pohledem.Hrdě jsem zvedla bradu a vykročila si to k bráchovi a ostatním.
"Eeee Nesso ty eeehh wow vypadáš ooohh sexy"vykoktal ze sebe Ron a brácha ho praštil
"Idiote mluvíš o mé sestře,sakra Vanesso co to máš nebo spíš nemáš na sobě?"zavrčel lehce nahlas bratr.Ušklíbla jsem se a protočila oči
"Kostým drahý staromodní ušlápnutý nudný bratře kostým" holky vyprskly smíchy a já se sladce usmála
"Miláčku nech toho vždyt jí to sluší je opravdu sexy"usmála se přítelkyně mého purytánského bratra
"Díky Ginny alespon někdo má vkus a když mě omluvíte jdu na parket.Nechci tu strávit mládí jako vy pááá" zamávala jsem a už zahlédli jen má černá křídla.Zrovna hrála pěkná hudba tak jsem se začala vlnit do rytmu.Zanedlouho se ke mě přitisknul ze zadu černovlasý sedmák z mrzimoru,kterého jsem znala z vidění.
Po třech hodinách se mnou tancoval snad každý kluk,dokonce i pár zmijozelů.Ten který mě zajímal nejvíc mě stále jen pozoroval.A házel vražedný pohledy na každého kdo se mě jen dotkl.Vyloudilo mi to vždy úsměv na rtech.I bráška se uklidnil a zabral si mě na 3 písničky a poté se zas věnoval své rudovlasé krásce.Omrzelo mě koukat na všechny ty páry kolem sebe a rozhodla se projít kolem jezera.Měsíc a hvězdy zařili a mě obklopila kouzelná atmosféra.To je romantika ušklíbla jsem se sama pro sebe,začínám asi závidět bratrovi s Ginny a Mie s Ronem.Jaké by to asi byla stát tu s někým kdo by mě objal a šeptal do ucha sladké slovíčka.
Plně ponořená do svých myšlenek jsem si nevšimla,že už u jezera nejsem sama.Vetřelce jsem vzala na vědomí,až když mě zezadu objal kolem pasu.Vykřikla jsem a chtěla dotyčného uřknout
"Pšššt princezno to jsem jen já nemusíš se bát"zašeptal mi "vetřelec" do ucha.Usmála jsem se a opřela se o jeho hrud.Slyšela jsem jak se usmál a pevněji mě objal.V tichosti jsme pozorovali hvězdy a užívali si vzájemné blízkosti.
"Co to se mnou děláš?"špitl
"Já s tebou?A co ty se mnou?"zašeptala jsem nazpět ani jsem nevěděla jestli to slyšel.Asi jo otočil si mě čelem k sobě hleděli jsme si do očí a já se v těch jeho topila
"Jsi kouzelná maličká"usmál se a mé srdce vynechalo úder.Co to je?Nikdy jsem se s nikým takto necítila.Lehce mě pohladil po tváři a já se celá zachvěla.Smutně se usmál a prstem mi přejel po rtech.Zatajila jsem dech zavřela oči a ucítila jeho rty na mých.Bylo to jako motýlí pohlazení trvající jen pár vteřin.Když jsem nekladla odpor bral to jako souhlas a políbil mě tentokrát hluboce a vášnivě.Podlomily se mi kolena a kdyby mě nedržel upadla bych.Objala jsem ho kolem krku a plně si užívala ten okamžik a jeho blízkost.Jednou rukou mě držel kolem pasu a druhou měl zapletenou v mých vlasech.Přála jsem si,aby to neskončilo.Ale můj rozum se dostal k moci a já ho prostě odstrčila a utekla.Nechala jsem ho stát zmateného bez jediného vysvětlení.Musela jsem pryč daleko od něj,nemělo se to stát.Je to zmijozel a smrtijed,kdyby to zjistil Harry tak mě zabije.
Doběhla jsem do svého pokoje a tam se svalila na postel.Po tvářích mi tekly slzy ani nevím proč.Snad štěstím?Nebo bolestí?Nemůžeme být spolu,ikdyby jsme chtěli jeho rodina by to nedovolila a můj bratr také ne.Svíkla jsem ze sebe kostým a zalezla do sprchy,kde slzy stékaly po mé tváři.A já si zasněně prstem hladila rty,rty které před chvíly líbal on.
"DOST"zakřičela jsem do ticha a opět se rozbrečela.Holky přišly až k ránu zřejmě si myslely,že spím.Ale omyl celou noc jsem nezamouřila oči a tupě zírala z okna na měsíc.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama