Leden 2011

Seznamování

31. ledna 2011 v 16:55 | Rico |  Dcera světla a temna
Rabastan se tu začne objvovat čím dál častěji bude velmi důležitá role,jak moc uvidíte brzy :) A už začínám pracovat na nové povídce s dcerou Nessy :) za komentáře se zlobit nebudu :)

"Neříkej,že jsi tak hloupý,že to nechápeš"ušklíbla jsem se a přitom si připravovala sendvič
"Nejsi trochu drzá?Jsem starší,než ty"zavrčel naštvaně a já se uchechtla
"Oooch omlouvám se dědečku já nechtěla"usmála jsem se sladce a on pěnil.Dřív,než mi stačil odpovědět objevila se v kuchyni rozlobená Ezra
"Slečno Vanesso,co to děláte.Měla jste mě zavolat a já bych vám jídlo udělala.Jdětě si ihned sednout do jídelny ,já vám to donesu"dostrkala mě,až ke dveřím a spolu se mnou vykopla i toho pitomce
"Páni ta skřítka má docela páru"uchechtl se a já ho spražila pohledem
"Nesnáší,když se námáhám.Slečno Vanesso jste těhotná a musíte odpočívat"napodobila jsem její hlas a společně jsme se začali smát
"Ale mám jí moc ráda je to jako moje babička"usmála jsem se
"Páni jsi dcera nejobávanější smrtijedky,můj zlý a věčně mrzutý bratr se stal tvým otcem a skáče jak pískáš,Temný Pán tě bere jako svou vnučku a skřítka ti dělá babičku"kroutil hlavou a posadil se na židly naproti mě
"Já nikdy nebyla normální"ušklíbla jsem se a on si mě prohlídl
"Ale musím říct,že ti těhotenství neubírá na kráse.Právě naopak"zalichotil mi a já zrudla
"Ehh hmm no děkuji"vykoktala jsem
"Říkám jen pravdu"mrkl na mě a já uhla pohledem
"A kde jsi vlastně celou dobu byl?"vypadlo ze mě po chvilce ticha
"Pán mi dával mnoho úkolů a já doted neměl důvod nebrat vše,co mi nabídne"celou dobu,co mluvil se mi díval do očí a já cítila,že opět rudnu
"Ehhh takže ted u nás budeš bydlet natrvalo?"zeptala jsem se
"Asi se mě jen tak lehce nezbavíš"usmál se a já nemohla odtrhnout oči od jeho úsměvu
"Slečno tady to máte dobrou chut"objevila se u mě Ezra a dala přede mě talíř s kuřecím sendvičem
"Děkuju"usmála se na mě a s hlasitým PRÁSK opět zmizela
"Dáš si taky?"nabídla jsem mu jednu půlku
"Nechci brát jídlo mamině"odmítl a já pokrčila rameny
"Tvoje chyba"zamumla jsem s plnou pusou
"A o kolik jsi mladší,než tatka?"koukla jsem se na něj,když jsem dojedla
"O 15 let"řekl ležerně a já se málem udusila minerálkou
"C-cože?O 15 let?"vykoktala jsem a on pokrčil rameny
"Rodiče neplánovali,že by mohli mít další dítě"ušklíbl se
"Celý život jsem v bratrově stíně,samé Rudolphus sem Rudolphus tam.Neslyšel jsem nic jiného,než jak je skvělý a co všechno dokázal.Že se dostal do Zmijozelu,stal se smrtijedem,vzal si čistokrevnou čarodějku.Já byl stále jen ten mladší bratr veleúspěšného Rudolphuse"zašklebil se jako by snědl citron
"No a ty jsi snad nebyl ve Zmijozelu"podívala jsem se na něj
"Byl, sice o pár let pozdejí,ale byl"připustil
"Vidíš a smrtijedem jsi se stal taky,takže zbývá si jen vzít čistokrevnou čarodějku a splodit syna"mrkla jsem na něj a on se usmál
"To je pravda, on nikdy nedal rodičům vnouče,pokračovatele rodu.Tedy neber si to osobně"podíval se mi do očí a já nad tím mávla rukou
"Takže ti najdem čistokrevnou čarodějku z dobrého rodu,splodíte syna a tradá tatka utře"chichotala jsem se a on mě s úsměvem pozoroval
"Hmm mám chut na oříškovou zmrzlinu"podrbala jsem se ve vlasech a on smíchem málem spadl ze židle
"Heeej nesměj se mi,já za to nemohu.Živím dalšího kouzelníka"vyplázla jsem na něj jazyk a on zvedl ruce jakože se vzdává
"Ezrooo"křikla jsem a moje skřítka se vzápětí objevila u mě
"Nemohla by jsi mi připravit oříškovou zmrzlinu,prcek má zas chutě"zaprosila jsem
"S radostí"pohladila mě po bříšku a zmizela
"Tu si také nedáš"nabídla jsem mu lžičku vynikající zmrzky.A k mému překvapení se ke mě naklonil a s pohledem upřeným do mých očí olízl lžičku
"Hmm vynikající"zamumlal,když se odtáhl a já se raději věnovala zmrzlině

Strýček a Severusovo tajemství

29. ledna 2011 v 14:16 | Rico |  Dcera světla a temna
Dobrá přidávám další díl,ale jestli se tu neobjeví ani jeden komentář tak už další nepřidám.

"Pfff broučku nesmíš,takhle maminku zlobit"pokárala jsem toho mrnouska u mě v bříšku.Rozhodlo se,že si zahraje famfrpál,či co.Kope,kope a kope.Potvůrka malinká nebo malinký.Od pohřbu uběhly 3 měsíce a mě poněkud narostlo břiško.Trochu víc se do ničeho nevejdu a pohyb mi začíná dělat problémy.Mamka s tatkou říkají,že jsem roztomilá.A já je mám vždycky chut něčím přetáhnout,ale mám je ráda.Za nic na světě bych je neviměnila.
Naposled jsem na sebe mrkla do zrcadla a v rámci možností byla spokojená.Popadla jsem kabelku a "seběhla" schody.Ze salonku se ozývaly hlasy,tak jsem s úsměvem namířila tam
"Mamko tatko"zavolala jsem a čekalo mě velké překvapení
"Drahoušku sluší ti to,pojd k nám.Chtěli by jsme ti někoho představit"ozvala se mamka
"Vanesso dovol,abych ti představil svého mladšího bratra Rabastana"řekl tatka a já zůstala stát na místě a zírala na muže naproti mě.Páni nikoho tak krásnýho jsem snad nikdy neviděla.Sakra Nesso,co to kecáš.Brzo se ti narodí dítě a ty tu slintáš nad bratrem svého nevlastního otce
"Rád tě poznávám Vanesso,brácha o tobě hodně vyprávěl"s úsměvem došel,až ke mě
"Hmm zajímavý za to o tobě mi neřekl ani slovo"hodila jsem vyčítavý pohled na svého drahoceného otce
"Asi mu nepřišlo důležité zminovat,že má mladšího bratříčka"uchechtl se a já nakonec přijmula nabízenou ruku
"Uch"vydechla jsem, to mrně se rozhodlo o sobě dát opět vědět.
"Jsi v pořádku holčičko"přiskočila ke mě hned mamka
"Ano jen to malý kope"usmála jsem se a pohladila si bříško
"Bude z něj kapitán famfrpálového družstva"prohlásil pyšně tatka a já po něm hodila ošklivý pohled
"Kdo ti dává tu jistotu,že to nebude holčička"zamračila jsem se a jeho bratr se začal smát
"Tady se mi bude líbit,konečně někdo,kdo tě dokáže utřít bráško"chechtal se a těsně uhnul před bratrovým pohlavkem
"Ehm teda ráda jsem vás poznala a já padám"došla jsem ke krbu
"Moment mladá dámo,kam si jako myslíš,že jdeš"zastavila mě mamka
"Mami nejsem už malá holka,jestli jsi si nevšimla,tak za 3 měsíce se mi narodí dítě.Plnoletá už také jsem,takže snad můžu jít někam,aniž bych ti řekla kam,ne?Ale,aby se tvá mateřská dušička uklidnila,jdu za dědou stačí?"pokusila jsem se o milý ton a na efect se usmála
"Haha ne,že dokáže zatočit s bráškou,ale i s tebou švagrová"smál se zas ten blbec
"Dobře,tak se hlavně opatruj a pozdravuj ho"pohladila mě starostlivě po vlasech a ignorovala poznámku svého švagra
"Nemusíš se bát,do večera jsem zpátky"zamávala jsem jim a zmizela v zelených plamenech
"Dědo?"nakoukla jsem do jeho pracovny.Samozřejmě seděl za stolem a zamračeně si četl nějaký papír
"Vanesso jsem rád,že tě vidím.Copak potřebuje má oblíbená budoucí maminka"přišel ke mě a objal mě.Před měsícem jsme mu spolu se Sevem vrátily jeho mladistvý vzhled.Takže ted vypadal jako velice atraktivní 35 letý muž.
"Vypadáš ustaraně neměl by jsi tolik pracovat"prohlédla jsem si ho a on uhnul pohledem.
"Vždyt mě znáš,bez práce neumím být"pousmál se jedním koutkem a mnoho žen by nad tímto gestem omdlely.
"Za 3 měsíce ti nastanou nové povinosti"mrkla jsem na něj
"Také už se nemohu dočkat na své první pravnouče"pohladil mě po bříšku a já se rozesmála
"Co?"nechápal
"Ale jen by mě zajímalo,co by tomu řekli lidi.Neporazitelný,bezcitný Pán všeho zla se těší na roli pradědečka"chichotala jsem se a on mě začal lochtat
"Heeej nech toho nebo porodím"brzdila jsem ho a on se hned stáhl
"Tak povídej,co jsi potřebovala"posadil se do křesla a já si sedla naproti
"Přišla jsem tě požádat o menší maličkost"zamumlala jsem opatrně
"At jde o cokkoli,jeto předem splněno"naklonil hlavu nastranu
"Chtěla jsem tě požádat,abys tomu malému šel za kmotra"kunkla jsem a on byl ihned u mě a objímal mě
"Myslíš to vážně?"podíval se mi do očí a já přikývla
"Ani nevíš jakou jsi mi udělala radost holčičko"políbil mě na čelo a já si úlevně oddchyla
"Dobrá takže dohodnuto,já už půjdu chci se jít ještě mrknout na Seva"zvedla jsem se a on mě doprovodil,až ke krbu
"Opatruj se i to malé,ano"rozcuchal mi vlasy a já se smíchem zmizela v plamenech
"Sevie"zavolala jsem
"Seveeee"znovu.Pfff kde zas ten morous je
"Ehh dobrý den"vykoktala jsem ze sebe při pohledu na hezkou brunetku v Sevově košily
"Miláčku nedáme si společnou sprchu?"objal jí zezadu kolem pasu a políbil ze strany na krk
"Ehm zlato máš návštěvu"drkla do něj a on se narovnal
"Sakra Vanesso,co tu děláš?"vykulil oči a snažil se nezrudnout,až na zadku
"No to je hezké přivítání,mohl by jsi mi vysvětlit,kde jsi byl celý měsíc?Ikdyž asi vlastně nemusíš,rozumím tomu"ušklíbla jsem se
"Mimochodem já jsem Vanessa Blacková"podala jsem ruku rudnoucí ženě
"Lora Greyová"zamumlala
"Nemusíte se červenat já jsem ráda,že si tenhle morous konečně někoho našel.Ikdyž upřímně se vám divím,takhle pěkná ženská a vybere si tohle"ukázala jsem na svého ex profesora a ona se začala smát.Za to Sev vypadal,že na mě každou chvíly skočí
"Nemůžeš mě zabít"pohladila jsem si rostoucí bříško a Loře hned zazářily oči
"V kolikátém jste měsíci"zeptala se a já se usmála
"Prosím tykejte mi"zašklebila jsem se
"Dobrá,ale jedině pod podmínkou,že ty mi také budeš tykat"usmála se mile
"To beru a jsem v šestém měsíci"řekla jsem pyšně
"Můžu?"ukázala na moje bříško a já přikývla.Opatrně se ho dotkla a já mrkla na Seva
"Chci být kmotra"ušklíbla jsem se a on se začal dusit kávou
"C-co prosím"podíval se nejdříve na mě a pak na Loru
"Jak dlouho,že se znáte?"prohodil jsem jen tak mimochodem
"Čtyři měsíce"kunkla potichu brunetka a opatrně se koukala na toho bručouna
"Jak dlouho to víš?"podívala jsem se na ní
"Ale já"začala a já mávla rukou
"Poznám těhotnou maminu"mrkla jsem na ní a ona zčervenala
"A s tebou si to ještě vyřídím,kdybych tě tu nepřepadla, tak ani nevím,že máš přítelkyni"zasyčela jsem naštvaně na Seva
"2 týdny"vypadlo z Lory a já se znovu usmála
"Doufám,že bude mít povahu po tobě"uchechtla jsem se a znovu se obrátila na netopíra
"Opovaž se jí opustit nebo jí nutit k potratu Snape."zavrčela jsem a raději vyklidila pole
"Jsem doma"křikla jsem a odpovědí mi bylo ticho.Mrkla jsem do knihovny a tam se v křesle rozvaloval můj "stříček"
"Jsou na večeři u Malfoyových"mrkla na mě a já kývla
"U seniorů bo juniorů?"zeptala jsem se a on se začal smát
"U Lucia a Cissy"řekl mezi smíchem
"A co ty tu stále děláš?"vybafla jsem na něj
"Bydlím tu"ušklíbl se samolibě a já měla chut po něm něco hodit
"Potěš koště"zavrčela jsem a šla si do kuchyně dát něco k jídlu
"Jak jsi to myslela potěš koště?"doběhl mě a já se sladce usmála

Malfoyiovi svatba

25. ledna 2011 v 18:25 | Rico |  Dcera světla a temna

Svatební šaty
aaaa
Zásnubní prsten
as
Astorie snubní prsten
ast
Draco snubní prsten
dr
Nessa šaty
vn
Pansy šaty
rp

Velký den

25. ledna 2011 v 18:25 | Rico |  Dcera světla a temna
Jsem holt měkká tady máte další díl :) a příště se na scéně objeví dvě nové osoby těšte se :)) a už jsem začala pracovat na již zmíněné nové povídce pokračování Dcery a temna :))

Uběhlo 6 týdnů od poslední bitvy a za pár hodin se bude konat velkolepá svatba mé nejlepší kamarádky.Pomalu jsem se začala smiřovat s Chrisovou smrtí.Rodina a přátelé mi v tom hodně pomáhali a stále pomáhají.Ale ted je čas jít uklidnit nevěstu,malinko z dnešní svatby šílí.Možná v tom bude mít prsty Malfoy junior,který se za 7 měsíců narodí.
"Tak jak se má nevěsta"usmála jsem se ve dveřích na svou blondatou přítelkyni,která něco naštvaně vysvětlovala služebné.Raději jsem jí poslala pryč a sama vstoupila do jámy lvové
"Zlato uklidni se,ano"donutila jsem jí se posadit na židličku a pomalu jí rozčesávala vlasy
"Nemůžu se uklidnit,myslíš,že dělám dobře"zvedla ke mě své modré oči
"Rio samozřejmě,že děláš dobře.Draco tě miluje,budete mít miminko a budete ta nejštastnější rodina na světě"pohladila jsem jí po vlasech a ona mě pevně objala
"Děkuju ještě,že tě mám"usmála se nervozně a já jen mávla rukou
"Tak můžeme začít s přípravami budoucí paní Malfoyová?"mrkla jsem na ní vesele a ona radostně kývla.Začala jsem s jemným make-upem je sama o sobě krásná,takže nepotřebuje zbytečně moc líčidel.A když jsem se vrhla na vlasy nakoukly dovnitř hlavy ženské části rodiny
"Tak jak se cítí má budoucí snacha"culila se štastně moje teta a mamka ke mě došla a políbila mě do vlasů
"Je vyklepaná jako panna před svatební nocí"ušklíbla jsem se a Pansy se začala smát.Nj jí se to smějě ona už je 2 týdny paní Nottová a za 8 měsíců se jí narodí malej Theo.
"Nemáš se čeho bát drahoušku"stiskla jí povzbudivě teta ruka a ona na tváři vykouzlila něco,co vzdáleně připomínalo úsměv.
"Astorie bereš si toho nejlepší mužskýho na téhle planetě,tak se laskavě uklidni "zavrčela jsem už lehce podrážděně.No co z nás tří jsem tu nejvíc těhotná já,taky mám právo na trochu změny nálady.
"Já vím omlouvám se Nesso,zbytečně tu šílím"zvedla se a opět mě objala.
"Mám tě rádá zlatíčko"špitla jsem jí do ucha a ona vzlykla.Ani já jsem neměla daleko k pláči
"Hele brzděte nebo si rozmažete make-up"krotila nás Pansy a mi na ní obě vyplázly jazyk.
"Dobrá jdeme na ty vlasy a mamka s tetou tě pak obléknou do šatů a já se zatím skočím obléct"plánovala jsem a všichni mi to odkývali
"Ale s tím skákáním máš smůlu zlatíčko nechci,aby se mému vnoučkovi něco stalo"usmála se na mě mamka a já potlačila chut vypláznout jazyk.Rychle jsem se "odkutálela" z pokoje a cupitala jsem do svého pokoje.Naštěstí mužská část rodiny je v západním křídle Malfoy Manor,takže nehrozí,že by jsem na někoho z nich narazila.Sundala jsem si pohodlné tepláky a tílko a s hlubokým nádechem jsem si do ruky vzala krátké šaty,které mi Ria jako svědkyni vybrala.Pansy měla šaty podobné barvy akorát nebyly tak volné přes bříško.Mrnousek rychle roste už se těším,až se narodí a já ho budu moci pochovat v náručí.Vyprávět mu o jeho otci,učit ho nebo jí létat,kouzlit,dělat lektvary a všecho ostatní.Doufám,že se jeho narozením alespon trochu zacelí ta velká rána v mém srdci.
"Vanesso mám tě nalíčit"objevila se v mém pokoji Ezra a já s úsměvem přikývla.Nikdy pro mě nebyla jen skřítka,odzačátku jí beru jako člena rodiny.A mamka s Rudou a ostatní se ke skřítkům také začali chovat lépe.Lehce mi zvlnila vlasy a vyšesala mi je do vysokého drdolu.Pár pramínků nechala volně splývat podél obličeje a pak mě ještě lehce nalíčila.Obula jsem si stříbrné střevíčky a při pohledu do zrcadla jsem se málem nepoznala
"Jsi nádherná"usmála se na mě Ezra a já jí opatrně objala,abych nezničila její práci.S mírným úsměvem jsem pospíchala do pokoje naší nevěsty,jelikož už byl čas.
"Draco má neuvěřitelné štěstí"usmála jsem se na ní ode dveří a ona se na mě rychle otočila
"Nesso páni jsi kouzelná,těším se až budu mít taky bříško"uculila se pyšně a uhladila si zatím ploché bříško přes šaty.Políbila jsem jí na obě tváře a spolu s ostatními jsem odešla na zahradu,kde se obřad měl konat.Zazněla hudba a Astoria v doprovodu svého otce prošla uličkou,až ke svému snoubenci.Který z ní mimochodem nemohl celou dobu spustit oči.Když si sllibovali věčnou láskou neměla jsem daleko k slzám.
"Kéž by jsi tu byl se mnou lásko"pomyslela jsem si a zvedla jsem oči k nebi.
"Prohlašuji vás za muže a ženu,můžete políbit nevěstu"dokončil obřad kněz a Draco milerád splnil jeho nabídku.
"Hodně štěstí paní Malfoyová"popřála jsem Rie a ta mě pevně objala
"Děkuju za všechno"špitla mi do ucha a já s úsměvem došla ke štastně se culícímu Dracovi
"Dávej mi na ní pozor a varuju tě,uroní kvůli tobě jedinou slzu a bude mi jedno,že jsi můj bratranec,nejlepší kamarád a strýc mého dítěte.Mám tě ráda"usmála jsem se nakonec a on si úlevně oddychl
"Děkuju sestřenko a opatruj mi synovce"cvrnknul mě do nosu a než jsem stačila něco odpovědět vystrčil mě Blaise
"Pche taková drzost"zavrčela jsem ještě a šla si sednou k rodičům.

Dědeček a úsměv

24. ledna 2011 v 21:14 | Rico |  Dcera světla a temna
Smutnění už bylo dost :) Vanessa se musí konečně dát dohromady,život ještě nekončí :))) na nějakou chvíly zřejmě poslední díl :) užijte si to a za komenty se zlobit nebudu:)))

Mamka mě dovedla,až do pokoje.Protože sama bych to asi nezvládla,ztěžka jsem se posadila na postel a tupě zírala do zdi.Všechny jsem poslala pryč a odpřísáhla jim,že budu v pořádku.Za 4 hodiny se bude konat smuteční večírek a já potřebuju nabrat sílu.Došla jsem,až ke dveřím vedoucí na balkon.Otevřela jsem je a do pokoje se navanul čerstvý vzduch.Slunce bylo překryto mraky a pomalu začínalo pršet,stoupla jsem si pod širé nebe.Deštové kapky dopadaly na můj obličej a mě se spustily slzy.
"Ach lásko jak moc mi chybíš"špitla jsem a sesunula se na zem.Neměla jsem chut se zvedat,neměla jsem chut na nic.Zavřela jsem oči a prosila Chrise,aby si pro mě přišel.Ani nevím,jak dlouho jsem tam jen tak seděla.A nakonec mé přání vyslyšel,silné ruce mě zvedli a někam nesly.Slyšela jsem hlasy a bála se otevřít oči.Někdo se mnou zatřásl a já se na něj podívala
"Tati?"zachraptěla jsem a jmenovaný sebou trhl
"Vanesso,jak se cítíš"pohladil mě již po suchých vlasech
"On nepřišel"vzlykla jsem a schovala se do jeho náruče.Ruda hodil zmatený pohled na mamku,která se usmívala
"Pšššt holčičko to bude v pořádku,máš nás"zvedl mi bradu a podíval se mi do uslzených očí
"Mám vás oba moc ráda"špitla jsem a oba mě ukryli do svého objetí
"My tebe taky"pohladila mě po vlasech mamka po dlouhém objetí
"Promin"koukla jsem na Rudu a on se na mě nechápavě podíval
"Za to,že jsem ti řekla tati"kunkla jsem se sklopenou hlavou a on mě opět donutil se mu dívat do očí
"Nemáš se za co omlouvat,ani nevíš jakou jsi mi udělala radost.Rád budu tvůj táta"usmál se na mě mile a já ho pevně objala kolem krku
"Nechci vás rušit,ale měla by jsi se obléct zlato"podala mi mamka krásné plesové šaty
"Ooohh ano vlastně"posmutnila jsem
"Musím tam?"podívala jsem na svého nového otce
"To zvládneš,budem tam s tebou,ano"pohladil mě po tváři a odešel,abych se mohla převléct.
"V pořádku?"prohlédla si mě mamka a já se nadechla
"Za pár týdnů se do ničeho nevejdu"ušklíbla jsem se mrzutě a ona se rozesmála
"Za pár měsíců,až se to malé na tebe poprvé podívá,všechno mu odpustíš.Ranní nevolnosti,přibírání,oteklé kotníky,bolavé záda,když se na tebe podívá na vše zapomeneš.Od prvního okamžiku ho budeš milovat a bude pro tebe to nejdůležitější stvoření na světě"usmála se na mě mamka a já jí opět skočila kolem krku
"Děkuju maminko"špitla jsem a ona mě hladila po zádech
"Pro tebe všechno holčičko"podívala se na mě a společně jsme se vydali dolů
"Nesso jsi krásná"přišla ke mě Pansy a já na tváři vykouzlila něco vzdáleně připomínající úsměv
"Na tebe nemám budoucí paní Nottová"mrkla jsem na ní a ona se štastně zazubila
"Ale kohopa to tu máme,že by má nádherná sestřenka"objal mě zezadu kolem pasu Draco
"Spíš nevrlá a znechucená sestřenka"ušklíbla jsem se a on se usmál
"Jsme na to dva"objal mě kolem ramen a z druhé strany objímal Riu,která se na mě usmívala
"Teda Draco styd se,dvě krásky najednou a my ostatní utřeme nos"šklebil se Blaise a já mu dala menší pohlavek
"Dej mi vědět,až dospěješ"mrkla jsem na něj a sama byla překvapená mou náladou.Ikdyž to byl smuteční večírek a já před pár hodinama pochovala svou jedinou lásku,dokázali mi tihle lidé zlepšit náladu.
"Sni dál Nesso"ušklíbl se Theo a já zakroutila hlavou
"Zas tak málo tomu našemu malému šmudlovi nevěřte"pohladila jsem jmenovaného po tváři a on mě objal kolem pasu
"Za trest mi budeš celý večer dělat společnost"vedl mě doprostřed parketu
"Když mě ochráníš přede všemi těmi lidmi,tak klidně"zavrčela jsem podrážděně.Stáli kolem jako hladoví supi.Krysy,které jen čekali,aby si na mě mohli smlsnout.
"Nemusíš se jich bát,my tě ochráníme"usmál se na mě povzbudivě
"To si povíme za dvě hodiny,ano?"podívala jsem se na něj kysele.Písen skončila a k nám,respektive ke mě se hrnuly tři ježibaby
*******O tři hodiny později********
At se mi Draco,Ria,Theo,Pansy,Blaise či mamka s tatkou snažili jakkoli zlepšit náladu nešlo to.Opět jsem se propadla do bolestné reality,kde můj snoubenec zemřel a ty hyjeny mi to stále připomínaly.Ozvala se rána a hlasy v místnosti utichly.Seděla jsem v křesle u okna a sledovala měsíc a hvězdy jak krásně září.
"Můj Pane"promluvil kdosi a vysoký muž v černém jen mávl rukou.Rychlým ladným krokem došel,až k mému křeslu a dotkl se mého ramene.
"Ooch pane"sklopila jsem hlavu a on mi jí opět zvledl
"Pro tebe nejsem Pán a ty to víš Vanesso"díval se mi do očí
"Jak se cítíš"posadil se do křesla vedle toho mého
"Chci pryč,chci za ním"špitla jsem potichu a sledovala jsem své ruce
"Nemůžeš jít za ním,jsou tu lidé,kteří tě mají rádi a potřebují tě"stiskl mi ruku a já k němu zvedla oči
"Mnoho lidem by jsi svým odchodem ublížila"pokračoval a já ho dál mlčky poslouchala
"Dokonce i mě si přirostla k srdci.Když jsem poprvé spatřil tvou matku,věděl jsem,že bude má oblíbenkyně.Postupem času jsem si jí oblíbil a začal jí brát jako dceru,kterou jsem nikdy neměl.A ty jsi jako má vnučka a já jsem na tebe pyšný.Jsi silná a zvládáš to skvěle"řekl pevným hlasem a mě utekla jedna osamocená slza
"Děkuji ani nevíte,co to pro mě znamená"kunkla jsem a on mi opět stiskl ruku
"Mohla by jsi pro mě něco udělat"požádal mě a já přikývla
"Usměj se,chybí mi tvůj úsměv"prohlédl si můj smutný obličej rudýma očima.Zhluboka jsem se nadechla a pak si vzpoměla na Chrise.Když mě líbal,objímal,jak jsme se spolu smáli.Na vše krásné a já se konečně upřímně usmála.Slyšela jsem mamku jak se rozbrečela a ostatní začali tleskat
"Takhle se mi to líbí a už žádný smutek,ano"kázal mi a stočil svou pozornost na ostatní
"A vás varuju,jestli jí někdo rozesmutní bude mít,co dělat se mnou"zasyčel nebezpečně a všichni zkoprněle přikývli
"Jste ten nejepší dědeček na světě"špitla jsem mu do ucha a dala mu pusu na tvář
"Och"vydechl a překvapeně se dotkl své tváře a já se štastně zazubila.

Doplněk

23. ledna 2011 v 21:05 | Rico |  Dcera světla a temna
Vanessiny šaty
jhnkj
Ria šaty
hkuj
Pansy šaty
hjgi
Bella šaty
fxj,k

Pohřeb

23. ledna 2011 v 21:04 | Rico |  Dcera světla a temna
Dva týdny jsem nevylezla z pokoje stále jsem plakala a nemohla se smířit se skutečností,že už Chrise nikdy neuvidím.A dnes je pohřeb,nechci tam jít.Nechci se s ním navždycky rozloužit.Nechci poslouchat ty řeči,jak je to všem líto.Sakra většina z těch lidí ho ani neznalo,nevědějí jaké to je pro jeho přátele a rodinu.Jak mám sakra vysvětlit našemu dítěti,že nikdy nepozná svého otce.Nikdy ho neobejme,nikdy ho nenaučí létat na koštěti,nikdy...u merlina zase pláču. Pomalu se ze mě stává troska.Vím,že tím ubližuju lidem,kterým na mě záleží.Ale nemohu si pomoct ta bolest je větší,než dokážu snést.

"Slečno Vanesso musíte se připravit"promluvila na mě opatrně Ezra a já sebou trhla
"Ano děkuji Ezro"přikývla jsem a zalezla do koupelny.Vysprchovala jsem se a ona mi mezitím připravila šaty.
"Slečno Vanesso musíte být silná,kvůli tomu malému,co roste uvnitř vás"dotkla se opatrně mého břicha a já se poprvé za celou dobu lehce usmála
"Takhle vám to sluší mnohem víc"stiskla mi ruku a já přikývla
"Děkuju nevím,co bych si bez tebe počala"stekla mi po tváři opět další slza
"Slečna Vanessa nebude plakat jste přeci Blacková.A Blackovi nepláčou jste silní a hrdí.Jestli to někdo dokáže,tak vy"pokárala mě a já si střela slzy
"Život je boj,ale jen srabi utečou"řekla jsem pevně a oblékla se
"Ještě vám upravím vlasy"usmála se na mě a já se posadila na židli

"Holčičko"nakoukla do pokoje mamka a já se na ní otočila
"Můžeme?"pohladila mě po vlasech a já přikývla
"Jsem s tebou,ano"pošeptala mi do ucha a já se na ní vděčně podívala
"Nesso zlato moje"obejmula mě pevně Ria a mě se do očí opět vehnaly slzy
"Ale no tak jsi přece Blacková"utřel mi slzy Draco a obejmul mě
"Nezvládnu to"zašptala jsem
"Ale to víš,že to zvládneš jsi silná.Mysli na to malý,který tě potřebuje.Je to část jeho a on by si přál,aby jsi šla dál"pošeptal mi nazpět a já ho vděčně objala
"Beruško jsme tu s tebou,ano"objala mě pro změnu Pansy
"Děkuju vám,ani nevíte,co to pro mě znamená"podívala jsem se na všechny
"Zmijozelové drží vždycky při sobě"mrkla na mě Theo
"A je hřích,aby tak pěkný holky smutnily"zakřenil se na mě Blaise
"Blaise"zasyčela na něj varovně Ria
"Ne nech ho,děkuju ti"dala jsem mu pusu na tvář
"Jsi připravená?"podíval se na mě Ruda a pevně mě objal.Jen jsem přikývla a ucítila známé škubnutí.Objevili jsme se na velkém a honosném hřbitově.Bylo tu tolik lidí,které jsem v životě neviděla
"Vanesso"zavolal někdo a já se otočila na blondatou modrookou ženu.Chrisova matka ke mě přišla a objala mě
"Tak moc mi chybí"zašeptala plačtivě a já jí konejšivě hladila po zádech
"Je stále s námi,tady v srdíčku"ukázala jsem a samotné mi uteklo pár slz
"Miloval tě"došel k nám i pan Hall
"A já miluju jeho"řekla jsem a už nedokázala skrýt slzy
"Broučku to bude dobrý"objal me Ruda a já mu skryla obličej do černého hábitu
"Musíš ted být silná"pohladil mě po vlasech a já přikývla

"Chris byl ten nejlepší bratranec,kterého jsem si mohl kdy přát.Byl jako můj bratr,můj nejlepší kamarád,moje druhé já. Těžko bych hledal lepšího člověka,než-li byl on. A slibuju,že na něj nikdy nezapomenu. Navždycky budeš u mě v srdci brácho,doufám,že se tam,kde ted právě jsi máš dobře."ukončil svůj proslov Draco a já se sotva držela na nohou. Na řadě byl Blaise

"Chris mi,vždycky pil krev.Páč byl hezčí,jak já a stále mi přebíral holky.Parchant jeden,ale stejně jsem ho měl rád.Kdo by ho taky nemohl mít rád,že.Blondák jeden modrookej.A proto jsem také byl rád,že si našel Vanessu a já měl pro sebe všechny bradavický holky.Ti dva byli neuvěřitelně nádherný pár,neviděl jsem nikdy nikoho,kdo by se k sobě tak hodil. Nikdy jsem neviděl Chrise tak štastnýho,až po boku naší ex nebelvírské krásky.Chrisi kámo jestli mě slyšíš nezapomenu na tebe"domluvil a v očích se mu objevily slzy.Já po celým jeho projevu brečela a zároven se musela usmát

"Kdo Chrise neznal tak jako my,mohl by jsi říct,že to byl jen další rozmazlený namyšlený synáček bohatého tatínka"podívala se Ria na mě
"Ale my jsme věděli,že lepšího člověka by jste těžko hledali.Ano měl své chyby,ale ty se vytratily,když poznal Nessu.Díky ní byl posledních 8 měsíců ten nejštastnější chlap pod sluncem.A já i ostatní jsme jí za to neuvěřitelně vděční.Chris pro mě nebyl jen bratranec mého snoubence,ale i skvělý kamarád.Nikdy na něj nezapomenu a doufám,že se tam nahoře jednou sejdeme"domluvila a já jí objala
"Děkuju"špitla jsem a ona mě pohladila po vlasech
"Řekla jsem jen pravdu"usmála se smutně a přitulila se k Dracovi

"Můj malý velký blondatý kamarád.Velký smíšek a protivný bručoun.Chlap se srdíčkem na správným místě,se srdíčkem bijícím pro Nessu. Asi takhl by šel Chris popsat pár slovy.Kdo ho nepoznal asi těžko pochopí to co tady povídáme.Ale my víme,jaký byl a co všechno pro nás znamenal.Nikdy na něj nikdo z nás nezapomene.Chrisy zlato mám tě ráda"vzlykla Pansy a šla se rychle schovat k Theovi,který jí po chvile předal Blaisemu a šel také k rakvi

"Každý kdo mě zná ví,že nejsem moc na mluvení.Většinu svých problémů řeším ručně,ale Chris si pár mých vzácnývh slov zaslouží.Už jste slyšeli,jaký to byl skvělý člověk,jak moc miloval Nessu a co pro nás všechny dělal a znamenal.Asi těžko na něj dokážem zapomenout a asi nás nikdy jeho ztráta nepřebolí.Ikdyž jsme tvrdí chladní zmijozelové i my máme city a srdce.A to ted krvácí ztrátou syna,bratrance,kamaráda a snoubence. Ale vím,že by si přál,aby jsme šli dál a byli štastní.A já se mu pokusím to přání splnit.Kámo nikdy nezapomenu"došel ke mě a pohladil mě po vlasech

"To zvládneš"usmál se na mě nepatrně a já lehce přikývla

"Já a Chris jsme byli nepřátelé už od prvního okamžiku,co jsem přišla na školu. Nesnášeli jsme se,nadávali si,dělali si naschváli.A já si o něm opravdu myslela to nejhorší,ale na konci 6 ročníku se něco změnilo.Nevím jak a kdy,ale začala jsem ho vidět jinýma očima.A na začátku sedmého ročníku jsem se na něj už nedokázala dívat jako na protivného namyšleného rozmazleného synáčka bohatého tatínka. Konečně jsem spatřila toho okouzlujícího milujícího Chrise,který se přede mnou celou dobu skrýval.A nikdy nebudu litovat,že jsem mu dala šanci,ikdyž jsem kvůli tomu přišla o své přátele a bratra.On za to vše stál a díky němu jsem byla opravdu štastná.Nikdy jsem nikoho tak nemilovala a ani milovat nebudu.A ikdyž mě jeho ztráta bolí, vím, že by chtěl,abych šla dál.Miláčku miluju tě a nikdy na tebe nezapomenu"skončila jsem a přes slzy jsem se rozhédla po ostatních.Nebyl člověk,kterému by netekly slzy.

"To bylo nádherné holčičko"objala mě pevně mamka a já se jí stulila do náruče
"Půjdeme?"zeptal se Ruda
"Počkejte chvilku musím si ještě něco zařídit"zadržela jsem je a došla k manželům Hallovým
"Pane Paní Hallovi"podívala jsem se na ně
"Říkej nám Lucrecie a Damiane zlatíčko"pohladila mě po tváři Lucrecie
"Děkuji já jen chtěla jsem vám něco říct.Vím,že vám to nenahradí syna,ale jsem těhotná"špitla jsem a ona mě pevně objala
"Tak já budu dědeček"usmál se pyšně Damian a já přikývla
"V kolikátém jsi měsíci zlatíčko?"podívala se na mě Lucrecie
"Ve 14 týdnu"odpověděla jsem a uviděla v jejich očích malé jiskřičky naděje
"Alespon něco nám po něm zbylo"špitla a já jí stiskla ruku
"Budu za vámi jezdit a až se to malé narodí budete moci kdykoliv přijet"slíbila jsem a šla za našima
"Můžeme?"podíval se na mě Ruda a já konečně přikývla

Bolest,slzy a krutá skutečnost

23. ledna 2011 v 13:21 | Rico |  Dcera světla a temna
Pomalu jsem otevřela oči ležela jsem doma ve své posteli.Usmála jsem se ufff měla jsem děsný sen.Chrise zabila ta krvezrádkěny Weaslyová.Počkat proč tu je tolik lidí?U mé postele v křesle spala mamka v náruči Rodulphuse (fakt nevím jak se do něj oba vtěsnali) a na druhé straně spal v dosti nepohodlné poloze Severus.Na pohovce byli stulení Ria,Draco,Pansy,Theo a Blaise,sakra nic nechápu.Kde je miláček?Co se stalo a proč mám obvázanou ruku.Ááá právě včas mamka se začla probouzet,když mě spatřila usmála se a sedla si kě mě
"Holčičko jsem ráda,že už jsi vzhůru.Jak se cítíš zlatíčko?"řekla a láskyplně mě pohladila po tváři
"Mami,co se stalo?Já měla strašně sen,že je Chris mrtvý.Co tady všichni děláte?"řekla jsem a zmateně se kolem rozhlížela.Uhla pohladem jakoby se bála mi to říct
"Holčičko ted musíš být silná slib mi to."řekla a já nic nechápala
"Co se děje mami řekni mi to a kde je sakra Chris proč tu není se mnou"
"Zlatíčko to nebyl sen Chris je mrtvý"řekla opatrně a mě se sevřelo srdce.To nemůže být pravda po tvářích mi začly téct slzy
"Ty lžeš to není pravda.On nemůže být mrtví,ne on mi slíbil,že mě neopustí"křikla jsem a chtěla utéct z pokoje.Severus mě chytil do náruče (netuším kdy ten se probudil) a hladil po vlasech.Zuřivě jsem do něj mlatila pěstmi a pořád opakovala,že lže.Což probudilo ostatní a smutně sledovali v jakém jsem stavu.Po několik minutách jsem se vyčerpaně sesunula do jeho náruče a jen plakala.
"To bude dobré přebolí to pššš Nesso"šeptal mi do vlasů a já křečovitě svírala jeho košili (On nemá hábit?No asi těžko bude spát v hábitu,že.Ikdyž u Severuse je vše možné).Ta neskutečná bolest mě spalovala zevnitř a já se nechtěla smířit se skutečností.
"Beruško to bude dobrý jsme tu s tebou"matně jsem vnímala slova Astorie.Ucítila jsem jak si mě vzal do náruče někdo jiný,zahlédla jsem blondaté vlasy a víc se k němu přitulila.On mě chápe,ví co cítím také ztratil důležitého člověka.Byl pro něj jako jeho vlastní bratr,cítila jsem jak mi na rameno stékají jeho slzy
"Spolu to zvládnem on by chtěl,aby jsme šli dál.Já vím,že to bolí,ale bude dobře."zašeptal mi do vlasů
"Neopouštěj mě i ty prosím"zašeptala jsem prosebně a on mě sevřel pevněji
"Nikdy tě neopustím slibuju"řekl a ostatní nás sledovali.Všem už po tváři tekli slzy.I Severusovi spod sevřených víček proklouzla slza.
"Mami"křikla jsem a ona si hned s Dracem vyměnila roli.Hladila mě po vlasech a jí se cítila v bezpečí.Cítila jsem mateřskou lásku a v tu chvíly jsem si vzpoměla na to malé
"Pšššt holčičko jsem u tebe,nedovolím,aby ti někdy někdo ještě ublížil."šeptala a lehce se mnou pohupovala. Po dvou hodinách jsem se trochu uklidnila a podívala se na ostatní.Překvapily mě zarudlé oči Seva a Rodulphuse nečekala jsem to.
"Zlato víš já mohu se na něco zeptat?"řekl Draco a nervozně si poposedl.Jen jsem kývla
"Víš říkala si něco o dítěti o jakém dítěti jsi mluvila?"zeptal se a ostatní na mě rengenovali zvědavým pohledem.S mírným úsměvem jsem si pohladil bříško
"O mém a Chrisově miminku,jsem v 3 měsíci."řekla jsem a všchni zalapali po vzduchu
"takže já budu babička?"řekla překvapeně mamka
"Ano budeš babička mami zlobíš se?"špitla jsem a bála se její odpovědi
"Holčičko moje samozřejmě,že ne.Je to zázrak ty budeš mít dítě.Akorát si připadám hrozně staře"řekla a všichni se zasmáli.Zvláštní i v této těžké chvíly jsme se dokázali usmát,to malý je opravdu zázrak.
"Astorie mohla bych tě o něco požádat?"řekla jsem
"Ty můžeš vždycky zlatíčko"usmála se
"Šla bys tomu malému za kmotru?Mám tě ráda jako sestru"řekla jsem a sledovala jak se její obličej rozzářil.
"Ano strašně moc ráda já tebe taky"vrhla se mi kolem krku
"Tak já budu vlastně stejda,co?"řekl vesele Draco a já přikývla
"To malé nám všem pomůžeš se vypořádat s tou ztrátou"řekl Rodulphus a mě se v očích opět objevily slzy.
"Já prosím mohli by jste mě nechat osamotě?"špitla jsem a prosebně se podívala na mamku.
"Dobře,kdybys cokkoli potřebovala zavolej Ezru ano zlatíčko"řekla a políbila mě do vlasů.
Jen,co se zavřeli dveře,rozbrečela jsem se naplno.Tak moc to bolí chci,aby se vrátil.Proklínala jsem ho,že mě opustil.Vždyt to slíbil a ted?Jsem sama a chci zemřít,ale kvůlu tomu malému a ostatním nemůžu.Musím se s tím naučit žít,on by to tak chtěl.Život jde dál a ja musím s ním,ikdyž bez půlky srdce.Které zemřelo spolu s mojí životní láskou.

Závěrečná bitva 2.část

22. ledna 2011 v 16:33 | Rico |  Dcera světla a temna
"Ukaž,co umíš Potty"zasyčela jsem a on se se zuřivým řevem rozběhl mým směrem.Hmm takže pánovi se zachtělo černé magie?Fajn ukážeme mu jak vypadá,má se hodně,co učit.Ale k jeho smůle už nebude mít čas se něco naučit.Kletby létali vzduchem a byly čím dál víc zákeřnější.Poznala jsem,že už je unavený.Zřejmě mě tu někdo podcenil,přeci jen mě několik měsíců učil sám Temný Pán.A hlavně jsem Blacková a my máme černou magii v krvi.
"Už nemůžeš,co nebelvíre"zasyčela jsem.Padl vysíleně na kolena a těžce dýchal
"Ty jsi byla taky nebelvír"řekl a v očích se mu třpytili slzy.Tímhle mě nedojme ani neobměkčí.
"Ano BYLA jsem Pottre,než jsem se zamilovala.A vy jste mě vykopli jako zrádce,pamatuješ?Ale něco ti řeknu drahý Harry,já jsem nikdy neměla být v nebelvíru.Ten plesnivý dědek to tak zařídil,aby se mnou mohl manipulovat.Celou dobu jsem patřila do Zmijozelu,jako celá má rodina"zasyčela jsem a spatřila Pána bojujícího s tím dědkem.A než ten krvezrádce Weasly senior blížící se zezadu stačil vyslovit kletbu,vpil se do něj zelený paprsek.Pán se otočil nepatrně kývl hlavou a v rudých očích se mi blýsklo.
"Sakra proč jsi to udělala?"zeptal se.Šíleně jsem se rozesmála ve stylu své matky,až sebou trhl.Uvnitř jsem cítila neuvěřitelnou bolest svírající mé srdce.Chtěla jsem všem ublížit potřebovala jsem to,aby poznali jak trpím.
"Protože je to můj pán idiote,nedovolím,aby ho zabil nějaký zrádce vlastní krve"zasyčela jsem nenávistně.
"Změnila jsi se,už nejsi ta stará Vanessa,kterou jsem znal"téměř zašeptal
"A co jsi čekal po tom všem?Snad ne,že budu tak blbá,abych ti skočila kolem krku a hrála si na hodnou milující sestřičku?"řekla jsem ledově.V tu chvíly Pansy zabila tu jeho mudlovskou šmejdku a jemu po tvářích tekli další slzy
"Nenávidím vás všechny"zakřičel
"My tebe taky,ikdyž ani to ne.Pro nás jsi jen obtížný hmyz,který je potřeba zašlápnout"zasyčela jsem a samotnou mě překvapilo kolik nenávisti ve mě je.Nikdy jsem tak zlá nebyla,ale s Chrisem zemřela část mě.Moje dobré já
"Harry Potter Chlapec,který přežil.Ten,co zastavil Pána Zla,zachránce kouzelnického světa-Víš,že prácě Ty jsi dovedl temnou stranu k vítězství?"řekla jsem a sledovala jeho nevěřícný výraz
"Co to plácáš?Já se snažil,aby zlo nevyhrálo"
"Oooohh ano ty a ty tvé rádoby hrdinské činy.Ale víš,že celou dobu nešlo o tebe?Byl jsi jen figruka v této hře.Existuje druhá věštba mnohem důležitější,než-li ta Tvá.Je o dívce,která se neměla narodit.Právě ona měla rozhodnout o celé válce.Ironií osudu je,že jí k tomu měl pomoct,Ten,kterého si vždy přála mít.TY!To tys mi pomohl si vybrat a přivedl tak stranu světla do záhuby.Užívej si poslední minuty života s vědomím,že to ty můžeš za naše vítězství"zasyčela jsem mu do obličeje a sledovala jeho histerický pláč.Právě takto jsem ho chtěla vidět na kolenou a zlomeného.
"Rozluč se světem Harry Jamesi Pottere a abych nezapoměla dobro a zlo neexistuje.Je jen moc sbohem"řekla jsem a ukončila jeho život.
"NÉÉÉÉ"zařval zuřivě Brumbál a chtěl se na mě vrhnout,když ho omráčilo asi 8 paprsků.Mamka k němu přišla a kopla do něj
"Na mou dceru NIKDY v životě nepozvedneš hůlku ty plesnivý důchodče"zasyčela na něj a smrtijedi odzbrojili zbylé bystrozory,členy řádu a studenty.Temná strana vyhrála,tak jak bylo předurčeno.Stála jsem na místě a tupě zírala před sebe.Někdo mě objal a vzal do náruče.Nic jsem nevnímala myslela jsem jen na jeho úsměv a po tvářích mi stékali slzy.Ucítila jsem škubnutí za pupík a pak už nic.Tma ticho a bolest.

Závěrečná bitva 1.část

22. ledna 2011 v 16:32 | Rico |  Dcera světla a temna
A máme tu závěrečnou bitvu :) nezapomente,že jsem říkala,že tahle povídka skončí Happy endem :) tento díl je věnovaný Lussy
Zuřivě jsem drtila Chrisovu ruku a snažila se zastavit třes celého těla.Po levé straně jsem měla jeho,Draca,Riu a ostatní.A po pravé stála mamka,Rodulphus,Severus a další.Před náma postával Pán a mezi prsty si pohrával s hůlkou.Co když nepříjde?Co se pak stane?Hlavou se mi honily myšlenky.Mrkla jsem na mamky zadumaný výraz,když mě uviděla usmála se a pohladila po vlasech.Lehce mě to uklidnilo a ještě víc jsem se přitulila k miláčkovi,který mi dal polibek do vlasů.Pohladila jsem si láskyplně bříško a zašeptala miminku,že vše bude v pořádku.
"Jsem tady Tome"zakřičel Potter a já sebou trhla.
"Už jsem si myslel,že nepříjdeš Harry"zasyčel Pán a já se víc přitulila k Chrisovi.
"Nemohl jsem si nechat ujít pohled na tvůj hadí xicht"ušklíbl se a my vytáhli hůlku.Pán pokynul rukou a my je opět sklonili.
"Jsi troufalý na chlapce,který brzo zemře"zasyčel Pán a nebelvír se jen ušklíbl
"To se ještě uvidíš kdo dnes zemře Voldemorte"křikl pevným hlasem,ale ruka se mu klepala.
"Bojíš se smrti Harry Pottere?"zeptal se Pán
"A co ty Tome bojíš se?"odpověděl drze a já jen žasla nad jeho blbostí.Takhle Pána provokovat
"Víš Harry můj pošetilý hloupý malý chlapče mě nemůžeš zabít"ušklíbl se a my se začli smát
"Ale mohu už nemáš žádné viteály jsi smrtelný jako my ostatní"usmál se a pán vztek zrudl a zuřivě drtil hůlku.A pak jakoby ho něco osvítilo a na něco si vzpoměl usmál se.
"Harry Harry drahý chlapče řeknu ti tajemství ano?Neexistuje jen jedna věštba,ale dvě a ty sám jsi mi pomohl k vítězství" než-li stačil jakkoli zareagovat temnou noc prozářilo zelené světlo.A on sadl na zem a mě se zvláštně sevřelo srdce.Jako kdybych přišla o kusek sebe sama,ale pak jsem si vzpoměla na všechno,co mi provedl.Ne nezslouží si mojí lítost a smutek.Jak on řekl "Už nemám sestru" tak i já nemám bratra.
Události poté se událi rychle Hagrid vzal Potterovo mrtvé tělo a lesem se nesly jeho vzlyky.Na školních pozemkách už postávali ti tzv zastánci světla.Když spatřili svého "Zlatého chlapce"mrtvého ležet u nohou Temného pána ozývali se bolestné nářeky.Najednou nářeky protal bojový jekot a Pánův zuřivý výkřik.Longmottom usekl Naginy hlavu,poslední viteál byl zničen.Zatmělo se mi přied očima po spatření potterova z mrtvých vstání,on byl viteál vše mi do sebe zapadlo.Ani jsem se nadála a už na nás sesílali různé kletby.
"Miláčku miluju tebe i naše miminko opatrujte se mi ano"zašeptal mi Chris a políbil mě
"My tebe taky dávej na sebe pozor lásko"řekla jsem a společně jsme se vrhli do boje.
Zezačátku jsem všechny jen omračovala přeci jen by se nám mohli hodit.Ale potom,co Draca jen o vlásek minula smrtelná kletba seslaná Greangrovou rozzuřila jsem se.Nevnímala jsem s kým bojuji,jediné,co mě zajímalo bylo bezpečí mého dítěte.
Už jsme začínali vyhrávat druhá strana byla oslabená a unavená.Brzy to vše skončí a já budu opět v náruči své lásky.Vše se událalo jako v spomaleném filmu spatřila jsem Chrise bojujícího s 3 členy řádu.A zezadu se k němu připlížila Weaslyová a než jsem stačila zareagovat vyslovila ty dvě osudná slova.Chrisovi zmrzl na tváři úsměv a s vytřeštěnýma očima spadla na zem.
"NÉÉÉÉÉÉ"zakřičela jsem a rozběhla se k němu.Obrátila jsem ho čelem k sobě a jeho hlavu si položila do klína.
"Miláčku neumírej mi prosím,nemůžeš nás opustit.Slíbils,že to malé vychováme spolu.Nedělej mi to prosím lásko"hladila jsem ho po vlasech a na jeho mrtvou tvář dopadaly mé slzy.
"Tady jsi Nesso pojd musíme bojovat dál už vyh....proboha to ne"zašeptal Draco,když spatřil čí tělo držím v náruči.Klesl na kolena vedle mě a po tvářích mu tekli slzy,rozuměla jsem mu ztratil bratrance,nejlepšího přítele,část sebe.
"Já ne-nemohla nešo to ona já proč sakra?Lásko neopouštěj nás ja to malý sama nedokážu vychovat"zašeptala jsem a Draco překvapením vykulil oči.
"Vanesso broučku pojd,už mu nepomůžeme.Zničíme ty parchanty,at jeho smrt nebyla zbytečná"zašeptala mi do vlasů a lehce mě do nich polbil.Zvedla jsem k němu hlavu a z mého pohledu nešlo nic poznat.
"Zabiju tu mrchu"zasyčela jsem nenávistně,až sebou trhl.A než stačil zareagovat vydala jsem se jí najít.Nemusela jsem hledat dlouho bojovala Theodorem kousek od nás.
"Theo jdi tohle je můj boj,pomoc ostatním"řekla jsem a ani se na něj nepodívala.Celou dobu jsem sledovala tu šmejdku,co mi zničila celý život.
"Dobře opatruj se ano,je to pěkná mrcha"řekl a odešel pomoct Pansy.
"Chceš jít za svým smrtijedským přítelíčkem Vanessko?"křikl ty svině a já sevřela svou hůlku ještě pevněji
"Já jsem taky smrtijedka šmejdko a ty ted chcípneš"zasyčela jsem a než stačila zareagovat seslala jsem na ní několik kleteb.Zezačátku je odražela a i posílala své,později už před nimi jen uhýbala.Sotva se držela na nohou a já byla stále v pořádku.Poháněla mě nenávst a pomsta
"To není tak lehké jako zabít někoho zákeřně zezadu,co?zasyčela jsem
"AVADA KEDAVRA"zakřičela jsem a její tělo odletělo několik metrů daleko.
"GINNYYYY"zařval Potter neschopen pohybu sledoval svou mrtvou přítelkyni
"Jsi mrtvá Blacková"zavrčel

OZNÁMENÍ

22. ledna 2011 v 1:02 | Rico |  Moje řeči
Takže jen jsem chtěla napsat,že se ted budu nějakou chvíly věnovat jen povídce Dcera světla a temna :) Potřebuju s ní hnout o kus dál,takže s ostatními si dám pauzu a časem se k nim snad vrátím :) A ještě jedna věc ,napadlo mě i pokračování této povídky,takže když mi to půjde od ruky a brzo jí dopíšu možná bych mohla napsat i život jednoho z dětí Vanessy :) Kdyžtak pište své názory a připomínky děkuju vaše Rico

Kamarádská výpomoc

22. ledna 2011 v 0:58 | Rico |  Z nenávisti láska a naopak
Ehm udělala jsem menší chybu v ukládání tenhle díl měl být před Pozvání na večírek :) Moc se omlouvám lidičky


"Dneska bude partyyyy"probudil mě křik Rabastana,až jsem spadla z postele
"Kotě,co děláš na tý zemi?"podrbal se Alan ve vlasech a já chytla rudou barvu v obličeji
"Já toho pitomce zabiju,rozkrájím,nakopu,shodím z Astronomické věže"nadávala jsem a přitom mířila ke dvěřím
"Ehm miláčku?"ozval se hlas mého 8 denního přítele
"Hmm?"otočila jsem k němu hlavu a on se křenil
"To hodláš jít do společnky,vraždit tvého nejlepšího kamaráda v tomhle?"zeptal se opatrně a já si teprv ted všiml,že mám na sobě jen kalhotky
"Blbeček"prskla jsem a zalezla si zpět k němu pod deku.A on se velice snažil mi zlepšit náladu
"Ségra vylez"klepala má budoucí mrtvá nejlepší kamarádka na dveře
"Já už opravdu budu vraždit,někdo chce okusit Avadu"vřeštila jsem a oblékla si přitelovu košily
"Haa?"opřela jsem se bokem o futra a sledovala usmívající se Trix
"Neslyšela jsi?Bude party,takže seber svojí sexy prdelku a jdeme se připravit"nečekala na mojí odpověd,která by byla jistě hodně sprostá.A táhla mě za ruku do pokoje,takže všichni mě mohli vidět téměř polonahou
"Páni sekne ti to"křikl za náma Ruda a já na něj ukázala prostředníček,což vyvolalo záchvat smíchu
"Hele jak ti to klape s tvým princem"křikla na mě Trix,když jsem se sprchovala
"Hmmm nestěžuju si,ale asi to brzo ukončím"uchechtla jsem se a ona po mě hodila ručník
"Potvoro,ale asi si z tebe vemu příklad.Je čas jít dál,tahle párty bude konečná pro pana Smithe"ušklíbla se a já se smála a sušila si vlasy
"Pojd jdeme si vybrat hadříky na dnešní večer budoucí ex paní Smithová"rýpla jsem si do ní
"Dnes to bude něco hooodně sexy"mnula si ruce a obě jsme zapadly hlavama do skříně
"Ty půjdeš v těhle leopardích šatech"ukázala mi kratoučké sexy šatičky bez ramínek
"Hmm a ty v těhle rudých minišatičkách"podala jsem jí také kratoučké šaty bez ramínek
"A k tomu ty rudé lodičky a já leopardí lodičky"plácly jsme si
"Dneska si vlasy zvlníme obě,co říkáš?"mrkla na mě Trix a já přikývla
"Kde vůbec máme Cissu?"rozhlédla jsem se kolem
"U Lucia, na večírek nejdou hrdličky naše"ušklíbla se a já zakroutila hlavou
"Nechápu je,tenhle styl života by mě přešel po 24 hodinách.A oni takhle fungují už tři roky"kroutily jsme obě hlavou a raději se vrhly na make-up.A nakonec se navonily,každá svým oblíbeným parfémem
"Aaaa hvězdy večera dorazily,dnes jste ještě víc okouzlující,než obvykle"objal nás kolem pasu Rabastan
"Dík bráško"dala jsem mu pusu na tvář
"Taky ti to v té modré košily sekne"vrátila mu Trix lichotku a já přikyvovala
"Děkuji dámy a hezky se bavte"plácl nás přes zadek.A zmizel dřív,než jsme mu daly pohlavek
"Drink?"usmál se na nás barman a my přikývly
"Ale ale Male další obět?I ty chlípníku jeden"mrkla jsem na svého kamaráda a on mě objal kolem boků
"Co nadělám,když ty mě stále odmítáš"zašeptal mi do ucha a já ho štouchla loktem do žeber
"Pako ty se opravdu nikdy...Cože?To si dělá srandu?"zůstala jsem zírat na gauč,kde se můj přítel cucal s největší courou ze Zmijozelu
"Ellea klid to se určitě nějak vysvětlí"snažil se mě zadržet Mal a z druhé strany u mě stála Trix
"Puso kašli na něj je to ubožák a ona je coura"hladila mě o ruce a já začínala zuřit
"Ještě nikdy nikdo mě nezesměšnil,tak jako on!"zasyčela jsem a kdyby můj pohled mohl zabíjet,on by byl pod kytičkama
"Kočičko klid"stál ihned přede mnou Regulus
"Nebudu tady dělat divadlo"řekla jsem nakonec a všichni si oddychli
"Rokwoode?"křikla jsem a jmenovaný se na mě v klidu otočil
"Jsi nula"ušklíbla jsem se a vrazila mu pěstí,až mě zabolela ruka.A vysloužila si tím potlesk
"Takhle se mi sestřičko líbíš"objal mě kolem ramena Rabastan a táhla mě k baru
"Zbýváš už jen ty"ušklíbla jsem se na Trix a ta ani chvíly neváhala.A za chvíly se vrátila jako svobodná osoba
"Brečel alespon"zakřenil se Regul a Trix smutně zakroutila hlavou
"Asi vycházím z kondice"fnukla na oko a my se začali smát.
"Jdeme kalit"zavelela jsem a s Trix jsme dotáhli Regula a Severa na parket.
"Sex,kámoši,chlast a tanec víc k životu nepotřebuju"objala jsem o dvě hodiny později Regula a Severa kolem ramen a oni přikyvovali
"Chlapi jsou děvky"zasyčela jsem při vzpomínce na našeho kapitána
"Jako kdyby holky nebyly"mrkl na mě Regulus
"Na mě nekoukej,my s Trix si jen rády užíváme našeho mládí"vyplázla jsem na něj jazyk
"Děvky jsou zoufalý a to tyhle dvě určitě nejsou"zastal se nás Severus a vysloužil si tím pusu na tvář
"Hehe Trix má další obět"usmála jsem se a sledovala jí jak si vede blondatého sedmáka do pokoje
"Rudoplphus jí jednoho dne vážně zabije"chechtal se u mého ucha Mal,až jsem nadskočila
"Blbečku málem jsi mi přivodil srdeční selhání"praštila jsem ho do ramene a on se nepřestal chechtat
"Ale,že by naše ledová královna měla srdce?Novinka"divil se a já ho začala mlátit polštářem.Ani ne po minutě jsem skončila pod ním a on mě lochtal
"Pitomče p-pust mě"smála jsem se a když ani po pěti minutách neskončil hodila jsem zoufalý xichtík na Felixe
"To už stačí kámo"odtáhl toho mučitele od mé maličkosti a já se mu vrhla kolem krku
"Hele víš tě,že máš luxusní svaly"zadívala jsem se mu do očí a skousla si přitom dolní ret
"Já ano a ty jsi to minulé Vánoce zjistila taky,pamatuješ?"připoměl mi náš menší románek a já se sladce usmála
"Opakování je matka moudrosti, neznáš?"mrkla jsem na něj a on nahlas polkl.
"A zas je v její moci"slyšela jsem ještě Mala,když jsem Felixe táhla na parket
"Takže už jsi zase sama"usmál se na mě a hladil mě po zádech.Hrál zrovna nějaký ploužák
"Vždyt mě znáš nikdy s nikým dlouho nevydržím"zakřenila jsem se
"Vím a proto jsem rád,že jsme jen přátelé"usmál se jedním koutkem
"Hmm takže jako s kamarádkou by jsi se mnou dnes v noci nic nechtěl mít?"políbila jsem ho na krk a on si mě k sobě pevně přitiskl
"Potvoro"zašeptal mi do ucha a vzal mě do náruče.Nevnímala jsem pokřiky ostatních a jen se věnovala jeho rtům.
"Kamarádi si musí pomáhat a když nám to tak hezky jde"usmála jsem se a slíkla mi tričko.Jedním pohybem mě zbavil šatů a kallhotek.Rychlostí blesku jsem mu pomohla z kalhot a trenek a už jsme si navzájem "pomáhali".Musím říct,že to byla opět vášnivá noc.

Chlap snů

21. ledna 2011 v 21:29 | Rico |  Dcera světla a temna
Tak je tu jeden trochu kratší díl.Doufám,že se vám bude líbit :)

"Broučku"políbila jsem ho pod klíční kost,jelikož jsem mu ležela na hrudi.Odpovědí mi bylo něco mezi zabručením a něčím jako kočičím předením.Sama pro sebe jsem se usmála a jen tak tak jsem zabránila zamilovanému povzdechnutí.Zvedla jsem hlavu,abych na něj viděla
"Spíš?"zašeptala jsem a on otevřel svoje kouzelný oči,který na něm tolik miluji a přitáhl si mě k polibku.
"Copak princezno?"usmál se sladce a znovu mě políbil,ale tentokrát těsně pod ouško.Lehce jsem se zachvěla,jak si s ním mám promluvit,když je tak sladkej a stále mě rozrušuje
"Ještě o tom malým nikomu neřekneme,ano?"zaprosila jsem a nasadila psí pohled.Nechápavě se nadzvedl na loktech a pozorně se mi zahleděl do tváře a přitom se mračil.,
"Proč miláčku?Děje se snad něco?Chci to říct našim i vašim a taky Dracovi a ostatním,jsou naše rodina.Budou mít stejnou radost jako já,měli by to vědět"protestoval a já si povzdychla,tohle nebude lehké.Posadila jsem se a obmotala si deku kolem těla,sedl si ke mě a objal mě zezadu kolem pasu.Položil si hlavu na rameno a políbil mě na něj.
"Mám strach"špitla jsem sotva slyšitelně,okamžitě si mě otočil čelem k sobě.A sledoval jak mi po tvářích pomalo stékají slzy
"Bojím se,že když to řekneme ostatním dozví se to i Potter a Brumbál.A něco tomu malým udělají"řekla jsem a jen při té představě se mi stáhlo hrdlo a žaludek udělal kotrmelec.
"Ochráním vás,tebe i to maličké,nedovolím,aby vám někdo něco udělal"přitáhl si mě na klín a pevně mě objal.Vdechla jsem jeho vůni a trochu se mi uvolnilo hrdlo,ale stejně zůstalo hodně stáhnuté
"Stejně se bojím,víš moc dobře čeho všeho jsou schopní.Mám strach,že naše maličké nedokážem ochránit.Chtěla bych počkat,až dokončíme školu.Pak už je nikdy v životě neuvidíme"zamumlala jsem a on mi s mírným úsměvem začal něžně utírat slzy.A políbil mě na každý kousíček obličeje
"Dobrá andílku,at je po tvém.Řekneme jim to,až za dva měsíce,snad mě tvá matka neuřkne.Za to,že jsme jí to tajili.Ale ty mi musíš slíbit,že na sebe budeš dávat pozor.A smířit se s tím,že mě budeš mít na krku 24 hodin denně"zablísklo se mu v očích a ani mě představa jeho stálé přítomnosti nebyla proti srsti.
"Ria už to ví,našla mě v koupelně,když jsem to zjistila"řekla jsem ještě,než se na mě opět vrhl.Tohle mě asi nikdy neomrzí a navíc jako těhotná mám ještě větší chutě.Vylezli jsme,až když byl čas na večeři.Ruku v ruce štastně se culící jsme se vydali do Velké síně.
"Ale hrdličky nás poctily svou přítomností,čím jsme si to zasloužili?Mimochodem páni Ness sekne ti to,nechceš nechat Chrise Chrisem a dát to dohromady?"zamrkal na mě laškovně Blaise a vysloužil si tím pořádné pěstí do ramene od otce mého miminka.S úsměvem jsem se posadil k zvědavě vyhlížející Rie a můj snoubenec se zapojil do diskuze o neschopnosti ministerstva s Dracem a Theem.Blaise se věnoval blondaté šestačce a Pansy řešila s naší spolužačkou úkol z obrany.Soustředěně jsem se Rie zadívala do očí a ona mě pustila do své mysli
"Tak jak to dopadlo,no ikdyž podle vašich štastně se culících xichtíků bych řekla,že je zbytečné se ptát."usmála se a já si štastně povzdychla
"Zachoval se naprosto úžasně,nikdy jsem ho neviděla,tak štastného.Snad jen,když mě požádal o ruku a já řekla ano.Je to opravdu ten nejúžasnější chlap na světě.Ale rozhodli jsme se,že to ještě nikomu neřekneme.Mám strach z Brumbála a nebelvírů,takže to prosím nikomu neříkej.Počkáme,až dokončíme školu."vysvětlila jsem a ona přikývla.Stiskla mi ruku na důkaz podpory a já věděla,že lepší kamarádku bych těžko někde hledala.

Jak jsem u merlina mohla zmijozely nesnášet,vždyt jsou to ti nejskvělejší lidé.Když jsem se podívala na Chrise zuřivě diskutujícího a máchající rukama,tak jsem se zamilovaně uculila.Opřela jsem si loket o stůl,bradu jsem si opřela do dlaně a sledovala jsem muže svých snů.Vycítil můj pohled a usmál se na mě.

Dva měsíce uběhly jako voda a byly tu zkoušky,ale nejen ony.Situace v kouzelnickém světě se vyhrotila a Brumbál s Potterem se rozhlodli,že je čas na posladní bitvu.Všichni smrtijedi byli v pohotovosti a já se snažila s Pánem trávit,co nejvíce času,abych byla připravená na bitvu.A mohla jsem konečně zabít toho mrnavého parazita.Ikdyž jsme se s Chrisem strašně pohádali a skoro to vypadalo,že se rozejdeme nebo mě někde zavře,nakonec jsem si vydupala,že budu také bojovat.Musela jsem mu slíbit,že na sebe a naše miminko budu dávat pozor.Dny se měnily v hodiny a hodiny v minuty.Ani jsme se nenadáli a byl tu den D.

Zvrat

18. ledna 2011 v 23:09 | Rico |  Z nenávisti láska a naopak
"Opravdu tam chceš jít s tím mudlovským šmejdem?"přesvědčovala mě dnes už asi po sté Trix.Otráveně jsem si povzdechla a otočila jsem se na ní
"Brouku jde jen o večírek ne o svatbu,ano?"mrkla jsem na ní a naposledy jsem se podívala do zrcadla.Spokojená sama se sebou jsem popadla svojí kamarádku za ruku a už jí táhla směrem Křiklův kabinet.
"Nazdar Nicku tady jí máš a zabav jí trochu,nemá dnes zrovna nejlepší náladu"strkla jsem jí do náruče jejímu doprovodu a raději se klidila z jejího dosahu.Umí být opravdu nepříjemná,když chce.Před obličejem se mi objevila bílá růže a vzápětí jsem spatřila i obličej svého doprovodu
"Nádherná jako vždycky"sklonil mi poklonil a ještě se poklonil,šašek jeden
"Hmm taky nevypadáš zrovna nejhůř na ehm syna mudlů"snažila jsem se být milá.Jen se kysele zašlebil a nabídl mi rámě.Jak jsem jen mohla tak jsem se vyhýbala Trix a pokud možno všem svým přátelům.Protože nikomu se extra nelíbilo s kým dnes trávím večer.Obvzláš Lucius se tvářil,jako kdyby ho někdo donutil strávit odpoledne v Brumbálově přítomnosti.A popravdě ta představa byla opravdu děsivá ten dědula je vážně divný.
"Avery není moc nadšený,že jsme tady spolu,co?"zakřenil se na mě můj společník a já hodila otrávený pohled po svém spolužákovi.Který byl opět v obležení dvou blondatých slečen tentokrát z mrzimoru
"Nevšímej si ho"mávla jsem rukou a táhla ho na parket,protože se k nám nebezpečně velkou rychlostí hrnul Křikla a já na jeho povídání opravdu neměla náladu.
"Hmm a co chceš dělat po škole"nahodila jsem první téma,které mě napadlo.Protože to ticho mě opravdu nebavilo.
"Stejně jako kluci chci být bystrozor"usmál se a v jeho očích byla vidět radostné jiskřičky
"Typický udatný nebelvír"usmála jsem se a sama sobě se divila,že to neznělo zle ani protivně
"To víš máme to v povaze"mrkl na mě vesele a přitáhl si mě k sobě blíž
"A co ty"zeptal se a já se zarazila
"Vdám se,porodím dědice a bude ze mě vzorná ženuška v domácnosti"pokrčila jsem lhostejně rameny.Už odmala mě k tomuhle vedli,moje matka měla stejný osud.Tak nač se vzpírat a popravdě to není zas tak špatný život.Když budu mít štěstí chytnu dobrého manžela,který se postará o rodiné jmění i o rodinu
"A to je všechno,co chceš?Nemáš žádný sen?"divil se jako kdyby šlo o státní zločin.
"V čistokrevných rodinách to chodí jinak,než u vás"vysvětlila jsem mu a sledovala jeho zamračený obličej
"Ale to není fér,máš právo na svůj život,na své sny"rozčiloval se a já ho raději vytáhla ven.Protože jsem začínala mít dojem,že skočí na prvního zmijozela,který se mu dostane pod ruce
"Prosimtě uklidni se ano"vtáhla jsem ho do prázdné učebny a raději za náma zavřela.Bože to bude zas řečí,až se vrátím.
"Ty chceš takhle opravdu dopadnout?Není nic o čem by snila?Nic co by jsi chtěla?"zatřásl se mnou a já k němu zvedla oči
"Jasone já nejsem običejná holka,jsem jediná dcera svých rodičů.Mám své povinnosti a nemám čas na takové hlouposti"zavrčela jsem už naštvaně.Co si o sobě tenhle mudla vůbec myslí,plést se mi do života.Nic mu do toho není
"Hlouposti?Hlouposti?Život není žádná hloupost Ell"vztekal se opět a já se unaveně složila na jednu z lavic
"Nevím proč to řešíš,kamarádíš se s Blackem,tak musíš vědět jak to chodí v čistokrevných rodinách"naklonila jsem hlavu na stranu a sledovala jak se zasekl uprostřed pohybu
"Použili na tebe někdy zakázanou kletbu?"zamračil se a pomalu došel,až ke mě
"Hmm možná párkrát,když jsem byla malá.Chvíly trvalo,než jsem se dejme tomu uklidnila.Byla jsem trochu divočejší dítě,ale o nic nejde."pokrčila jsem rameny a se zatajeným dechem sledovala jak natahuje ruku k mé tváři.Pomalu a opatrně,jako by se bál,že se rozplinu se dotkl mé tváře.Musela jsem přivřít oči pod tím dotekem,byl tak něžný.Mírně se usmál a pak mě políbil.Bylo to jako motýlí pohlazení lehce jsem pootevřela ústa a on to vzal jako souhlas.Na tom polibku už nic nebylo nevinného,byla to vášnivá hra našich jazyků.Přitáhla jsem si ho k sobě za košily a nohy mu omotala kolem boků.Sám si mě přitáhl za zadeček a ucítila jsem jak se usmál.

Ženeš se do problému a do hodně velkého problému.Slyšela jsem v hlavě varovný hlas,ale nedbala jsem na něj.S nikým jsem nezažila,tak užasné a nežně milování jako s tímhle prašivým nebelvírem.A když jsem se ráno probudila v jeho náruči a viděla jak se mírně usmívá ze spaní,bylo mi jasné,že jsem ztracená.

Překvapaní

17. ledna 2011 v 22:10 | Rico |  Dcera světla a temna
Tak máme tu další dílek,s dalším překvapením :)užijte si čtení :)

Od našeho zasnoubení uplynuly bezmála dva měsíce.A já byla ta nejštastnější dívka na celým tomto světě.Oběd s rodiči nakonec proběhl naprosto skvěle,jak řekl Chris neměla jsem se čeho obávat.Mamka s Rudou byli nadšení,on se už nemohl dočkat,že mě bude mít z krku (já vím je tak milej,až to bolí) a ona byla štastná,že jsem si vybrala,tak skvělého kluka.Každou sobotu jsem trávila u Temného pána a on mi dával soukromé hodiny.Za tu dobu jsem pokročila velký kus dál a on na mě byl pyšný.Se Severusem jsme dál pracovali na úpravě lektvarů,s holkama jsme plánovaly naše svatby a Potty dal dá se říct pokoj.Od toho plesu se ode mě raději držel dál.Ale nebyla jsem tak naivní,abych si myslela,že vzdal snahu se mě zbavit.Ale ted jsem měla úplně jiné starosti.Volné chvilky jsem strávila milovaním se svým snoubencem a právě tady byl ten problém.Byla jsem na pokraji zhroucení já vím já vím není to žádná katastrofa,ale u salazara je mi necelých 18 let,ještě jsem nedodělala školu a ted tohle?To je konec a ani nevím,co tomu řekne on a co rodiče?U salazara nezvládám to, nebýt Rii asi bych si šla zaplavat s olihní.Hmm děsivá představa.Asi nechápete,co se děje,že?Ani se vám nedivím a popravdě budte rádi,jak já bych ráda o ničem nevěděla.Tak přejdeme k mému problému a k tomu,že se musím udržet nepřizabít svou nejlepší kamarádku,protože by mi bratránek asi moc nepoděkoval.Už má zase ty svoje rádoby uklidnující řeči,stejně jako poslední týden,od té doby,co jsem to zjistila a ona mě našla zhroucenou v naší koupelně.

"Klid Vansso dýchej a uklidni se,ano.O nic nejde zlatíčko,stejně jste se chtěli hned po škole vzít,hmm."snažila se mě uklidnit,ale mělo to opačný účinek.Sakra jí se to mluví,to mě tu je 17,to já za dva měsíce končím školu,což máme společný.Ale to já jsem tu TĚHOTNÁ u merlinových vousů.A absolutně netuším,jak mám svému 18 letému snoubenci vysvětlit,že jsem těhotná a že za 8 měsíců bude přebalovat malé smradlavé mimčo.Vždyt jsme si plánovali,že po svatbě budem cestovat,že projedeme celý svět.Pán dal mému budoucímu manželovi svolení a my už se nemohli dočkat.A ted?Je všechno v místě kam obvykle slunce nesvítí.Vždyt já ani neumím s dětma zacházet,nikdy jsem neměla sourozence ani sousedy,který by měli děti.Já nebudu dobrá matka,vždyt já ani nevím,co takové dítě potřebuje.Obrátila jsem svůj rostoucí vztek na mojí blondatou kamarádku

"Rio mám tě ráda,jsi má nejlepší kamarádka a bratránek by mi určitě nepoděkoval,kdybych mu zabila budoucí ženu,ale ještě jednou řekneš,že o nic nejde a UŘKNU TĚ"zakřičila jsem a unaveně se složila na postel.Dala jsem si hlavu do dlaní a nahlas vzdychla,opravdu jsem neměla daleko k pláči

"Zlatíčko,vždyt to je malej zázrak,budete mít miminko.Malýho chlapečka nebo holčičku,krásný po vás dvou.Uvnitř tebe roste nový život,stvořený z vaší lásky"objala mě a já se na ní podívala psím pohledem.Možná má pravdu,vždyt je to opravdu zázrak já čekám malého Chrise

"A navíc myslím,že ty už jsi ho taky přijala"usmála se na mě a já se podívala dolů.Měla jsem ochranitelsky položenou ruku na svém zatím plochém břišku.Nepatrně jsem se usmála a zvedla oči k ní,štastně se na mě culila a já si položila hlavu na její rameno.

"Jsem hloupá,vid?"vzdychla jsem a ona mi zvedla hlavu,abych se jí dívala do očí
"Nejsi, každého by to vykolejilo,přišlo to trochu brzo,ale máš nás a hlavně Chrise"usmála se na mě povzbudivě a já jí pevně objala

"A uvidíš,že Chris bude štěstím bez sebe.Ukaž mi jediného chlapa,který nechce splodit potomka"zasmála se pobaveně a já se začala smát spolu s ní.

"No vidíš takhle ti to sluší mnohem víc,mamino a hlavně i miminku je líp.Když je maminka štastná miminku nic nechybí"pohladila mě po vlasech a zvedla mě,aby mě dovedla do koupelny.Dala jsem si dlouhou sprchu a umyla si vlasy.Když jsem vylezla zatáhla mě do pokoje,kde mě posadila na židličku.Zavřela jsem oči a nechala našeho malého blondatého genia pracovat. Když skončila podala mi černou krajkovou blůzku s dlouhým rukávem pod kterou mi podala černou krajkovou podprsenku.A k ní tmavé lehce ošoupané hodně upnuté ryfle a lodičky na jehlovém podpadku.Když jsem se oblékla a podle jejích instrukcí si nechala rozepnuté dolní knoflíčky,aby mi šlo vidět bříško a navonila se parfémem,který jsem dostala od Chrise k našemu výročí mohla jsem vyrazit.Sešla jsem do společenky s Riou v patách a našla svého miláčka hrát s Dracem šachy.Bratránek mě spatřil jako první a vykulil na mě oči,čehož si všimnul Chris a otočil se,aby spařil na co tak zírá.A když si mě prohlédl od hlavy,až k patě pomalu začal slintat

"Eeeehh m-miláčku?Páni sluší ti to,já mám dnes narozeniny?"vydechl ohromeně a rozesmál nejen mě s Riou,ale dokonce i Draca a pár nedaleko sedících šestáků.
"Miláčku narozeniny jsi měl před měsícem,dnes je zcela običejný den,ikdyž vlastně je velmi výjmečný.Pojd se mnou prosím mám pro tebe menší překvapení" .Vedla jsem ho po schodech,až do sedmého patra a komnata splnila všechna má přání.Svičkami osvětlaná místnost dodávala na intimnosti a všude rozházené okvětní lístky dodali tomuto okamžiku na romantice.Tmavě zelená pohovka ležící u krbu s malým stolkem na kterém bylo šampanské a jedna sklenka,nad čím se Chris zamračil a já se jen uculila.A obrovská postel s tmavě modrým saténovým povlečením dominovala celé této místnosti.Zhluboka jsem se nadechla a posadila se na pohovku,přemýšlela jsem jak mu to říct.Ale on a vlastně i komnata mi to hodně ulehčili.Ten nápad s jednou sklenkou byl skvělý

"Hmm to je zvláštní proč je tu jen jedna sklenka,komnata se asi spletla"divil se a začal usilovně přemýšlet,aby se tu objevila další sklenka,ale já ho rychle políbila zestrany na krk.Překvapeně zamrkal a přitáhl si mě na klín.

"Miláčku čím jsem si zasloužil tohle všechno a proč je tady jen jedna sklenka?"zvedl mi ukazováčkem bradu a tím mě donutil se mu dívat do očí.Tak do toho jsi přeci Blacková nejsi srab

"Víš uuf miláčku komnata se nespletla,jedna sklenka je tu z prostého důvodu.Já totiž nemůžu ehm pít"zamumlala jsem a rychle sklopila hlavu.Ted už to ví ,jen čekat na jeho reakci.A ta nějak nepřicházela,po chvilce jsem zvedla oči a sledovala jak kouká jakoby skrze mě.Měl naprosto nepřítomný výraz a já se začala strachovat,jestli se mu něco nestalo.Najednou jsem vypískla,protože jeho ruce mě pevně objaly a on mě dlouze a vášnivě políbil.Když jsem se od něj odtáhla zářil jako sluníčko

"My budeme mít miminko?Já budu táta"špital překvapeně a v jeho hlase šla slyšet radost a štěstí
"Ano lásko budeme mít miminko za osum měsíců se nám narodí holčička nebo chlapeček"usmála jsem se štastně,protože jeho reakce byla snad ta nejlepší,která mohla být.
"To je úžasný,naprosto perfektní bože jak já tě miluju"zašeptal mi do ucha a pak mě začal opět líbat.Moje i jeho oblečení brzo skončilo neznámo kde a on si mě nahou odnesl do té obrovské nadýchané vonavé postele.V životě snad nebyl tak něžný,jako ted.Milovali jsme se a on mi stále šeptal do ouška jak moc mě miluje,nás oba nebo obě.No nemám to ja toho nejúžasnějšího chlapa na tomhle světě?

Malý hloupý chlapec

17. ledna 2011 v 16:36 | Rico |  Dcera světla a temna
Hmm tak tady je další díl :) brzo dojde k velkému zlomu :) a všechno se změní,ale zatím si užívejte štastnou Vanessu a jejího snoubence :)

"Nesso to je úžasný"skočila mi kolem krku Pansy
"Ty jsi to věděla"obvinila jsem Riu a ta s úsměvem přikývla
"Děkuju,že jsi mě sem dotáhla"zašeptala jsem
"Nemáš vůbec za co.Jsem ráda,že jsi štastná,že jste oba štastný"mrkla na mě vesele
"Takže ty do toho taky praštíš kámo"poplácal Chrise po zádech Theo a vesele se na nás zakřenil
"Ty jsi takovej sobec,ukrást nám takhle krásnou holku"nadával mu naoko Blaise a vysloužil se za to pěstí do ramene.Chris mě objal kolem pasu a přitáhl si mě k sobě
"Nevím koho mám litovat"křenil se na nás bratránek a já měla chut po něm hodit skleničkou
"Neprovokuj Malfoyi"zavrčela jsem,ale on si z toho nic nedělal
"Nebo co Blacková teda pardon budoucí Hallová"chechtal se a dostal pohlavek od své drahé polovičky
"A s tímhle jsem vyrůstal,ještě se něčemu divíš?"zašeptal mi do ucha můj snoubenec,tak potichu,že to všichni slyšeli.
"Sestřenka ovdoví ještě před svatbou"vyhrožoval blondáček a skočil po mém skoro manželovi.Prali se jak malý a my se jen smáli
"Smrtijed a smrtijedka dokonalý pár"ozval se za mnou ten nejodpornější hlas.Otočila jsem se a znechuceně si toho podvratáka prohlédla
"Ty ještě žiješ?Škoda"povzdychla jsem si hraně a cítila jak mě zezadu objaly ruce milované osoby
"Já nejsem ten,kdo brzo chcípne drahá sestro"ušklíbl se zle a já ucítila jak se Chris celý napjal a už šahal po hůlce,stejně jako ostatní.Jen jsem zvedla hůlku a tím je zastavila.Tohle je můj boj
"Broučku ty jsi snad myslíš,že by jsi mohl tuhle válku vyhrát?"zeptala jsem se ho lítostivě,jako kdybych právě mluvila s malým bláznivým dítětem.Bavilo mě sledovat,jak se čímdál víc mračil a doslova se v tom vyžívala
"Ty jsi opravdu myslíš,že by jsi mohl porazit,tak mocného kouzelníka jako je Temný pán?Ach ty hloupý hloupoučký chlapečku,stále ti cpou do hlavy,že jsi porazil Lorda Voldemorta a přežil kletbu smrti.Ale to je lež.Zachránila tě obět tvé mudlovské matky,jinak by jsi chcípl jako tvý ubohý rodiče.Mudlovští šmejdi jen kazí plány velkým kouzelníkům,je to jen hnusná havět"celou dobu jsem se usmívala a sama sobě se divila,kde se ve mě vzala ta nenávist.Ach už vlastně vím bratříček jí ze mě vymlátil.Zlatý chlapec vytáhla hůlku spolu se svými kamarádíčky a naši nebyli pozadu.Jen se se rozesmála a cvrnkla prstem do jeho hůlky
"Copa Potty chceš opět použít zakázanou kletbu?Věř mi,že tentokrát by ti to tak lehce neprošlo"zasyčela jsem mu ledově do ubličeje a všichni v sále stuhli.Nevěřícně tikali pohledem ze mě na něho.
"Jsi stejná mrcha jako tvá matka"zavrčel vztekle a mě už docházela trpělivost,ale stále jsem se snažila mluvit v klidu
"Och Potteříku opět se opakuješ.Kolikrát ti ty šmejde budu říkat,že mé matce nešaháš ani po kotníky,jsi jen syn mudlovské šmejdky a jsi stejně ubohý jako ona.Ještě jednou jedinkrát si vemeš mojí maminku do pusy a budeš si přát,aby jsi se nikdy nenarodil"zasyčela jsem nenávistně,až sebou všichni trhli.Sledovala jsem,jak ho jeho přátele popadli za paže a táhli ho daleko ode mě.
"Ten šmejd"zavrčel naštvaně Chris a přitáhl si mě do náruče.Pevně jsem se k němu přitulila a za žádnou cenu jsem se ho nechtěla pustit.Jedině v jeho náruči jsem se cítila bezpečně
"Teda Nesso občas z tebe jde fakt hrůza"řekl Blaise přišrkceně a já se rozesmála.Konečně ze mě spadlo to napětí a já se štastně zavrtěla v náruči svého snoubence,který mě vzal do náruče a nesl do naší společenky.
"Zítra napíšu mamce a Rudovi"přemýšlela jsem nahlas,když jsem se převlékla z šatů a pohodlně jsem si hověla na klíně svého miláčka
"Naši už to vědí,psal jsem jim,než jsem tě požádal o ruku.Chtějí,aby jsme o víkendu přijeli na oběd"chtěl mě políbit do vlasů,ale já uhla hlavou.nechápavě se na mě podíval a Blaise se začal pochechtávat.
"A to mi říkáš jen tak,nemám co na sebe?"vypískla jsem nepřirozeně vysokým hlasem,až se Draco s Theem přikrčili
"Ale miláčku máš spoustu krásných věcí"snažil se mě uklidnit a stáhnout si mě opět na klín odkud jsem vyskočila
"To ano,ale ne na oběd s tvými rodiči"protočila jsem oči jako kdybych mu vysvětlovala k čemu slouží hřeben.
"Beruško vždyt mé rodiče znáš,viděli jste se o Vánocích"nechápal mě a povedlo se mu konečně si mě stáhnout opět k sobě
"To sice ano zlato,ale o Vánocích šlo o rodiče mého přítele,ted jde o rodiče mého budoucího manžele"zavrčela jsem už naštvaně.Copak to nemůže pochopit?
"Miláčku moje rodiče si tě zamilovali stejně jako všichni ostatní.Nemáš se vůbec čeho bát,strašně moc tě miluju"přitáhl si mě k polibku a já mu rukama vjela do vlasů.Čert vem oběd s rodiči s ním zvládnu všechno.

Šokovaná Trix

14. ledna 2011 v 21:32 | Rico |  Z nenávisti láska a naopak
"Tak už máš lepší náladu"usmála se na mě Trix ze svého křesla,když jsem docupitala do naší společenky.Jen jsem se uculila a pokračovala v cestě
"A jéjé,tak kdo je to tentokrát?"zajímala se,ale já jí neodpověděla.Beze slova jsem pokračovala do našeho pokoje.Což se rovnalo sebevraždě,neodpovědět Belatrix Blackové na její otázku a ignorovat jí?To už můžu rovnou dát Temnému pánovi růžový hábit.Při té představě jsem se musela otřást,fuj radši ani nemyslet.
"Víš že nenávidím,když mi někdo neodpovídá Eleanoro Rosierová"zavrčela na mě naštvaně,když vrazila do pokoje.Praštila dveřma,tak že jsem poskočila a málem mi praskly ušní bubínky.Ale já měla vždy pro strach uděláno a ráda jsem provokovala lehce psychicky narušené lidi,ne to je vtip,ona je normální.V rámci možností samozřejmě.Protáhla jsem se kolem ní a zapadla do koupelny.Posadila jsem se na vanu a čekala.Tři,dva bum otevřely se dveře a v nich stála zcela nepříčetná Trix.Rudá v obličeji a zuřivě oddychovala.
"Eleanoro Artimezo Rosierová"zakřičela tak že málem prasklo okno.Zakryla jsem si uši a mírně se přikrčila.Ale stejně mi na tváři hrál pobavený úsměv.Nemůžu si pomoct,ale hrozně mě baví jí provokovat.Ale všeho moc škodí,tak jsem se zvedla,objala jí kolem ramen a beze slova jí táhla do pokoje.Posadily jsme se na postel a ona se ode mě odtáhla.Naštvaně složila ruce na prsou a zamračeně mě pozorovala
"Štveš mě"zavrčela ještě a já už to nevydržela a rozesmála se.Chvíly mi trvalo,než jsem se uklidnila.Celou dobu mě pozorovala a asi přemýšlela jestli je lepší cruciatus nebo rovnou avada.
"O nic nejde zlato,jen mě někdo pozval na Křiklův večírek"pokrčila jsem lhostejně rameny a ona na mě zvědavě vykulila oči.Po naštvané Trix nebylo ani stopy ted tu seděla opět má věčně zvědavá kamarádka.
"Kdo je to?Znám ho?No tak povídej,z tebe aby to člověk páčil.U salazara tak mluv"nedočkavě poskakovala na posteli a ani mě nepustila ke slovu.Typická Trix,ale stejně jí mám ze všech nejraději
"Ale to je hloupá otázka samozřejmě,že ho znám.Vždyt známe celou školu.Hmm je to někdo z havraspáru?Určitě je to Gary ten sedmák jak po tobě stále pokukuje.Je to on,že ano?"chrlila na mě další dávku otázek a já měla co dělat,abych se opět nerozesmála.Pomalu jsem zakroutila hlavou a ona si zklamaně povzdychla
"Všichni ze zmijozelu byli ve společence,takže oni to být nemohli.Věděla bych o tom.Hmm takže jedině někdo z mrzimoru,hádám,že kapitán jejich družstva.Jak že jsem jmenuje,počkej já si vzpomenu.Aaa už vím Jeremy,Jeremy Luisen.Je to on,že ano"zatřásla mi netrpělivě rukou,až jsem se bála,že mi jí utrhne.Když jsem znovu zakroutila hlavou,tak vypadala,že jí brzou odvezou k mungovi
"Taky mě to mohlo napadnout s nikým z těch mrzimorských chudáčku by jsi nešla.U merlinových trenek Ell nepozval tě ten bláznivý dědek,že ne?Nepozval tě Brumbál prosím řekni,že ne?"zděsila se a já už to nevydržela.Smíchy jsem se složila z postele a rozplácla se na koberec.Zmateně se ohla přes okraj postele a sledovala můj záchvat.
"Nesměj se,když já už fakt nevím.To tě pozval Protiva nebo co?"nechápala a já ztratila svou nově nalezenou kontrolu a znovu jsem se sesypala
"Trix zlatíčko pokud vím,máme čtyři koleje,ne jen tři"uklidnila jsem jí když jsem se konečně dosyta dosmála.Hodila na mě dosti zmateý pohled a pak se zamračila
"Ty jsi ze mě děláš srandu vid"mračila se na mě,až jsem měla strach,že jí to zůstane.Když pochopila,že to asi vážně myslím vážně vystřídala v obličeji snad všechny barvy
"Ne ne ne ne ne ne ne ne to není pravda.Ne ne ne ne ne řekni prosím,že to není pravda.Prosím řekni,že tě pozval nákej páták nebo klidně sedmák,ale hlavně,že to nebyl nikdo z našeho ročníku"skoro se mi tu rozbrečela a já se děsila toho,že se mi tu zhroutí.Pomaloučku jsem zakroutila hlavou a sledovala,jak se v jejím obličeji objevil zcela zoufalý výraz
"U salazara prosím řekni,že tam nejdeš s mým perverzním neschopným bratrancem s mozkem o velikosti hrášku"vypískla a já na ní vykulila svoje modré oči.Při té představě jsem se oklepala a zatvářila se jako kdyby mi Brumlajz nabídl jeden z těch jeho citronových bonbonů
"Mám snad vkus,ne?"zavrčela jsem podrážděně.Jak si sakra moje nejlepší kamarádka může myslet,že bych kamkoli šla s tím neurvalým nevyzrálým pakem.
"Takže to koště Potter?Ikdyž to je blbost ten pořád lítá za tou zrzavou šmejdkou"mumlala si už spíš sama pro sebe a já jí jen potichu sledovala
"Takže ten jejich stydlivej vlkodlak?Hmm to asi ne,ten se bojí svého vlastního odrazu v zrcadle"mluvila dál a já v sobě opět dusila smích.Nj Lupin a to jeho malé chlupaté tajemství o kterém už ví celý zmijozel
"Brrrr nepozvala tě ta jejich krysa,že ne?"otřepala se odporem a já jí napodobila.Jen při té představě se mi zvedl žaludek
"Pozval mě Jefferson"nevydržela jsem to už a prozradila jí jméno mého doprovodu na večírek.Zasekla se uprostřed pohybu a vykulila na mě své černé oči.
"Ee-hh ee-h c-cože p-prosím"vykoktala ze sebe a já začínala mít strach,že jí budu navštěvovat u Munga.Teta by mi asi nepoděkovala,kdybych dostala do blázince její dceru.Samozřejmě má ještě Cissu a Andy,ale tu moc počítat nemůžu.Je to vyděděnec
"Hmmm"broukla jsem opatrně a začínala se bát,co mi udělá,až s probudí z toho šoku .Vyskočila na nohy a začala pochodovat po pokoji sem a tam.Přitom zuřivě máchala rukama a kroutila hlavou
"Zbláznila jsi se?" zakřičela na mě a já se vážně obávala o svůj sluh
"Nekřič"zaprosila jsem a divila se sama sobě,že ještě slyším
"Ty jsi ze mě děláš srandu,že ano"zatřásla se mnou.Jakoby si myslela,že to ze mě vytřese
"Ach ty to myslíš vážně"přestala se mnou třást a posadila se ke mě na postel
"A tomu říkáš,že más vkus?"ušklíbla se znechuceně.Opatrně jsem jí objala kolem ramen
"Je to mudlovský šmejd"zkusila to ještě,ale asi to pomalu vzdávala
"Jdu s ním jen na večírek,nehodlám si ho vzít"usmála jsem se povzbudivě
"A musíš uznat,že na prašivého nebelvíra je pěknej a má luxusní zadek"uchechtla jsem se pobaveně a věděla jsem,že na tohle zabere.Nakonec mi to odkývala a snažila se netvářit tak znechuceně.
Omlouvám,se fandům Pobertů,ale holt se mi do téhle povídky nehodí z nich dělat úžasné dokonalé hrdiny :) alespon prozatím a jinak jsem známý odpůrce Brumbála,takže asi tak no.Příjemné počtení :)))

Pozvání na večírek 2. část

14. ledna 2011 v 19:28 | Rico |  Z nenávisti láska a naopak
"Pitomče"procedila jsem skrz zubi,aniž bych se otočila
"Jeffersone?"vykulila jsem oči a on se usmál.Hmm sice je pěknej,ale je to nebelvír
"V celé své kráse"mrkl na mě pobaveně a já přimhouřila oči
"Nefandi si"zavrčela jsem a opět jsem stočila pohled na klidné jezero.
"Nemrač se,úsměv ti sluší víc"drkl do mě,když se drze posadil vedle mě
"Nudíš se nebo tvoje otravování má důvod?"zamračila jsem se a málem ho přetáhla kamenem po hlavě,když se opět usmál
"Třeba se mi zastesklo po tvé přítomnosti"zakřenil se a o mě se pokoušely mdloby
"Ty jsi idiot Jeffersone"obrátila jsem oči v sloup a opřela si bradu o kolena
"Co tě trápí"zeptal se a já jen zabručela
"Cože?Promin nerozuměl jsem"řekl pobaveně a já poznala,že se zas kření
"Nemáš na práci něco jinýho,než mě otravovat?Třeba otravovat Filche nebo s Blackem lámat srdce slepicím?"zavrčela jsem už naštvaně.Grrr já zmízím ven,abych si zlepšila mizernou náladu a on se rozhodne mi jí ještě zhoršit.Den blbec opravdu
"Hmm ne,ted mám na práci jen rozveselení jedné smutné zmijozelské princezny"mrkl na mě a já se zamračila
"O co jste se vsadili?"ušklíbla jsem se a on se podrbal ve vlasech.Ale je pěknej to se musí nechat,grrr mlč je to Nebelvír.Ale pěkný Nebelvír a nezapírej .Drž mlč
"S kým?"usmál se na mě opět
"S Blackem a ostatníma pitomcema"zavrčela jsem už naštvaně.Blbečka,at dělá z někoho jiného
"Nevsadili jsme se,jen jsem se šel projít a viděl jsem, jak tu sedíš sama.Bez svých kamarádů a bez svého úsměvu nebo obvyklého znechucného úšklebku,proto mě napadlo,že se ti něco stalo.Tak jsem přišel"prokčil rameny a zvedl se
"Promin,že jsem otravoval"chystal se k odchodu a já ho stáhla za ruku zpět
"Proč na mě poslední dobou stále tak koukáš?"zeptala jsem se ho na to,co mě už dlouho zajímalo
"Hmm no asi proto,že se mi líbíš"zamumlal potichu a já vykulila oči
"C-cože?" vykoktala jsem ze sebe
"Líbíš se mi"podíval se mi očí a já si teprve ted všimla jak má hezké oči
"Ehh já ehm to"koktala jsem šokovaně a on se usmál
"Sluší ti to,když se červenáš"pohladil mě opatrně po tváři.Jako by se bál,že mu dám facku.Což jsem taky měla,ale asi jsem se praštila do hlavy.Místo facky jsem se usmála
"Nechtěla by jsi se mnou jít na ten Křiklův večírek"zeptal se nervozně a já se rozhlídla kolem sebe
"To nejde"zamumlala jsem a chtěla se zvednout
"Proč?"stáhl mě zpět tentokrát on a já se na něj podívala
"Ty jsi Nebelvír a já Zmijozel,jsme přirození nepřátele"ušklíbla jsem se a zvedla se
"Co jednou porušit pravidla"dohnal mě kousek od hradu
"Mě by zabili a tebe taky"usmála jsem se a on mávl rukou
"Za jedno rande se navraždí"mrkl na mě a já se musela začít smát
"Takže nejdřív jen pozvání na večírek a ted už rande?"uchechtla jsem se a on se nervozně podrbal ve vlasech
"Hmm takže šla by jsi se mnou?"chytil mé ruce do svých a podíval se mi do očí
"Ale nic si od toho neslibuj"vyplázla jsem na něj jazyk a zdrhla do hradu

Pozvání na večírek 1.část

14. ledna 2011 v 19:27 | Rico |  Z nenávisti láska a naopak
"Tak jak sis užila noc?"ušklíbl se Mal opřený o vchod do společenky
"Pozor,aby někdo neotevřel a tys nespadl"mrkla jsem na něj a odstrčila ho
"Zlato ty mě stále překvapuješ?"doběhla mě udýchaná Trix
"Já jsem samé překvapení"uculila jsem se a obě jsme zamířily na snídani.Cestou jsme odstrkávaly mrnouse,co se nám pletli pod nohy

"S tím souhlasím,ale ty a Felix,hmmm.Jakej byl?"vyzvídala a já hodila nenávistný pohled na procházející Poberty.A ten tupec Jefferson na mě mrkl,já stále tvrdím,že je divnej.
"Ještě víc křič, v Prasinkých tě neslyší"okřikla jsem jí
"Mluv šup jsme přeci nejlepší kamarádky"protočila jsem oči a raději to její citové vydírání nekomentovala

"Co chceš slyšet"otočila jsem na ní hlavu,když jsme si sedly k našemu stolu
"Jaký je náš společný kamarád v posteli,dělej mluv"zatřepala mi ramenem,když jsem si mazala topinku
"Hmm řekněme to tak,že patří mezi prvních pět"usmála jsem se a ona vykulila oči.A hned se vrhla na chudáka Felixe,který přišel

"Máš dnes čas?"zamrkala na něj dlouhýma řasama.Zmateně se podíval ze mě na ní a já se jen uculila.
"Užij si to zlato a dík,bylo to skvělý.Mrkla jsem na něj a raději jsem šla na lektvary

"Ale,co tak sama Rosierová"ušklíbl se odporně Black a já si ho znechuceně prohlédla
"Na tebe bych stačila i se zavřenýma očima"uchechtla jsem se a dál sledovala svoje nehty

"Slyšel jsem,že jsi se rozešla se svým bonbonkem Rokwoodem"nedal si pokoj a já zívla
"Docela si divím,že nejsi holka.Drbna z tebe je dobrá"mrkla jsem na něj vesele a sledovala jak rudne

"A mimochodem Rokwood je něco jako ty,bonbonek na jedno použití"usmála jsem se sladce a přicházející Trix se složila smíchy
"Mrcho,ono na tebe dojde"vyhrožoval a spolu s ocásky odplachtil otravovat další chudáčky

"Hahaha to haha bylo haha skvělý haha ten čuměl haha"chechtala se dál má dvojnice a já se pyšně uculila
"Začal si, já ho ignorovala"pokrčila jsem ramena a začala vnímat Křiklu

"Co máme ted"houkla jsem na Trix a ona se zatvářila jak kyselá okurka
"Přeměnování s tou čarodějnicí McGonagalkou"zavrčela

"Slečno Rosierová"volal za mnou udýchaný Křikla a já se zastavila
"Pane profesore"podívala jsem se na něj zmateně
"Doufám,že příjdete tuto sobotu na můj večírek"vychrlil na mě

"Ehh ano samozřejmě,ráda příjdu pane profesore"usmála jsem se zářivě
"A vy samozřejmě také slečno Blacková a pane Lestrangi"obrátil svůj pohled na mé dva kamarády
"Rádi pane"odpověděla za oba Trix a on se vrátil do učebny

"Brrr zas ty jeho večírky,kde se vůbec toulá Mal,ani nebyl na hodině"vzpoměla jsem si na věčně rejpající pako
"Měl neodkladnou schůzku s jistou blondatou havraspárkou"odpověděl mi přicházející Regulus

"A kde jsi byl ty?"zabodla jsem mu naštvaně ukazováček do hrudi
"Ehh se Sevem jsme potkali dva nebelvírský pátáky"řekl zasněně a mě bylo jasné,že oštřovatelka má opět o další dva pacienty víc

"Seve alespon ty by jsi mohl mít rozum,když tohle dítě trpí stále pubertou"drkla jsem do Seva
"Nemohl jsem si pomoct"ušklíbl se
"Hej jako,co jsi tím myslela"zavrčel na mě můj o rok mladší kamarád a já mu rozcuchala vlasy
"Nic broučku"políbila jsem ho na tvář a on raději zapadl do třídy Formulí a my na přeměnování

"Neprošvihl jsem nic?"doběhl k něm uřícený Malcolm a já jen kroutila hlavu
"Co kroutíš svojí hlavinkou zlato"objal mě a já na něj hodila zlostný pohled
"Prase"zavrčela jsem a setřásla jsem jeho ruku

"Ehh udělala jsem něco?"podíval se na ostatní a já si sedla do lavice
"Nesnáší blondýny"uchechtla se Trix a sedla si ke mě
"Ale Alan je blondák"řekl nechápavě a já se na něj otočila
"Jo Rokwood je sice blondák,ale aspon v hlavě nemá prázdno"zasyčela jsem a začala vnímat profesorku

"S kým půjdeš na ten večírek"zašeptala mi Trix při hodině
"Ještě nemám tušení a ty?"odpověděla jsem jí a házela přitom zlostný pohledy na Jeffersona
"Někdo se najde"uchechtla se a obě jsme už vnímaly výklad

Po obědě jsem Trix řekla,že jdu ven.Potřebovala jsem na vzduch,protože moje špatná nálada štvala už i mě.Štval mě Mal a ty jeho blondýny,taky Rokwood,Black a ty jeho kecy,Křiklanův pitomý večírek a představa,že mi rodiče brzo oznámí jméno mého budoucího manžela mě také neuklidnovala.Jak mě někdy štve,že nejsem obyčejná.Představa,že strávím s nějakým pitomcem celý život,je děsivá. Už vidím jak mě třeba zasnoubí s Regulem nebo Rabastanem,hehe to by byla sranda.Vzít si kluky,které beru jako bráchy.No potěš koště.Opravdu netuším koho by mi mohli vybrat,ale mám z toho docela strach.

"Co tak sama"vyrušil mě něčí hlas z přemýšlení a já se lekla,až jsem nadskočila

Valentýn-dodatek

14. ledna 2011 v 19:27 | Rico |  Dcera světla a temna
Astoria
nbkjm
bkj
hbghk
nmnbn
Pansy
jnkj
nk,jn
nl,n
nlkjnlk
Vanessa
bghj
bhbkh
bhkhkbj
bgkhb
Zásnubní prsten
hjghj