Říjen 2011

Passion odkaz na překlad

29. října 2011 v 17:23 | Rico |  Knihy
Tak holky tady máte odkaz na blog skvělé holčiny, která překládá anglické knížky :) Najdete tam již přeloženy celý Passion od Lauren Kate a také Silence od Beccy Fitzpatrick :) je to opravdu šíkovná slečna :) a já její překlady zbožnuju :) Tak tady ho máte a užijte si čtení ;-) Vaše Rico

http://prekladyknih.blog.cz/rubrika/passion-vasen-lauren-kate

Zmijozelové

29. října 2011 v 12:11 | Rico |  Spes non confunditur
Další díl je kratší, než ostatní, ale jsem ráda, že jsem napsala alespon tohle :) Moje inspirace je zase někde zalezlá :) DOufám, že se vám bude líbit a zanecháte, alespon malý komentář :) Vaše Rico

"To je tak úžasné, v tvém bříšku roste nový život"rozplývala se Cissa zatímco jsme šly na snídani.
"Cissy zkus ještě víc křičet, říkala jsem ti, že zatím nechci, aby to ostatní věděli"okřikla jsem jí rozčíleně a ona se omluvně pousmála

"Promin když já se tak moc těším, že budu teta"řekla zasněně a já se musela chtíc nechtíc umát
"Já se taky těším"usmála jsem se a pak jsme obě téma moje dítě ukončily, protože jsme vešly do síně.
"Ale kdo to vstal z mrtvých?"mrkl na mě Rabastan a já na něj vyplázla jazyk

"Sluší ti to, celá záříš" usmál se na mě Regulus a já ho za odměnu políbila na tvář, stejně jako brášku
"Jak se cítíš?"prohlídl se mě pozorně a já se na něj skepticky podívala
"Promin"pousmál se omluvně a políbil svou přítelkyni.

"Ehm chtěla bych si s vámi po snídani promluvit"podívala jsem se na své přátelé, kteří krom Cissa a Lucia nevěděli o co jde.
"Samozřejmě"odsouhlasila mi to za všechny Bella a já se konečně pustila do snídaně a přitom jsem se usmívala na svého snoubence. Ach to zní zvláštně, jsem zasnoubená a tentokrát se na svatbu těším.

****

"Tak povídej"pobídl mě Rabastan, když jsme se všichni posadili v prázdné společence z které jsme všechny vyhodili.

"Ehm takže to co vám řeknu se asi mnohým z vás nebo lépe řečeno nikomu z vás nebude líbit a asi mě všichni budete odsuzovat. Ale narovinu vám říkám, že své rozhodnutí nezměním a budu za něj bojovat i proti vám všem."řekla jsem zcela vážně a zhluboka se nadechla

"Kotě děsíš mě"usmál se Regul, ale já na jeho přípomínku nereagovala
"Chodím s Jamesem Potterem"řekla jsem konečně a čekala na ortel se skloněnou hlavou. Slyšela jsem několikatero zalápání po dechu a pak hrobové ticho. Zvedla jsem hlavu a prohlídla si tváře mých přátel

"Odkdy?"zeptala se Bella zcela bez výrazu, což mě děsilo víc něž kdyby křičela
"Od října"řekla jsem potichu a pod jejím pohledem jsem chtěla utéct někam hodně daleko
"Proč on?"podíval se na mě vyčítavě Regul a já se musela usmát
"Miluju ho"pokrčila jsem prostě rameny a on se zamračil
"Je to Nebelvír"podíval se na mě vyčítavě tektokrát Rabastan

"Já vím a nezáleží mi na tom. MIluju ho a nevzdám se ho, on je to nejlepší co mě v mém životě potkalo a já jsem díky němu konečně opravdu štastná"řekla jsem jemu i všem ostatním a sledovala jak se postupně všichni beze slova zvedli a odešli. Ztěžka jsem dosedla do křesla a zkoušela zadržovat slzy, ale marně. Mojí přátelé mě zavrhli. To bolí

"To bude dobré Tino, dej jim čas"pošeptala mi Cissa do ucha a povzbudivě mi stiskla rameno
"Tino?"zaslechla jsem hlas, který jsem nečekala. Zvedla jem hlavu a otřela si slzy
"Já jen jsem chtěl říct, že jsem na tvé straně a kdyby jsi cokoli potřebovala, můžeš na mě obrátit"řekl mi Severus
"Děkuju mockrát"kunkla jsem a on přikývl a odešel
"Půjdu chvíly na vzduch"podívala jsem se na ty dva a oni přikývli

"Dávej na sebe pozor"řekla mi ještě Cissa. Procházela jsem se hradem, až jsem došla až ven. Stála jsem o jezera a sledovala sněhové vločky jak lítají ve vzduchu. Záviděla jsem jim tu volnost, chtěla jsem také někam odletět. Ale pak přese mě někdo přehodil hábit a já podle vůně poznala svého přítele,budoucího manžela a otce mého dětátka. Ne nezávidím jim, mám mnohem víc.

"Je zima"špitl mi do ucha a pak mě pevně objal zezadu kolem pasu a já zaklonila hlavu a opřela si hlavu o jeho hrud. Políbil mě do vlasů a přes oblečení mi pohladil bříško
"Jak se máte?"špitl mi do ucha a já se zamilovaně uculila.
"Ted už se máme oba skvěle protože jsme s tebou"odpověděla jsem mu a vysloužila si tím dlouhý polibek
"Už to vědí"špitla jsem po chvíly a on se na mě překvapeně podíval
"Zmijozelové?"zeptal se a já sklesle přikývla
"Ublížili ti nějak?"zamračil se a já ho musela políbit, je tak starostlivý a milující. Zasloužím si snad tak úžasného muže?
"Budete to v pořádku"špitla jsem a modlila se, abych měla pravdu. Protože bez nich by můj život byl neúplný.

Sirotek

22. října 2011 v 0:17 | Rico |  Spes non confunditur
Já vím, trvalo to strašně moc dlouho a asi jste naštvaní. Ale den potom, co jsem napsala poslední kapitolu my ti pitomci z O2 vypli net a než mi ho konečně opět nahodili, přičemž jsem si musela koupit novej modem za 1000 kč (vyděrači hnusní) tak uběhlo celých 14 dní. Neměla jsem inspiraci a navíc jsem lítala po pracovních pohovorech a sháněla práci. A konečně je ze mě zaměstnaná osoba, ale bohužel je časově hodně náročná, jsem v kanceláři od rána, až do večera a když konečně dorazím domů tak padnu do postele a spím. Snad se vám bude kapitola líbit a budete mít se mnou dostatek trpělivosti :) Vaše Rico

"VALENTINO ELIZABETH MALFOYOVÁ" roznesl se ošetřovnou ledový křik mého otce. Cuknutím jsem se probudila a šokem malem spadla z postele. Šokovaně jsem hleděla na svého rozzuřeného otce a mou značně zmatenou matku. Rukou jsem si uhladila vlasy a upravila noční košilku.

"Otče? Matko? Co vám sem přivádí?"usmála jsem se na ně ala vzorná holčička a snažila jsem se nedát na sobě znát, že jsem nervozní.

"Tvůj bratr nám poslal dopis, který nás velice pobouřil. Je pravda, že čekáš parchanta s tím krvezrádcem?"promluvil tak chladně, až jsem se otřášla. Zhluboka jsem se nadechla, ochranitelsky si položila ruku na své zatím zcela ploché bříško a vzpříma se podívala otci do očí

"Ano otče, čekám s Jamesem dítě."odpověděla jsem mu a ikdyž mi to dalo hodně práce neuhla jsem pohledem a dál čelila jeho ledovému pohledu.

"Půjdeš na potrat"řekl nekompromisně a já zalapala po dechu, matka chtěla něco říct, ale nedala jsem jí šanci.

"Nezabiju své dítě, na to zapomen otče, už nejsem malá holčička, nedovolím ti, aby jsi mi dál řídil a ničil život. Miluji Jamese a i tom malé, co nosím po srdcem. Už ti nedovolím, aby jsi mi dál ubližoval"vstala jsem z postele a stoupla si před něj, mluvila jsem stejně chladně jako on.

Teprve ted jsem si uvědomila jak moc jsme si my dva podobní. Vždy jsem si myslela, že to Lucius je mu podobný. Ale ne, on se mu podobá jen vzhledem, nikdy nebude tak tvrdý a nekompromisní jako on. Teprve ted jmi došlo, že uvnitř jsem stejná jako on. Na jednu stranu mě to děsilo, ale na tu druhou jsem na sebe byla hrdá. Otec chvíly nebyl schopen slova, to bylo poprvé, co Abraxasovi Malfoyovi došly slova. Konečně mu došlo, že nade mnou ztratil všechnu moc. A pak se na mě chladně podíval

"Jak si přeješ holčičko, ale pamatuj si odted nejsi má dcera. Už nejsi Malfoyová, nemáš právo ani na jeden srpek z mých peněz. Jsi nula a můžeš za to poděkovat tomu svýmu krvezrádci"vyřkl ortel a já se podívala na svou matku a malinko se usmála. Očima jsem jí prosila o odpuštění

"Ano otče poděkuji mu, to on mi otevřel oči. Díky němu vím, co to je štěstí a láska. My dva máme víc, než ty kdy budeš mít za celý svůj život. Nepotřebuji pěnize ani moc. Mám Jamese" i přes všechny jejich urážky a bolest, kterou mi způsobili, jsem musela zadržovat slzy. Zhluboka jsem se nadechla a čekala dokud oba neprošli dveřmi pryč. Pryč z mého života. Ano budou mi chybět, ale přežiji to. Ale bez svého srdce, bych už nemohla žít.

***

"Lásko?"probudil mě ten nejkrásnější hlas a já s úsměvem otevřela oči
"Ty jsi plakala?"zeptal se překvapeně, když mě políbil a pohladil mě po tváři

"Už jsem oficiálně sirotek"pousmála jsem se a posadila jsem se na posteli a zády se opřela o polštář
"Co se stalo?"nechápal a posadil se ke mě, chytla jsem ho za ruku a propletla naše prsty

"Před hodinou tu byl můj otec a matka. Lucius jim psal, tak se přišli převědčit jestli jejich nepovedená dcera opravdu poskvrnila jejich čest"pokrčila jsem rameny
"Ublížil ti?"vzal můj obličej do dlaní a pozorně studoval každou část mého obličeje, až jsem se musela usmát
"Neudělal nic maléme, že ne?"pohladil mě po bříšku a já se štastně zasmála
"Miluju tě"špitla jsem
"Já tebe víc, vás oba. Jste můj život"odpověděl a poté mě políbil. Nechtěla jsem mu říkat, jak se můj otec zachoval a co po mě chtěl. Už jsem se o tom všem nechtěla bavit. Ted bylo nejdůležitější on já a naše miminko.

***

"Tino jsi v pořádku?"vtrhl na ošetřovnu jako velká voda břáška a za ním cupitala jeho snoubenka a má nejlepší přítelkyně v jednom
"Nějací druháci dnes prý zahlédli naše rodiče tady na hradě. Udělal ti něco? Neublížil dítěti?"byl hned u mě a odstčil ode mě Jamese, což mu nedalo moc práce, jelikož byl trochu, dobrá dost v šoku. Ono vidět vystrašeného a city projevujícího Luciuse Malfoye, to se opravdu nevidí každý den. Široce jsem se usmála a objala jsem své dvojče.

"Oba jsme v pořádku, nemusíš se bát. Jen už nejsem Malfoyvá"ušklíbla jsem se a on se zamračil
"Jak si mohl dovolit vidědit vlastní dceru? Neboj až se ožením tak bude Malfoy Manor i celý majetek můj, nenechám tě bez peněz, postarám se o vás oba"řekl mi zcela vážně a stále se trochu mračil.

"Brzdi Malfoyi, já se o svou ženu a dítě postarám sám"postavil se před něj James s rukama v bok
"Tvojí ženu?"řekli jsme s bráškou ve stejnou chvíly, až se Cissa začala smát
"Miluju tě, čekáš mé dítě a já s tebou chci strávit zbytek života. Neexistuje žena, kterou bych miloval a potřeboval víc, než tebe. Vy dva jste můj život a já si neumím představit život bez tebe"podíval se mi do očí a já musela začít rychle mrkat, abych se nerozbrečela, což se mi stejně nepovedlo

"Jamesi"vzlykla jsem a on mě políbil
"Nemám kytku, ani tu nehraje romantická hudba a nejsme v Paříži, zasloužila by jsi si něco lepšího. Ale bohužel jsem trouba a tyhle věci mi nejdou"podrbal se ve vlasech a pak si klekl a vytáhl modrou sametovou krabičku

"Vezmeš si mě? Já vím, že jsem jen namachrovanej egoistickej nebelvirskej chytač a nezasloužím si tě. Ale miluji tě a chtěl bych s tebou a našima dětma strávit zbytek života"zeptal se mě a já se nezmohla na slovo. Jen jsem na něj koukala a po tvářích mi stékaly slzy. Slyšela jsem Cissa dojetím vzlykala a bráška zalapal po dechu.

"Tino? Miláčku? Jsi v pořádku?"znejistil James a byl hned u mě a pevně mě objal. To bylo přesně to, co jsem potřebovala

"Jsi si jistý, že si chceš uvázat na krk cizí holku, který se zřekli i vlastní rodiče a parchnata? "zeptala jsem se potichu a vzpoměla jsem si na slova svého otce

"Tak za prvé chci si vzít holku, kterou miluji a ten parchant je moje dítě, rozumíš? A je mi jedno jestli jsou tvý rodiče tak hloupí, že se zřekli tak úžasné dívky jako jsi ty, protože tě miluji, rozumíš?."podíval se mi pevně do očí a já se ještě víc rozbrečela
"Blázínku můj"špitl mi do vlasů a následně mě do nich políbil

"Ano vezmu"odpověděla jsem mu a on mě políbil div mě nezadusil.
"Andílku můj"špitl a dál mě líbal.