Květen 2011

Jamie na tebe má špatný vliv Evansová

28. května 2011 v 20:11 | Rico
Ani nevím,co k tomuhle dílu napsat snad se vám bude líbit :) A pilně pracuji na nové povídce už mám napsáno asi 8 kapitol :) tak jestli se vám tenhle díl zalíbí nechte tu nějaký komentář :) děkuju

"Desider tvůj úkol je jasný,dovedeš mi toho úředníka"řekl mi Tom a já jen přikývla a nasadila jsem si masku,společně jsme došli do sálu,kde čekali ostatní smrtijedi

"Mí věrní dnes uděláme menší útok na ministerstvo kouzel.Váš úkol je jednoduchý trochu to tam poničte,at má ministr a jeho poskoci,co na práci"zasmál se chladně Tom a ostatní se k němu přidali jen já a jeden smrtijed jsme se nesmáli. On koukal do země a držel ruce v pěst a já se kousala do rtu,abych se opět nerozbrečela

"Můžete a ty má drahá,doufám,že mě nezklameš"a já se kysele ušklíbla. Já?Temný anděl a někdy nesplnit úkol,nezabít určenou osobu neumučit mudly?Pche mě uráží,sám mě přece vychoval.

"Malfoy,Nott,Avery,Lestrange a Blacková se mnou, ostatní trochu si pohrajte"zadala jsem úkoly a Rabstan,Lucius,Bella,Alex a Filip mě následovali.

"Lestrange se mnou ostatní se postarají o ministra a jeho poskoky"rozhodla jsem všichni kývli a já a Rabastan jsme jeli,až do posledního patra.Kde byl můj cíl.

"Zůstan tady a pokus se nic nezvorat"zavrčela jsem na něj a on jen kývl.Rozrazila jsem dveře kanceláře té krysy a našla jsem ho se krčit pod stolem

"Zvedej se Jacksone Pán zla čeká"zasyčela jsem na něj a s hůlkou u jeho krku jsem ho vystrkala,až ven.Kývla jsem na Raba a společně jsme se vydali dolů.No musím uznat,že za to chvíly si smrtijedi pohráli slušně.Přivolala jsem ostatní a společně jsme se přemístili do Temného sídla.

"Konečně jste tady a vidím,že jste mi přinesli i dáreček. Dobrá práce má drahá"pochválil mě Tom a já jen stroze kývla.
"Mohu odejít?"zeptala jsem se a on se na mě zmateně podíval

"Nechceš tu zůstat a trochu si pohrát s naším hostem"nechápal a já zakroutila hlavou
"Pokud by jste mě omluvil pane,ráda bych odešla"odpověděla jsem

"No budíž odvedla jsi dobrou práci,prodnešek můžeš jít"mávl rukou a já se přemístila pryč.Jediné,co jsem ted potřebovala bylo zalést si do postele a vybrečet se.Což mi samozřejmě nebylo dopřáno,jelikož na školních pozemcích byli mé spolubydlící a Poberti

"Vaaaaaal"zapištěla nadšena Lily a já se na ní zděšeně otočila,ale to už jsme obě ležely ve sněhu
"Ty jsi přijela dřív to je úžasné,oslavíme Nový rok celá parta pohromadě"pištěla mi do ucha a já hodila prosebný pohled na ostatní,kteří se váleli na zemi a tlemili se. Jediný Remus se nade mnou slitoval a sundal ze mě toho pískala
"Jamie na tebe má hodně špatný vliv Evansová"zavrčela jsem a on se štastně uculila

"Takže budeš s náma slavit?"zeptal se jako jediný Remus protože ostatní to brali jako samozřejmost,chvíly jsem váhala. Ale pak jsem došla k závěru,že fnukání v postel mi nepomůže a navíc musím,Rabastanovi ukázat,že jsem mluvila pravdu. Musím mu ukázat svou druhou temnou tvář. Když jsem kývla spustila se vlna pištění jásaní a já nad tím jen s pousmáním zakroutila hlavou.

Úsměv mě přešel,když jsem spatřila ostatní vracející se ze schůze.Divím se,že je propustil tak brzo. Rabastan na mě hodil nenávistný pohled a rychle prošel kolem mě.

"Můžu vám na chvíly ukrást Val?"zeptal se Severus a dřív,než stačili ostatní odpovědět nebo já protestovat už mě táhl do hradu.Když se za námi zavřely dveře Komnaty nejvyšší potřeby a oba jsme se posadili na pohovku podíval se na mě
"Můžeš mi říct,co se stalo?Proč je Rabastan tak zničený?Vždyt jste k tvým rodičům jeli jako dvě hrdličky a ted?Proč se na tebe díval s takovou nenávistí?"nechápal a mě začaly opět slzet oči

"Je konec"řekla jsem chladně a on si promnul oči a uši jako kdyby měl halucinace
"Co prosím?Jaký konec?"zavrčel podrážděně a já pokrčila rameny a zvedla se

"Rozešli jsme se a nedělej překvapeného,moc dobře jsi věděl,že se to dříve či později stane"řekla jsem lhostejně. Zvedl se a zatřásl se mnou
"U Salazara Valerie prober se,co mi to tu říkáš"kulil na mě oči a já prudce odstrčila

"Dej mi laskavě pokoj,prostě já a Lestrange jsme minulost"zasyčela jsem chladně a odešla jsem z místnost.Nevšimla jsem si,že za mnou objevil Luc,který odešel z mé hlavy. A vše mému nejlepšímu kamarádovi vysvětlil.

Holky mě požádaly,abych je opět upravila na party a já nakonec souhlasila,alespon se zabavím.Všechny jsem oblékla do rudé a černé. Lucy měla černé minišaty,Michel rudé upnuté minišaty,Jane roztomilé rudé minišaty,Lily rudo-bílé kostkované minišaty a já si vzala černé minišaty,které toho zakrávaly méně,než ty bílé minule. Všem jsem nám vyčesala vlasy na horu a namalovala nás a vybrala nám boty na hříšnéém podpadku. Podle reakce pánů ve společence mi bylo jasné,že nám to sluší. Oslava Nového roku se nakonec konala pro všechny ve Velké síni. Sice se mi tam nechtělo,ale musela jsem.
Lucy


Jane


Michel


Lily


Valerie


Proklínám den,kdy jsem tě poznal

24. května 2011 v 20:51 | Rico
Máme tu rozchod trošku hodně moc bolestivý pro obě strany :( tak se moc nezlobte... A Taawe vtýhle povídce si Voldyho ještě užij a holt v té nové nebude hlavní postava,ale neboj objeví se tam spousta jiných a snad se ti bude líbit :) Už na ní pracuju jen musim dovymyslet název :)

"Tak jak jsi si užila Vánoce"špitl mi do ucha Rabastan a následně mě do něj jemně kousl.
"Byly to ty nejlepší Vánoce v mým životě"uculila jsem se a otočila jsem tváří k němu. Prohlížela jsem si jeho tvář a mé očí doplnovaly mé ruce.Chtěla jsem si zapamtovat každičký detail jeho dokonalosti. Za pár hodin ho ztratím navždy a vženu ho do náruče své sestry.
"Miluju tě"špitla jsem protože jsem se bála,že kdybych promluvila nahlas rozbrečela bych se
"Já tebe taky lásko"políbil mě a já se s radostní zapojila.

Proklínala jsem ranní paprsky,proklínala jsem čas,že tak rychle utekl,proklínala jsem osud,že je tak krutý,proklínala jsem svůj život. Potichu,abych ho nevzbudila jsem se zvedla,oblíkla a odešla.V pokoji jsem si dala dlouhou sprchu a pak jsem se jen koukala na prsten na mé ruce.V domě odbilo osm hodin,čas snídaně. Pomalu jsme se zvedla a scházela schody,se svou ledovou a chladnou masku. Stejnou jakou mám vždy na akcích nebo když mučím nějakého mudlu.Všechny jsem pozdravila a ignorovala jsem nechápavé obličeje rodičů i Rabastana.Po snídaně jsem se zvedla a on šel hned za mnou

"Becko děje se něco?"objal mě zezadu kolem pasu a já ho od sebe odstrčila,ikdyž mé srdce křičelo ne. Nedělej to!snažil se i Luc,ale já na něj jen zavrčela,Nad mým tělem ted měla kontrolu zlá bezcitná Valerie. Lia,Becka Val je pryč.Ted už tu je jen Temný anděl.

"Co by se mělo dít?"ušklíbla jsem se a on se nechápavě zamračil
"Miláčku?"zkusil to,ale já ho zastavil rukou
"Prosimtě nech toho zesměšnuješ nás oba. Užili jsme si,ale snad sis opavdu nemyslel,že si tě vezmu?Nebo snad ano? Hlupáčku"rozesmála jsem se chladně a viděla jsem jak ho má slova bolí

"Becko prosím přestan,já nevím,co se stalo,ale já tě miluju"zašeptal bolestně a já se jen pohrdavě ušklíbla
"Problém je,že já tebe ne"zasyčela jsem chladně a on sklopil hlavu a prudce zakroutil hlavu.Když jí opět zvedl tekli mu slzy. Krvácelo mi srdce a chtěla jsem ho obejmout a říct,že to všechno je jen omyl Ale nemohla,jsem. Odpust miláčku,ale je to pro tvé dobro K čertu nedělej to,dokážeš ho ochránit,ublíží to vám oběma Zkoušel to dál Luc,ale já ho neposlouchala.

"Lžeš"řekl pevně,ale hlas se mu třásl
"Ne to jen ty jsi najivní hlupák,který všemu uvěří. Chtěla jsem jen dostat do postele snoubence mé sestry"zasadila jsem mu další ránu a jemu se v očích zračila bolest

"Nevřím ti,ty taková nejsi. Znám tě"chytil můj obličej do dlaní a něžně mě políbil. Tak moc jsem chtěla tohle trápení skončit,ale nešlo to. Odpust. Prudce jsem ho od sebe odstrčila a znechuceně si utřela pusu
"Celou dobu jsem tě podváděla"ušklíbla jsem se zle a on se na mě ze země nevěřícně koukal. Pak se v jeho očích objevila nenávist a zlost. Zvedl se a setřel si slzy

"Jsi jen obyčejná děvka"zasyčel na mě nenástně a já měla,co dělat,abych se nerozbečela. Tohle bolelo,šíleně moc,ale věděla jsem,že tímhle můj plán neskočil. Musela jsem mu dokázat,že jsem mrcha a on mě musel opravdu nenávidět.
"Já si jen ráda užívám života"pokrčila jsem lhostejně rameny a on řekl něco,co mi srdce opravdu zlomilo

"Nenávidím tě,proklínám den,kdy jsi přišla na naší školu"řekl mi s takovou nenávistí,že se mi to zarylo do srdce.Mín by bolelo kdyby mi dal facku. Ale já? Jen jsem se chladně zasmála a odešla. Jen co se za mnou zavřely dveře mého pokoje tak jsem se rozbečela. Přála jsem si umřít. Seděla jsem na zemi kolena přitáhnuté k tělu a kousala jsem se do ruky,abych nebrečela nahlas.

"Slečno Valerie"ozvalo se vedle mě a já zvedla hlavu. Přede mnou stála Loony skřítka,která mi dělala chůvu a starala se o mě,když rodiče nebyli doma.
"Loony"vzlykla jsem a on mě objala.
"Pšššš to bude dobré pšššt"šeptala mi utěšující slova a já brečela. Po třech hodinách mi došly slzy a já se za pomoci Loony zhroutila na postel,kde jsem apaticky koukala do zdi.

"Loony?"špitla jsem a ona se na mě podívala
"Dej to prosím našemu hostovi"poprosila jsem jí a podala jí prsten a řetízek od Rabastana. Jen kývla a než odešla dala mi lektvar na uklidnění. Vypila jsem ho a hned usnula.Přála jsem si se už nikdy neprobudit.

"Holčičko"pohladila mě po vlasech maminka a já rozespale otevřela oči
"Co se stalo?Rabastan před chvíly odjel a ty ty jsi brečela?"vyděsila se a mě po tvářích opět stékaly slzy
"Lio miláčku,co se stalo?"nechápala a já bolestně přivřela oči
"Můžeš prosím zavolat tatínka"špitla jsem a ona přikývla. Za chvíly mě tatka objal a já mu vzlykala do košile

"Becko holčičko moje copak se stalo?Ublížil ti někdo?"políbil mě do vlasů a já zakroutila hlavou
"To já ublížila jemu"zašeptala jsem a on mlčel nechal mě,abych mu to řekla sama
"Já já se zamilovala"podívala jsem se na něj a on se vlídně usmál
"Poznal jsem to na vás,hned jak jsem vás poprvé viděl spolu.Ale v tom nebude ten problém,že ne?"zeptal se a já zakroutila hlavou

"Ty se nezlobíš?Je to Jessičin snoubenec"posadila jsem se a on mě pevně objal
"Miláčku vy dvě a maminka jste pro mě nejdůležitější ne světě a udělal bych všecko na světě,aby jste byly štastné. Od začátku vím,že Jessica Rabastana nemiluje a on jí také ne,a když jsem viděl vás dva pohromadě,ikdyž jste se to snažili skrývat. Zařili jste láskou a štěstím"usmál se na mě a mě se spustili další slzy

"Rozešla jsem se s ním,byla jsem na něj zlá,moc zlá a on řekl,že mě nenávidí"vzlykla jsem a on mě opět pevně objal
"Pššššt holčičko pššš vyplač se"hladil mě po vlasech a já ho poslechla. Nevěděla jsem,kde beru tolik slzy,myslela jsem, že už žádné nemám.

"Nemůžeme být spolu"řekla jsem a tatka se na mě nechápavě podíval
"Nejen kvůli Jessice,ale i kvůli němu"řekla jsem a pevně jsem přivřela oči,abych se opět nerozbrečela
"Kvůli komu zlatíčko"nechápal a já nahlas polkla
"Kvůli Pánovi"podívala jsem se mu do očí a v těch jeho se zračil vztek
"Co ti provedl?"zeptal se mě naštvaně a já zakroutila hlavou

"Tatínku prosím slib mi,že se do toho nebudeš plést,nechci,aby ti ublížil"prosila jsem a on se zatvářil neústupně
"Tati slib mi to nebo ti vymažu pamět a odejdu a už se nevrátím.Nechci ublížit i vám"řekla jsem tvrdě a on nakonec souhlasil.Dřív než stačil cokoli říct,rozehřál se mi medailon a já se rychle zvedla. Hůlkou jsem si sbalila všechny věci a oblékla se
"Co se děje?"nechápal a já k němu přišla a dala mu pusu na tvář
"Volá mě,musím jít moc vás s maminkou miluju"usmála jsem se smutně a zmizela.


Prstýnek


Řetízek


Maminko tatínku

23. května 2011 v 22:43 | Rico |  Temný anděl
Tak poslední štastný díl na nějakou dobu,tak si ho užijte :) Pak dám Val a Rabastana chvíly od sebe :) A pak? velké finále. Jo a ještě povídku jsem už dopsala,takže vám sem budu postupně přidávat díly a doufám,že vás tím koncem nezklamu. Jo a pracuju na nové povídce :) Těšte se tady se Voldy objeví,až skoro na konci :)

"A musím tam?"špitla jsem potichu a nedůvěřivě jsem si prohlížela dům před sebou,který jsem viděla naposled před 10 lety

"Ano musíš,nebud jak malá"zavrčel už naštvaně můj snoubenec,pani to zní divně,co? Už dva dny se ho marně snažím přesvědčit,aby jsme k mým rodičům nejezdili. Za prvé vím,že se s ním tam musím rozejít a za druhé bojím se reakce svých rodičů. Co když budou zklamaní? Jediné štěstí,že Jessica s náma nakonec nejela,jelikož chytla nějak chřipku,či co. Spíš zapál kosti do blbosti

"Já ehm řekla bych,že se mi udělala špatně,asi jsem chytla to samé jako Jessica"zkusila jsem to a přidala jsem psí pohled. Rabastan jen protočil oči a pak si povzdechl

"Tvoje sestra chytla akorát nechut být s tebou v jednom domě,takže pochybuju,že jste chytili to samé"odpověděl mi. Haaa já říkala,že to nebude jen tak. Na blondýnu je docela chytrá,dobře to vymyslela mrcha.

"Fajn ale jestli to bude fiasko je to na tvou hlavu"zavrčela jsem naštvaně,že můj plán nevyšel a zaklepala jsem na dveře.Které se téměř okamžitě otevřely a v nich stála Misy naše skřítka

"Slečno Valerie vítejte doma"sklonila hlavu téměř,až k zemi a já se štastně uculila. Jsem doma
"Ráda tě opět vidím Misy"řekla jsem a skřítka jen kývla hlavou,vzala nám kabáty a s tichým Puf byla opět pryč.
"Vidíš zvládla jsi to"stikl mi nenápadně ruku Rab a já kývla a pak moje srdce vyletělo,až do krku

"Lio?"špitla maminka za mými zády a já se na ní otočila. Stáli tam oba stejně krásní jako jsem si je pamatovala.
"Maminko"vzlykla jsem a rychle se jí vrhla kolem krku. To už jsme brečeli obě a tatka s Rabastanem nás jen s úsměvem pozorovali
"Holčičko moje tolik jsi se změnila,vyrostla z tebe nádherná mladá dáma"usmála se na mě mamka a pohladila mě po vlasech
"Mami já jsem tak moc ráda,že vás opět vidím"vzlykla jsem a připadala jsem si opět jako ta malá 7 letá holčička.

"Chyběla jsi nám Becko"usmál se tatka a nastavil svou náruč a já mu do ní s radostným zasmáním skočila. Zvedl mě do vzduchu a zatočil se mnou dokola.
"Tatínku můj"špitla jsem dojatě a on mě pevně objímal,jakoby se bál,že to je jen sen a já opět zmizím
"Jsem tady tati a už nikam neuteču"slíbila jsem a on se odtáhl na délku paží a pozorně si mě prohlížel
"Páni ty ale musíš lámat srdce chlapců"usmál se a já se zasmála.
"Ty budeš vždycky nejlepší chlap tati"uculila jsem se a on mě políbil do vlasů

"Tak pojde to jídelny oběd je již nachystaný"popoháněla nás maminka a objala mě kolem ramen,zatímco tatka se přivítal s Rabem

"Tak povídej zlatíčko jak jsi se celé ty roky měla"pobídla mě mamka po jídle,když jsme seděli v salonu a pili čaj
"Hodně jsem se toho naučila a měla jsem se dobře"usmála jsem se

"Choval se k tobě Pán dobře?"podíval se na mě tatka a já zachytila mírně nechápavý pohled Rabastana
"Ano choval se ke mě dobře snažil se mě naučit vše, co umí a rozvíjet mojí moc"pousmála jsem se a modlila se,aby se už na víc neptali

"A co chlapci Lio?"mrkla na mě mamka a já sklopila hlavu,koutkem oka jsem zahlédla Rabastana jak chce něco říct,ale zastavila jsem ho mírným zakroucením hlavy
"Soustředila jsem se hlavně na studium"odpověděla jsem a mamka se na mě podezíravě podívala
"Tak to je také správné,máš obrovský talent a ten má přednost před nějakým klukem"přikývl tatka a já se usmála. On nikdy nezklame.

"Mami tati jesti vám to nebude vadit,chtěla bych se jít projít do zahrady a podívat se na Danteho"zaprosila jsem
"Samozřejmě zlatíčko a vem sebou i Rabastana,aby se tu s námi nenudil"odpověděla mi mamka a já kývla na Raba

"Kdo je Dante?"zeptal se a já se jen tajemně usmála. Došla jsem ke stájím,kde byl nádherný černý hřebec
"Tohle je Dante je to můj miláček"pohladila jsem svého drobečka a on radostně zařechtal
"Ale jakto že žije tak dlouho?"nechápal a já jen pokrčila
"On není jen tak običejný má v sobě krev jednorožců"mrkla jsem na něj a on se usmál.

"Pojd ukážu ti své neojblíbenější místo"chytla jsem ho za ruku a rozběhla jsem se k altánku
"Je krásný a víš,co je na něm nejlepší?"culil se na mě a já jen zakroutila hlavou
"Že do něj nejde vidět,takže můžu klidně udělat tohle"špitl těsně u mých rtů a následně mě políbil.
"Kdy to vaším řekneme"zeptal se a opřel si čelo o to mé.Zvedla jsem ruku a pohladila ho po tváři
"Máme dost času nechci nám zničit Vánoce,počkáme,až po štědrým dnu,ano"políbila jsem ho něžně a on sice nenadšeně,ale souhlasil
"Pro tebe všechno princezno"přitáhl si mě k polibku a já se snažila z hlavy vymazat myšlenku,že tohle jsou naše poslední dny.

Minulost se opakuje?

21. května 2011 v 19:36 | Rico |  Temný anděl
Mám napsáno pár dílů dopředu měla jsem dnesk tvořivou a předem upozornuju užijte si jeden z posledních štastných dílů na delší dobu. Potřebuju,aby došlo ke zlomu,aby to nakonec mohlo skončit dobře :) Takže komentujte komentujte a užijte si tohle krásné slunečné počasí :)

"Ehm lidi já si potřebuju ještě něco vyřídit,nečekejte na mě"pousmála jsem se na ostatní po snídani a už jsem se nemohla,až opět uvidím svého miláčka.

"Dobrá,ale ne že opět dorazíš po půlnoci"varovala mě Lily a já jí to se zářivým úsměvem odkývala
"Ano mami"uculila jsem se a už jsem utíkala směr Komnata nejvyšší potřeby,kde jsme se měli sejít. Jen co se otevřely dveře oněmněla jsem úžasem. Celá místnost byla vyzdobená svíčkami a po zemi byly plátky růží. A uprostřed toho všeho stál můj miláček s obrovskou kyticí orchydejí (mé nejoblíbenější květiny). S úsměvem, který tak moc miluju došel,až ke mě a se slovy všechno nejlepší miláčku mě políbil,tak že se mi podlomila kolena. Musel mě pevně držet,abych nespadla.

"Broučku to je nádherný"špitla jsem a on mě pohladil po tváři.
"Pro tebe všechno miláčku"políbil mě a já ho objala kolem krku. Chtěla jsem,aby se zastavil čas a tahle chvíle trvala navždy.

"Doufám,že se ti bude líbit patřil mé praprababičce"usmál se a otevřel malou sametovou krabičku
"Rabastane"vydechla jsem a nevěděla jsem,co říct. Byl to nádherný drobný prstýnek s bílého zlata se smaragdem uprostřed.Překvapeně jsem k němu zvedla oči a on se culil
"Líbí?"zeptal se a já byla schoná jen přikývnout. S pyšným úsměvem vzal mou levou ruku a navlékl mi ho na levý prsteníček. Vykulila jsem oči a podívala se na něj

"Mám pro tebe ještě jedno překvapení,letošní Vánoce strávíme s tvými rodiči u vás doma. Psal jsem jim a už se nemůžou dočkat,až tě uvidí.A já bych je chtěl při té příležitosti požádat o tvou ruku,tedy jestli budeš souhlasit a jestli mě vubec chceš?"podíval se na mě s očekáváním a já se na něj jen dívala a naprosto mi došly slova
"Rodiče?Vzít?"to bylo jediné,co jsem ze sebe dokázala vykoktat

"Miluju tě Becko a na tom se nikdy nic nezmění. Chci s tebou zůstat dokonce života a vím,že ti rodiče chybí. Chtěl jsem ti udělat radost,ty se na mě zlobíš?"zeptal se opatrně a já hned zakroutila hlavou
"Miluju tě"skočila jsem mu kolem krku a políbila ho

"Takže to znamené,že přijímáš mou nepřímou žádost o ruku?"odtáhl se ode mě trochu a já si nervozně skousla dolní ret
"Ano"špitla jsem,ikdyž jsem věděla,že mu budu muset zlomit srdce. Ale nemohla jsem říct ne,když jsem viděla jak je štastný.Užijeme si poslední společné dva týdny a pak mě bude do smrti nenávidět.

"Nesmí se to nikdo zatím dozvědět ,ano"podívala jsem se na něj vážně a on s naprosto štastným a spokojeným úsměvem přikývl. Přitáhl si mě do náruče a já vdechovala jeho vůni. Nebude to bolet jen jeho,mě to naprosto zlomí
"Jsem ten nejštastnější chlap na světě"špitl a já vzlykla,překvapeně se na mě podíval a já sklopila hlavu
"Miláčku stalo se něco? Udělal jsem něco?"nechápal a já si rychle setřela slzy

"Jen nemůžu uvěřit,že to není sen"usmála jsem se přes slzy a on mi slíbal všechny slzy z tváře
"Hlupáčku můj samozřejmě,že to není sen. Je to nádherná realita"políbil mě něžně a náš polibek pomalu přecházel ve vášnivý. Jak to skončilo vám snad říkat nemusím ne?

S přitroublým úsměvem a prstenem na ruce jsem došla,až do společenky,kde na mě čekali všichni. A když myslím všichni, tak myslím celou kolej. Oni mi udělali oslavu? Blázni.
"Tak když jsi si konečně udělala čas i na nás,tak toho musíme využít. Vítej na své narozeninové party"uvítal mě Sirius a já se rozesmála

"Vy jste blázni,ale děkuju"řekla jsem a se všema se poobjímala a přijala jsem gratulace. Musím říct,že party to byla opravdu hodně povedena. Jako všechny oslavy,které organizují Pobertové. Kolem druhé ráno se rozehřál můj medailon,což bylo znamení,že se mnou Tom chce mluvit. Nenápadně jsem se vypařila z oslavy a rychle jsem se přemístila do sídla.

Nasadila jsem si raději masku,kdyby tam byl někdo nepovolaný a otevřela dveře do sálu.A musela jsem se držet,abych zděšením nevykřikla. V místnosti bylo pár smrtijedů a Tom stál uprostřed místnosti,ale to co mě vystrašilo bylo tělo ležící před ním. Byl to Rabastan.Musela jsem se hodně držet,abych se k němu nerozeběhla. Místo toho jsem se snažila udržet klidný a chladný ton hlasu

"Děje se něco můj pane?"zeptala jsem se Toma a měla jsem chut ho zabít. Jestli si myslí,že dovolím,aby mi zabil dalšího přítele tak to se mílí. Měla jsem pocit jako kdyby se minulost opakovala.

"Ano chtěl jsem,aby jsi tu byla a rozhodla jaký trest bude nejlepší tady pro mladého Lestrange,který dnes zvoral svůj úkol" zasyčel Tom. Tak proto musela odejít tak brzo,sakra měla jsem to předvídat. Láska mi zatemněju mozek

"O co šlo můj pane"zachovala jsem si svůj chladný hlas,ale pohled na jeho zubožené tělo byl zničující.
"Měl jednoduchý úkol,přivést jednoho ministerského úředníčka,který mi už dlouhou dobu pije krev"řekl a já měla,co dělat,abych nezaklela nahlas. To je přesně,to čemu jsem se chtěl vyhnout k čertu.

"Můj pane jestli to není moc troufalé,dle mého názoru stačí jak jste ho již potrestal. Udělal chybu,ale je to nováček. Budte milosrdný pán a nechte ho odejít. Myslím,že příště už stejnou chybu neudělá. A jestli chcete osobně dohlédnu na jeho výcvik"mluvila jsem pevným hlasem,ale uvnitř jsem se klepala strachy. Tohle si ještě nikdy nikdo nedovolil a vím,že někdo jiný na mém místě by byl již dávno mrtvý. Rab se na mě unaveně z podlahy podíval,ale nemoh nic vidět. Jen masku a pevný postoj.Ale já uviděla medailon,který pevně svíral v ruce,byl to ten,který jsem mu dala k našemu 2 měsíčnímu vyročí.

"Dobrá pro dnešek budu milosrdný,ale jen proto,že má nejoblíbenější dnes dosáhla plnoletosti"promluvil nakonec Tom a mě,Rabastanovi i jeho rodičům a bratrovi spadl obrovský kámen za srdce.

"Jste velice velkorysý můj pane"sklonila jsem lehce hlavu a on ná mávnutí ruky všechny propustil. Marion Lestrangová se rozeběhla ke svému synovi a pevně ho objala. Jack Lestrange byl sice tvrdý muž,ale bylo na něm vidět jak moc se bál. Rudla došel,až ke mě

"Sice nevím,kdo ve skutečnosti jsi a proč jsi to udělala,ale děkuju zachránila jsi mého bratra" řekl mi chvějícím se hlasem a já jen přikývla.

"Děkuju zachránila jsi mého syna,budeme navždycky tvými dlužníci"přišla ke mě jejich matka a po tvářích jí stékaly slzy. Ani já jsem k nim neměla daleko.

"Děkuji paní jsem vaším služebníkem"poklonil se lehce Lestrange starší a jeho žena i syn se na něj překvapeně podívali.Něco jim pošeptal a já zaslechla jen Temný anděl a dvojí zalapání po vzduchu

"Měli by jste ho ošetřit a dopravit do školy,aby se Brumbál nic nedozvěděl"poradila jsem jim a co nejrychleji se tam odtud přemístila. Když jsem byla v bezpečí bradavických pozemků tak jsem se složila. Bože málem jsem o něj přišla.
Zvládla jsi to zlato,už je to v pořádku. Jdi si lehnout a uvidíš,že až se probudíš tak bude Rabastan v pořádku. Uklidnoval mě Luc a já mu dala za pravdu,sebrala jsem se ze země a pomalým krokem jsem došla,až do již zcela prázdné společenky. Potichoučku jsem se doplížila,až do svého pokoje. Usínala jsem s rozhodnutím,že dnešek se už nikdy nesmí opakovat. Když jsem s ním jsem slabá a to ho dnes málem stálo život. Raději nám oboum zlomím srdce,než bych dopustila,aby zemřel.

Lepší přátele si člověk nemůže přát

19. května 2011 v 17:41 | Rico
Asi malinko delší díl :) a pokračování přidám bud ještě dnes nebo,až zítra :)

"Tome já si nesmyslím,že to je dobrý nápad"nesouhlasila jsem a on se přestal koukat z okna a pozorně se na mě podíval
"Proč si to myslíš má drahá,poslední dobou nesouhlasíš s mnoha mými nápady"přimhouřil oči a já si pod jeho pohledem připadala jako pod rengenem To zvládneš nemá důvod ti nevěřit,hlavně zachran ty děti řekl mi Luc a mě se ihned vybavily ty dětské nevinné obličeje. Ne nenechám je zamřít za žádnou cenu,ikdybych měla být potrestána za neuposlechnutí rozkazu.

"Protože můj pane poslední dobou vaše nápady jsou řekněme ohrožující trpělivost ministerstva a celé strany dobra. Za poslední dva měsíce jsme udělali více útoků,než- li za poslední rok. A ministerstvo dříve či později zakročí a obávám se,že by to nemuselo dopadnout dobře. Bude lepší,když se budeme držet dál a čerpat síly"dívala jsem se mu přímo do oči a ani jednou jsem neuhla. Pomalými kroky došel,až ke mě.
"A také by to mohl být dárek k mým zítřejším narozeninám"navrhla jsem a sladce se usmála. Chvíly mě jen pozoroval a pak se usmál

"Ano tvé narozeniny,dobrá jak si přeješ drahoušku, útok na sirotčinec se konat nebude"pohladil mě po tváři a pak si mě přitáhl k polibku. Dokázala jsi to,jsi jednička tleskal mi Luc a já byla štastná. Zachránila jsem děti,zítra mi bude konečně oficiálně 17 let, sice si připadám starší,ale neva. A za 2 týdny budou Vánoce na které se po 10 letech opět těším .Poslední Vánoce jsem slavila v rodiném sídle s rodiči a sestrou,od toho dne jsem je přestala brát ne vědomí.

Když se mě Tom dostatečně "nasytil" dovolil mi se vrátit na hrad,kde na mě už netrpělivě čekal Sev
"Tak?"vybafl na mě hned a já na něj hodila káravý pohled
"Také tě ráda vidím"zavrčela jsem a on jen mávl rukou

"Přesvědčila si ho? Nebo se ten útok bude na Štědrý den konat?"vyzvídal a já se zamračila
"Nedostala jsem snad někdy to co jsem chtěla? Pamatuj si milý Sevíčku já vždycky dostanu to co chci a ikdyž to bylo trošku těžší, útok nebude"uculila jsem se pyšně a on mě štastně objal
"Věděl jsem,že to dokážeš"zamumlal mi do vlasů a já byla opět o stupen štastnější,je úžasný mít kolem sebe lidi,kteří vám věří a mají vás rádi.

"A neudělal ti nic,že ne?"odtáhl se ode mě a pozorně si mě prohlížel
"Ne jen jsem musela splnit svou povinnost a zaplatit za svoje přání určitou dan,ale to je jedno,hlavně,že se těm dětem nic nestane. Něco jiného je běžný útok na vesnici,kde jsou dospělí a jen pár dětí,které by stejně byly sirotci,kdyby jsme je nezabili. Ale zabít nevinné děti,které nikomu nic neudělaly? Ani náhodou jako už mě nebaví,ty jeho šílené nápady. A nebaví mě furt ho přesvědčovat, asi ho brzo seznámím s mým oblíbeným jedem"usmála jsem se zákeřně a Sev nahlas polkl

"Někdy se tě opravdu bojím"přiznal se a já se rozesmála
"Mě se musí bát jen mý nepřátelé a ty mezi ně rozhodně nepatříš a nikdy patřit nebudeš zlati" stoupla jsem si na špičky a dala mu pusu na tvář.

"Když už jsme u toho všechno nejlepší Val"usmál se na mě Sev a podal pečlivě zabalený balíček
"Seve to jsi nemusel,děkuju"objala jsem ho a rozbalila jsem si svůj dárek.
"Kde jsi jí sehnal,já jí hledala 3 roky"dívala jsem se na Nejvzácnější lektvary a jejich použití
"Mám pár známých"pokrčil rameny a já mu dala velikou pusu na tvář
"Jsi ten nejlepší kamarád,kterého si člověk může přát"špitla jsem a on mě pevně objal. Tahle chvíle byla důležitá pro nás oba,nikdy jsme neměli přátele takže to pro nás bylo o to vzácnější.
"Mám tě rád a jsem rád,že tě mám"zamumlal tak potichu,že jsem to málem neslyšela.Vím moc dobře,nerad dává najevo city a proto jmě to zahřálo u srdíčka ještě víc.

"No nic já pádím do postele jsem unavená jak kotě,tak zatím Sevíčku" zachichotala jsem se a raději jsem rychle utekla,než mě mohl v lepším případě zabít, v tom hroším mě začít lechtat. V pokoji jsem se potichu převlékla a jelikož jsem si dala sprchu u Toma zapadla jsem do postele a okamžitě usnula.

Jelikož další den byla sobota a hlavně moje narozeniny,chtěla jsem si trochu přispat. Ale to bych nesměla bydlet na pokoji s 4 šílencema.
"HAPPY BIRTHDAY" zařvala Lily a já po ní švihla polštářem. S chichotem se mu vyhla a já naštvaně zavrčela,když mi jedna z těch upírek mého spánku ukradla peřinu. Člověk celý večer pracuje na tom,aby zachránil děcka a oni ho ani nenechají vyspat.
"No tak vstávej Val dnes máš narozeniny"skočila mi na postel rozesmátá Lucy a já na ní hodila pohled ala a koho to zajímá.

"Trochu života do toho umírání,no tak dnes je tvůj velký den"sedla si vedle mě Jane a pevně mě objala
"Všechno nejlepší zlatíčko mám tě moc ráda"zašeptala mi do ucha a předala mi krásně zabalený velký dárek
"Děkuju a prominte,ale v noci jsem toho moc nenaspala"omlouvala jsem se a Lily se na mě káravě podívala
"Já vím,protože si v 12 ještě nebyla v posteli"ukázala na mě prstem a já omluvně pokrčila rameny

"Byl úplněk a já ho miluju"zalhala jsem a ona mě objala
"Všechno nejlepší ty náš vlkodlaku"řekla a všechny jsme se rozesmály,dala mi úzkou podélnou krabičku a já se na ní zvědavě podívala
"Doufám,že se ti bude líbit"mrkla na mě

"Tak já se přidávám všechno nejlepší ty náš benijamínku"objala mě Lucy a podala mě větší lehký balíček
"Zase jsem poslední achjo takže všechno nejlepší a tak dále broučku"přiskočila ke mě i Michel a já dojatě přijala její roztomile zabalený dárek.

"Tak se do toho dej,zajímá mě,co řekneš na ten můj"pobídla mě Lucy a já ještě chvíly pozorovala.
A v tu chvíly jsem se rozhodla,že je budu před Tomem bránit jako ty děti,nedovolím,aby se jim něco stalo,nebo,aby byly neštastné
Rozbalila jsem první od Lucy a překvapeně jsem otevřela pusu. Bylo tam nadherné šedivé plyšové slůně
"Děkuju je nadherný"objala jsem jí
"Jmenuje se Bymbo a bude tě chránit před vším špatným"mrkla na mě a já ho pohladila po sametově hladké srsti.
Vzala jsem dárek od Michel a koukala jsem na krásnou malou stolní lampičku

"Michel je krásná"padla jsem kamarádce kolem krku a dojetím jsem měla v krku knedlík,který se zvětšil po otevření dárku od Jane,byla tam nádherná prošívaná deka a to co mě dostalo,bylo ,že na ní byly naše společné fotky. Všechny,které jsme nafotily za tu dobu,co jsem na škole. A že to byly fotky,společně jsme si k ní sedly a smály se nad vzpomínkama a zážitkama,které jsme zažily. Poslední dárek byl od Lily a ten mě už opravdu dojal k slzám. Byl to stříbrný náramek s přívěskem na kterém bylo vyryto L+J+M+L+V= Best freinds forever. Dokonce i Luc v mé hlavě byl dojatý. Se slzami v očích jsem se Lily vrhla kolem krku a pevně jí objala

"Děkuju je opravdu nádherný"špitla jsem dojatě
"Holky já vás mám všechny hrozná ráda"podívala jsem se na všechny a pak bylo hromadné objetí a do toho blázince přišli kluci

"Ježíš vy se chcete zabít?"chechtal se Black a já po něm hodila učebnici přeměnování,která mi jako první přišla pod ruku
"Ne jediný koho chci v této místnosti zabít jsi ty Blacku"zavrčela jsem opět podrážděně a on se na mě ublíženě podíval

"Tak člověk jí přijde popřát k narozeninám,dokonce jí přinesu i dárek a ona je na mě tak zlá?" stěžoval si a já se rozesmála a nastavila jsem náruč
"Pojd sem ty pako"pobídla jsem ho a on se nenechal dlouho pobízet. Za posleních pár týdnů se z nás stali velcí kamarádi.

"Ježíš pust jí Tichošlape nebo nám jí ještě uškrtíš"tahal ode mě to slůně Jamie a já se na něj vděčně podívala jelikož mi docházel kyslík.
"Vem si to slůně jedno"podívala jsem se na Lucy a ty si přitáhl uraženého Siria do náruče,kde začal spokojeně příst jak kocour. Pako jedno.

"Všechno nejlepší mrnousi"objal mě Jamie se smíchem a já mu dupla na nohu.
"Ti dám mrnouse,že si Lily bude muset hledat jiného otce pro své potomky"vyhrožovala jsem a Lily zděšeně vypískla
"Neboj miláčku ona to nemyslela vážně"uklidnoval jí hned její milý a já se na něj pochybovačně podívala
"Myslíš?"ušklíbla jsem se a rozesmála jsem se,když si dal ruce před svého kamaráda
"Ty jsi dábel Val,všechno nejlepší"objal mě náš vlčík Remus a já se nevině uculila

"Nemá mi říkat mrnousi pitomeček,nevím kdo je tu mrnous"ušklíbla jsem se a Jamie se zatvářil ublíženě
"No dovol malej Jamie není mrnous,že není miláčku"podíval se na Lily a ta ho hned začala utěšovat
"Samozřejmě,že ne lásko je to obr"pohladila ho po tváři a my jsme vybuchli v neuvěřitelná záchvat smichu.
"Všechno nejlepší"pípl opatrne Petr a já s úsměvem přijala jeho ruku

"Neříkal někdo něco o dárku?"řekla jsem a vyvolala jsem další záchvat smíchu.

"Tady to máš,ale ne že ho budeš zneužívat"Podal mi budoucí manžel Lily nešikovně zabalený dárek. Pekvapeně jsem vydechla,když jsem uviděla neviditelný plášt,přesně takový jako má on
"Jak?Kde?"koktala jsem a on pokrčil rameny
"Mám své tajné zdroje"usmál se a já se mu vrhla kolem krku
"Děkuju děkuju děkuju děkuju"pištěla jsem mu do ucha a on mě pěvně objal
"Pro tebe všechno zlato",mrkl na mě a opět objal svou přítelkyni

"Hmm můj dárek v porovnání s Jimyho bude trapný"zamumlal Remus a já se zamračila
"Chceš abych tě kopla? "přimhouřila jsem oči a on zděšeně zakroutil hlavou s úsměvem jsem si rozbalila jeho dárek. A následně radostně vypískla byl tam totiž měsíční kámen
"Já tě milujuuuu"zavískla jsem a skočila mu kolem krku
"Asi začnu žárlit"usmála se Jane a já po ní hodila pohled ala ty jsi ale pako
"Nemáš na co simtě se podívej tenhle trouba tě miluje a já ehm no prostě nemáš proč"zamluvila jsem blížící se průšvich a dívala se na měsíční kámen ve svých rukou jako na něco posvátného

"No fajn no vy jí dáváte takové dary a já mám pro ní jen tohle" odlevitoval ke mě obrovský děsivě špatně zabalený dárek. Když jsem ho rozbalila tak se mi rozzářily oči. Bedna plná Ohnivé wiskhy
"Ty jsi moje zlato Blacku"objala jsem ho celá štastná a chovala jsem láhve v náručí jako miminka,což opět rozesmálo ostatní.

"Ehm tak já tady něco máš"zamumlala Petr a podal mi menší balíček. Ve kterém byla čokoláda
"Mnam moje nejoblíbenější děkujuuu"k jeho zděšení překvapení a nevím čemu dalšímu jsem ho objala.
"Děkuju lidi jste opravdu nejlepší" poděkovala jsem všem a s náboženskou úctou jsem si prohlížela všechny dárky.

No nezabili by jste ho?

18. května 2011 v 18:54 | Rico |  Temný anděl
Tak tady to je a já jdu hezky dělat hajííí :D Páč zítra brzo vstávám a jdu pomoct své drahé mamince do práce :D Trenink na brzkou budoucnost,brrr práce ja nechciiii :D No nic trošinku mi šibe tak se omlouvám,mějte se a užijte si nádherné počasí :)

"Já ho zabiju, to je takový grrrr" zuřila jsem a Sev mě raději nechal pěnit, hrozilo totiž,že bych mu mohla v záchvatu zuřivosti něco udělat.

"To snad ani není normální, tohle nemůže myslet vážně ani on k čertu" pokračovala jsem a zakončila jsem to tím,že jsem dala pěstí do zdi.

"Auuuu sakra já se na to vykašlu"chytla jsem si levou ruku,která byla pravděpodobně zlomená
"Proč jsi mu to sakra nevymluvil jsi přece jeho kamarád, ne?"obrátila jsem svou zlobu na Seva a ten beznadějně pokrčil rameny

"Víš moc dobře,že když si něco umane,nehne s ním ani pár volů"řekl mi a já přikývla
"Jo páč on je ten největší vůl a navíc korunovanej k čertu"zapoměla jsem na bolavou ruku a praštila s ní do země na kterou jsem se sesunula.

"Aaaaaaaaa sakra k čertu ja se na to vykašlu,doprčic ho zabiju sama a budu mít klid. Sakra vždyt on neumí zabít ani mouchu, je můj přesný opak, proto se tak skvěle doplnujeme a on vymyslí tohle? Tak jako promin,ale tohle nemůže být z jeho hlavy"protočila jsem oči a Sev se ode mě odsunul kousek dál a lehce zbledl

"On to udělal kvůli tobě"zamumlal opatrně a já na něj vytřeštila oči
"Cože jsi to řekl?" zaječela jsem tak nahlas,až málem popraskaly okna

"Říkal,že kdyby to neudělal, měla by jsi ho za sraba"špitl a přikrčil se když jsem vyskočila na nohy a došla jsem,až k němu. Chytla jsem ho za černé tričko a on na mě zděšeně vykulil oči
"Nejraději bych vás oba zabila, máš jediný štěstí,že to přežil,jinak bys to nepřežil ty"zasyčela jsem tak ledově,až teplota v místnosti klesla o pár stupnů.

"Doufám,že jsi se s ním rozloučil,protože ho raději zabiju já. Než aby to udělal později ON,až zkazí nějaký úkol. A to ON nikdy neodpouští."zavrčela jsem a chtěl jsem vyjít z místnosti,ale on mě zadržel

"Nezapomen,že neví,kdo ve skutečnosti jsi"podíval se na mě a já nakonec přikývla a zmučeně jsem si sedla na zem, dala si hlavu do dlaní a neměla daleko k slzám

"Bojím se o něj,tak strašně se bojím,že ztratím i jeho"špitla jsem a Sev si sedl vedle mě

"Neboj Rudla se o něj postará,nedovolí,aby se něco stalo jeho mladšímu bráškovi"uklidnoval mě a já musele dát za pravdu,at je starší z bratrů Lestrangových jakýkkoli,svého bratra miluje nadevše a nedovolil by,aby se mu něco stalo. A navíc mu budu dělat neviditelnou ochranku já

"Ten kluk mě jednou zničí"zamumlala jsem do dlaní a Sev se rozesmál
"Blbečku"rozesmála jsem se taky a praštila ho do ramene.Samozřejmě tou zdravou rukou, tu druhou jsem musela vyléčit.

"Ahoj lásko" uculil se na mě můj přítel a chtěl mě políbit,ale já uhla hlavou
"Stalo se něco?"nechápal a já a něj hodila hodně naštvaný pohled

"Co si tím chceš dokázat můžeš mi to říct?Ty, který neumíš ubližovat a už vůbec zabít.Jeho věrní si libují v mučení a zabíjení,je to jejich přirozenost a dělají to rádi,ale ty?"zakroutila jsem hlavou a on se na mě neštastně podíval
"Myslel jsem,že by jsi mě už pak nechtěla,že bych pro tebe byl srab"zamumlal mi do vlasů a já mu zvedla hlavou,abych mu viděla do očí

"Blázínku já tě miluju chápeš to?Jsi celý můj život a právě proto,že nejsi jako ostatní,který si libují v ubližování ses mi odzačátku tolik líbil a líbíš stále. Dokonale se doplnujeme chápeš"políbila jsem ho a on se ode mě odtáhl. K čertu já bych měla dříve myslet,než mluvit. Sev stojící kousek od nás a hlídající jestli někdo nejde hlasitě zaklel

"Jak jsi to myslela,že se dokonale doplnujeme?"podíval se mi do očí a já uhla pohledem. Tak ted ukaž jak dokážeš být skvělá herečka,dokážeš obelstít i Temného pána to zvládneš radil mi v hlavě Luc a já se zhluboka nadechla zvedla jsem hlavu a se zářivým úsměvem jsem ho pohladila po tváři.....
"Já jsem přeci mrcha,která rada ubližuje ostatním obvzláště blondýnám"rozesmála jsem se a on se ke mě přidal. Uvěřil mi to ! a Sev se nedaleko poměrně nervozně a úlevně rozesmál také. Ufff to bylo o fous !!!

Když ho miluješ, není ,co řešit

17. května 2011 v 22:42 | Rico |  Temný anděl
Omlouvám se,že jsem se tak dlouho neozvala,ale matura mi dala zabrat. Ale konečně je to šílenstvství za mnou...eeehh Jupííí? no nic předem přiznávám,že jsem ještě trochu zblblá nevyspala a dezorientovaná.Ale pokusim se navázat tam,kde jsem skončila :)

Uběhl měsíc,překvapivě jsem se z Luca nezbláznila. Naopak od toho dne,kdy jsem se zhroutila se zklidnil a snažil se mi pomáhat. Občas bylo těžké nerozesmát se při jeho kritice našeho učitelského sboru nebo pink gangu. Dlouhé hodiny jsem proseděla v sovnici a "povídali" jsme si. Ale občas mě svým zpíváním v opravdu nevhodné chvíly štval. Ale stal se z něj můj nejvěrnější přítel, on a Sev, ti jediný o mě věděli absolutně všechno. A když mě v noci budily noční můry, byl to právě Luc kdo mě uklidnoval a tichou ukolébavkou mě ukolébal k spánku.Občas jsem měla i pocit,že mě objímá. Zvláštní!

Vztah mě a Rabastana byl jedním slovem úžasný. Byl neuvěřitelně sladký,milý,milující a pozorný přítel. Snášel poctivě všechny mé špatné nálady a výlevy zlosti. A dokonce mi dal dárek k našemu "měsíčnímu" výročí. Sice ten nádherný stříbrný řetízek s čtryllístkem musím nosit schovaný,ale hřeje mě pocit,že mám něco od člověka,kterého miluju. Jo já vám to neřekla? Ale to jste asi pochopily ne? Miluju Rabastana Lestrange, bláznivě a celým svým srdcem. Luca jsem sice milovala,ale s Rabem je to něco jiného. Je to moje druhá polovina, mé druhé křídlo (každý člověk je anděl s jedním křídlem,aby mohl létat musí najít své druhé křídlo). A já ho našla! A nehodlám se ho za žádnou cenu vzdát,to by mě musel ten dotyčný zabit.

A zajímavá vás náš vztah k naším "oficiálním" partnerům? Tom a moje drahocená sestra? Den ode dne mám větší chut jí zakroutit krkem,když vidím jak se lepí na mého přítele. Občas mi přijde,že mi to dělá schválně. Jakoby říkala, vidíš on je můj, já mám všechno a ty nic. Grrrr Luc mě v tu chvíly musí hodně přemlouvat,aby se ze mě nestal sestrovrah.

A Tom? Mám ho z jedné strany ráda,ale z druhé strany ho nenávidím,že mě nutí lhát a podvádět mého přítele. Tak ráda bych byla jen s Rabem a denodenně mu nelhala do očí. Popravdě mě děsí den,kdy se dozví pravdu. A z druhé stránky vím, že se s ním dříve či později budu muset rozejít. To že spím se snoubencem své sestry je jedna věc,ale aby jí kvůli mě opustil je věc druhá. To by mi už nikdy neuodpustila a jí bych se jí už nikdy nemohla podívat do očí. Bolí mě představa,že ho ztratím, krvácí mi srdce, ale ona je moje sestra,má rodina, má krev. A tu já bráním a bojuju za ní,ikdyž ona mě nesnáší.

Za dva měsíce budou Vánoce a já se na ně poprvé po hodně dlouhé době těším. Budu je totiž strávit s Lucem,Sevem a hlavně mým miláčkem. Dohodli jsme se,že zůstaneme ve škole a budeme spolu. Rab samozřejmě neví o existenci Luca a ví o něm jen Sev. Který se občas baví lucovými pokusami mě naštvat. Mám dojem,že kdyby Lucas stále žil,byli by z těch dvou sakra dobří kamarádi. Oba mě umí tak neskutečně naštvat, Grrr.

Vztah Pobertů s holkama vypadá podobně jako ten můj,akorát oni se nemusí skrývat a mohou veřejně dávat najevo,co k sobě cítí. A jejich láska mi dává sílu bojovat a alespon malou naději,že vše dobře dopadne. Vím,že bych se od nich měla držet dál,ale mám ty lidi,až moc ráda a cítím se s nima skvěle.

Můj úkol pokračuje,na temnou stranu se přidalo už asi 20 studentů a Tom je nadšený. Ale já ne, mám pocit,že jim tím ničím život. Ale oni vypadají tak nadšeně a spokojeně. Sev vždy musí poslouchat mě hodinové výlevy,když na mě přijdou výčitky svědomí. No holt žít můj život není jednoduché.

"Můžeme?" vytrhl mě Sev z mého uvažováním nad uplynulým měsícem. Právě jsme byli v Komnatě nejvyšší potřeby a trénovali jsme souboj. Oba už jsme byli značně unavení a vysílení,ale ani po 5 hodinách jsme se nechtěli ani jeden vzdát. Ze Seva se stal rovnocený a silný soupeř. Jsem ráda,že se našel konečně někdo s kým si mohu pořádně zabojovat. Ikdyž moje ego malinko špatně nese,že je tak dobrý. A konečně po 5 a půl hodinách jsem ho porazila. Ale bylo to ofous,oba jsme spadli vysíleně na zem a zhluboka oddechovali. A asi jsme tam i usnuli a probudil nás hlasitý smích. Překvapeně jsem vyletěla na nohy a nechápavě sledovala spolu se Sevem,který mě napodobil, chechtejícího Rabastana. Byl ohnutý v pase a hlasitě smál. Vyměnili jsme si zmatené pohledy, což to pako rozesmálo ještě víc

"He-he-he kdyby jste se viděli hahaha" chechtal se a ukazoval na nás prstem. Naštvaně jsem si dala ruce v bok a přimhouřila oči, no počkej

"Hmm víš,co miláčku? Rozhodla jsem se,že dnešní večer raději strávím ve společnosti Nebelvírů"uculila jsem se nevinně a jeho rychle přešel smích.
"A-ale to nemůžeš,vždyt dnešní společný večer jsme plánovali tak dlouho. Vždyt víš jak bylo těžké se zbavit Jessicy"zbledl a začal koktat,nakonec na mě hodil svůj psí pohled a já byla opět ztracená. Luc v mé hlavě i Sev se smáli

"To je sice pravda,ale přeci nestrávím večer s člověkem,který se mi směje, ne zlatíčko?"pohladila jsem ho po tváři a a on zbledl o odstín víc.Vypadalo to,že to s ním asi sekne. Je pravda,že jsme dnešek plánovali hodně dlouho. A já neměla v úsmysl ho zrušit,ale mohu ho trochu potrápit,ne?

"Tak už ho netrap"řekl Sev s Lucem společně na jeho obranu a já se rozesmála

"Myslíš,že bych dnešek zrušila? Víš jak jsem se na něj těšila?Ale ted mě prosím omluv, musím si dát hodně dlouhou sprchu a převléknout se"políbila jsem toho mého truhlíka a on se konečně zářivě usmál

"Nechceš umít záda?"navrhl a uličnicky se uculil,Sev vedle mě protočil oči a znechuceně si odfrkl.Asi mu budu muset najit holku,jeho vzhled se hodně zlepšil a ted? Nebýt můj nejlepší kamarád a nemít Rabastana? Jdu do něj a to myslím vážně.

"Sice je to lákává nabídka,ale budu jí muset odmítnout a ty pokud vím máš trest s McGonagalkou,takže se sejdem v deset tady ano"naposled jsem ho políbila a pak už jsem utíkala na kolej.

Já vím,žádná sláva,ale za poslední 4 dny jsem spala asi 10 hodin dohromady a ještě stále jsem trochu víc vyklepaná. Tak to neberte moc vážně. A ještě jak se těšíte na premieru poslední části Harryho Pottera a Relikvie smrti? Co jsem koukala na oba trailery,tak se máme na co těšit :) Tak dobrou noc a mějte se hezky

Nesmíš mě znovu opustit

13. května 2011 v 21:38 | Rico |  Temný anděl
Předem se omlouvám je to krátký a prakticky o ničem,ale nějak nestíhám :) a jinak vítám zpět jajju :)

Celou noc jsem nemohla spát,jelikož se NĚKDO chtěl povídat. Až zjistím jaký pitomec mu pomohl do mé hlavy,tak ho přísahám bohu ZABIJU!!! Ráno jsem byla nevyspalá,bílá jako stěna,s černými kruhy po očima ani mrtvola na mě neměla. Můj psychický stav se odrážel i na mé náladě,od rána jsem na všechny vrčela a byla příjemná jako osina v míístě kde slunce nesvítí.

"Slečno Lórová cítíte se dobře?"starala se McGonagalová a já zaslechla pobavené uchechtnutí ze strany mého brzy mrtvého dvojčete. Unaveně jsem zvedla hlavu,kterou jsem si doted opírala o ruku a zakroutila hlavou

"Nechcete si zajít na ošetřovnu?"nabídla mi a já štastně přikývla.Její hodiny totiž patřily mezi ty nejnudnější v celém mém rozvrhu.Alespon k něčemu ten cvok je dobrý. Zvedla jsem se a zavrávovala jsem a musela se chytit rohu lavice,abych neupadla. Profesorka mě rychle přidržela za druhou ruku a já zavřela oči a zhluboka se nadechla.

"Pane Snape mohl by jste tam slečnu Lórovou doprovodit?Dnešní látka vám jde nejlépe ze třídy"poprosila tu nejlepší osobu.V duchu jsem jí poděkovala a opřela se o svého nejlepší kamaráda.

Pomalu krůček za krůčkem jsme došli,až na ošetřovnu,kde se madame zděsila mého vzestření. Taky by jsi nevypadala jako miss mít v hlavě retardovaného ducha,ženská
Nakonec do mě nalila pár lektvarů a poručila mi klid na lůžku.Sev mě chtěl odvést na kolej,ale to jsem zamítla.Zalezli jsme si do prázdné učebny a posadili se na vyčarovanou pohovku

"Co se děje Val? Chováš se nějak hmm divně,Rabastan včera přišel do pokoje celý vyděšený.Říkal,že jsi se chovala divně a dokonce ho kousla,nebo co.A ted na hodině málem skolabuješ a vypadaš promin,ale příšerně.Jestli je to tvůj způsob jak Raba potrestat daří se ti to."vychrlil na mě a já si unaveně opřela hlavu o opěrátko pohovky

"Už jsi někdy slyšel o mrtvém,který ti vleze do hlavy a mluví s tebou?"zeptala jsem se a sotva se držela,abych neusnula.Nejdříve se zatvářil nechápavě a pak zakroutil hlavou

"Takže asi ani nevíš jak se někoho takového zbavit,co?"zabručela jsem zklamaně a polekaně vyskočila Ty se mě chceš zbavit? zavrčel Luc a zněl dost naštvaně. Sev se na mě překvapeně podíval a já si položila hlavu do dlaní

"Nechci jsem ráda,že jsi svým způsobem zpět,ale jestli to bude takhle pokračovat tak půjdu rovnou za tebou"ani jsem si neuvědomila,že nemluvím ve své hlavě,ale že jsem to řekla na hlas. Sev se na mě starostlivě podíval a já se trochu pousmála. Promin dám ti pokoj,neměl jsem za tebou vůbec chodit.... zašeptal smutně a já v tu chvíly měla plno energie a vyskočila jsem na nohy. Rozhořčeně jsem pochodovala sem tam a mračila se jako sto čertů

"Neopovaž se mě znovu opustit rozuměl jsi mi?Jestli ted zase odejdeš tak si tě najdu oživím a pak tě hodně bolestivě zabiju"vyhrožovala jsem mu a bála jsem se,že už je pozdě. Co na tom,že jsem z něj byla ještě před chvíly na provaz a chtěla se ho zbavit. On mě chtěl opustit to nedovolim, ale asi už je pozdě. Opravdu chceš,abych zůstal? Máš přeci svůj život do kterého už nepatřím. Přátelé a nového přítele zamumlal a já zůstala zaraženě stát

"Ty si myslíš,že někdo je důležitější,než ty? U salazara vždyt ty jsi byl celý můj život a stále do něj patříš,ikdyž jsi mrtvý.Nikdo nikdy nenahradí tvé místo v mém srdci rozumíš a už nikdy nechci nic podobného slyšet"zavrčela jsem a až ted si všimla zaraženého a nechápajícího Seva. Rozpačitě jsem se uculila a rozhodila ruce

"Lucas se vrátil"řekla jsem a čekala na jeho reakci. To si piš,že jsem se vrátil kotě a už se mě nezbavíš a Jéjé pomyslela jsem si a usmála se

"Jak je to možné?"nechápal Sev a já pokrčila rameny
"To nevím,ale prostě je v mé hlavě a to on mě přesvědčil,abych dala Rabastanovi šanci"vysvětlila jsem a pak jsem hlasitě zívla.
"Dobrá dnes toho bylo na jeden den dost. Ty si ted půjdeš lehnout a Lucas tě nechá pořádně vyspat.A já jdu vysvětlit tvým přátelům,že jsi v pořádku a spíš" oba jsem mu to se zářivým úsměvem odkývali a já už během deseti minut ležela ve své posteli a spokojeně oddechovala.

Když se zamiluje kůn

13. května 2011 v 10:25 | Rico |  Temný anděl
Čeká nás Rabastanovo vysvětlení a jeden lehce šílený mrtvý "zpěvák" Máte se na co těšit

"Když jsi spadla z těch schodů dost mě to vyděsilo,ale nemohl jsem za tebou na ošetřovnu.Sev mi řekl,že budeš v pořádku,ale jak mám být v klidu,když má holka leží na ošetřovně"zakroutil hlavou a podíval se na mě pohledem, z kterého jsem šla do kolen. Ne ne ne nesmím mu podlehnout, alespon do té doby,než mi to vysvětlí. Opět jsem zaslechla smích mého mrtvého a už docela na zabití ex přítele.

"Neměl jsem náladu na návštěvu Prasinek,ani ničeho jiného.Zalezl jsem si do pokoje a koukal do stropu.Večer mě Severus vytáhl proti mé vůli na večeři a tam mi Jess podstrčila dopis. Stálo tam,že ví,že mám někoho jiného. A jestli nepříjdu v 9 do věže,tak si zjistí její jméno a udělá jí za života peklo. Nechtělo se mi tam,ale představa,že by ti něco udělala. Čekala tam na mě v krátké noční košilce a hned se na mě vrhla. Když jsem se oddtáhl zuřila a řekla,že tu děvku,která jí chce přebrat snoubence zabije. Nasadil jsem,co nejvěrohodnější výraz a odpřísáhl jí,že jinou nemám a že miluju jen jí. A pak už víš,co se dělo"dovyprávěl a odmítl se mi podívat do očí. Jessica byla vždycky mrcha jak bych si mohla myslet,že za čas,kdy jsme se neviděli,změnila. Došla jsem,až k němu a natočila jsem jeho tvář mým směrem.

"Tak se o tebe holt budu muset s ní dělit, no"pokrčila jsem rameny a stoupla si na špičky,abych ho mohla políbit.Zamračila jsem se a odtáhla se,když se nezapojil. Stál a nechápavě mě sledoval

"Tobě to nevadí?"nevěřil a já protočila oči.Vadí,ale já sama nejsem tak úpllně bez závazku,copak mu můžu zakazovat sex s jeho snoubenkou? Tohle je opravdu blázinec

"Vadí,ale přežiju to. Jí sice patří na chvíly tvé tělo,ale na ní se tak nádherně neusmíváš"uculila jsem se on se rozesmál
"Ty jsi neskutečná"pobaveně zakroutil hlavou a konečně mě políbil. Ufff kolena dávají padáka

"A tobě hlavně patří moje srdce"zašeptal mi do ucha a já zalapala po dechu. Já ti to říkal! Grrr zalez ty rozumbrado a neruš. A zas ten jeho smích,ale ted už jsem se soustředila jen na ty milované hebké rty na mém krku. Páni jak každý ví,kde je moje místečko?To je pech

"Romantiku jeden,za chvíly z tebe bude další uvzdychaný James Potter"prohrábla jsem mu vlasy a on pobaveně zakroutil hlavou

"Děkuju,že mě srovnáváš s tím nebelvírem.V tom případě ty jsi má Evansová"políbil mě na špičku nosu a já se rozverně uculila
"Není zač,pro tebe všechno.Ooo ty můj Romeo,jsem jen tvá Julie. A mimochodem já se tý blondatý kreatury nebojím, jen nechci,aby udělala něco tobě.Umí být zákeřná, chudák Omega ten to zažil na vlastní kůži"zavrčela jsem a měla jsem chut i po těch letech tý potvoře vyškrábat oči. Rychle ho přešel smích a zamračil se

"Omega byl moje krajta královská.Když mi nemohla vzít lásku rodičů,vzala mi alespon jeho"odpověděla jsem na jeho nevyslovený dotaz

"Ona ti zabila hada?"vykulil na mě oči a já přikývla.Pevně mě objal a políbil do vlasů
"Nikomu ani jí nedovolím,aby ti ještě někdy ublížila"šeptl a já se zasněně usmála. Fajn už je to tak z Valerie Lórové se stala uvzdychaná napodobenina člověka, no a co. Nezávidte.

"Ale jestli se k tobě ještě přiblíží nějaký kluk,tak ho namístě zabiju"zavrčel a já se rozesmála
"Nepříjde ti to trochu nefér,ty můžeš spát s Jessicou a já musím žít v celibátu?"pozvedla jsem pravé obočí a on zakroutil hlavou,ten dábelský výraz se mi nelíbil,nebo jo?

"Nebudeš žít v celibátu lásko, to ti slibuju"zašeptal mi do ucha,až mi přejel mráz po zádech.
"Ano? A s kým tedy budu spát?"odstrčila jsem ho od sebe a provokativně si dala ruce v bok
"Ty potvůrko moje,samozřejmě,že jedině se mnou"přitáhl si mě zpět a políbil mě tak,že jsem zapoměla i na to jak se jmenuju

"E-e-e a to řekl kdo? A co když si na tuhle činnost najdu jiného,hmm?"navrhla jsem a předem jsem věděla,že to není lež. Byla bych ráda,kdyby byla,ale bohužel oba máme své povinnosti.
"Zabil bych ho"zasyčel tak chladně,až jsem sebou trhla. Měl ve tváři tak děsivý výraz,až jsem couvla.Zatřepal hlavou a opět se na jeho tváři objevil ten sladký úsměv.
"Nepřežil bych,kdyby mi tě někdo vzal"pohladil mě po vlasech a já si sama sobě i jemu slíbila,že se nikdy nedozví o mém "šéfovi".

Ve věži jsme zůstali,až do večera.Ležela jsem v jeho náruči a sledovali jsme hvězdy. Vy jste tak sladký ozval se opět Luc,až jsem sebou překvapeně trhla.Rab se na mě podíval a já jen mávla rukou.

"Jen otravný krevsající komár" usmála jsem se sladce a on mě políbil do vlasů. Otravný krvesající komár? A to je tvůj dík,za to,že jsem vás dal opět dohromady? prsakl "komár" a já měla,co dělat,abych udržela vážnou tvář.To bych už asi neuhrála na komára. Nedal jsi nás dohromady,kdyby jsme nechtěli,nebyli by jsme spolu zlato řekla jsem mu a zaslechla jsem jak zamumlal cosi o nevděčnících a že se na to přiště vykašle.A pak bylo konečně ticho. Spokojeně jsem se přitulila k Rabovi a užívala si tu chvíly.

Když v tom Tralalalal lalala šla nanynka do zelí do zelí do zelíčkaaaaa Začala jsem se dusit a Rabastan mě začal mlátit do zad,bezva konec romatiky mému mrtvému ex totálně přeskočilo.

Skákal pes přes oves přes zelenou louku šel za ním myslivec péééro na kloboukuuuuuu . Sakra moje uši,dyt to zní jak když jde prase na porážku. No dovol já jsem pěvecký genius chechtal se a já měla chut třískat hlavou o zed. Rabastan mě sledoval se starostí vepsanou ve tváři. Fajn mýmu ex přeskočil a můj přítel si myslí,že přeskočilo mě. A pak zas TICHO. Hlasitě jsem si oddechla a přitáhla jsem si svého přítele k polibku A pak? Jsem ho kousla. Kočka leze dírouuu pes okneeeeem,nebudeee-liii pršeeeet nezmokneeeeeem.
"SKLAPNI"zakřičela jsem a Rabastan s bolavým jazykem ode mě odskočil a zatvářil se dost ublíženě. Ne že ho kousnu, ale navíc na něj ještě ječím. Ale já u Salazara neječím na něj

" Promin"špitla jsem a mávla hůlkou.Jeho jazyk byl opět jako dřív a já se rychla zvedla k odchodu,dřív,než by se stalo něco horšího.
Hmmm mohla by jsi ho třeba kousnout do jiného mnohem citlivějšího místa,vid začal se chechtat ten exot a já přemýšlela,jak jsem ho mohla někdy milovat. Když se zamilujeee kůůůůn taaam někdeeee v pastvinááách
"Néééé"zaskučela jsem a nechala jsem překvapeného a velmi zmateného Rabastana stát ve věži samotného

Ta co líbil se vám tenhle díl? A co říkáte na Luca nemám ho raději poslat na věčnost?

Vždycky tě budu milovat

12. května 2011 v 21:13 | Rico |  Temný anděl
Val utíkala utíkala,ale neutekla.Vybuchla a nakonec spatřila někoho,koho myslela,že už nikdy neuvidí.Výplod mé choré mysly,unavené z věčného učení.

Týden celý týden jsem se úspěšně vyhýbala Severusovi.Věděla jsem,že chce vědět,co se stalo.Proč už nechci mít nic společeného s jeho přítelem a vídá mě často ve společnosti havraspárských a mrzimorských kluků.Snažila jsem se nebýt nikdy sama,nikdy jsem na něj neměla čas.Vím že to nebylo ode mě správné,ale já prostě nevěděla,co mu říct. Moje utíkání skončilo ve chvíly,kdy jsem šla ze svého rande s havraspárským kapitánem Richardem Morrisnem (mimochodem dalším horkým kandidátem na post smrtijeda) a narazila na něj.Chtěla jsem se kolem něj rychle protáhnout,ale pevně mi stiskl loket a já byla v pasti

"Nikam! Ted mi konečně vysvětlíš,co to má poslední týden znamenat.Proč se mi vyhýbáš,proč ignoruješ Rabastana a proč se taháš s těma pitomcema.Sakra víš jak mu tím ubližuješ"zamračil se na mě a ve mě se opět probudila ta nehorázná zlost.Prudce jsem se mu vytrhla a naštvaně se mu dívala do očí.V tu chvíly mi bylo jedno,že jsem o slušných pár desítek centimetrů menší,než on.

"Já jemu ubližuju?Já jemu? Zasloužil by si,abych ho zabila a jen kvůli tomu,aby se neprovalila má pravá identita to neudělám.Laskavě mě tu nepoučuj,já nejsem ta,která všechno zničila.Já ne!"zakřičela jsem a nechala jsem zakřiknutého a zmateného Seva stát uprostřed chodby.

Před hradem jsem se přemístila do Temného sídla a sešla jsem do sklepení.Otevřela jsem dveře jedné kobky a toho chudáka,který se na mě vyděšeně koukal umučila k smrti.

"Z toho už žádné informace zřejmě nedostanu"řekl za mými zády Tom zklamaně a já se na něj otočila
"Nezlob se"zamumlala jsem a cítila se pod psa.Jen nad tím mávl rukou a přitáhl si mě do náruče
"Ty jsi pro mě důležitější"pohladil mě hřbetem ruky po tváři

"Jen by mě zajímal,kdo ti co provedl.Nikdy jsem tě neviděl tak naštvanou"řekl zvědavě a já zabořila hlavu do jeho černé košile.Odhrnul mi vlasy a políbil mě zestrany na krk.Naklonila jsem hlavu na stranu,aby měl lepší přístup.Jen se usmál a přemístil nás do své ložnice.

Bylo mi jedno,že jsem celou noc nebyla na hradě a že na mě ráno holky řvaly,že se o mě bály.Jen jsem nad tím pokrčila rameny a šla na hodinu.

Připadalo mi jako bych to nebyla já,jako bych byla jen prázdná schránka. Procházela jsem se k večeru po pozemcích a právě tam jsem ho viděla.

"L-Lucu?" vykoktala jsem a měla jsem co dělat,abych neomdlela.To nemůže být pravda,stál přede mnou živý a zdravý.

"Ahoj lásko"usmál se a došel,až ke mě.Vyděšeně jsem na něj koukala a když si mě přitáhl do náruče,robrečela jsem se.Beze slova mě hladil po zádech a po vlasech a mé tělo se otřásalo vzlyky.Nevím kolik času uplynulo,ale nechtěla jsem,aby mě pustil.Opatrně jsem zvedla hlavu a podívala se na něj.Na tváři měl svůj zářivý úsměv,který jsem tolik milovala

"J-jak?Kde?"nechápala jsem a on mi s úsměvem setřel slzy

"Rozhodl jsem se,že nedovolím,aby se moje jediná láska trápila"usmál se jedním koutkem a já nic nechápala.Dřív, než jsem se stačila zeptat,co tím myslí mi ukazováčkem zvedl bradu a políbil mě.Přesně tak jak mě políbil naposled.Moje kolena vypověděly funkci a kdyby mě pevně nedržel, sesunula bych se na zem.

"Neotáčej se k lásce zády,vy dva patříte k sobě.Nech ho,aby tě mohl udělat štastnou"zašeptal mi do ucha a když jsem otevřela oči, byla jsem na louce sama.Zmizel bez jediného slova,jak se objevil tak i zmizel.Zmateně jsem se rozhlížela kolem sebe a zklamaně sklopila hlavu.Byl to jen sen.

"Vždycky tě budu milovat hvězdičko"zašeptal vítr jeho hlasem a já se usmála,ikdyž mi po tváři stékaly slzy
"Taky tě budu vždycky milovat"špitla jsem a vydala se k hradu.

Našla jsem ho rychleji,než jsem si myslela.Seděl v Astronomické věži a četl si nějakou knihu.Chvíly jsem jen stála a dívala se na něj. Jestli mi ublíží tak si to vypiješ lásko. Vyhrožovala jsem Lucovi a slyšela jsem jeho smích.Nemáš se čeho bát řekl a já se zhluboka nadechla.Konečně zvedl hlavu a když mě spatřil stát kousek od něj překvapeně vykulil oči
"Becko?"zašeptal a já si dala ruce v bok

"Před týdnem jsem byla tady nahoře a viděla tě s Jessicou.Máš pět minut na to,aby jsi mi to vysvětlil"řekla jsem tvrdě a on na chvíly sklopil hlavu,jakoby nevěděl,co říct.Když jí opět zvedl měl ve tváři odhodlaný výraz,byl odhodlaný o mě bojovat.

Tak co myslíte,jak to náš milý Rabastan vysvětlí Valerii? A co Lucas?Bude se dál plést do jejich vztahu a vést s Val rozhovory v její hlavě?



Z toho by jste si pánové měli vzít příklad ;-)

Zvrat

11. května 2011 v 14:39 | Rico |  Temný anděl
Hm nevím co napsat asi jen užijte si to a já se jdu zas učit :(

Stála jsem na místě a nebyla schopná pohybu.Stála jsem a pozorovala mou sestru a mého ted jiý ex přítele v dosti choulostivé poloze.Zatnula jsem ruce v pěst a snažila se zahnat slzy. Tak já riskuju život tím,že odmítám Toma a on si to tu klidně rozdává s mojí sestrou? At jde k čertu,beze slova jsem se otočila a utíkala na kolej.Jen co jsme prošla portrétem Baculaté dámy,složila jsem se do nejbližšího křesla. Jelikož místnost byla prázdná už jsem se nesnažila zadržet slzy.Objala jsem se rukama a po tvářích mi mlčky stékaly slzy.

Ani nevím jak dlouho jsem tak seděla,ale z toho beznadějného stavu mě probraly,až hlasy ozývající se z pokojů.Rozhlédla jsem se po místnosti a rychle utekla.Nechtěla jsem nikomu nic vysvětlovat.Došla jsem na ošetřovnu,kde ležela má dvojnice.Mávla jsem hůlkou a ona zmizela,lehla jsem si na její místo a zavřela oči.Doufala jsem,že když oči znovu otevřu,vše bude jen zlý sen.Ale nestalo se tak,když přišla Madame Pomfreyová divila se mému prázdnému a beznadějnému výrazu,ale měla dostatek slušnosti a bez řečí mě propustila s tím,že noha za noc srostla.Pár dní bych jí neměla zatěžovat a že doufám,že mě zde dlouho neuvidí.Vše jsem jí odkývala a odešla jsem.

Bloumala jsem chodbami hradu a jelikož jsem měla dnešní den omluvený nešla jsem na hodinu a na jídlo jsem neměla ani pomyšlení.Vyšla jsem a posadila se k jezeru. Pevně jsem sevřela víčka a snažila se nebrečet. Zatínala jsem nehty do dlaně a kousala se do rtu.Nic nepomáhalo,pár slz si našlo cestu skrz má víčka. Přepadl mě nevěřitelný vztek a zlost. Měla jsem chut se zvednout a povraždit celou vesnici, zabít ty dva, všem ublížit za to,že tak trpím. Složila jsem si hlavu do dlaní a naplno se rozbrečela. Překvapeně jsem sebou cukla,když mi někdo položil ruku na rameno.Když jsem se otočila spatřila jsem Jamese Pottera.Smutně se pousmál a sedl si vedle mě

"Holky o tebe měly strach,když jsme přišli ráno na ošetřovnu madame nám řekla,že už jsi odešla.Na snídani jsi nepřišla tak jsem si poprosil Kratinohu,abych tě mohl jít najít"podíval se na mě a já rychle sklopila hlavu
"Přede mnou se nemusíš stydět ,slzy nejsou slabost.I já občas brečím"zvedl mi obličej a mrkl na mě.Nechápavě jsem zakroutila havou

"Proč to děláš?" zamumlala jsem a on se zářivě usmál,což mě zmátlo ještě víc

"Díky tobě jsem ted s Lily,dala jsi mi ten největší dar a já ti budu navždy vděčný.Řeknu ti to narovinu,když si přišla já i ostatní jsme si o tobě mysleli,že jsi stejná namyšlená husa jako tvá sestra.Ale postupem času si nás přesvědčila o opaku,patříš mezi nás a my tě máme rádi.Jsi naše kamarádka a my své přátele nenecháváme ve štychu"objal mě kolem ramen a já si na jeho rameno položila hlavu

"Klidně se vyplač ode mě se nikdo nic nedozví"šeptl a já se rozbrečela.Když mi už došly asi všechny slzy podal mi kapesník a já ho s tichým dík přijala

"Jste si s Lily neuvěřitelně podobný"podívala jsem se na něj a on se štastně zazubil.No co když nemůžu být štastná já,alespon udělám vše proto,aby byli štastní lidé kolem mě.
"Ty jí opravdu miluješ,vid"zeptala jsem a on zatvářil tak zasněně,až mě z toho píchlo u srdce.Lily ani neví jaké má štěstí

"Je celý můj život"vzdychl a já do něj s úsměvem drkla
"Tak vstávej ty Romeo"rozesmála jsem se a raději jsem začala utíkat,aby mě nechytil.Lítali jsme po bradavických pozemcích a smáli se jak malé děti. Nakonec jsme se složili na zem a snažili se popadnout dech.Po chvilce se Jamie zvedl a pomohl na nohy i mě.S úsměvem jsme došli na další hodinu,což byly k mé smůle lektvary se Zmijozelem.

"Val"vypískla Lily a vrhla se mi kolem krku
"Potterová dusíš mě"řekla jsem jí a ona se ode mě odtáhla
"Ty jsi blbá"pokárala mě,ale zčervenala jako rajčátko.Jamie jí štastně objal a ona si schovala tvář do jeho hábitu.
"Měli jsme o tebe docela strach"drkla do mě Lucy a ostatní přikyvovali a já protočila oči

"Člověk si chce dát chvíly oddych od školy a oni z toho hned dělají vědu"protočila jsem oči a Jamie na mě mrkl.Jo už je to tak Nebelvíři nejsou tak špatní,tím hůř pro mě.Jak mám bojovat proti svým přátelům?

Ucítila jsem na sobě něčí pohled a otočila se.Hleděla jsem přímo do těch hlubokých očí,které jsem ještě před pár hodinami zbožnovala,ale ted už je nenávidím.Chladně a opovržlivě jsem si jejich majitele prohlédla od hlavy až k patě a otočila se.

"Tak co noha"ozval se za mnou Regulus a já se na něj s úsměvem otočila,všimla jsem si nechápavého a zklamaného výrazu Lestrange a zamračeného výrazu Seva.
"Ještě bych jí měla šetřit,ale jinak je v pořádku"uculila jsem se

"Docela jsi mě tím pádem ze schodů vyděsila "přiznal a já si stoupla na špičky,abych mu mohla dát pusu na tvář.Což se hodně nelíbilo jistému zmijozelovi

"Jsi roztomilý,když máš o mě starost"usmála jsem se a spolu s Poberty a holkama jsem vešla do otevřené učebny. Celou hodinu mi jeho pohled propaloval díru do zad,ale já se ani jednou neotočila.Bez jediného slova či pohledu jsem nakonci hodiny odešla z učebny.Na obědě jsem si sedla záda ke zmijozelskému stolu a vesele se bavila s ostatními. Rabastan Lestrange pro mě přestal existovat.

Ihned po škole jsem se vytratila a přemístila se za Tomem.Když jsem večer přišla do Velké síně,byla jsem zas ta stará Valerie.Bez náklonosti k Lestrangovi či slabosti v podobě slz.

Útok

10. května 2011 v 9:53 | Rico |  Temný anděl
"Val vnímáš?"drkla do mě Lily a vytrhla mě z přemýšlení nad tím,jak chci utajit svůj vztah s Rabem předevšemi a hlavně před mojí sestrou a Tomem.

"Jo už jo jen jsem se trochu zamyslela"usmála jsem se omluvně a kluci se začali smát.Jen jsem na ně dětinsky vyplázla jazyk,což je rozesmálo ještě víc.
"Mluvili jsme o tom,že když máme dnes volno tak by jsme mohli zajít do Prasinek,co říkáš?"podívala se na mě Lily

"Hm Prasinky to není špatný nápad"přikývla jsem,ale nadšený úsměv mi zmizel z tváře ve chvíly,kdy ke mě přiletěla černá sova s dopisem. Co když to ví ? Co když nás někdo viděl? Co když nás někdo práskl? Tyhle otázky se mi honily hlavou a já jsem bez rozloučení odešla ze síně.Zalezla jsem si do nejblížšího výklenku a sesunula se podél zdi.Rozklepanými prsty jsem odlepila obálku.Slyšela jsem kroky, tak jsem zvedla oči a uviděla Seva.Klekl si přede mě a zvědavě se na mě podíval

"Rabastan nemohl přijít, bylo by to moc nápadné,co se děje?Je to od něj?"zajímal se a já přikývla
"Bojim se"špitla jsem a připadala si v tuto chvíly jako ta malá 7 letá holčička,kterou odváděli od rodiny a najednou se objevila v zcela cizím prostředí.Zhluboka jsem se nadechla a vytáhla dopis,čím déle jsem četla tím větší úsměv se mi na tváří objevoval.Nakonec jsem si oddechla a zvedla oči k Sevovi,který si nervozitou málem začal okusovat nehty

"V pořádku jen dnes nemůžu jít do Prasinek,máme nějakou akci"ušklíbla jsem se a on se na mě podíval
"Prostě Voldy naplánoval další útok a já u toho samozřejmě nesmím chybět.Takže mě ted omluv musím si jít zlomit nohu"zabručela jsem protivně a on mě zastavil,než jsem mohla odejít
"Jak myslíš jako zlomit si nohu?"nechápal a já se mu nedivila

"Kdybych ted jen tak zmizela a u toho útoku se objevil Temný anděl Brumbál by mohl začít něco tušit.Takže si ted jednoduše moje milá dvojnice zlomí nohu a bude ležet na ošetřovně,zatímco já si vyjdu na výlet"Vysvětlila jsem mu a hůlkou si přivolala malou láhvičku z mého pokoje.Zašklebila jsem se a vypila to.Odporem jsem se otřepala a najednou se mé tělo začalo třást a pak puf.Najednou tu stály dvě Valerie.Severus koukal z jedné na druhou a chvíly mi připadalo,že omdlí.

"Lektar vlastní výroby,hodil se mi, když jsem byla malá a matka mě i přes mé protesty chtěla vytáhnout na nákupy šatů"uculila jsem se
"V kolika jsi tenhle lektvar vymyslela?"vydechl překvapeně
"V 5?"podrbala jsem se ve vlasech a čekala na jeho reakci a on?Prostě to s nim seklo.Já i moje dvojče jsme si k němu klekly a snažily jsme se ho oživit.Po pár minutách opět začal nabývat vědomí.
"Dobrý Seve?"zeptaly jsme se obě a on na nás vykulil oči

"V 5 letech jsi sama vymyslela lektvar?A navíc,který vytvoří tvého na chlup stejného dvojníka?"vykoktal ze sebe a já omluvně pokrčila rameny
"Časem jsem ho musela vylepšit, zezačátku to nemělo správné účinky" usmála jsem se nad vzpomínkama jak jsem tatku přeměnila v žábu.
"Připadám si zahanbeně"zamumlal a já se rozesmála

"Seve já nejsem obyčejný dítě,od narození mám neobyčejný talent,který jsem zdělali po své prababičce Desiderii a štěstí,že jsem měla tátu,který mi pomáhal ho rozvíjet.Jinak bych nic nedokázala a bez Toma bych byla nula"pousmála jsem se smutně a on mi stiskl ruku

"On nemůže za to,že máš takový talent.Nemáš mu za co děkovat, to on by měl děkovat tobě,protože bez tebe by nebyl nic.A moc dobře to ví,proto si tě jako malou odvedl,věděl, že bez tebe by tuhle válku nevyhrál"řekl mi a já ho pevně objala
"Děkuju"špitla jsem a rychle se zvedla.Urovnala jsem si sukni a když jsem se na Seva koukla opět jsem byla ta stará bezstarostná chladná Valerie,pravá aristokratka.Jen nad tou změnou pozvedl obočí a já už jsem odcházela vstříc mému úkolu.Moje dvojnice se vydala opačným směrem a já se rychla zakryla zastíracím kouzlem. Přemístila jsem se do lesa kousek od vesnice,kde měl proběhnout útok. Nasadila jsem si svou masku a došla,až ke skupině smrtijedů v čele s Tomem

"Ale konečně si dorazila má drahá "usmál se na mě úlisně a já jen přikývla.Všimla jsem si jak na mě pár nováčků zvědavě kouká a já je přes masku spražila ledovým pohledem. Moje oči byly temné a zlé a oni raději rychle odvrátili svůj pohled

"Dobrá všichni víte,co máte dělat a ty poklade dělej to, co umíš nejlépe"pohladil mě po zádech a já se mu co nejmín nápadně vroutila a přemístila se do vesnice.Rozrazila jsem první dveře a uvnitř jsem viděla 4 člennou rodinu,která se strachy klepala v koutě.Naklonila jsem hlavu nastranu a nejdřív chvíly mučila rodiče.Když už děti nakolenou prosily o smilování tak jsem ukončila jejich trápení a nakonec zabila i ty děti. Naposledy jsem se podívala na jejich prázdné mrtvé oči a odešla jsem.

Když jsem se pozdě večer vracela do hradu, moje nálada byla na bodu mrazu. Tolik rodin,tolik životů jen kvůli tomovu rozmaru k čertu.Kvůli tomuhle jsem se přeci nenarodila,jen proto abych zabíjela nevinné lidi. A navíc jsem se musela nenásilně a nanápadně vymluvit ze společné noci s Tomem.Příčí se mi představa,že chodím s Rabastanem a zároven mám spát s Tomem.Jsem mrcha,ale opravdu ne tak velká.Ikdyž se bojím,že dřive či později se tomu nevyhnu.Padlo by totiž na mě,až moc velké podezření.Achjo tenhle život mě štve a hrozně bych chtěla,aby mě ted moje zlato obejmul.Místo abych zamířila na kolej vydala jsem se do astronomické věže.Potřebovala jsem být sama,ale to co jsem spatřila nebo spíš koho jsem spatřila mi náladu naopak zhoršilo. Raději jsem měla jít rovnou na kolej.

Podlehnutí

9. května 2011 v 17:19 | Rico |  Temný anděl
Sev je neuvěřitelný zlatíčko a Rabastan strašně tvrdohlaví kluk,tak se nedivte, že Val proste podlehne :) Veřejně se omlouvám Taawovi promin nejsi holka :)))

"Budeš v pohodě?"zastavil mě ještě Sev,než odbočil ke své koleji a já přikývla
"Zvládnu to,nejsem přeci malá holčička"mrkla jsem na něj a on zamračeně přikývl.Nečekala bych,že si za takovou chvilku přirostem k srdci. Nikdy se mi nestalo, že by se mi někdo tak rychle a tolik dostal pod kůži. Pomalu jsem došla,až na kolej. Ve společence jsem narazila na holky ve společnosti Pobertů.Když mě uviděli okamžitě utnuli jejich hovor a obrátili svou pozornost na mě.Lily se zvedla z Jamieho klína a přišla ke mě.

"Jsi v pořádku Val?"podívala se na mě jako by věděla,co jsem před chvíly Sevovi říkala.Je tak milá,vždycky jsem opovrhovala mudlama a čarodějama z mudlovských rodin.Ale ted když jsem tak pozorovala usmívající Lily,došlo mi,že tyhle lidi začínám mít ráda.Neuvěřitelné jsem tu pár týdnů a už se mi dostalo tolik lidí pod kůži.Moje ledová maska začíná tát a mě to přestává vadit. Možná měl klobouk pravdu a přátelé jsou důležití

"Ano já jen jsem se prostě probudila se špatnou náladu,takže jsem potřebovala na vzduch.Už je to dobré a vy povídejte jak dopadl včerejší večírek.Koukám,že tu máme několik nových zamilovaných párů"usmála jsem se na ně a holky přistiženě zčervenaly
"Asi bych ti měl poděkovat,Lily mi řekla,že to díky tobě za mnou přišla"zvedl se Jamie a došel,až ke mě.A když mě pevně objal a do ucha mi zašeptal tiché děkuji,nevěděla jsem co dělat.Rychle jsem se odtáhla a urovnala si oblečení.Nesmím ztratit tvář!
"Ehm to nestojí ani za řeč,já vás nebudu rušit"pousmála jsem se na ně a chtěla odejít,ale zastavila mě něčí ruka na mém zápěstí.Otočila jsem se a hleděla přímo do očí Remuse Lupina

"Nechod prosím,všichni by jsme byli rádi,kdyby jsi s námi zůstala"usmál se nesměle a já chvíly váhala
"Prosím Val"hodila na mě psí oči i Jane a já nakonec kapitulovala
"Vy jste otravní jak děcka ze sirotčince"zabručela jsem naoko naštvaně,ale ve skutečnosti mě to potěšilo.
"My víme,ale co by jsi bez nás dělala"uculil se na mě Black objímající spokojeně se culící Lucy
"Jen kvůli Lucy tě nevykastruju Blacku"zavrčela jsem a on se rychle stáhnul,čímž rozesmál nás všechny

"Pověz nám o sobě něco Val"pobídlo mě to otravné koště a já protočila oči
"Nemám ráda famfrpál,nesnáším pitomé dotazy a vlezprdelky,stačí?"usmála jsem se ala andílek a on se zatvářil uraženě.Následoval další hromadný výbuch smíchu.Po 30 minutách mě neuvěřitelně bolelo břiško ze smíchu,tak jsem se raději zvedla a šla do pokoje.Zády jsem padla na záda a zhluboka si povzdechla.Asi jsem jim malinko záviděla tu svobodu a vzájemnou lásku.Sice jsou na straně,která nemá šanci vyhrát,ale alespon jsou štastní.Jsou ochotni za své štěstí bojovat.Já nebojovala,vzdala jsem se

"Ssss má paní jssste v pořádku?"doplazil se ke mě Ash
"Budu v pořádku"řekla jsem a on se mi stočil na bříšku a spokojeně usnul.Podložila jsem si opatrně,tak abych nevzbudila Ashe,záda polštářem.Přivolala jsem si k sobě malou dřevěnou truhličku.Chvíly jsem váhala a pak jsem jí otevřela.Opatrně jsem vzala do ruky prsten s rubínem vybroušeným do tvaru srdce.Dostala jsem ho od Luca dva dny před tím,než ho ON zabil.Dal mi ho a přísahal,že mě bude vždycky chránit a nedovolí nikomu,aby mi ublížil.Slíbili jsme si,že až budeme plnoletí,že se vezmeme.Zvláštní znali jsme se pouhé 3 měsíce a už jsme věděli,že spolu chceme zůstat dokonce života.Ani jsem si to neuvědomovala,ale po tváři mi opět stékala slza.K čertu celé ty dva roky,jsem dokázala tu bolest uzavřít hluboko do sebe.A ted po pár týdnech v tomhle proklatém hradě je ta bolest zpět a v mnohem větší síle.

"Lucu"zašeptala jsem do ticha pokoje a naplno se rozbrečela.

"Val?"nakoukla do pokoje Lily a já se snažila rychle setřit slzy,ale ona si jich všimla
"Zlatíčko copak se stalo"byla hned u mě a pohladila mě po ruce.A pak uviděla prsten a fotku schovanou v truhličce
"To je tvůj přítel?"zeptala se a já zakroutila hlavou a opět mi po tvářích stékaly ty prokleté zrádné slzy.Nic už neřekla a jen mě pevne objala,což se moc nelíbilo Ashovi.Takže se se syčením odplazil do svého do svého terária
"Vyplač se z toho,jsem tu s tebou.Pšššš to bude dobré"šeptala a přitom se mnou v náručí kolébala,jako to dělávají matky svým dětem.

"Už je to lepší?"zeptala se,když jsem se odtáhla a já přikývla
"Je moc hezký"kývla k fotce a já si musela zarýt nehty do dlaní,abych se opět nerozbrečela
"Byl"špitla jsem a ona se na mě omluvně podívala
"Promin to jsem netušila "pohladila mě po rameni a já pomalu,jakoby byl z nejkrehčího materiálu,uklidila prsten zpět.Pohladila jsem prstem fotku a zavřela truhličku.
"Mohlo by prosím tohle zůstat mezi námi?Nechci,aby někdo věděl,že jsem slaboch"podívala jsem se na ní prosebně a ona rychle přikývla

"Samozřejmě u mě je to jako v hrobě a zapomen na to,že jsi slaboch. Každý se občas potřebuje vybrečet,takže hlavu vzhůru a pojd už je čas večeře"usmála se na mě a já se překvapeně podívala na své náramkové hodinky.Páni to jsme se Sevem byli venku tak dlouho?Mávla jsem hůkou a truhlička byla opět skrytá v bezpečí.V koupelně jsem si opláchla obličej a upravila se.Lily mě chytla v podpaždí a společeně jsme se vydaly na jídlo. Když jsem se posadila ke stolu cítila jsem na sobě něčí pohled.Zvedla jsem oči a spatřila Seva jak si mě starostlivě prohlíží,ikdyž člověk,který ho nezná by řekl,že se mračí jako obvykle.A překvapilo mě,že mě starostlivě pozoruje i Rabastan.Kývla jsem na Seva a pustila se do jídla.Lily se mě snažila stále zapojovat do rozhovoru a držela se u mě blízko.Po večeři jsem se ostatním omluvila a šla za Sevem.Zatáhl mě do tmavého koutu a starostlivě si mě prohlédl.

"Ty jsi brečela?"zeptal se a já sklopila hlavu k zemi.Jeee ta podlaha je zajímavá
"Val mluvím s tebou,udělal ti někdo něco.Nebo to bylo kvůli němu?"donutil mě zvednout hlavu
"Jen jsem si prohlížela pár věcí,které mi ho připomíná"pokrčila jsem rameny a cítila jsem,že se mi opět derou slzy do očí. Sev mě objal kolem ramen a já položila hlavu na jeho rameno.

"Vidět mě ted Rab tak mě asi uřkne"uchechtl se a já překvapeně zvedla hlavu
"No nekoukej tak na mě, je to strašnej žárlivec"zakroutil pobaveně hlavou a mě to svým způsobem potěšilo.
"Nemá důvod žárlit,nechodíme spolu a ani nikdy nebudem"řekla jsem tvrdě a on jen pokrčil rameny

"To vysvětli jemu a prosím domluv mu,at mě nezabije"poprosil a divně stuhl.Zvedla jsem opět hlavu a spatřila jsem docela dost rozzuřeného Rabastana.Ruce zatínal v pěst a vypadalo,že se na mého kamaráda každou chvíly vrhne
"Severusi,co to má znamenat"procedil srkz zataté zuby a já se zamračila
"Seva z toho vynech a vůbec,co to tu předvádíš za divadlo?"obořila jsem se na něj chladně a on o krok couvl a pak se opět podíval na Seva

"Víš co k ní cítím a ty jí tu klidně objímáš a kdoví při čem jsem vás vyrušil"zavrčel skoro až nenávistně a v hlase mu byla znít bolest.
"Nech ho napokoji,nic spolu nemáme,ale to tě vůbec nemusí zajímat.Nevím proč ti to tu vysvětluju jsi zasnoubený s mou sestrou,tak mi dej laskavě pokoj"naštvala jsem se a chtěla jsem okolo něj projít pryč,ale on mě nenechal
"Severusi odejdi"řekl Sevovi a ten ho poslechl.Zrádce jeden

"Dej ty pracky ze mě pryč sakra"zasyčela jsem naštvaně,ale on mě naopak přitlačil ke zdi
"Byl jsem smířený se svatbou s Jessicou,dokud jsi se tu neobjevila ty a neobrátila mi celý život naruby"zavrčel a dal si obě ruce vedle mé hlavy,tak abych nemohla utéct.Poprvadě to jsem v této chvíly neměla v úsmyslu,ikdyž bych měla.Byla jsem uvězněna v jeho očích

"Kdyby jsi nepřišla, na konci roku bych se bez řečí oženil s tvou sestrou a splnil bych svou povinost."pokračoval a opřel si čelo o to mé
"Co je na tobě tak zvláštního,že ti nemůžu odolat,proč na tebe sakra nemohu přestat myslet?"zašeptal a vpíjel se mi přitom do očí

"Rabastane prosím"špitla jsem,ale on mě neposlouchal.Zrušil tu nepatrnou mezeru mezi námi a políbil mě.V břiše mi explodovala bomba a mé srdce se snažilo vyskočit mi z hrudi.Tenhle pocit jsem naposled zažila,když me políbil Luc.Myslela jsem, doufala,že už ho nikdy nepocítím.Chtěla jsem ho odstrčit,ale místo toho jsem mu vpletla ruce do vlasů a přitáhla jsem si ho blíž k sobě.Vzdychl mi do rtů a pevně mě objal.Nevím jak dlouho jsem stáli v objetí v tom tmavém koutě,ale když se k moci opět dostal mozek rychle jsem se mu vykroutila.A chtěla odtud rychle zmizet,ale on si mě k sobě opět přitáhl

"Neutíkej prosím"zašeptal a já si zničeně povzdechla
"Rabastane prosím tohle nejde,ty to nechápeš,nemůžeme být spolu"koukala jsem mu do očí a viděla jsem v těch jeho lásku.K čertu co jsem komu udělala,tak strašného,že musim tak trpět.
"Nevemu si jí,řeknu rodičům,že si chci vzít tebe"řekl mi vážně a já neštastně zakroutila hlavou

"Na to zapomen,ted odtud odejdeme a zapomenem,že se něco takového stalo.Budem se vídat na chodbách a v hodinách jako dřív.Ty si po škole vezmeš mou sestru a já vám oběma navždy zmizím ze života"řekla sem pevně a on nesouhlasně zakroutil hlavou , přitáhl si můj obličej a opět mě políbil.
"Sakra ty jsi tak tvrdohlavý"vzdychla jsem skoro rezignovaně a on se usmál.Stále mě nepouštěl a díval se na mě s těma roštáckýma jiskřičkama v očích

"Zvykej si zlato"mrkl na mě a já ho praštila do ramene
"Já si nebudu na nic zvykat troubo"vyplázla jsem na něj jazyk a hlasitě vypískla,když mě jeho ruce začaly lochtat.
"P-pust neandrtálče"snažila jsem se od něj dostat,co nejdál,ale šlo to těžo.Byl jak chobotnice,měl ruce snad všude
"Smůla už tě nikdy nepustim"zakroutil hlavou a přitáhl si mě k dalšímu polibku.Jestli to takhle bude pokračovat stane se ze mě závislák na jeho polibcích
"Ne Rabe prosím, nemůžu jí to udělat.Je to moje sestra,ikdyž mě nenávidí"odtáhla jsem se a on se na mě smutně podíval

"Neodháněj mě od sebe"podíval se na mě psíma očima a já naštvaně zabručela
"Nesmí se to nikdy nikdo dozvědět rozumíš"varovala jsem ho a on štastně přikývl
"Uvidíš,že tě brzo omrzím"zamračila jsem se,ale on se štastným úsměvem na tváři nesouhlasil
"Tebe se nenabažím nikdy Becko"políbil mě zlehka na rty a já se na něj překvapeně podívala

"Děje se něco?"nechápal
"Jak jsi mi to řekl?"špitla jsem a on pokrčil rameny
"Val ti říká každý a Becko se mi líbí,vadí ti to?"zeptal se a já zakroutila hlavou
"Becko mi říkal jen tatka,už odmalička.Mamka se vždycky rozčilovala,že se jmenuju Valerie a ne žádná Becka"usmála jsem se při těch vzpomínkách a on mě políbil do vlasů

"Proč si nežila u rodičů jako Jess?"zajímal se a já opět trochu posmutněla
"Někdy ti to řeknu"slíbila jsem a on se s tím vysvětlením spokojil.Zasloužím si vůbec takového kluka?Co když se mu stane to samé,co Lucovi?Ne! Nedovolím,aby mi vzal i jeho.Nikdo se to nedozví,ikdybych měla zabít,každého kdo by se to dozvěděl,aby se to nedoneslo Tomovi. Jáááj Tom to bude problém,jak s ním můžu spát,když budu s Rabem?A když nebudu pozná,že se něco děje. Achjo až se tohle všechno provalí bude to hodně velký průser.

Blaženě jsem se usmála,když mě Rab políbil zestrany na krk.Ten ví jak na mě,no bezva tak Val do toho.Tvůj život bude opět jedno velké tajemství,jediný kdo zná celou pravdu je Sev.

Valeriin příběh

9. května 2011 v 11:15 | Rico |  Temný anděl
Tady máte nějaké vysvětlení a příště se máte na co těšit :))))

"Nebudem to řešit ano"pokusila jsem se zvednout,ale on mě strhl zpět na zem
"Sakra Severusi o co ti jde?"zavrčela jsem naštvaně,ale s ním to nehlo a dál mě propaloval pohledem
"Jsi do něj zamilovaná nebo ne?"zeptal se a já si složila obličej do dlaní

"Nechápeš to Severusi?Já se do něj nesmím zamilovat.Nikdy v životě,raději bych zemřela"zašeptala jsem zlomeně a opět jsem si vzpoměla na tu bolest,kterou jsem cítila a hlavně na tu prázdnotu,která mě sužovala,až do doby,než jsem se podívala do těch prokletých očí

"Jde o to,že si bude brát tvou sestru?Jsem si jistý,že kdyby jste si promluvili se svými rodiči dalo by se to zasnoubení zrušit.Je jedno kterou ze sester Lórových si vezme"navrhl a já neštastně zakroutila hlavou

"Ikdyž jsme se nikdy neměly rády tohle bych jí neudělala,je to moje sestra moje krev"řekla jsem a on se mírně zamračil
"Ale nejde jen o tohle.Je to mnohem závažnější důvod.Já už patřím někomu jinému,někomu temnému,který mě nikdy nepustí"zamumlala jsem a před očima jsem opět viděla jeho oči , z kterých pomalu vyprchával život.
"Přísahala jsem,že už podruhého nedopustím,aby někdo trpěl"pokračovala jsem a cítila jsem jak mi po tváři něco stéká.Zvedla jsem ruku a sestřela zrádnou slzu.

"Valerie,co se děje.Co se stalo,co ti kdo udělal? " nechápal Severus a já se smutně usmála
"Jde o to,že jsem Temný anděl,nejsilnější zbran Voldemorta,jsem jeho majetek.A on nikdy nenechá odejít to co je jeho.Jediné východisko je smrt.Raději jsem měla zabít sebe,když jsem zjistila,že to ví.Mohl ještě žít"šeptala jsem a slzy mi tekly proudem.To bylo porvé po 2 letech,co jsem brečela.Od té osudné noci jsem neuronila jedinou slzu
"Co ti udělal?"podíval se na mě a v očích se mu zračila nenávist a zloba

"Jsem jeho milenka Severusi"řekla jsem nahlas důvod proč nemůžu být nikdy štastná.Zalapal po dechu a vykulil oči
"Milenka Lorda Voldemorta?Jak vždyt je tvůj poručník má za tebe odpovědnost.Jak si ten šmejd může dovolit....Valerie kdy se tě poprvé dotkl?"zeptal se a bylo vidět,že se bojí mé odpovědi

"Začnu asi od začátku,když jsem se narodila rodiče od začátku věděli,že jsem jiná.Vypadala jsem jinak a chovala se jinak.Odmala jsem měla obrovskou zálibu v čtení knih o černé magii a hlavně můj domácí mazlíček byla krajta královská.Když naši zjistili, že jsem hadí jazyk byli zprvu vystrašení.Byla jsem přesný opak své sestry,nikdy jsem neměla ráda růžové šatičky a ani jsem nechtěla chodit s maminkou na nedělní posezení s jejím přítelkyněmi.Raději jsem si s tatkou zalezla do laboratoře a on mi ukazoval,jak připravovat lektvary.No a když mi bylo sedm objevil se u nás vysoký tmavovlasý pán.Připadal mi strašně hezký a nebezpečný, jako můj vysněný princ.Sedl si do křesla a mě si posadil na klín.Natáhl ruku a po ní se mu plazila malá zmije.Nadšeně jsem zatleskala ručičkama a začala jsem si s ní povídat.Pána jsem očividně potěšila a on celý nadšený oznámil rodičům,že si jejich mladší dceru vezme k sobě na hrad.Kde mě bude učit umění černé magie a pomůže mi rozvíjet mé neuvěřitelné nadání.Slíbil,že ze mě udělá mocnou a silnou čarodějku.V ten den jsem své rodiče viděla naposled.Od toho dne mi dělali splečnost nejvěrnější smrtijedi Voldemorta,hadi,knihy a přísady do lektvarů.Den za dnem jsem tvrdě trénovala,abych udělala "strýčkovi" radost.A když mi bylo 15 rozhodl se Voldy,že je čas,abych šla do školy.Samozřejmou volbou byl Kruval.A tam jsem poznala jeho! Lucase Morrisna,nádhernýho vysokého tmavovlasého šestáka.S neuvěřitelně tmavě modrýma očima.V tu ránu,už Voldy nebyl ten nejkrásnější a nejúžasnější muž v mém životě.Jeho místo zabral Luc a já se naprosto a nenávratně zamilovala.Nemohla jsem uvěřit,že kluk,který je něco jako náš Black má zajem právě o mě.Když mě poprvé pozval na rande zčervenala jsem a začala koktat.U salazara to byl trapas,ale on se jen nádherně usmál a řekl,že jsem roztomilá,když se červenám.A tak začal náš nádherný,romantický a naprosto perfektní vztah.Který skončil po 4 měsících,když se Voldemort od jednoho šmejda dozvěděl,že spolu chodíme.Nelíbilo se mu to, zuřil ! Poslal mi dopis,at se ihned vrátím do hradu,ale já nechtěla.Nechtěla jsem opustit Luca,kdybych tenkrát veděla,co se stane raději bych si sbalila kufry a odešla.Lucas se rozhodl mě bránit,ale proti nemu neměl šanci.Voldy přišel do školy a odvlekl mě zpět "domů".A Luc mě přišel zachránit a On on ho za-zabil"vzlykala jsem a překvapilo mě severusovo objetí.Pevně mě objal a hladil mě po vlasech,dokud jsem se neuklidnila.Vděčně jsem se na něj pousmála

"V ten den jsem poprvé a taky naposled,až do dnešního dne, brečela.Zabil ho přímo před mýma očima a řekl mi,že jsem jen jeho a nikomu nedovolí,aby mu mě odvedl.Od toho dne jsem opět byla zavrřená na hradě a pomalu jsem se uzavírala do sebe.Už jsem nebyla ta stará usměvavá červenající se holka,kterou Lucas tak moc miloval.Stalo se ze mě něco,co nemělo ani špetku citu a libovalo si v utrpení ostatních.Vyžívala jsem se v mučení a než jsem ty chudáky zabila museli prosit o smrt. A půl roku po Lucově smrti jsem se s Voldemortem poprvé vyspala.Zvláštní,že jsem nic necítila ani bolest ani nenávist.Byla v tom jen touha a vášen, od toho dne se ze mě stala milenka Temného Pána.Zbožnovala jsem ten pocit,že ho mám ve své moci.Vím storpocentně,že já jsem jediná s kterou spí.Ale on neví,že jsem spala s půlkou jeho smrtijedů a to nepočítám kluky,když jsem se výjmečně dostala mimo hrad.Občas mi připadá,že se mu tímto mstím za to,co mi všechno vzal.Je to má pomsta za Luca.Doted jsem byla se svým životem spokojená,než jsem narazila na toho proklatého Lestrange k čertu"praštila jsem pěstí do země a k mé smůle tam ležel kámen.Fascinovaně jsem sledovala rudou krev stékající po mé dlani a ani jsem necítila bolest

"Zvláštní myslela jsem,že už mi krev v žilách neproudí.Mrtvolám přeci neteče krev ani nebije srdce,nic necítí"podívala jsem se na něj zastřeným pohledem a on se mnou zatřásl
"Valerie ty nejsi mrtvá a já ani nedovolím,aby jsi zemřela rozumíš.Zvládnem to, spolu to zvládnem"snažil se mi domluvit a já se na něj překvapeně podívala

"Proč to pro mě děláš?"nechápala jsem a on se odtáhl
"Kromě Raba jsi jediná,která se o mě zajímá.Asi tě beru jakou svou ehm no to ehm kamarádku"poslední slovo zašeptal a zděšeně zalapal po dechu,když jsem se mu vrhla okolo krku

"Děkuju ani nevíš,co to pro mě znamená,nikdy v životě jsem neměla pravého kamaráda.A přísahám,že nikdy nikomu ani Jemu nedovolím,aby ti ublížil. To raději sama zemřu"přísahala jsem mu a viděla jsem na jeho tváři náznak úsměvu.Achjo budu ho muset naučit se smát a taky něco udělat s jeho vizáží.Ještě bude chudáček litovat,že řekl,že jsem jeho kamarádka.

Lucas


A zase ten Lestrange!

8. května 2011 v 22:04 | Rico |  Temný anděl
Začíná se nám to komplikovat a hlavně konečně tu budou hrát hlavní roli Val a Rabastan....a pozor příští díl tu bude slibovaná Valerina minulost a vysvětlení pár věcí :) takže se těšte a předem děkuji za všechny komentáře :) Hmm a opět věnování jak jinak Taawovi :) A taky moje milované mamušce k dnešnímu dnu matek :) mějte se děcka a další díl snad přibude zítra jdu se šrotit na maturu :)

Kolem půl třetí ráno jsem se konečně vracela na kolej.Ale ty hodiny se Severusem za to stály,ten kluk má opravdu talent.Na to že je ze smíšené rodiny mu jdou lektvary,černá magie a nitroobrana líp jak některým čistokrevným čarodějům.Se spokojeným úsměvem jsem cupitala dolů ze schodů,když jsem zakopla.Už jsem se připravovala na bolestivý pád,ale místo toho jsem ucítila měkkou mužskou náruč.Otevřela jsem oči a hleděla jsem přímo do hlubokých očí svého švagra.

"Ale švagrová jsi dnes nějak nemotorná,že?"uculil se a dál mě držel v náručí.Nabručeně jsem ho sledovala a čekala jsem,až mě konečně pustí,ale zároven jsem nechtěla,aby mě pustil.Začíná ze mě být schizofrenik, bezva.

"Tobě ten nos nestačil? A byl by jsi tak laskav a pustil mě konečně na zem?"zavrčela jsem a jeho úsměv se rozšířil a v očích mu hrály jiskřičky.Páni ty oči,nikdy jsem neviděla tak nádherné a hluboké oči.Sakra co to zas melu?

"A co když se mi nechce?"mrkl na mě a já měla chut mu dát pěstí do toho jeho úsměvu
"A co když ti dám další pěstí?"ušklíbla jsem se a on se rozesmál naplno

"Nedáš, ted už jsem na tebe připravený dáblice"řekl mi a měl pravdu.Když jsem ho chtěla praštit následně kopnout a naposled kousnout, vždy moje marné pokusy zvládl.

"U merlinových vousů proč mě pořád držíš ty otravo?"zasyčela jsem naštvaně a snažila se vykroutit z jeho pevného a přece jemného objetí.

"Protože se mi chce ještěrko"usmál se a pak udělal něco,co mě absolutně dostalo.Sklonil se k mému obličeji a lehce mě políbil na rty.Překvapením jsem se ani nestačila bránit,nebo jsem se nechtěla bránit?

"Jsi roztomilá když se červenáš"pohladil mě po tváři a já využila toho,že povolil objetí a rychle jsem se mu vykroutila
"Tohle už nikdy nezkoušej rozuměl jsi! " zavrčela jsem a přimhouřila jsem naštvaně oči a on se rozesmál

"Neříkej,že se ti to nelíbilo.Ikdyž je pravda,že to byla jen malá nevinná pusa.Nechceš zkusit jak nám půjde líbání?"nabídl mi napůl pobaveně a napůl vážně.A já? Dala jsem se na útěk.Prostě jsem zdrhla jak malá holka.Zastavila jsem se,až v bezpečí našeho pokoje.Kde jsem se sesunula zády po dveřích a zhluboka jsem oddechovala. Odtěd se tomu zmetkovi budu vyhýbat a je to!

Potichu jsem se převlékla a jen co se má hlava dotkla polštáře spala jsem jako mimino.Ráno mě probudil Lilyin otravný mudlovský budík.Příšahám u všeho co mi je svaté,že jí jednou ten krám vyhodím z okna.

A probudila jsem se s opravdu příšernou náladou.Byla jsem naštvaná sama na sebe,protože jsem si celou dobu ve sprše šahala na rty a vzpomínala na tu pusu.Holky na mě raději ani nemluvily a jen si potichu povídaly o včerejším večeru. A po příchodu do Velké síně a koukání na ten otravný úsměv toho pitomce jsem se měla ještě hůř

"Jdu někoho zabít" řekla jsem holkám a rychle jsem odešla ze síně.Potřebovala jsem na vzduch a to akutně jinak by mi asi praskla hlava.Připadalo mi jakoby se ve mě praly dvě části.Jedna chtěla přijít za tím egoistickým namyšleným hnupem a proklít ho nějakou nehezkou kletbou a druhá?Ta hlupačka chtěla pokračovat v prozkoumávání jeho rtů.

"Sakra sakra sakra sakra SAKRAAA!!!!" zaječela jsem naštvaně zoufale a frustrovaně najednou

"Hádám,že tě někdo musel hodně naštvat"pronesl kdosi za mými zády,až jsem polekaně nadskočila
"Do háje Severusi chodíš jako duch,zkus dupat funět nebo cokoli, pro příště jinak mi z tebe klepne"vztekala jsem se a v jeho očích jsem zahlédla náznak pobavení

"Omlouvám se vaše veličenstvo"dělal si ze mě srandu už i on a já zaječela
"Ted není dobrá nápada mě provokovat,nemusel by jsi to přežít"varovala jsem ho a on se mírně zamračil

"Co se stalo?"zajímal se a já si frustrovaně povzdechla a posadila se na trávu.Po menším zavání si sedl vedle mě
"Jaký vztah má moje dvojče a Lestrange?"podívala jsem se na něj a v jeho očích jsem uviděla poznání

"Tak o Raba jde"pokýval hlavou a já měla chut ho praštit šutrem do hlavy
"Jak tak o Raba jde?Ty něco víš?"strčila jsem do něj prstem a přimhouřila jsem oči

"Patří mezi normálnější lidi ve Zmijozelu,který mě neodsuzuje za můj původ"zamumlal potichu a já jsem se při slovu normálnější ušklíbla
"Brzo tě budou prosit,aby jsi jim připravil lektvar nebo pomohl s kouzlem"pousmála jsem se na něj povzbudivě a on se na mě vděčně podíval

"On nikdy nebyl na blondýnky a potom,co ho rodiče zasnoubili s tvojí sestrou je na všechny protivnej.Bavili jsme se o tobě po zařazování,když se tvoje sestra vztekala v svém pokoji.Líbíš se mu a to myslím opravdu hodně.Dokonce i potom,co jsi mu dala to slavné pěstí,tak mi o tobě básnil."řekl mi a já na něj překvapeně hleděla.Absolutně mi došly slova

"Jen neví,kdo ve skutečnosti jsi.A stejně si bude brát tvou sestru a ty o něj určitě nemáš zájem.Nemáš,že ne?"podíval se na mě a já si skousla ret.Včerejší pusa mi nešla z hlavy a at jsem se vztekala sebevíc poslední noci se mi zdálo právě o jeho očí.Sakra zapřísahala jsem se,že už nikdy nedovolím,aby se stalo to samé co s Lucasem.

"Ty jsi se do něj zamilovala?"vykřikl a já mu rychle zakryla dlaní pusu

Odhalení

8. května 2011 v 12:38 | Rico |  Temný anděl
Tak konečně tu máte další díl :) Tak snad se vám bude líbit :))

"Co tu děláš?"vykulila jsem oči na Severuse sedící v zapadlém výklenku v čtvrtém patře.
"Čtu si" pozvedl hubenou malou knihu vázanou v černé kůži.Byla mi nějak povědomá,vždyt to je Slavné a významné kouzelnické rodiny.K čemu by mu byla?

"Zajímavá kniha"zvedl ke mě oči,když jsem dlouho mlčela a já jen přikývla
"Obsahu nejrůznější informace,dokonce i obrázky různých rodiných cenností.Například tento medailon patřící samotnému Salazaru Zmijozelovi"zvedl se a strčil mi knihu pod nos a já jen nahlas polkla

"Málokdo ví,že Lord Voldemort je dědic Salazara Zmijozela"mluvil potichu a zabodával do mě své temně černé oči
"A je zvláštní,že ty máš na krku přesně ten samý medailon.Všiml jsem si ho dnes ráno,když jsi se dohadovala s Regulusem,přišel mi povědomý a pak jsem si vzpoměl,kde jsem ho viděl"nepřestával a já přemýšlela,že mu vymažu pamět.Stačilo by jedno kouzlo,ale lákala mě představa spojence v tomhle blázinci

"Jen mě zajímá,co dělá člověk,který je tak blízký samotnému Temnému Pánovi v Nebelvíru"přimhouřil oči a já pokrčila rameny
"Fajn asi jsem tě podcenila,máš pravdu.Tenhle medailon mám od Voldemorta a nejsem v Nebelvíru jen tak náhodou.Dokonce jsem tomu prašivýmu klobouku musela vyhrožovat,aby mě tam poslal"zatvářila jsem se nanejvýš znechuceně a on přikývl.Najednou jsem v jeho očích zahlédla obrovský zájem

"Mám úkol,který mohu splnit jedině z Nebelvíru"vysvětlila jsem okrajově a on se najednou na mě podíval s náznakem smutku v očích

"Ted mi vymažeš pamět,že?"zeptal se a já nerozhodně pokývala hlavou

"Měla bych,nikdo nesmí vědět,kdo ve skutečnosti jsem.Za prvé kdyby se to domákl Brumbál práskl by mě Ministerstvu a u nich opravdu nejsem oblíbená.Nemají rádi,když jim někdo zabíjí zaměstnance,přátelé a příbuzny.Suchaři. A za druhé by to mému úkolu neprospělo,potřebuju,aby mě všichni měli za hodného Nebelvíra"odfrkla jsem si a on na mě vykulil oči

"Zřejmě o mě nevíš všechno jen to,že jsem pro Voldyho důležitá osoba,že?"naklonila jsem hlavu na stranu a on přikývl
"Jsem jeho tajná zbran,ministerstvo i Brumbál vědí,že existuji,ale neznají mou totžnost.Je k smíchu,že mě mají přímo před nosem den za dnem a nic nevědí"uchechtla jsem se

"Odmala si mě hýčká a učí mě tu nejčernější magii.Ví že mám talent a solidně toho využívá.Mezi kouzelníky i ostatními smrtijedy se mi říká Temný anděl"mrkla jsem na něj pyšně a on se začal dusit.Plácla jsem ho do zad a on se zhluboka nadechl

"To jsi ty?Já myslel,že to je někdo já nevím prostě"koktal a já chápavě přikývla hlavou
"Starší?Je mi to jasné kdo by čekal,že 17 letá holka je postrach kouzelnického světa.Navíc,když jsem začínala bylo mi 14 takže chápu.To byl také cíl,takhle nikdy nepadne podezření na žádného studenta tím pádem nikdy nepřijdou na mě.Jednoduché a praktické"uculila jsem se a mnula si ruce

"Takže ty ho znáš osobně?"zašeptal a rozhlížel se kolem jakoby se bál,že ho někdo uslyší
"Ano znám vychovával mě odmala"usmála jsem se

"A když budeš chtít mohla bych se u něj za tebe přimluvit,co jsem zaslechla jsi genius na lektvary.Což se může vždycky hodit.A navíc asi budeš hodně chytrej,když jsi mě tak rychle odhalil"mrkla jsem na něj
"Tak dělej"zavřel křečvitě oči a já ho nechápavě sledovala

"A co mám dělat?"nechápala jsem a on otevřel oči
"Ty mi nebudeš mazat pamět?"vydechl a já se smíchem zakroutila hlavou

"Složíš mi neporušitelnou přísahu,že to nikomu neprokecneš a bude to v pohodě.Ráda budu mít v hradě nějakého spojence, se kterým si budu moct o všem pokecat"řekla jsem mu svůj plán a on horlivě přikyvoval

"A pak se mrknem na tvé znalosti ohledně lektvarů,černé magie a nitroobrany.Bez těhle základních věcí tě k sobě nevezme.Něco jiného je u čistokrevných ty maj vstupenku automatickou,teda když já neřeknu opak"uculila jsem se zákeřně

"To na něj máš takový vliv"divil se a já přikývla
"Ale nesmíš to nikomu říct,nebo se nedožiješ rána.Nechce aby někdo věděl,že nad ním má moc 17 letá holka"uchechtla jsem se

"Lektvary i černá magie jsou mý koníčci a nitroobranu umím od 5 ročníku"pochlubil se a já mu zatleskala
"Dobrý šikovnej tak pojd zalezem do komnaty nejvyšší potřeby a tam si zkusíme souboj a pár dalších věcí.A kdyžtak tě vezmu za Voldíkem"slíbila jsem a on na to oslovení vykulil překvapeně oči jen jsem s úsměvem mávla rukou a táhla jsem ho do sedmého patra.

Doplněk

5. května 2011 v 14:41 | Rico |  Temný anděl
Lily


Lucy


Jane


Michel


Valerie


Holky v akci

5. května 2011 v 14:40 | Rico |  Temný anděl
:) užijte si ho .... :)

"Tak co zápas?"zvedla jsem hlavu a zývla.Hned potom,co jsem si udělala úkol jsem si na chvilku zdřímla a holky mě svým příchodem vzbudily
"Páni to jsi měla vidět,James byl úžasný naprosto toho mrzimorského chytače rozdrtil"začala básnit Lily a já na ní vykulila oči a měla jsem co dělat,abych údivem neotevřela pusu.Holky jen protáčely oči

"Eh mluvíš o tom samém Jamesi Potterovi,který tě stále zve na rande a ty ho nesnášíš?"nechápala jsem a ona zčervenala a přikývla.Tomu jsem se musela začít smát

"Já to věděla,už když jsem vás poprvé viděla,bylo mi jasné,že skončíte spolu"pobaveně jsem zakroutila hlavou a šla jsem se upravit do koupelny,aby jsme mohly jít na večeři.Z pokoje byl slyšet smích a radostné štěbetání a já se nad tím je pousmála.Ti nebelvíři mají na mě špatný vliv,budu muset častěji navštěvovat Zmijozely,aby se ze mě nestala stejná střelená pubertačka jako jsou mé spolubydlící

"Val myslíš,že ehm bych měla něco udělat?"přiběhla ke mě udýchaná Lily,když jsem se vydala na večeři.Jelikož se mi už na ně nechtělo čekat.
"Nejdřív bych být tebou změnila šatník,tyhle hadry ala jeptiška jsou k ničemu.Na ty nikoho nezbalíš a kolem Jamieho se ted motá hodně hmm holek.Večer ti něco vyberem a pak za ním prostě přijd a vytáhni ho na parket.Bude přeci oslava vítězství ne?"mrkla jsem na ní a ona horlivě přikývla

"Děkuju děkuju děkuju jsi úžasná"pištěla mi do ucha a já použila jednoduché Silencio.Konečně ticho,holky se jen smály Lily,která se rozčilovala.Moje Silencio můžu zrušit jen já,takže celou večeři byl příjemný klid.
"Ahoj krásko"odchytl si mě cestou z večeře Rudolphus a já se na něj usmála

"Nazdar krasavče,co potřebuješ?"uhodila jsem na něj a on se zatvářil ublíženě,nakonec se rozesmál a já raději nevnímala nechápavé obličeje svých spolubydlících, to bude zas řečí.
"Dobrá přiznávám se,víš Sev mi nechce půjčit ten úkol na lektvary. Tak jsem si myslel,že když brzo budem rodina,tak.."podrbal se na temeni hlavy a já pobaveně zakroutila hlavou

"Poprvé a naposled jasné,bud za hodinu u portrétu Baculaté dámy a já ti ho půjčím"mrkla jsem na něj.Přikývl a chtěl mi dát pusu na tvář to už jsem raději zdrhala.Myslím,že není dobré si rozezlívat Bellu.Ikdyž ona by se spíš měla bát mě,ale mám ráda při práci pohodu a klid.

"Můžeš nám vysvětlit odkdy se bavíš s Lestrangem?"začala hned v bezpečí společenky Lucy a já si povzdychla
"Odedneška,vy jste byly na zápase a já šla poslat dopis hmm strýčkovi a cestou ze sovnice jsem narazila na Regula a ostatní,tak jsme trochu pokecali a jsou docela fajn.A hlavně brzo si jeho bratr veme mojí pošahanou sestru,takže budeme příbuzný"pokrčila jsem rameny a překvapila mě Lily,která chápavě kývla hlavou

"Je to logické,že chceš poznat své budoucí nové příbuzné.Já bych taky chtěla poznat lidi,které se přižení do naší rodiny"usmála se a já jí rty naznačila "díky". Nakonec jsme společně uklidnily rozčílenou Lucy a šly jsme konečně do pokoje se připravit na večer.

Na Lily jsem si dala záležet nejvíc,ale všimla jsem i že Jane pokukuje po Lupinovi,Michel z neznámého důvodu po Pettigrewovi a rozhodla jsem se,že dám konečně dohromady Lucy a Blacka.Myslím,že ta ho dokáže zkrotit a dát mu pořádnou lekci jak zacházet s dívkami.

Lily jsem její ohnivé vlasy vyčesala do roztomilého drdolu a patku jsem jí sčesala tak,aby jí mírně zakrývala jedno oko.Namalovala jsem jí a i přes její obrovské protesty jsem jí navlíkla do opravdu krátkých a zatraceně sexy rudých šatu na jedno ramínku.Na nohy jsem jí dala červené jehly a lehce jí navonila jedním z mých parfému,který jsem nikdy nepoužila.K ní se hodil líp,tak ho dostala jako dárek.Začínám měknout pomoc..Za hodinu jsem rychle zaběhla předat Rudovi úkol a navyhla jsem se děkovné puse na tvář. Chlapeček si koleduje nejen od Belly..

Lucy jsem chvíly musela přemlouvat,ale nakonec si nechala vyžehlit a lehce nalakovat vlasy.Namalovala jsem jí a za své skříně jsem jí vybrala zlaté minišaty s větším výstřihem a k tomu zlaté lodičky.Výsledek byl perfektní a holky jí málem nepoznaly,na tohle Black zabere.

Michel se do přeměny narozdíl od svých dvou kamarádek hrnula s radostí.Oblékla jsem jí kradoučké fialové šaty se zlatým přívěškem a fialové lodičky.Vlasy jsem jí zvlnila kulmou,lehce nalakovala a nechala rozpuštěné.Tak jí to slušelo nejvíc a s líčením jsem to vůbec nemusela přehánět,je přirozeně krásná.

Jane dostala nařasené modré minišaty s černými paskovými boty.Lehce jsem jí nalíčila a vyčesala jí vlasy do vysokého culíku.S úsměvem mi poděkovala a já na sebe rychle hodila svoje oblíbené bílé minišaty,které víc odkrývaly,než zakrývaly,nalíčila jsem se a vlasy jsem si nechala rozpuštěné.K tomu jsem si vzala bílé lodičky a byla jsem spokojená. Každé z holek jsem dala radu jak na kluky a nakonec jsme sešly všechny dolů.

Holky se nervozně rozhlížely kolem a jejim princům praštěným koštětem (já vím má to být na bílém koni,ale tohle se mi k tomu opravdu hodilo víc) málem vypadly oči z důlku a div neslintali.

Spokojená s výsledkem jsem si došla k baru pro koktejl.S pyšným úsměvem jsem pozorovala holky v akci a se zadostiučiněním jsem mrkla na tu nafukovací mrzimorskou panu,která pěnila.Black se totiž zvedl a šel pozvat Lucy k tanci a ta s čevenými tvářemi jeho nabídku přijala.
Lily seděla v rohu a s koštětem se o něčem vášnově bavily.Přičemž James každou chvíly jako omylem Lily pohladil po noze,ruce nebo zádech.
U Remuse a Jane to bylo nesmělé,ale tak sladké.
A musela jsem se smát jinak zamlklé Michel,která si Pettigrewa přitáhla k polibku a chudák nevěděl co s rukama.

Spokojená sama se sebou jsem se vydala na průzkum hradu.A opravdu jsem nečekala,že narazím na
"Ty?"vykulila jsem oči

Spřízněné duše

4. května 2011 v 13:47 | Rico |  Temný anděl
Tenhle díl je důležitý jak pro Val tak i pro zmijozeli.A hlavně pro dva zmijozeli,kterým tahle naoko nevinná slečna hodně zamíchá životama :) Tak si to užijtě a věnování je opět pro mého nejvěrnější čtenáře,který mi vždy zanechá krásný komentář :) děkujíí Taawe :)* jsi zlatíčko

"Opravdu s náma nejdeš?"zeptala se mě naposled nadějně Lily a já jen zakroutila hlavou.
"Dobrá tak kdyby jsi něco potřebovala jsme na hřišti a hned po zápasu se vrátíme"usmála se na mě povzbudivě a já jen kývl hlavou.Zhluboka jsem si oddychla,když se za ní konečně zavřely dveře.Já vím,že to možná myslí dobře,ale ta její přehnaná péče mi leze krkem.

Od rozchodu s Blackem uplynuly tři dny a holky mě od té doby nenechají ani chvíly osamotě.Jako kdyby mě to trápilo u Salazara jediné,co mě štve,že mě ten červ podvedl s tou nulou.Ale podle holek se tajně utápím ve své bolesti a nechci jim přidělávat starosti.No nač jim to vymlouvat,ta snaha už mě dávno přesla.A aspon si o mě všichni budou myslet,že jsem ubohá obět Blackovi zvrácenosti.Mému úkolu to nemůže ublížit.Vzala jsem si pergament s brkem a seběhla dolů do společenky.

Bylo načase informovat Toma o situaci na hradě,aby opět neměl řeči.Občas umí být opravdu otravný.S Ashem stočeným okolo mého krku jsem si sedla do svého oblíbeného křesla a pustila se do psaní.Nečekala jsem,že by ve věži ještě někdo mohl být,natož osoba,která mě vyrušila.

"Jakto,že nejsi na zápase?"promluvil tiše a opatrně.Otráveně jsem protočila oči a zvedla k Blackovi hlavu
"To tě pokud vím nemusí absolutně zajímat,ale nemusíš se bát neschovávám se před tebou.A neutápím se v bolesti z toho,že jsi mi zahl"ušklíbla jsem se znechuceně a sklonila se zpět k rozepsanému dopisu
"To jsem si ani nemyslel,nejsi ten typ.Já jen prostě.."začal koktat a já naštvaně zavrčela

"Blacku sklapni! Nezajímá mě tvůj názor ba ani tvá osoba. A jsem ráda,že už tě mám konečně z krku.Sice jsem si užila,ale ty otravný slepice všude okolo mi za to nestály.Takže když ted dovolíš ráda bych dopsala dopis a došla ho do sovnice poslat.Bud tak hodný seber svůj zadek a padej fandit svému kamarádíčkovi a přestan mi otravovat náladu svou přítomností"řekla jsem mu s jedovatým úšklebkem.Chvíly váhal a pak jen zakroutil hlavou a odešel.Konečně!

Nakonec jsem dopis dopsala a doběhla do sovnice.Cestou jsem narazila na Regula a jeho přátele
"Ale koho nám to čertu nesou?"uculil se ten trouba a já naklonila hlavu na stranu a dala si ruce v bok
"Neprovokuj už jsem dnes seřvala jednoho Blacka"ušklíbla jsem se a zmijozelové se začali smát
"Bratříček zase otravoval?On si nikdy neuměl cenit toho,co měl"zakroutil nevěřicně hlavou
"Jeho problém,alespon mám zas klid"ušklíbla jsem se a všimla si pronikavého pohledu svého švagra
"Co nos"uculila jsem se a on se zamračil

"V pořádku,ale ne díky tobě"zavrčel, ale přesto jsem v jeho očích viděla zájem.Naštěstí jsem nikde neviděla svou pošahanou sestřičku,tím líp
"Hej nekecej brácho,že ti ten nos zlomila nebelvírka"chechtal se vysokej černovlasej namakanej týpek.Po bližším zkoumání jsem našla podobu mezi ním a mým švagrem. Další dvojčata?

"Val se nezdá,ale umí být nebezpečná.Podle mého názoru nemá vůbec,co dělat v Nebelvíru.Jediné,co k nim pasuje je ten její občas nevinný sladký obličej.Jinak tohle roztomilý kotátko umí ukázat drápky.Přesný opak Jessicy,naštěstí"začal se chechtat a já mu dala menší pohlavek

"Slavná nebelvírská sestra naší Jessicy"usmál se na mě vysokej blondák,který kolikrát krotil sestřenici Regula a Siria
"To budu asi já,ikdyž bych raději byla jedináček"ušklíbla jsem se a on ke mě se smíchem natáhl ruku
"Lucius Malfoy těší mě"naklonila jsem hlavu na druhou stranu a našpulila rty.Hmm mám nemám
"Valerie Lórová"přijmula jsem jí nakonec a vypískla jsem,když si mě přitáhl a vlepil mi pusu na tvář

"Hej brzdi soukromý majetek"vyplázla jsem na něj jazyk a urovnala si sukni.
"Ano?A kohopak smím-li se zeptat?" zabodl do mě své ocelově šedé oči.Tenhle kluk je opravdu impozantní a přitažlivý,ale je na něm něco nebezpečného.Začíná se mi líbit,co bych také čekala od Malfoye

"Člověka,kterého by jsi opravdu nechtěl naštvat"mrkla jsem na něj a on se rozesmál
"Není moc lidí,kterých by se Malfoy bál"mrkl na mě a já se jen ušklíbla
"Myslím,že tohodle člověka se děsí i Brumbál"uculila jsem se pyšně a on se mírně zamračil,jako by něco tušil
"Krásná a nebezpečná hmm tohle se mi líbí Rudolphus Lestrange"natáhl ke mě ruku vazoun a já jí s úsměvem přijala
"Brzy budem skoro příbuzný"uculila jsem se a přikývl

"Mám rád v rodině takové krásky a kdybych nebyl zasnoubenej s touhle dračicí asi bych usiloval o tvou ruku"mrkl na mě a přitáhl si do náruče krásnou černovlásku,která Sirius tolik nenáviděl
"Myslím,že když máš po boku jí tak nemůžeš toužit po jiných" řekla jsem a vykouzlila jsem tím na tváři úsměv jeho snoubenky

"Belatrix Blacková,ale jsem si jistá,že ti nebelvíři o mě už řekli dost věcí"usmála se a poslední slovo zasyčela s takovou nenávistí,až mi naběhla husí kůže
"Ráda poznávám sestřenku toho idiota"mrkla jsem na ní a ona se rozesmála
"Ty se mi na to,že jsi nebelvírka budeš líbit.Ikdyž nechápu,co jsi viděla na tom krvezrádci"zamračila se a já jen pokrčila rameny
"Nikdy jsi nechtěla zkusit jaký jsou v posteli dvojčata?"uculila jsem se na ní a ona se usmála
"Ty by jsi se vyjímala ve Zmijozelu"řekla a já se jen usmála.Vím moc dobře,že bych tam správně měla být

"To je mamba černá?"promluvil dosud tichý bledý černovlasý kluk a jí si ho pozorně prohlédla.Kdyby na sobě trochu zapracoval mohl by z něj být opravdu hezký kluk
"Ach náš Severus a jeho láska k hadům"protočil pobaveně Regul oči a já ho štouchla loktem do žeber.Hodil na mě ublížený pohled a hladil si postižené místo

"Ano jmenuje se Acheron"mrkla jsem na něj a došla jsem,až k němu
"Smím?"špitl dychtivě a já přikývla.Opatrně zvedl ruku a pohladil mého drobečka po hlavičce
"Ssss tenhle člověk sssse mi zamlouvá má paní.Ne jako ti ssss kterýma jsssme ve věži"zasyčel a já se usmála

"Líbíš se mu"mrkla jsem na něj a on na mě překvapeně vykulil oči
"Ty mu rozumíš?"nevěřil a já jen pokrčila rameny
"Vím kdy se mu někdo líbí a kdy ne"řekla jsem a on přikývl.Ten kluk se bude líbit i mě,vypadá hodně zajímavě a chytře.Musím o něm od Regula zjistit víc.

"Ehm tak já už půjdu musím si ještě udělat úkol na Lektvary"usmála jsem se na všechny a Ruda se zatvářil otráveně
"Vždyt ten je,až na příští středu"nechápal
"No právě čím dříve tím líp a navíc lektvary miluju"mrkla jsem na něj a ještě jsem stihla zachytit Severusův zaujatý a rozzářený obličej.Ale že by další milovník lektvarů?Netušila jsem,co všechno se v tomhle klukovi skrývá a hlavně jak moc je zvědavý

Citáty

3. května 2011 v 23:31 | Rico |  Moje řeči
Blbá nálada pokračuje :( Přestávám si rozumět se svojí nejlepší kamarádkou,dostihla mě krize z toho,že o mě nestojí vlastní otec a navíc mi šlape na paty matura :( shit nesnáším,když jsem takhle emocionální,ale nebojte jdu zapracovat na tom,aby se zas vrátila vaše optimistická Rico :) a vy si užijte pár citátů :)

"Kdo ví, kolik slz je ukryto za jedním úsměvem. Kdo ví, kolik bolesti je ukryto za kouskem radosti ..."

Nejhorší bolest jsou vzpomínky na štěstí, v době neštěstí .
Autor je neznámý

Thomas Mann
Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.

Alexander Pope
Zklamání se vyhnou pouze ti, kteří ani nic neočekávají.

Africké přísloví
Rána, kterou vám dal váš přítel, se nikdy nezahojí.

Neznámý autor
Každý člověk je od narození šťastný až do chvíle, kdy po něčem touží, získá to a následně o to přijde - v tento moment se objeví smutek. Pokud by pořád jen snil a nikdy nic nezískal, byl by šťastný dosud.

Neznámý autor
Zklamání si člověk ze srdce nevytrhne, zklamání není bolavý zub.

Lech Przeczek
Smutek sotva utopíš v alkoholu. Bývá totiž zatraceně dobrým plavcem