Listopad 2011

Čistokrevné zrůdy

21. listopadu 2011 v 16:35 | Rico |  Z nenávisti láska a naopak
Občas se dějou i zázraky :) Nevím jestli tuhle povídku ještě někdo čte, nebo jí kdy četl, ale jestli tu někdo takový je tak tu pro vás mám po hodně dlouhé době nový díl :) Ell ja naštvaná a zklamaná a do toho se jí do cesty připlete důvod jejího trápení. Jak to celé dopadne? Vaše Rico

"Ell?"volal za mnou Jason, ale já dělala jako že ho neslyším.
"Sakra Elleanor můžeš se na chvíly zastavit?"chytil mě za ruku a otočil si mě obličejem k sobě

"Co chceš?"zeptala jsem se naštvaně, k čertu kvůli němu se mnou nemluví nejlepší kamarádka a Mal
"Co se stalo?"nechápal a já přemýšlela, že bych mohla něčím přetáhnout po hlavě

"Kvůli tobě se mnou Trix a Malcolm nemluví pitomče"zasyčela jsem podrážděně a on se na mě překvapeně podíval
"Oni to vědí? Myslím to, že jsme spolu byli v noci?"koktal a já protočila oči

"U Salazara jak jsem se s tebou mohla vyspat a pohádat se kvůli tobě s přáteli"zakroutila jsem hlavou a chtěla odejít, ale nenechal mě.
"O co ti ještě jde? Co ještě chceš? Fajn vyhráls vzal jsi mi moje kamarády, tak co k čertu ještě chceš?"křičela jsem na něj uprostřed chodby a lidé se kolem nás zastavovali a zmateně a zvědavě nás pozorovali

"Promluvíme si o tom někdy osamotě,ano?"navrhl a já přimhouřila oči jako zmije
"Já s tebou nikam nejdu"dupla jsem si a on si bezradně prohrábl vlasy
"Hele nevím co se stalo, ale mohli by jsme si někde v klidu promluvit?"podíval se na mě prosebně a já se zamračila

"Tohle na mě nezkoušej a vy nečumte"zavrčela jsem na ty čumili a všichni raději odešli
"Tak povíš mi už, co se stalo?"zeptal se ještě jednou a já si povzdechla
"Celý Zmijozel už ví, že jsme spolu spali"řekla jsem potichu a měla chut do něčeho nakopnout
"A jak hádám nevzali to zrovna nejlépe"podíval se na mě opatrně, čímž mě opět naštval na nejvyšší míru

"Ne! Představ si, že byli celí nadšení z toho, že jsem se vyspala s mudlovským šmejdem, který navíc chodí do Nebelvíru a je členem té jejich pitomé dětinské partičky"vyjela jsem na něj vztekle a on o krok ustoupil

"Uff jde z tebe strach"podrbal se na zadní straně krku a já se na něj naštvaně podívala.
"Pitomé dětinské partičky?"udělal těch pár kroků ke mě a přitlačil mě na zed, vypadal docela hmm nebezpečně?

"A možná jsem mudlovský šmejd to nepopírám, ikdyž tuhle nadávku vymyšlenou čistokrevnýma zmetkama nesnáším, ale to neznamená, že nejsem dobrej kouzelník na to nezapomen"podíval se mi do očí a z jeho očí šel chlad

"Hmmm až se přestanete chovat jako malé děti, tak vás tak lidé přestanou brát a nejsme žádní čistokrevní zmetci, jen čistokrevní by měli mít právo čarovat a používat hůlku"strčila jsem do něj a on o pár kroků opět ustoupil. Stáli jsme naproti sobě a oba jsme se mračili. Ach jak ráda bych tomu pitomcovi upravila ten jeho sladký xichtík

"Kdo vám dal právo rozhdovat o tom kdo bude čarovat a kdo ne?"zvýšil na mě hlas, což se mi nelíbilo
"My máme magii v krvi jsme k ní předurčení, vy jste jen nepovedené hříčky přírody"zvyšila jsem taky hlas a pár odvážlivců stojící kolem nestačili zírat

"A proto následujete zmetka, který vám dává rozkazy jako nějakým psům. To je úroven opravdu, zabíjíte nevinné lidi pro potěšení. Raději budu mudlovský šmejd, než čistokrevná zrůda"řekl nenávistně větu, která mě donutila se opřít o zed.Chvíly trvalo, než jsem to vydýchala. Zvedla jsem hlavu a chladně se na něj podívala. V jeho očích byla vidět lítost nad tím, co řekl ale moc dobře věděl, že už to nemůže vzít zpět.

"V tom případě bych ti byla vděčná, kdyby jsi mě už neotravoval"řekla jsem chladným a lhostejným hlasem a s hlavou vztyčenou jsem odešla pryč.

Zmije stojí při sobě

8. listopadu 2011 v 22:09 | Rico |  Spes non confunditur
Moc se omlouvám, že kapitoly přibývají opravdu hodně pomalu, ale práce mě zcela zaměstnává. Ted jsem dorazila a mám chut tak akorát padnout do postele a spát :D Ale pokusím se ze sebe dostat alespon pár písmenek :) Díl věnovaný jediné věrné čtenářce, která mě ještě neopustila :D :) Vaše Rico

Seděla jsem u zmijozelského stolu a smutně pozorovala své přátele. Za hodinu se odjíždí domů na vánoční prázdniny a oni stále mlčí. Od chvíle kdy jsem jim řekla, že chodím s Nebelvírem, jako bych pro ně přestala existovat. Hrozně mě jejich mlčení a ignorování bolelo. Zhluboka jsem se nadechla a pokusila se do sebe dostat alespon trochu džusu, ale měla jsem stáhnuté hrdlo. Dnes se seznámím s rodiči mého miláčka a mám obrovský strach. Jamie mě stále utěšuje, že se nemám čeho bát. Jistě jeho rodiče jsou určitě skvělý lidé a milující rodiče,kteří zbožnují svého jediného syna. A právě proto mám strach, těžko si pro svého syna přáli Malfoyovou. Vím, že podle nich pro něj nikdy nebudu dost dobrá. Stejně jako Jamie nikdy nebude dost dobrý pro mé rodiče. Ale jeho rodiče ho alespon kvůli našemu vztahu nevidědili, jsou lepší než ti mí.

"Tino bude to dobré"stiskla mi povzbudivě ruku Cissa, když jsem si opět povzdechla. Skepticky jsem se na ní podívala a spatřila jsem Bellin upřený pohled.
"Nikdy nebudu dost dobrá pro jejich syna"řekla jsem zničeně a překvapeně jsem se podívala na Rabastana, který si odfrkl

"Mohou být štěstím bez sebe,že ten jejich moula ulovil takovou dokonalou krásku"mrkl na mě a já překvapeně vykulila oči. Znamená to snad....?
"Kdyby něco, napiš a já je srovnám"usmál se na mě Regul a já vzlykla. Ani jsem si neuvědomila, že se chystám plakat a už mi tekly slzy
"Pojd ke mě ty moje trdlo"Bella obešla stůl a pevně mě objala
"Ale vyřid mu, že jestli ti ublíží, tak si bude přát,aby se nikdy nenarodil"objal mě zezadu Regul a já se musela zasmát
"Předvedeme mu proč máme ve znaku hada"přidal se k našemu hromadnému objetí i Rabastan a já vdálce zaslechla Cissin veselý smích. Ostatní se k našemu klubíčku nepřidali, ale postupně se na mě všichni usmívali a já věděla, že mi odpustili.
"Ještě že jsi si nezačala s naším krvezrádným bratránek"ušklíbla se kysele Bella a já se rozesmála. Všimla jsem si, že mě Jamie bedlivě pozoruje a dává pozor na každého kdo by mi mohl byd jen trochu ublížit.

****

"Všechno v pořádku?"políbil mě Jamie do vlasů, když jsem si k němu v polovině cesty sedla do kupé
"Zmije stojí při sobě"mrkla jsem na něj a zoopakovala to, co mi řekl Regul u nás v kupé.
"Cccccc"zasyčel znechuceně Black a já se ušklíbla

"Máš v sobě zmijozelskou krev, to nezapřeš"uculila jsem se sladce. A tvář jsem zabořila do Jamieho košila a on mě políbil do vlasů
"Tichošlápku něco jsem ti říkal, budeš se k Tině chovat slušně rozumíš?"varoval ho můj snoubenec a já se spokojeně usmála. A máš to ty namyšlenej pitomečku

"A jak se má malý?"překvapila mě najednou otázka od Lupina a nejen mě. Jamie s Blackem ustali v hádce a já přestala přemýšlet nad naší společnou budoucností
"Zatím se má dobře, ještě je moc malý takže nekope"usmála jsem se pyšně a pohladila si zatím ploché bříško

"On?"narovnal se prudce Black a i Jamie si mě překvapeně měřil
"On jako dítě, zatím nevím jestli to bude holčička nebo chlapeček"vysvětlila jsem oboum a na Lupine tedy pardon Remuse se usmála

"Určitě to bude kluk a já ho budu učit všechny pobertovské triky"plánoval nahlas Black a já se rozesmála
"A já ho naučím létat na koštěti a všechny mé finty, bude to nejlepší bradavický chytač po tátovi"dmul se pýchou Jamie a k mému smíchu se přidal i Remus

"Můj dědeček byl hodně dobrý lektvarista a když jsem byla malá, tak jsem byla přitom, když vytvořil uravenou verzi Vlkodlačího lektvaru mělo by zmírnit proces přeměny a časem možná i potlačit úplně, možná bych se mohla dohodnout s bratrem a najít v jeho laboratoři pár flakonku"podívala jsem se na Rema a on překvapeně zalapal po dechu a dokonce i ti dva přestali plánovat, co všechno naučí našeho syna, který ve skutečnosti může být holčička.

"T-to myslíš vážně?"nevěřil Jamie a já s úsměvem pokčila rameny
"Děda po smrti babičky strávil většinu času ve sklepení ve své laboratoři a já s Luciem jsme ho rádi pozorovali při výrobě.Milovala jsem tu vůni a to tajemno"pusmála jsem se
"Pokud nechceš, nech být"řekla jsem prostě Removi
"Byl bych ti moc vděčný"špitl dojatě a já s spokojeně přkývla

"A co když je to nějaký Malfoyovský jed,který se má zbavit podle vás havěti?"propaloval mě Black pohledem a já se musela zhluboka nadechnout, než jsem mu odpověděla, hrozilo totiž, že bych ho uřkla

"Už nikdy přede mnou neurážej mého dědu nebo jeho práci. O tom lektvaru nikdo neví a já ani nechci, aby to někdo věděl. Chci jen pomoct příteli svého budoucího muže. A podle mě ani podle mého dědy nejsou vlkodlaci havět, ale chudáci, kteří neprávem trpí"řekla jsem zcela vážně a unaveně se opřela hlavu o rameno svého snoubence
"Miluju tě"špitl mi do ucha a pak už jsem neslyšela nic.

****


"Ráda tě konečně poznávám Tino, vítej v naší rodině"umála se na mě srdečně paní Potterová a pevně mě objala
"Musím uznat, že můj syn má vkus, ikdyž popravdě nevím, co na tom našem roštákovi vidíš"kroutil hlavou pan Potter a vysloužil si tím pohlavek od své drahé polovičky.

"Také váš ráda poznávám, Jamie mi o vás toho tolik vyprávěl"usmívala jsem se na ně a v očích jsem měla slzy.
"Och ta je sladká, Jamie opravdu vybral jsi si dobře"usmívala se na mě paní Potterová a já sčervenala a schovala si obličej do Jamieho kabátu.

****

"Máš úžasné rodiče"políbila jsem Jamieho zestrany na krk, když jsme spolu leželi večer v posteli a on slastně vzdychl
"Hlavně mám dokonalou snoubenku, kterou neuvěřitelně moc miluji"přetočil mě pod sebe a vášnivě políbil
"Jsi celý můj svět"špitla jsem mu do ucha a plně jsem se mu oddala.