Červenec 2011

Šaty

30. července 2011 v 23:32 | Rico |  Moje řeči
For Kéta :)

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://im9.cz/iR/importprodukt-orig/1fb/1fb077f272dfd2cc054f0debcc03c311--mmf100x100.jpg&imgrefurl=http://www.heureka.cz/%3Fh%255Bfraze%255D%3D%25C5%25A0aty%2520do%2520tane%25C4%258Dn%25C3%25ADch%26m%3Df%26f%3D25&usg=__h2vUFlznrLVxrXvO1R007Oo1760=&h=100&w=100&sz=4&hl=cs&start=62&zoom=1&itbs=1&tbnid=DhErAgVDHNQ9hM:&tbnh=82&tbnw=82&prev=/search%3Fq%3Dplesov%25C3%25A9%2B%25C5%25A1aty%2Bviktoria%26start%3D60%26hl%3Dcs%26sa%3DN%26biw%3D1332%26bih%3D635%26ndsp%3D20%26tbs%3Dic:specific,isc:green%26tbm%3Disch%26prmd%3Divns&ei=dXc0Ts3XAZGe-waB0oHyDA

Hodně štěstí

Léto alá podzim

30. července 2011 v 19:35 | Rico |  Moje řeči
Tyhle prázdiny jsou den ode dne lepší a lepší opravdu. To počasí mě už mě začíná lehce štvát a pro byt jedinej sluneční paprsek bych snad i vraždila. Achjo kdo jsou ty časy kdy léto bylo léto? Člověk už si ráno ani nemůže jít zaběhat jelikož lije jako z konve 24 hodin denně. Mám od rána špatnou náladu a už ani čokoláda nepomáhá. Začínám být zoufalá a ultra protivná. Já chci svoje sluneční léto kruci. Zimu a déšt si užijeme dost na podzim a v zimě:( Doufám, že vy se máte líp a alespon jedete někam do tepla. Jsem stále s vámi. Vaše unuděná otrávená protivná Rico

Odted až navždy

23. července 2011 v 23:02 | Rico |  Spes non confunditur
Celý den jsem přemýšlela jak pokračovat, co napsat. Asi milionkrát jsem otevřela blog a snažila se něco sesmolit, ale prostě to nešlo. Až ted jsem se doslova dokopala a začala psát a vznikla z toho neuvěřitelně romantická slátanina, a já opravdu nevím kde se to ve mě vzalo, ale trochu se děsím no neva :D Zase se rychla vrátí ta sarkastická a protivná Rico nebojte :D Prominte, že to tak trvalo :))

"Jamie co to děláš?"smála jsem se zatímco mi můj přítel zavázal oči šátkem a někam mě vedl
"Překvapení krásko"špitl mi do ucha a já protočila oči v sloup, což po šátkem šlo tochu ztuha

"Jamesi Pottere už toho mám tak akorát dost"zavrčela jsem podrážděně když jsem měla dojem,že jsme prošli celý hrad.
"Jsme tu"řekl a já v jeho hlase slyšela úsměv. Rozvázal mi oči a já překvapeně koukala na místnost ozářenou svíčkami. Uprostřed byla pohovka , židle a stolek na kterém byla láhev šampanského, skleničky, příbory a talíře. Překvapeně jsem se otočila na svého přítele a on se jen pyšně culil

"Líbí?"políbil mě a já se zmohla jen na "mmm" . Rozesmál se a dovedl mě až ke stolu, pomohl mi se židlí a sám se posadil naproti mě. Mávl hůlkou a na talířích se objevilo jídlo a on sám otevřel láhev a nalil nám oboum šampanské.

"To jsi udělal sám?"zeptala jsem se a stále jsem s úžasem sledovala tu krásu kolem sebe
"Ano chtěl jsem tě překvapit"usmál se tak, že kdybych stála tak se mi podlomí kolena. Natáhl se přes stůl a chytil mě za ruku

"Děkuju"špitla jsem dojatě a on mě políbil do dlaně. NIkdy jsem nebyla štastnější a příštím okamžiku jsem změnila názor
"Čokoládu?"nabídl mi krabičku s mou nejoblíbenější čokoládou,když jsme dovečeřeli a seděli jsme na pohovce

"Já dnes nemám narozeniny"rozesmála jsem se a on naklonil hlavu nastranu a pozorval mě,zvedl ruku a dal mi pramen vlasů za ucho a přitom mě pohladil něžně po tváři

"Dnes jsou to dva měsíce, co jsi přede mnou přestala utíkat a dala mi šanci. Dva nejkrásnější měsíce v mém životě a to jen díky tobě"usmál se a políbil mě. Provinile jsme sklopila oči, jak jsem u salazara mohla zapomenout? No kdyby mě ten bastard stále nezaměstnával a já před ním nemusela stále utíkat a vymýšlet výmluvy proč nemohu přijet domů, tak bych si možná vzpoměla, že jsem s Jamiem už dva měsíce. Páni to je neuvěřitelné, tak hrozně to uteklo. A já jsem stále stejně zamilovaná a okouzlená jako na začátku.

"Já- já zapoměla promin"špitla jsem a odmítala se mu podívat do očí. Se smíchem mi zvedl obličej a políbil na špičku nosu
"Miláčku já vím, že máš moc práce s tím šmejdem a nic ti nevyčítám. Jsem štastný, že tě mám. Víc ke štěstí nepotřebuji" opět se tak nádherně usmál a já přemýšlela nad tím jak jsem celý život mohla žít bez jeho úsměvu.

"Nezasloužím si tě"usmála jsem se zamilovaně a on mi položil ukazováček na rty
"Pšššt to já si nezasloužím tebe. Miluju tě" řekl mi s láskou a já zalapala po dechu. Opravdu to řekl? Ani jsem si to neuvědomila, ale začaly mi téct slzy a Jamie se zděsil

"Lásko promin já ti nechtěl nijak ublížit neplač prosím"děsil se a já se usmála a políbila ho. Sedla jsem si na něj obkročmo a líbala ho jako kdyby to bylo naposled

"Páni"vzdychl když jsme se od sebe odtrhli a já si opřelo čelo o jeho.
"Také tě miluji Jamesi Pottere, odted až navždy"špitla jsem a znovu ho políbila

"Nedovolím, aby nás někdo rozdělil"přísahal a stáhl si mě pod sebe. Kéž by jsi mluvil pravdu, pomyslela jsem si, ale pak jsem to hodila za hlavu a plně si užívala jeho polibků a laskání

"Kam jsi dneska zmizela? Ani jsi nebyla na večeři?"odchytla si mě Cissa cestou do společenky a já se jen štastně zazubila
"Proč se tak hloupě ptám, byli jste spolu, že?" podívala se na mě a já jen zamilovaně přikývla

"Tak pojd ještě není večerka, projdem se a ty mi všechno řekneš"táhla mě má zvědavá švagrová dál od lidí a já jí musela vyklopit každý detail dnešního dne. Zakončila jsem to tím, že jsem jí ukázala řetízek s neuvěřitelně nádherným přívěskem.

"Vždycky když nebudu s tebou tak tě bude chránit a když mě budeš potřebovat, stačí ho pohladit a já budu s tebou"řekl mi když mi ho připnul ke krku.

"Vy jste tak sladký"vzdchla Cissa a a já se usmála
"Řekl mi, že mě miluje"podívala jsem se na ní a přitom v ruce hřála přívěsek, který krásně zářil

"Oooch a co ty na to"podívala se na mě dychtivě a já se uculila
"Že ho také miluji odted až navždy"usmála jsem se a ona nadšeně vypískla

"Konečně"začala kolem mě tančit a když mě chytla za ruce a obě jsme se začaly točit dokola a hlasitě se smát, pár obrazů na nás koukalo jako na blázny, někteří byly naštvaní a ostatní se usmívaly.


Možná za mojí sentimentální náladu může tahle písnička, kterou jsem poslouchala při psaní. Snad to pochopíte :D

A přece se točí

21. července 2011 v 14:07 | Rico |  Spes non confunditur
Vycucala jsem ze sebe co se dalo, opravdu je to děsné, ale lepší něco než nic :) Zítra jdu s kamarádkou do clubu tak snad v sobotu přidám nějaký lepší díl :)

"Já tě ochráním"objal mě pevně a políbil do vlasů. Usmála jsem se na něj a on si sedl na pohovku a stáhl si mě k sobě na klín
"Tak strašně moc jsi mi chyběl"špitla jsem a víc se k němu přitulila

"Měla jsi mi říct jak to doopravdy je. Nedovolil bych tomu šmejdovi,aby ti ublížil"v jeho hlase byla znít výčitka a já se na něj provonile podívala
"Bála jsem se, vím čeho je schopný"sklopila jsem oči.Celý se napnul a já se na něj podívala

"Neraději bych ho zabil"zavrčel a já se pousmála
"Kašli na něj, ted jsme spolu a to je nejdůležitější"přitáhla jsem si ho k polibku a on neprotestoval. Po intezivním vášnivém polibku jsme oba lapali po dechu

"Co takhle zmizet někam, tady by nás mohl někdo vidět"mrkla jsem na něj a rukou mu zajela pod tričko. Překvapeně se na mě podíval a já si hravě skousla dolní ret. Prudce se nadechl a jemně odstrčil mou ruku

"Andílku opravdu si nemyslím, že potom co jsi prožila by jsme se měli spolu milovat"pohladil mě po tváři a já se zamračila
"Chci zapomenout na tu proklatou noc a na toho parchanta"podívala jsem se mu zpříma do očí

"Pomoc mi zapomenout prosím"přejela jsem svými rty po těch jeho a on vzdychl
"Jsi si jistá?"podíval se mi do očí a já přikývla. Chvíly vypadal, že si to rozmyslí, ale nakonec z kapsy kalhot vytáhl zvláštní látku

"Co to je?"nakrčila jsem obočí a on se šibalsky uculil

"Neviditelný plášt"políbil mě na špičku nosu a oba nás přikryl tím pláštěm. V náručí jsem držela spící kotě a druhou rukou jsem se držela Jamieho kolem pasu. Cestou jsme potkali pár lidí, ale nikdo nás neviděl. Nakonec jsme došli až do Komnaty nejvyšší potřeby. Místnost osvětlovalo pár svíček a ohen z krbu. Před ním ležel pelíšek pro Archieho, kam jsem ho hned opatrně položila. V rohu místnosti byla postel s nebesy. Překvapením jsem vypískla, když mě Jamie vzal do náruče a následně položil do měkkých peřin.

"Blázne"chichotala jsem se a za tričko si ho přitáhla k sobě.
"Jsem do tebe"uculil se a políbil mě. Spokojeně jsem zamručela a rukama mu zajela pod tričko, které jsem mu brzy i sundala
"A já zas do tebe Jamesi Pottere"vzdychla jsem a plně se mu oddala.

"Kde jsi byla? Měl jsem o tebe strach"vyptával se mě Lucius hned jak jsem vstoupila do společenky
"Jen se projít nemusíš se bát jsem v pořádku bráško"pohladila jsem ho po tváři a mrkla na Cissu.

"Půjdu do pokoje než bude večeře"řekla jsem mu a on přikývl
"Tak povídej kde jsi byla? A jakto,že záříš jako sluníčko? U merlina ty jsi byla s ním, žejo?"sedla si ke mě na postel a hned začala vyzvídat

"Byli jsme spolu"usmála jsem se zamilovaně a ona mě štastně objala
"Jsem za tebe štastná, neboj budu vás dva krýt"stiskla mi ruce a já se na ní vděčně usmála

"A už mi povíš, co se stalo? Co ti Slater udělal?"podívala se mi zpříma do očí a já je sklopila
"Ublížil mi"špitla jsem a zhluboka se nadechla
"Slib mi, že to neřekneš nikomu"podívala jsem se jí do očí

"Přísahám nikdy bych tě nezradila"řekla zcela vážně a já jí věřila
"Znásilnil mě"řekla jsem zlomeně a zhluboka se nadechla. Cissa si zděšeně zakrala pusu, aby nevykřikla
"To je strašné , ví to Lucius?"vydechla a já přikývla

"To byl také důvod jeho pobytu na ošetřovně. Včera v noci ze mě Lucius dostal pravdu a bohužel nás slyšel Jamie. Pohádali se, protože se Jamiemu nelíbilo, že mě bráška neochránil a dál to znáš"pokrčila jsem rameny a ona mě objala
"Je mi to tak líto zlatíčko"špitla a já jí objetí oplatila

"Už jsem v pořádku, Jamie mi pomohl, s ním je všechno tak snadné"usmála jsem se opět zamilovaně a ona se rozesmála
"Ty jsi v tom až po uši"obvinila mě a já s ní musela souhlasit
"Jsem a vůbec mi to nevadí. A navíc mi celé dvě hodiny pomáhal zapomenout na toho parchanta"uculila jsem se nevině a ona překvapeně vykulila oči

"A jakej je"vyptávala se a já jí se smíchem praštila do ramene
"Nebud zvědavá budeš brzy stará."vyplázla jsem na ní jazyk a zvedla se jelikož byl čas večeře.

"Je to bůh sexu"zašeptala jsem jí do ucha, když jsme se posadily ke stolu a já se usmála na svého nebelvírskho chytače.
"Ouuuu"chichotala se Cissa a já jí pod stolem kopla

Milované objetí

19. července 2011 v 10:48 | Rico |  Spes non confunditur
Mrk mrk tady je slibovaná kapitola...snad už se mi můza vrátila tak se to trochu pohne :) Doufám, že se vám včerejší překvapení líbilo a dole máte jak vypadá ten parchant, který tolikrát ublížil naší Tině :)

Dozvěděla jsem se, že Lucius je na ošetřovně, jelikož se večer popral s Jamesem Potterem. Nemohla jsem uvěřit vlastním uším, na nic jsem nečekala a běžela za nimi.

"Slečno Malfoyová váš bratr leží tamhle vzadu"ukázala mi madame a já přikývla. Došla jsem, až k jeho posteli a dala si ruce v bok.

"Tino?"překvapeně na mě otočil hlavu a já naštvaně klepala špičkou boty o podlahu

"Nechtěl by jsi mi vysvětlit proč ležíš na ošetřovně?"zamračila jsem se na něj a on střelil pohledem k posteli naproti, kde ležel druhý výtržník. Který mě celou dobu pozoroval.

"O nic nešlo a ty jsi v pořádku?" opatrně se posadil a za ruku si mě stáhl k sobě, aby mě mohl obejmout

"Netušil jsem to odpust prosím"zašeptal mi do ucha a já se pousmála můj milovaný bráška
"Ty o něm nevíš věcí, ale ted mi řekni pravdu"podívala jsem se na něj přísně a on sklopil oči jako malý kluk

"Já čekám"založila jsem si ruce na hrudi a propalovala ho pohledem
"Trochu jsme se s Potterem nepohodli"pokrčil rameny a já protočila oči

"Já vím, že mezi našimi kolejemi není zrovna láska, ale to není důvod, aby jste se prali"kroutila jsem nechápavě nad oběma hlavou

"Když nemá rozum on tak by jsi ho měl mít alespon ty"drkla jsem do něj a z druhé postele zaslechla uražené odfrknutí
"Kdyby to byl správný bratr tak tě chrání před zmetkama, který by ti ublížili"zavrčel podrážděně a já se na něj podívala
"Neřekla jsem mu to"řekla jsem na bratrovu obranu a on mě po mě švihl pohledem

"Já bych tě ochránil"zavrčel a nespustil ze mě oči. Nemohla jsem od nej odtrhnout pohled a probudilo mě až luciovo odkašlání
"Ty se nemáš, co starat o mou sestru Pottere"zasyčel chladně a já si povzdechla. Viděla jsem jak už James otevírá pusu, ale naštěstí do místnosti vešli ti jeho kamarádi a on zmlkl.

"Kdy tě pustí"pousmála jsem se na brášku a on přestal vraždit pohledem nebelvíry
"Pravděpodobně dnes po vyučování"stiskl mi ruku a políbil mě do vlasů

"Promluvím si s otcem"řekl vážně a já se začala dusit
"Zbláznil jsi se? Otec by mi nevěřil, řekl by, že jsem ho provokovala"kroutila jsem nesouhlasně hlavou

"Ale"zkusil to znovu a já ho spražila pohledem
"Už o tom nikdy nebudeme mluvit slyšel jsi? NIKDY"zasyčela jsem nenávistně, až sebou on i nebelvíři trhli
"Musím jít na vyučování"pousmála jsem se a odešla

"Jak mu je?"zeptala se Bella, když jsem si k ní sedla
"Už se zas hádal s Nebelvírem"ušklíbla jsem se a ona se na celou třídu rozesmála

"Typický Lucius"smála se a Rabastan na mě vesele mrkl
"To je nuda"povzdychla jsem si a složila hlavu na lavici. Dějiny mě vždycky uspávali a momentálně tu chyběl jeden s Pobertů takže i oni byli ticho.

"Luciusi Abraxasy Malfoy ještě chvíly na mě budeš koukat a nacpu tu tvůj talíř do zadku"zavrčela jsem podrážděně druhý den při snídani. Neustále pohledy mého bratra už mě opravdu unavovaly. Bella s klukama se začali pochechtávat a Lucius mě po chvíly opět provrtával pohledem. Naštvaně jsem zavrčela a odešla od stolu

"Děkuji Salazarovi za den volna"povzdychla jsem si a spolu s Archiem se složila na pohovku, kterou jsem vykouzlila v Astronomické věži. Mrnous se mi spokojeně stočil na břichu a předl. Pousmála jsem se a pohladila ho po kožíšku

" Vyrostl"ozval se kousek ode mě hlas a já překvapeně vyskočila na nohy a kotě spadlo na pohovku, což se mu moc nelíbilo, ale lehlo si a spolo dál

"Co tu děláš?"zeptala jsem se Jamese a on jen pokrčil rameny
"Asi bez tebe už nemužu být"řekl a rukou si prohrábl vlasy. Proti své vůli jsem zamilovaně vzdychla a on se usmál

"Budu se vdávat"řekla jsem když se ke mě přiblížil a pohladil mě po tváři
"Jestli se mi ten šmejd dostane do rukou tak už nebudeš mít za koho"zavrčel nenávistně až jsem se lekla
"Nikomu nedovolím, aby ti ještě někdy ublížil, slibuju"zašeptal a pak mě políbil. Měla jsem se bránit já vím. Ale jedině v jeho náruči jsem byla opravdu štastná, tak at si všichni trhnou nohou.

Zásnubní prsten


Victor Slater


Překvapení

18. července 2011 v 20:54 | Rico |  Moje řeči
Ahojky zlatíčka moje, doufám, že si užíváte prázdniny :) Ikdyž počasí nám zrovna nepřeje, ale snad se brzy umoudří. Mám tu něco, co vám zaručeně zvedne náladu a zažene nudu :) Na tomhle odkazu najdete Harryho Potter a Relikvie smrti 2 část s českými titulky :)


Tak doufám, že vám to udělá alespon trochu radost :) A kapitola bude zítra ju :)

Vaše Rico

Velký bráška

17. července 2011 v 19:57 | Rico |  Spes non confunditur
Tak sliby se mají plnit, tak tady to je. Snad to je ke čtení, snažila jsem se :)

Stála jsem uprostřed místnosti plné smrtijedů a čistokrevných kouzelníků a měla jsem chut utéct. Všichni tihle lidé přišli, aby viděli mé ponížení. Cissa na mě celý večer házela povzbudivé obličeje a já se snažila opít pomocí šampanského.

At už to je k čertu za mnou. Otočila jsem hlavu a pozorovala svého otce jak něco říká Orionovi Blackovi a matka vedle něj stála a mlčela. Porozhlédla jsem se po místnosti a všude to vypadalo stejně, muži mluvili a ženy mlčely. Tak tohle mě čeká? Podívala jsem se na Cissu zavěšenou do mého bratra a byla jsem si jistá, že at si o mém bratrovi každý myslí cokkoli, pro ženu kterou miluje udělá vše na světě. Záviděla jsem jí, já nikoho kdo by se mě zastal a miloval mě nemám. Ted lžu sama sobě, měla jsem někoho kdo mě měl rád, ale já ho od sebe odehnala. K čertu s celou touto válkou, k čertu s čistou krví.

"Drahý přátelé dnešní den je výjmečný pro mou drahou dceru Valentinu, která se stane manželkou Victora Slatera"promluvil můj otec a já věděla, že přišel čas. Nevnímala jsem nic co říkal, jen jsem tupě zírala před sebe a pak řekla ty dva slova

"Ano vezmu"odpověděla jsem chladně jako správná Malfoyová a mí rodiče se dmuli pýchou. Nechala jsem si na prst navléct prsten a přede všemi políbit. Myslela jsem, že to nejhorší mám za sebou, ale krutě jsem se mílila. To co následovalo bylo to nejhorší v mém dosavadním životě. A nejhorší bylo,že jsem věděla, že to nebylo naposledy. Když odešel z mého pokoje odlazila jsem se do koupelny a tam se celé hodiny drhla houbou a mýdlem. Chtěla jsem ze sebe tu špínu smýt, poprvé v životě jsem chtěla zemřít.

Ráno u stolu seděli Blackovi, Lestrangovi a moji rodiče s bratrem. On naštěstí chyběl, pozdravila jsem a posadila se na své místo. Cissa mě pozorně pozorovala a já raději sklopila obličej ke svému talíři. Bylo mi zle ze mě samotné, ikdyž jsem věděla, že jsem nic neudělala. A to bylo právě ono, neudělala jsem nic, abych tomu zabránila. Nasadila jsem chladnou masku a nedala na sobě nic znát. Po snídani jsme se společně přemístila do Prasinek a odtud jsme došli do školy. Procházela jsem chodbami hradu a připadalo mi, že se změnily. Ne to já jsem se změnila, už nejsem stejná. Část ve mě tuto noc zemřela.

Posadila jsem se na svou postel a poprvé si prohlédla prsten na své ruce. Byl opravdu nádherný, ale v tuto chvíly mi připadal jako ta nejodpornější věc na světě, byl to znak, že patřím jemu. Unaveně jsem si povzdechla a položila si hlavu na polštář. Odmítala jsem jít na oběd nebo večeři. Do pondělního rána nevylezu z pokoje, at se všichni třeba postaví na hlavu.

Fajn obědu jsem se po měnší námaze a hádce s Cissou a Bellou vyhla, ale večer do mého pokoje vtrhl rozzuřený Lucius

"Okamžitě přestan hrát divadlo zvedni se a jdeme na večeři" zavrčel podrážděně. Ublíženě jsem se na něj podívala a zvedla se
"Lituju Cissu"zasyčela jsem mu do obličeje a odešla z pokoje. Beze slova jsem šla s hlavou vztyčenou do Velké síně a ignorovala šeptání studentů kolem mě a mého značně naštvaného bratra za mnou, dokonce i udivené pohledy Zmjozelů, jen jeden jediný pohled mě donutil se zastavit a sklopit hlavu.

Zbytek víkendu jsem bratra ignorovala, neúčastnila jsem se společenské zábavy a ani se s nikým nebavila. Bud jsem byla zalezlá v pokoji a nebo seděla ve společence a četla si. Další tři dny jsem dělala jako kdybych žádného bratra neměla a pokud to bylo možné, tak jsem se o vyhýbala všem Nebelvírům obvzláště čtveřici nebelvríských studentů. Ale bohužel párkrát jsme na sebe na ulici narazili a to co mi řekli mě hodně zabolelo. A nejhorší bylo, že ON je nechal, aby mě ponižovali.

Ve středu večer toho můj drahý bratříček měl akorát tak dost. Odchytl si mě při večerní procházce po hradě a zatáhl mě do jedné z prázdných chodeb

"Mohla by jsi mi laskavě vysvětlit, co to poslední dny předvádíš? Chováš se jako husa"zamračil se na mě a já zalapala po dechu

"Tak já se chovám jako husa? To jsi přehnal bratříčku" zasyčela jsem chladně, až se lekl a kus ode mě odstoupil

"Chápu, že s Victorem nemáš nejlepší vztah, ale nemusíš takhle vyvádět"domlouval mi a já se chladně rozesmála

"Nejlepší vztah? Ty o našem jak ty říkáš vztahu nic nevíš drahoušku"odstrčila jsem ho od sebe a chtěla odejít, ale nepustil mě

"Tak mi prozrad, co udělal milostivé slečně tak hrozného, že se chováš takhle?" řekl už klidněji a já se zhluoka nadechla

"Nechceš to vědět"podívala jsem se mu do očí a pak je sklopila k zemi

"Podívej se na mě a řekni mi, co ti udělal, že ho tak nenávidíš?"zvedl mi bradu, abych se mu dívala do očí a já zakroutila hlavou

"Sestřičko pověz mi to prosím"pohladil mě palcem po tváři a já v jeho očích opět viděla svého velkého brášku, který je rozhodnutý mě bránit

"Znásilnil mě"zašeptala jsem bolestně a vytrhla se mu. Rychle jsem utíkala pryč a přes slzy téměř neviděla. Cestou jsem do někoho vrazila a aniž bych se mu omluvila, běžela jsem dál. Napadlo mě jediné místo, kde mě nebude hledat. Komnata nejvyšší potřeb.

Jaké překvapení bylo, když jsem ráno přišla do společenské místnosti. Přišla ke mě Cissa s Bellou a řekly mi že,.....

Draco alias Tom Felton

16. července 2011 v 22:25 | Rico |  Moje řeči
Ahojky moc se omlouvám, že mi trvá strašně dlouho něco přidat, ale slibuju, že se zítra pokusím napsat další díl a dát vám ho sem ju :) A mám tu něco pro fanoušky blondatého záporného hrdiny z HP :)



A druhá fotka na které je opravdu hmmmm k sežrání :)


A na závěr videjko

Skutečnost je mnohem horší

14. července 2011 v 15:38 | Rico |  Spes non confunditur
"Tino"zaslechla jsem šepot a něčí ruce mě rychle zatáhly do prázdné učebny, když jsem se otočila spatřila jsem ty nejkrásnější oči,které mi celý týden chyběly.

"Jamesi"řekla jsem odtažitě, ale nejraději bych se mu vrhla kolem krku.

"Mohla by jsi mi prosím vysvětlit proč se mi celý týden vyhýbáš? A kdo byl ten pitomec, který tě líbal před Velkou síní? A co mají znamenat řeči o tom, že se budeš vdávat? K čertu já nic nechápu" řekl podrážděně a pak si zoufale projel rukou vlasy a posadil se na lavici

"Je to všechno pravda?"podíval se na mě a já se musela kousnout do spodní rtu, abych se nerozbrečela a nevrhla se mu kolem krku

"Ano budu se vdávat, zítra se koná zásnubní večírek" řekla jsem a unaveně se opřela o zed
"A to mi říkáš jen tak?" vyskočil na nohy a přiskočil ke mě. Donutil mě se mu dívat do očí a já v těch jeho viděla bolest a zklamání

"Mezi námi dvěma je konec"řekla jsem chladně a otočila se k odchodu, ale zadržely mě jeho ruce a následně jeho rty na mých. Líbal mě hrubě a dával do polibku všechnu jeho frustraci, zlobu a strach. Polibek se pomalu měnil v něžný, s láskou mě hladil po tváři a držel mě pevně kolem pasu. Já si zapletla ruce do jeho vlasů a užívala si naposled ten pocit. Ale musela jsem se odtrhnout a odstrčit ho od sebe

"Zapomen na mě...bude to tak lepší pro nás oba"řekla jsem mu a rychle odešla. Nevím jak jsem zvládla cestu do sklepení, ale když jsem se dostala do bezpečí svého pokoje, zhroutila jsem se na postel. Pětmi jsem bušila do polštáře a snažila se nebrečet. Cítila jsem strašnou bolest na hrudi a bylo to mnohem horší, než mučení od Slatera. Ani jsem si nevšimla, že se dveře otevřely. Až když mě jemné ruce pohladily po ruce. Zvledla jsem oči a spatřila Cissu, nic neřekla jen mě objala a v tu chvíly jsem se rozbrečela

"Je konec, ted jsem mu to řekla"špitla jsem a ona mě mlčky hladila po vlasech. Po pár minutách mi došly slzy a já se zhluboka nadechla.

"Jsi silná, ty to zvládneš"usmála se na mě povzbudivě a obě jsme věděly, že v tuto chvíly mi nemůže říct nic jiného. Takový je osud čistokrevných čarodějek, nemáme na výběr. Nemáme možnost volby, můžeme jen doufat, že se k nám náš muž bude chovat alespon trochu ohleduplně. Ale já věděla, že tohle u Slatera nepřipadá v úvahu. Ikdyž jsem potomek slavného Abraxase Malfoye a náš rodokmen sahá až do starověku, pro něj budu jen domácí skřítek na kterém si bude moci vybít svůj vztek.

"Neumím si představit, že na mě bude šahat, Že bude mučit naše děti a ony nakonec budou mít stejné dětství jako já a já s tím nebudu moci nic udělat"řekla jsem a můj obličej neměl žádný výraz a mé oči byly bez života. Můj život skončil ve chvíly kdy mě můj otec prodal a já musela opustit jediného člověka, který ve mě viděl víc, než jen dceru Malfoye. Sen skončil a ted začíná krutá realita Valentino.

Celý den jsem chodila po škole s ostatními Zmijozeli a nehrozilo tak, že by se ke mě James mohl přiblížit. Naštěstí jsme spolu měli jen lektvary, ale když jsem vešla do učebny a on se na mě podíval tak zklamaně, tak jsem málem utekla. Sedla jsem si k Rabastanovi a on se mě celou dobu snažil rozesmát. V tuto těžkou chvíly jsem zjistila, že mám kolem sebe mnoho lidí, kteří stojí na mé straně. Nikdy bych nečekala, že se mě Bella před Luciem zastane a seřve ho. Slatera v kouzelnickém světě všichni znali a moc dobře věděli jaký je. Ale s mým bratrem nehnulo nic a já mlčela. Jediné co je ted důležité, abych ochránila naše děti, až se narodí. Aby měli alespon trochu lepší dětství než já. Klidně přitom sama zemřu, ale nedovolím, aby na ně vstáhnul hůlku ani ruku.

Ráno mě museli na snídani doslova dostrkat, jelikož já neměla na jídlo ani pomyšlení a zhnusený pohled všech Nebelvírů a hlavně JEHO mi nepomohly.Ale Zmijozelové se zachovali skvěle, stáli při mě a pár Nebelvírů rychle usadili a ti raději ani nezvedli hlavu od svých talířů. Zvláštní nikdo nevěděl o našem vztahu a přitom se zdálo, že po mém zasnoubení nenávist mezi našimi kolejemi ještě vzrostla. Jen u jeho kamarádů jsem si byla jistá, že oni mě nenávidí oprávněně.

Přesně v 10 jsme čekali před branou na mého otce a snoubence. Oba dorazili vzápětí, otec měl na tváři pyšný výraz a dokonce mě objal a políbil na tvář. Země se přestala točit a trolové začnou chodit na balet. Pomyslela jsem si a pak musela vytrpět ještě polibek od NĚHO. To celé sledovala čtveřice nebelvírských studentů a já hodila poslední zničený pohled na člověka díky kterému jsem byla opravdu poprvé za celý svůj život štastná a pak jsme se přenesla s bratrem na Manor.

Premiera HP7

14. července 2011 v 3:26 | Rico |  Moje řeči
Hmmm přemýšlela jsem jestli sem mám napsat recenzi ted nebo až vychladnu,ale tak máte to tu.

Jak začít? Třeba začátkem? Začalo to docela dobře....Pokec s Ollivandrem....vloupání se ke Gringotům.....útěk na drakovi...objevení Brumlova bratra....joo začátek byl dobrý bavil mě,ale pak to začalo kolísat a mě občas napadla otázka COŽE? Co to má jako být?

Ale co mě naprosto dostalo byl luxusní odchod Sevího z Bradavic :) Opravdu dostal mě a klaním se mu...odešel se vší parádou a já se smekám.Ale tolik věcí z knihy kolik mi chybělo to těžko vynahradí....:(

Neříkám,že to byl propadák. Jen prostě nenaplnilo to mé představy a přání :) Očekávala jsem od toho víc, přece jen čekala jsem 8 měsíců a oni mi pak ukážou co? Tmavookou malou Lily Potterovou, modrookého Pottera, malého Jamese Pottera bez brýlí, a to že má mít Lord Voldemort rudé oči už raději neřeším.

Zkrátka....mohli do toho dát víc.....Ale na druhou stranu musím sem napsat kromě kritiky i nějakou tu pochvalu. Musím říct,že jsem se v kině opravdu nasmála, některé sceny stály za to.

Například když přiběhl Filch do Velké síně po bravurním odchodu Seva z Bradavic, s tím že studenti nejsou ve svých postelí a McGonagalka ho sprdla s tím,že to ví a že to je pitomec. Umírala jsem, to prostě musíte vidět :)

Nebo jak si Nevil vyskakoval na smrtijedy, když byl pod ochranou Bradavic a když jí Voldy prolomil tak chlapec hodně rychle zdrhal :D Nebo další s McGonagalkou prej a co máme dělat paní profesorko? Udělejte velké bum. A jak to máme udělat? Vemte sebou pana Finigena on je odborník přes pirotechniku :D

Ale jo mělo to své světlé chvilky....Ale co mě zničilo a u čeho jsem brečela jako mala holka už když jsem věděla že se to blíží. Byla smrt Severuse :( Ta mě dostala opravdu na kolena....já brečela jak malá holka a kamarádka mě tam utěšovala. A opravdu mi bylo fuk,že jsem v sále plném lidí. At si třeba trhnou v tu chvíly existoval jen ON. Chápete? On byl celou dobu hrdina, všechny hlavně toho tupce Pottera chránil a oni se k němu zachovali jak? A v tom pitomým filmu ani neukázali,že nakonec byl celou dobu hrdina. ON Severus Snape, žádnej Potter. Odzačátku ho chránil kvůli tomu,že miloval jeho matku. A to byla jediná chvíle kdy jsem Voldyho proklínala. Způsob smrti kterou mu vybral byla....ach opět mám slzy v očích...Naginy ho prostě ukousal k smrti. Ještě stihl dát brejlounovi jeho vzpomínky....aby ten tupec konečně pochopil. Pak se mu podíval do očí, řekl, že má stejné oči jako jeho matka a zemřel :( Pláááču :( A jeho vzpomínky? On jí tak moc miloval :( Tak moc a ona? Škoda mluvit, nezasloužila si ho.

A pak se Potter konečně dozvěděl celou pravdu a šel na smrt. Zkrátka všechno důležité nahustili do pár minut a pak finito. Poslední bitva mě hodně zklamala....asi nejvíc z celého filmu. No nic ale prosím pěkně epilog mě zničil. Takový zrůdičky co z nich udělali? Celý sál se otřásal smíchy když se na scéně objevil o 19 let starší Potter, Weaslová, Weasly, Greangrová a hlavě Draco :D:D:D:D:D A vůbec nikde nebyl Ted Lupin s Vicky Weaslyovou. Ani ten jejich rozhovor....no prostě odflákli to chlapci a to silně......

Joo a ještě k Voldymu, ten tam přímo exceloval....sice sem byla asi jediná v sále, která mu fandila a smála se ve chvílých kdy ostatní skoro brečeli a tleskala jsem mu když ostatní nadávali,ale neva:D A jak postupně ničili části jeho duše tak byl naštvanější a naštvanější a o to tvrdší a lepší kouzelník. Je tam všechny kosil jak obilí (to je přirovnání :D) Nepřestanu proklínat Rowlingovou za to,že ho zabila. On se rozpadl v prach a ten šmejd to přežil a ještě zlomil Bezovou hůlku,ach tupec jeden brejlatej. Škoda slov.... A Bellu ta krvezrádkyně Weaslyová zmrazila či co a pak jí rozbila na miniaturní kousíčky....Malfoyové se bitvy nezlčastnili a společně odešli....někteří smrtijedi,když viděli,že Potter žije...tak prostě zdrhli...Srabiiiii.....

Ufff jsem se zas rozepsala....doufám,že z toho něco pochopíte...já věděla,že mám počkat do rána a pak napsat svůj názor. No ale co už....Prostě každý si musí udělat svůj názor, mě to nijak neohromilo,ale nelituju,že jsem na to šla to zas ne :) :) Ale ted je mi nějak prázdno a smutno...10 let a ted je konec :( GoodBye Harry Pottere :))))

Očistec

13. července 2011 v 15:35 | Rico |  Spes non confunditur
Ufffff ja vím dlouho sem tu nebyla ale nějak přes léto nestíhám :) A mám novinku tenhle díl vznikl díky tomu,že se ke mě na chvilku vrátila muza :) Takže se mnou ted mějte trpělivost než se ta potvora zas vrátí a něco spolu vytvoříme ju :) A hned jak příjdu z premiery HP7 pisnu sem své dojmy pojmy a kritiku :D :) Paaa děcka

"Victore, co ty tady děláš?"probudil mě z mého šoku hlas mého bratra. Podívala jsem se na něj a viděla jak došel k tomu pitomci a přátelsky se poplácali po zádech. Zato já viděla rudě a rozzuřeně jsem došla, až k nim. Hodně lidí nás napjatě sledovalo a já se musela hodně držet,abych nepoužila hůlku,kterou jsem drtila v ruce

"Valentino jsi den ode dne krásnější"uculil se na mě slizce ten had. Malá ironie,když jsem v koleji,která má ve znaku hada,co?

"Zato ty jsi den ode dne otravnější Slatere. Co tu chceš"zasyčela jsem jako zmije a dělala tak čest své koleji. Jen se samolibě usmál

"Přijel jsem za tebou, dlouho jsme se neviděli."culil se dál a v očích mu jiskřilo. Něco se tu dělo, něco pro mě hodně špatného. Byl moc sebejistý a vypadalo to,že ví něco co já ne.

"Opravdu? Já si říkala,že můj život je nějaký veselejší a netravuje mě žádný otravný hmyz"usmála jsem se falešně a jemu se nebezpečně zablísklo v očích

"Stále stejně drzá,ale pro dnešek ti to odpustím drahoušku"oznámil mi a já se musela držet,abych se na něj předevšema nevrhla.

"Okamžitě odtud vypadni a už se nikdy nevracej. Myslím,že jsem ti to řekla naposled dost jasně"procedila jsem nenávistně skrz zataté zuby. Pevně jsem svírala ruce v pěst a snažila se nemyslet na naše minulé setkání. Byla jsem k čertu ještě dítě....

"Och dobře přiznávám,že minule se mi to malinko vymklo z rukou,ale to už je tolik let. Život jde dál a o nic prakticky nešlo"usmál se a já měla sto chutí mu do toho jeho slizského odporného úsměvu šlápnout.

"Dobrá zřejmě dnes nejsi v dobré náladě tak přejdu rovnou k věci. Přišel jsem ti oznámit jednu skvělou novinku, napadlo mě,že bude lepší,když ti jí oznámím osobně,než aby jsi se to dozvěděla z dopisu od rodičů."usmál se vítězně a došel,až ke mě zatímco já couvala

"Co to tady kecáš za blbosti"zavrčela jsem a přimhouřila oči

"Budeme se brát zlato, tvý rodiče se včera dohodli s mými a bude svatba,nejsi štastná?"culil se a mě najednou začalo pískat v uších a bylo mi na zvracení. Okamžitě jsem potřebovala na vzduch jinak tu omdlím. Chtěla jsem se otočit a utéct,ale zadržela mě ruka mého bratra. Viděla jsem na něm,že s tím zrovna nesouhlasí,ale nikdy by nešel proti vůli našeho otce. Chvíly jsem koukala z jednoho na druhého a nemohla uvěřit tomu,že mě mojí rodiče prodali tomuhle šmejdovi. To už mě mohli rovnou předhodit Temnému Pánovi. Tenhle šmejd je mnohem horší a lidé,kteří by mě měli chránit mě právě odsoudili k životu v očistci.

"Já si tě nikdy nevezmu"podívala jsem se mu zpřímá do očí a otočila se a utekla.Doběhla jsem,až do prázdné učebny a teprve tam jsem se zhroutila na zem a sotva se držela,abych se nerozbrečela nebo nezničila celou místnost na milion kousků. Jak mi to mohli udělat? Zrovna s ním? Proč? To mě tolik nenávidí? Vždyt jsem celý život dělala vše proto,abych se jim zavděčila. Aby mě měli alespon trošku rádi a oni mě zasnoubí s tím největším hajlem v Anglii? Při vzpomínce na naše poslední setkání jsem se otřášla a přejela si po jizvě ze strany na krku,kterou jsem měla skrytou pod kouzlem. Nezvládnu to,nevezmu si ho. To se raději zabiju.

"Tady jsi všude tě hledám"vešel do mého provizorního útočiště udýchaný bratr a já k němu zvedla hlavu
"Tino okamžitě se zvedni a vrat se"řekl mi zcela vážně a já se na něj nechápavě podívala

"Já si ho nevezmu"řekla jsem pevně a věděla jsem,že kdybych mu tenkrát řekla, co mi udělal jeho kamarádíček, tak by už Slater nebyl mezi živími. Ale řekl mi,že jestli ceknu tak mě zabije. A já mu věřila, už tenkrát toho byl schopný.

"Valentino otec tak rozhodl a ty ho budeš respektovat. Ted se zvedneš a půjdeš se Victorovi omluvit"vytáhl mě nahoru a nekompromisně mě táhl za loket zpět k Velké síni. Zradil mě, můj vlastní bratr mě zradil. To bylo jediné,co mi kolovala hlavou a já se vzdala. Sklopila jsem hlavu a nechala se se odvést ke svému katovi.

"Tina by se ti chtěla omluvit a něco ti říct"popostrčil mě ten zrádce dopředu a já se odevzdaně podívala na svého budoucího manžela

"Omlouvám se"zamumlala jsem a přála si,aby tohle vše byl jen zlý sen. Jak já byla naivní.,když jsem si myslela,že by nám to s Jamiem mohlo vydržet. Držela jsem ruce zataté v pěst,když se ke mě ten šmejd sklonil a políbil mě

"Tuto sobotu bude zásnubní večírek, s Brumbálem je vše domluvené. V pátek se pro vás s Abraxasem stavíme a přemístíme vás do sídla"oznámil nám všem Zmijozelům a já už ho neposlouchala,byla jsem pryč. Daleko odtud,někde kde neexistovala čistá krev a tohle peklo. Někde kde jsem mohla být štastná s tím koho mám ráda. Na jídlo jsem neměla ani pomyšlení tak jsem se po dovolení mého snoubence odebrala do učebny lektvarů. Celou hodinu mě propaloval pár očí,do kterých se už nikdy nesmím podívat.

Obrázky z HP 7 :)

9. července 2011 v 23:22 | Rico |  Moje řeči
Jak jsem dnes přijela do Prahy tak jsem koukala jak jsou všude plakáty blížící se premiery Harryho Pottera a relikvie smrti 2 části. A jelikož už se opravdu nemužu dočkat ( páni poslední bitva v 3D kinu? aaaaaaaa) no dost mého pubertáckho já :D A jdeme k věci zkrátka jsem trochu šmejdiila po netu a našla pár opravdu velice povedených obrázků naších oblíbenců :)

Naše lehce šibnutá,ale všemi milovaná Bella :)





Dráček můj zlatej :)





Sevíííííík :))) by Potter možná nevypadal tak blbě kdyby si jeho matinka vybrala Sevího :D :)





A nakonec ten nejlepší z nejlepších (stále nechápu proč to Rowlingová nakonec ukončila takhle...chtěla přece zabít brejlounku ne? :( grrr protejstuju protestuju - ne že by mi to k něčemu bylo :D) Tak a máme ho tuuuuuuu velkýhooo VOLDYYYHOOOOOO :D :)






Tak doufám že se vám obrázky líbily jako mě :) dobrou noc děcka a at vás blechy štípou celou noc :D (omluvte mě strávila jsem celý den na sluníčku :D )

Slater

9. července 2011 v 23:10 | Rico |  Spes non confunditur
Tak pohodičky bylo dost konečně se objeví problemy....kdo jen muže byt tajemny Slater a jakou roli hraje v Tinině životě? Těším se na vaše typy milí čtenáři :)

"Tohle je opravdu začarovaný kruh"vzdychla jsem zničeně a sesunula se na Cissinu postel. Soucitně se na mě podívala a opatrně si sedla ke mě
"Jestli na to příjde někdo ze Zmijozelu a řekne to Luciovi,tak ho zabije a mě zavře do kláštera"zamumlala jsem spod polštáře,který jsem si přitiskla na hlavu

"Vždyt už to skrýváte dva týdny a nikdo krom mě o tom neví. Lucius se nic nedozví a tvému miláčkovi se nic nestane"povzbudivě se na mě usmála a já protočila oči nad její naivitou

"Cisso někdy opravdu nechápu,jak můžeš milovat mého bratra. Jsi tak naivní,něžná milá a on? Budoucí pravá ruka toho rádoby vládce kouzelnického světa"podívala jsem se na ní a ona se zamilovaně usmála

"Dost,zdrhám odtud,než mi opět zčneš básnit o tom,jaký je můj bratr úžasný a bla bla"zvedla jsem se z postele a za jejího smíchu utekla z pokoje.Když jsem byla daleko od jejího pokoje i naší koleje unaveně jsem se opřela o chladnou zed a zhluboka se nadechla.

"Jsem blázen"zamumlala jsem a vylekaně vypískla,když jsem otevřela oči a přede mnou byla hlava mého hmm přítele?
"Ty pitomče,málem jsem z tebe dostala infakrt"syčela jsem a mlátila ho přitom pěstičkami do hrudi. A ten pitomec se jen pobaveně smál

"Promin,ale když ty jsi byla tak sladká a já nemohl odolat"pokrčil omluvně rameny a přitáhl si mě k dlouhému polibku,který mě naprosto dostal. ZASE! Achjo ten kluk to se mnou prostě umí

"Můžou nás vidět"špitla jsem a dál mu hleděla do jeh očí a rukou se nežně prohrabovala v jeho vlasech

"Sem nikdo nechodí a navíc mě by to ani nevadilo,alespon bych už nemusel skrývat,že chodím s tou nejkrásnější holkou na škole"uculil se a já ho od sebe prudce odstrčila a tvářila se jako bůh pomsty

"Ty opravdu nemáš svůj život rád, že? Lucius y tě zabil copak to nechápeš?"zavrčela jsem a druhou větu jsem bolestně zašeptala.

"Nic se mi nestane"usmál se na mě něžně pohladil mě po tváři
"Ty se o mě opravdu bojíš?"zvedl mi bradu,aby mi viděl do očí

"Hmm"zamumlala jsem a on se rozesmál

"Miláčku jsi sladká,ale já se tvého bratra nebojím. Sice mě možná odmala neučí černou magii a zakázané kletby,ale v obraně jsem nejlepší na škole"přitáhl si mě pevně k tělu a já raději jeho poznámku o černé magii přešla

"Nechci,aby ti ublížili"zamumlala jsem zahanbeně a podívala jsem se mu do očí. Měl tam lásku a jeho úsměv mi bral dech

"Slibuju princezno,že mě nikdy neztratíš"slíbil a než jsem stačila něco říct,tak mě políbil. A zařídil,abych už na podobné věci nemyslela. Když jsem se k večeru vrátila na kolej bratr na mě nechápavě koukal.Sedla jsem si do svého křesla a dívala se do ohně

"Co je to s ní?"slyšela jsem jakoby z dálky hlas svého bratra a jen se víc usmála

"Jen má dobrou náladu,nech jí"odpověděla mu Cissa a já té blondaté dívce byla neskutečně vděčná. Co já bych si bez ní počala? Celý večer jsem myslela jen na jednu osobu a jeho neskutečně nádherné oříškové oči. Třeba by to mohlo vyjít? Možná by jsme to zvládli, mám pocit,že s ním zvládnu naprosto vše. Moje budoucnost vypadala růžově,až do dalšího dne. Mojí úžasnou náladu mi mohla zkazit jediná osoba

"Slatere?"vydechla jsem zděšeně

Ukradená chvilka štěstí

7. července 2011 v 23:42 | Rico |  Spes non confunditur
Achjooo dobrá slibuji,že se ze sebe pokusím něco vyplodit a až najdu tu otravnou nevěrnou můzu tak jí dám za uši...se nedělá takhle ode mě utíkat :D tak užijte si díl a já jdu hledat tu uličnici :D

"Dnes budete pracovat ve dvojcích a než se začnete rozdělovat. Dvojice se budou losovat a budou smíšené,vždy jeden Zmijozel a jeden Nebelvír"prohlásil profesor Jackins,který náš učí obranu proti černé magii. Vyvolal tím vlnu nevole a protestů

"Já s žádným prašivým Nelebírem nebudu"založila si trucovitě ruce na prsou Bella
"Já s žádným slzským Zmijozelem nebudu"řekl ve stejnou chvíly Black a postavil se stejně.Ihned jsem se začala pochechtávat jelikož jsem si toho všimla jako první. James se nechápavě otočil směrem kam koukám a začal se smát nahlas. Ostatní se k nám přidali a ti dva si,až po 10 minutách všimli,že stojí naprosto stejně.
"Ty-ty ty"začala vyšilovat Bella,ale já jí rukou zakryla pusu,aby mlčela. Profesor se na mě vděčně podíval,protože věděl,že hádky mezi Blackovými nedopadají dobře

"Dobrá přistupte a vylosujte si svého partnera na příštích 14 dní"usmál se Jackins a já nad tím protočila oči. A v příští minutě jsem se začala dusit,až mě bráška musel dát ránu do zad

"V pořádku?"staral se a když jsem přikývla začal si stěžovat,že je s tím pitomcem Lupinem
"Tino s kým jsi ty?"křikl na mě Rabastan a já se podívala na culícího se Jamese. Fajn já se mu snažím týden vyhýbat a pak s ním mám být 14 dní v jednom týmu? Což znamenalo spolu strávat čas i mimo vyučování a pracovat na úkolech?

"S koštětem"ušklíbla jsem se kysele a jmenovanému se ztratil samolibý výraz z tváře
"Chudáku taky jsi to schytala a co ty Bello?"zeptal se naší rudnoucí kamarádky,která vraždila pohledem svého bratrance,který vypadal,že bude zvracet

"Raději ho zabiju,než bych s ním strávila 14 dní"syčela a já si unaveně povzdechla
"Bellinko zlato mysli pozitivně,akorat by jsi pak skončila v Azkabanu a za to ti přeci ten krvezrádný brzy impotentní pitomec nestojí ne?"objala jsem jí kolem ramen a všichni Zmijozelský vybuchly smíchy dokonce i některým Nebelvírům cukaly koutky. Zato Blackovi cukala ruka směrem k hůlce. Jeho kamarádi ho museli odtáhnout ze třídy a jelikož skončila hodina,vydali jsme se na oběd.

"Já tě nemít tak ho opravdu už dávno zabiju"vzdychla a sedla si k našemu stolu
"Moje sestřička je poklad,dokázala uklidnit i našeho rozčíleného otce"uchechtl se Lucius
"Jo a vždy jsem málem schytala Crucio"ušklíbla jsem se kysele

"Ale zachránila jsi tím životy svým milovaným skřítkům"mrkl na mě pobaveně a já mu dala pořádný pohlavek,až tváří skončil ve své bramborové kaši. Když zvedl hlavu musela jsem se hodně držet,abych se nezačala smát. Ostatní si s tím problém nedělali a nahlas se smáli.

"Bratříčku nezapomen,že by to byla sestrovražda a ty mě miluješ,ikdyž v tuto chvíly by jsi mě nejraději zabil. Vzpomen si na všechny společně chvilky,na to jak jsme spolu byli štastní. Ušetři mě, no tak vždyt jsem ještě moc mladá. A dostatečným trestem pro mě bude 14 dnů strávených s Potterem"držela jsem pevně jeho ruku ve které měl hůlku. Všichni napjatě čekali,jestli mě zabije nebo ne. A přitom jim hodně cukaly koutky a i já měla namále

"Ještěrko jedna"zavrčel a kouzlem si očistil obličej.
"Ty by jsi ukecala i samotného Temného Pána"zakroutil nevěřícně hlavou Regul a já jen pokrčila rameny
"Někdo umí a někdo ne"řekla jsem a pustila se do večeře. Do mističky jsem dala trochu smetany a po jídle jí zanesla Archiemu do pokoje.

"14 dní jen my dva"culil se na mě James,když jsme seděli v knihovně a pracovali na úkole
"Nemluv na mě a možná to přežiješ"procedila jsem skrz zuby a on se rozesmál
"Jsi sladká,když se zlobíš"pohladil mě palcem po hřbetě ruky a já rychle ucukla a rozhlédla se kolem

"Neboj se všichni jsou venku a užívají si výjmečně hezkého počasí a mimochodem jak se má náš mrnousek"naklonil se ke mě přes stůl a já se na něj nechápavě podívala,takže jsem ani nestihla uhnout
"Kdo?"naklonila jsem nechápavě hlavu nastranu a on vzal mezi prsty pramen mých vlasů a přičichl k němu

"Hmm levandule?"hádal a já přikývla
"Nádhera no ehm přeci Archie. Je vlastně jako náš syn"pokrčil rameny a pohodlně se opřel do židle
"Pottere ty jsi na drogách?"zavrčela jsem
"Nejsem a proč se ptáš?"hrál si na hloupého a mě tím vytáčel,čímž se bavil
"Archie je můj a ne náš"řekla jsem podrážděně a chtěla se zvednout.,ale stáhl si mě na svůj klín. Děkovala jsem všem svatým,že venku bylo opravdu krásně a nikoho nenapadlo chodit do knihovny. Byli jsme tu naprosto absolutně sami

"Pottere ty pitomče, pust mě někdo může přijít"syčela jsem a pokoušela se dostat z jeho sevření. Ale byl jak chobotnice s miliony rukama
"Necukej sebou,chvíly zapomen na to,že jsi Malfoyová a já Potter"zašeptal mi do ucha a mě po zádech přeběhla husí kůže
"Jestli nás někdo uvidí"zamumlala jsem a on mě políbil těsně pod ouško. Čímž způsobil že má srdeční frekvence vylítla hodně vysoko.

"Neuvidí jen blázni by ted chodili do knihovny"pohladil mě po nahém stehně a já nahlas polkla
"Nádherně voníš"špitl mi do vlasů a já se uvolnila. Bylo naprosto zbytečné mu vzdorovat obvzláště,když mě neposlouchalo vlastní tělo a mozek přestal fungovat
"Jamesi"špitla jsem a cítila jsem jak se usmál,když mě líbal na odhalené rameno

"To je poprvé,co jsi mi řekla jménem a né příjmením"řekl potěšeně a já naklonila hlavu na stranu,aby měl lepší přístup
"Myslel jsem,že se toho nikdy nedočkám"zamumlal a pevně si mě k sobě přitáhl
"Tohle nejde a ty to víš"špitla jsem a hlas se mi zadrhl,když mě líbal na krku

"Přestan chvíly myslet a jen si to užívej"řekl a otočil si můj obličej k sobě a pak mě políbil.Otočila jsem se a sedla si mu obkročmo na klín. Usmál se a pevně si mě k sobě přitiskl. Líbali jsme se jako kdyby to bylo naposledy. Zajela jsem mu rukama do vlasů a zjisila,že jsou překvapivě jemné. On mě hladil po zádech a občas zajel na zadeček. Polekaně jsem vyskočila,když jsem u vchodu zaslechla dva hlasy.Rychle jsem se upravila a zapnula Jamiemu knoflíčky u košile. Kdy jsem mu je sakra rozepla? On mě s úsměvem pozoroval a ani se nehnul

"Ehm takže Pottere ten úkol doděláme zítra už jsem s tebou ztrácela dost svého drahceného času"řekla jsem chladně a dost nahlas,aby to slyšeli ostatní. Sebrala jsem si své věci a otočila se k odchodu. Ale on si mě k sobě ještě otočil a rychlle mě políbil

"Jsi úžasná"špitl mě do ucha a já se od něj odtrhla právě ve chvíly,kdy do naší uličky vešly dvě čtvrtačky. Polekaně uskočily,když jsem kolem nich prošla hodila na ně nenávistný obličej. Jako ve snu jsem došla do svého pokoje,kde jsem se svezla na postel a zůstala ležet. Archie si vylezl ke mě a začal mi oblizovat ruce.

"Pojd ke mě miláčku"vzala jsem si ho do náruče a pevně ho objala
"Asi jsem se úplně zbláznila"zašeptala jsem mu do kožíšku a zasněně si přejížděla prsty po rtech.

Prořeknutí

3. července 2011 v 22:34 | Rico |  Spes non confunditur
Další díl....a mám problém nechce mě někdo dokopat napsat další díl? :D došla mi inspirace :D a předepsané díly pomalu ale jistě dochází :D :( :D

"Jakpak se jmenuje tenhle krasavec"sedla si ke mě na postel Cissa,která mě přišla vyzvednout,aby jsme šly společně na večeři
"Archibal Malfoy"usmála jsem se pyšně a drobeček zvedl hlavu a pozorně si jí prohlédl

"A od kohopak jsi ho dostala?" zeptala se a pohladila ho po jeho hebkým kožíšku
"Ani nevím? Prostě když jsem přišla, byl tu"pokrčila jsem rameny a ona se na mě pozorně zadívala. Připadala jsem si jako pod detektorem lži

"Fajn, dal mi ho Pottere"zavrčela jsem přistiženě
"On ti dal kotě?"divila se a já přikývla. Podala jsem jí lísteček,který ležel u Archibalda

"Hmmm já to říkala"usmála se spokojeně a já se zamračila
"Nechtěla by jsi se o své poznatky podělit náhodou se mnou?"zeptala jsem se "mile"

"Kluk se nepřestane snažit o holku po které jede snad od prvního ročníku. Jedině,že by si konečně uvědomil,že to nemá cenu a nebo jako v tomto případě se objeví jiná. Někdo kdo ho zajímá mnohem víc,než starý objekt jeho touhy a lásky. A ten nový objekt jsi Ty! A nepokoušej se mi to vymlouvat, vidím jak se v posledních dvou týdnech,co jsi tu,změnil. Vždy jsem si myslela,že to je neomalený hlupák. A ted najednou poznávám druhou stranu jeho osobnosti. Zjištiju,že umí být milý a romantický. A ano vím,že je to Nebelvír a ty jsi ze Zmijozelu,ale nic to nemění na tom,že se neuvěřitelně přitahujete. Jako dva magnety a dříve,či později si to uvědomíš i ty"dokončila svůj výklad a já nevěděla,co na to říct

"A dříve,než na mě začneš řvát a vyšilovat jak to máš ve zvyku. Řekni mi proč ti dal zrovna tohle kotě"zeptala se a já se zhluboka nadechla. Tuhle švagrovou mi byl čert dlužný. Převyprávěla jsem jí celou "schůzku" s Potterem a ona mě celou dobu pozorně poslouchala

"On je úžasný ! Nikdy bych nečekala,že tohle řeknu o tom neučesaným nezdvořákovi. Ale opravdu ten kluk mě stále překvapuje"řekla a já si vzpoměla na jeho úsměv a to jak stál blízko. Všichni ve mě vždy viděli dceru velkého Abraxase Malfoye,ale nikdo ve mě nikdy neviděl Valentinu. Až on!

"Dobrá myslím,že je čas na večeři. Doufám,že sebou bereš i Arhieho (árčího)"otočila se na mě ještě ode dveří a já se na ní překvapeně podívala
"Jak jsi mu to řekla?"žasla jsem a ona se uculila

"Archibald je sice krásné a vznešené jméno,ale také moc dlouhé. Archie je roztomilé a trefné"pokrčila rameny a mě se její přezdívka zalíbila
"Tak pojd Archie jdeme na večeři" zvedla jsem se i s kotětem v náruči a následovala jsem Cissu

"Co to neseš?"prohlídl si kotě v mém náručí bráška
"Dovol abych ti představila Archibalda Malfoye, jinak zvaného Archieho"představila jsem mu zvědavě se rozlížející kotě

"Otec ti nedovolí mít kočku a kde jsi ho vůbec vzala?"ušklíbl se
"Mě je jedno,co mi otec dovolí nebo ne. Jsem už měsíc plnoletá,tak už mi do toho nemá,co mluvit. Už nejsem malá holčička,která ho musela poslouchat"řekla jsem odhodlaně a on se na mě překvapeně podíval

"A proč zrovna Archibald?"zajímal se
"Jmenuje se po jediném našem příbuzném,kterého jsem měla ráda. Po dědečkovi Archibaldovi"pokrčila jsem rameny. A cestou do Velké síně jsme rozebírali velkého Archibalda Malfoye.Posadila jsem se ke stolu a Archiemu do misky nalila smetanu.Spokojeně mlsal a já si nandala jídlo. Všimla jsem si spokojeného úsměvu jednoho nebelvírského studenta a musela jsem se také usmát. Školní rok je ještě tak moc dlouhý,kdo ví co se stane.

"Rád vidím,že jsi se ho nezbavila"odchytil si mě Potter při večerní procházce po hradě
"Na to je moc roztomilý"usmála jsem se na šedivou kuličku spící v mém náručí

"Vypadá spokojeně,taky bych byl"uculil se a já mu dala pohlavek
"Pitomče"zavrčela jsem,ale musela se usmát.

"Konečně jsme přešli k fyzickému kontatku,sice znám příjemnější způsoby,ale alespon něco"prohrábl si vlasy a sklopil hlavu. Ale že by se velký namyšlený James Potter styděl?
"A jak se vůbec jmenuje?"zeptal se a kývl k spícímu kotěti

"Archibald Malfoy,ale Cissa ho překřtila na Archieho"uchechtla jsem se a on ho opatrně pohladil po kožížku
"Hezký,ikdyž na mě moc vznešený"pokrčil rameny

"Moje kotě nemůže mít obyčejné jmémo"řekla jsem a on přikývl
"To opravdu nemůže,on sám není obyčejný. Je opravdu kouzelný"přiblížil se blíž ke mě a dál ho hladil.

"A jeho panička už vůbec, ne"řekl potichu a podíval se mi do očí. Jediné,co stálo mezi náma byl spící Archie a já mu byla neuvěřitelně vděčná. Bez něj bych zřejmě udělala velkou hloupost.Opět si nervozně prohrábl vlasy,ale pak rychle stáhl ruku zpět

"Promin já vím,že to holky nesnaší a je to otravný"omlouval se a já se na něj nechápavě podívala
"Evansová vždyck říkala,že jsem jen pitomec,který se umí honit za zlatonkou a trapně si čechrat vlasy"pokrčil téměř omluvně rameny a já se zamračila

"Evansová je hloupá,náhodou je to roztomilé"řekla jsem a pak se rychle plácla přes pusu. Sakra mluvím dřív,než myslím. Na jeho tváři se objevil široký trochu sebevědomí úsměv. Rychle jsem se otočila a utekla tam odtud. Zastavila jsem se,až v bezpečí pokoje. Chvíly po mě přišla Cissa a já za tepla vyklopila,co se stalo
"Konečně"to bylo jediné,co řekla.

Archibald Malfoy

1. července 2011 v 17:21 | Rico |  Spes non confunditur
Tina dnes dostane svého prvního mazlíčka :) A já o toho svého dnes přišla :( Madlenko chybíš mi R.I.P. :( Užijte si díl :)

"Dneska se jde do Prasinek"radoval se Rabastan a já jen protočila oči
"Občas se chováš jak malej švagře"ušklíbla se Bella
"Kdo si hraje nezlobí"mrkl na ní a zapdal do svého pokoje,aby se převlíkl ze školní uniformy
"Tak jdem"kývla hlavou Bella a všichni jsme se šli převléct,jelikož byl asi podlední teplý víkend,rozhodla jsem se ho využít. Oblékla jsem si růžovo,hnědo bílé kárované tílko a k tomu si vzala kratounkou černou nařasenou sukni. Vše jsem doplnila sítkovanými punčochami a černými kozačkami na jehlovém podpadku. Aby mi nebyla zima vzala jsem si černou koženou bundičku. Namalovala jsem se a vlasyy si vyčesala do vysokého culíku
"Páni Tino vypadáš naprosto perfektně,Lucius tě zabije"pochválila mě Bella a July s Monou,naše spolubydlící hned přikyvovaly
"Jeho se opravdu nebojím"ušklíbla jsem se a společně jsme seběhly do společenky

"Tino,co to máš na sobě?"valil na mě očka bráška a já udělala otočku
"Sluší?"uclila jsem se nevině a Bella se postavila vedle mě jako bodyguard
"No tak švagře sluší jí to"přidala se na mou stranu dřív,než mi mohl říct,at se jdu převléct
"Takhle nikam nepůjdeš"zavrčel temně a já se ušklíbla
"Bud mi dovolíš jít takhle,nebo bych mohla všem povyprávět o tvých osmých narozeninách"nabídla jsem mu s úsměvem
"Fajn jdi si,ale jestli na tebe někdo jen šáhne,tak mu utrhnu ruku"urazil se a já se spokojeně vydala směr Prasinky
"Co se stalo o jeho 8 narozeninách"dohnala mě hned Bella
"Slíbila jsem,že to neřkenu"pokrčila jsem rameny a ušklíbla jsem se nad obdivnými pohledy kluků
"To je nefer jsi hezčí,než já"zabručela naspokojeně
"Ty jsi černovláska a já blondýna. Každá jsme úplně jiná tak si s tím nelámej hlavu"mrkla jsem na ní
"Teda Tino musím říct,že dnes ti to opravdu sluší"objal mě kolem ramen Rabastan a Regul odstrčil stranou Bellu,aby mohl jít vedle mě z druhé strany. Jí se to samozřejmě nelíbilo tak se urazila a odešla za svou sestrou
"A tím chceš snad říct,že mi to jindy nesluší nebo co?"zvedla jsem obočí a on zvedl ruce na vou obranu
"Samozřejmě to ne,ty jsi krásná každý den,ale dnes jsi opravdu hmm sexy "uculil se a prohlédl si mě od hlavy,až k patě
"To byl také můj cíl"mrkla jsem na něj a plácla Regula,který mi šahal na zadek
"Víte co vy dva? Raději si projdu Prasinky sama vyřidte Luciovi,že se sejdeme za hodinu u tří koštat dobře?"podívala jsem se na ně a kdy zklamaně přikývla konečně jsem odešla.
Procházela jsem postupně všechny krámky v Prasinkách,až jsem došla do obchodu se zvířaty. Měli spousty sov,krys,netopírů a koček. Ale mě zaujala jediná Britská kočka koukala na mě svýma iteligentníma modrýma očima. Bylo to naprosto kouzelné kotátko a já se do něj okamžitě zamilovala
"Můžete si ho pochovat jestli chcete slečno"nabídl mi prodavač a já nadšeně otevřela klec. Nejdříve jsem dovnitř opatrě vložila ruku,aby si jí mohlo očuchat a samo se rozhodnout jestli se chce nechat pochovat. Chvíly mě jen očuchávalo a pak mi začalo oblizovat dlan. S úsměvem jsem ho opatrně vyndala a vzala si ho do náruče. Okamžitě se ke mě přitulila a začalo vrnět.
"Líbíte se mu"usmál se prodavač a já zamilovaně přikývla. Jako malá holčička jsem si moc přála jakéhokoli domacího mazlíčka,ale rodiče mi to zakázali. Malfoyové přeci nemají domácí mazlíčky. Malfoyové mají vždy jen sluhy a v žádném případě neukazují svou slabost pokud nějakou mají.
"Vidíš,že umíš být i milá"zaslechla jsem za sebou hlas a otočila se.
"Pottere to mě sleduješ nebo co?"rozčilovala jsem se potichu,abych nevylekala toho drobečka
"Možná ano možná ne,ale sluší ti to"mrkl na mě a usmál se
"Byl by jsi tak laskavý a alespon v sobotu mi dal pokoj?"zeptala jsem se naštvaně,ale když můj pohled sklouzl k tomu malému stvořeníčku v mé náruči opět jsem se musela usmát
"Proč si ho nekoupíš?"kývl směrem ke kotěti
"Malfoyové nemají zvířata"řekla jsem tvrdě a naposled pohladila kotě po hlavičce a něžně ho políbila na čumáček. Pak jsem ho vrátila zpět do klece,což se mu nelíbilo, jelikož začalo mnoukat a snažilo se dostat z klece za mnou
"To jsi ani jako malá neměla žádného mazlíčka?"prohlídl si mě pozorně Potter a já se naposled podívala na šedivou kuličku
"Ne a dej mi pokoj"zavrčela jsem a chtěla odejít,ale přitlačil mě ke zdi a opět mě odmítal pustit.
"Proč si hraješ na tvrdou,nejsi taková a ty to moc dobře víš"podíval se mi zpříma do očí a já uhla pohledem
"Malfoyové nemají slabost"řekla jsem chladně bez emocí a on se ostře nadechl
"Už mi s tím Malfoyové tohle a Malfoyové tamto lezeš docela na nervy, ty jsi mnohem lepší,než tvá rodina"obrátil mě tvář zpět k sobě
"Neznás mě, nevíš jaká jsem"zamumlala jsem
"Možná ne,ale vím,co jsem před chvíly viděl. Viděl jsem něhu s kterou jsi hladila to kotě,viděl jsem lásku v tvých očích a touhu mít někoho o koho by jsi se mohla starat a kdo by tě měl rád. Možná jsi Malfoyová,ale především jsi Valentina"řekl pevným hlasem a mě se oči zaleskly slzami
"Pust mě prosím"špitla jsem bolestně a on mé přání k mému údivu splnil
"Nevzdám se, udělám vše,aby jsi jednoho dne byla štastná"řekl ještě než jsem rychle utekla. Sbaběle jsem se schovala ke svým přátelům a odmítala se od nich hnout. Po pár maslových ležácích a několik rabastanových vtípkách se má nálada zlepšila.

Když jsem o 4 hodiny později otevřela dveře svého pokoje nestačila jsem se divit. Na mé posteli ležela krabice a v ní bylo kotě. Moje zamilované kotě.Když uvidělo,že jsem to já, začalo radostně mnoukat a drápat se z krabice.Vzala jsem ho do náruče a pevně ho k sobě přitiskla. Na dně krabice byl lístek

Člověka nedělá jeho jméno,ale jeho činy a rozhodnutí. Je jen na tobě jestli si mrnouse necháš,ted jsi jeho rodina.
PS: Dnes jsi byla opravdu neuvěřitelně sexy,příště se už neudržím. J.P.
Musela jsem se začít smát,ten kluk je opravdu blázen.
"Ježíš ten je krásný,kde jsi ho vzala a jak se jmenuje"byly u mě hned holky a já se pyšně usmála
"To je Archibald Malfoy můj kocourek"usmál jsem se na kotátko a políbila ho na hlavičku.


Tina šaty



Archibald