Září 2013

Hlad

29. září 2013 v 0:27 | Rico |  Guardian demon
Na světě je nová kapitola :) A k fanouškům Spes non confuditur mám nemilou zprávu. Povídka je pozastavěná. Původně jsem jí chtěl po poslední kapitole ukončit, ale měla jsem pocit, že si zaslouží ještě pár kapitol. Ale k těm je třeba nějaká inspirace a tu bohužel nemám. Třeba časem se k ní vrátím, ale ted prostě ne. Takže věnování jako vždy pro Tinku :) Ricoo

"Ty jsi opravdu děvka Guardiani" křikla na mě hned po příchodu blondatá blbka. Zastavila jsem se a prohlídla si jí posměšným pohledem.

"Ty mi můžeš Kardashian" řekla jsem klidně, ale dostatečně nahlas, aby to všichni včetně jí slyšeli. V klidu jsem došla ke své lavici a kývla na svou kamarádku, která byla opět zabraná do smskování s Drewem, který byl tenhle týden na Floridě u svých rodičů, jelikož mu v pátek zemřel děda. Sama jsem vytáhla svůj telefon a odepsala jsem jednomu z důvodu, proč na mě ta hysterka ječí jak babka na pavlači.

"Opustit tak úžasného kluka kvůli profesorovi? Je mi z tebe zle" pokračovala a já odtrhla pobavený pohled od příchozí sms a zadívala se na velkou lásku svého lidského ex přítele. Naklonila jsem hlavu lehce na stranu a bez řečí se na ní dívala.
"Víš Am, co je tvůj problém?"zeptala jsem se a ona se zamračila a rozhlédla se kolem sebe pro pomoc. Ale všichni napjatě čekali, co řeknu. Postavila jsem se a došla až k ní, že jsme se téměř dotýkaly nosy.

"Štve tě, že se objevil někdo, kdo ti vystrčil z postavení královny střední školy. A navíc jsem nejdřív sbalila Jeryho a ted navíc James. To naštve, když všichni na které máš zálusk, chtějí mě, co? Chudinko malá" politovala jsem jí posměšně a třídou se ozval jásot a potlesk. Naopak naše sladká malá Am vypadala, že brzo pukne vzteky.

"Jamie říkal, že to na něj zkoušíš od prvního ročníku a že mu tě bylo líto, proto se choval tak schovívavě"uculila jsem se a ona najednou vzteky zaječela a pak se na mě vrhla.

Spadly jsme na záda a ona mě začala škrtit. Na obyčejného člověka měla docela páru. A narozdíl od některých démonů byla kreativní. Bylo mi jí trochu líto, tak jsem jí chvíly nechala, at si na mě vybije vztek, který v sobě dusila od chvíle, kdy jsem dorazila na školu.

Sykla jsem, když mě ta slepice chytla za hrst vlasů a škubla. Fajn tak když to chce tahle, bude to mít takhle. Praštila jsem jí čelem do jejího a ona se chytla za postižené místo. Odstrčila jsem jí od sebe a postavila se. Oprášila jsem si zadek a chtěla jí říct, že příště by to nemuselo dopadnout, tak dobře.Když na mě ta slepice s divokým křikem skočila a my skončily opět na zemi.

Ta holka už mi začíná pít krev a to z nás dvou jsem já ta, která má dědu upíra. Otočila jsem se a ona mi dala pěstí. Sykla jsem a rozpřáhla se, abych jí dala facku, až se jí otočila hlava nastranu. A pak jsem zjistila, jak ostré jsou její nehty, jelikož mě s nimi škrábla do tváře. Zaječela jsem a kousla ji do ruky. I v téhle podobě jsem je měla dostatečně ostré, takže odměnou mi byl bolestný křik. Opět se vrhla na můj krk a já zas na její. Otočila jsem jí pod sebe a přitom jsme se rvaly jako dvě kočky. Celá třída nás pozorovala a křikem povzbuzovala.

Zrovna ve chvíly, kdy jsem jí chytla hlavu oběma rukama a chystala se jí rozkřupnout lebku o zem, tak se ve dveřích objevil náš okřídlený profesor a odtrhl mě od ní. Ona si okamžitě začala hrát na strašnoou chudinku a já už se po ní chtěla opět vrhnout, ale to už nějakého chytráka napadlo dojít pro Jamese a ten mě chytl kolem pasu.

"Ona mě chtěla zabít" fnukla hraně a přitulila se do Gabovo náručí a ten kreten jí hladil po vlasech a starostlivě si prohlížel její zranění.
"Ty ses na mě vrhla jako první"zavrčela jsem vytočeně a opět jsem se na ní chtěla vrhnout, ale Jamie zpevnil svůj stisk.

"Kašli na ní, nestojí ti za to. Je jen obyčejný zoufalý člověk kotě"špitl mi do ucha a já se uvolnila. Vzdychla jsem a opřela se o něj. Ta blbka mě totiž při našem dostaveníčku na zemi kopla do holeně a já cítila jak mi v ní pulzuje bolestí.
"Potřebuju pryč"sykla jsem a jemu okamžitě došlo o co jde. Potřebovala jsem krev, abych se uzdravila.
"Vy jste snad úplně zešílela slečno Guardiani, nemůžete napadat studenty naší školy" promluvil na mě chladně ten pitomec, který držel v náruči tu chudinku

"Omlouvám se pane profesora, ale asi jste mě neslyšel. Ta kráva se na mě vrhla. Málem mi rozbila hlavu o zem a vytrhala všechny vlasy"zavrčela jsem podrážděně.

"Jsem si jistý, že jste nějak Amber vyprovokovala jinak by vás, jak vy říkáte nenapadla. Ale to vám nedává právo, aby jste jí fyzicky ubližovala"probodl mě pohledem a já se na něj podívala se zdviženým obočím. Už jsem se chystala mu pěkně od plic, co si o něm myslím, ale předběhl mě James.

"Kolego myslím, že je zcela zjevné, kdo hádku vyprovokoval. A je logické, že se Kat bránila. I přesto se Kat držela zpátky a nechtěla své spolužačce ublížit, ale to samé se nedá říct o slečně Kardashian"probodl mojí sokyni ledovým pohledem a ona se zachvěla. Já k tomu němal taky daleko, ale ze zcela opačného důvodu.

Nikdy nikdo v životě se mě nezastal. A on ikdyž mě zná pár týdnů a já ho neustále provokuju, tak se postavil za mě a brání mě proti archandělovi? Jim se nikdy nikdo neodvážil odporovat, jasně kromě mě, ale já byla vždycky jiný případ. Překvapeně jsem k němu vzhlédla a on se něžně usmál a mě došlo, že četl mé myšlenky. Tím mě trochu namíchl, ale pak jsem nad tím mávla rukou.

"Zřejmě bude lepší, když celou záležitost uzavřeme a dívky si nevzájem řeknou omluvu" rozhodl nakonec Gabe a oba nás probodl zvláštním pohledem. Školní krásce se jeho nápad nelíbil a začala hlasitě protestovat, ale on jí umlčel pohlazením po tváři. Způsob jakkým se na ní podíval a dotýkal se jí, mi vytvořil v břiše kamení a já odmítla dál pozrovat jejich projevi náklonosti.

"Výjmečně s tebou souhlasím Kardashian. Jdeme"podívala jsem se na Jamese a ten hodil vítězně úsměv na toho trotla a za ruku mě odvedl pryč. Celá tahle situace se nám třem začala vymykat z rukou. Ti dva si hráli na profesory a já byla studentka. Naštěstí byl pátek a přes víkend se snad situace uklidní. Když jsme byli z dohledu všech smrtelníků, tak mě James vzal do náruče a přemístil nás pryč. Rozhlédla jsem se kolem a uvědomila si, že jsme v Británii v nějakém parku. Tázavě jsem se na něj podívala a on pokrčil rameny

"Chtělas krev a nejlepší krev mají jednoznačně Angličani. A tady nehrozí, že tě při svačince někdo uvidí. Támhle ti jde pěkná krevní banka" ukázal na asi 20 letého kluka, který měl na uších sluchátka a kýval hlavou do rytmu hudby. Podívala jsem se na svého partáka a ten se na mě usmál. Zhluboka jsem nadechla a vvkročila jsem směrem ke své dnešní oběti. Když jsem se objevila v jeho zornem poli, tak se zastavil a zmatene se na mě podíval.

"Ahojky asi jsem se trochu ztratila"řekla jsem neštastně a on si mě pozorovně prohlédl a pak se usmál. Očividně se mu líbilo, co viděl a mě se zas líbila vůně jeho krve. Přistoupila jsem k němu a pohladila ho pomalu po tváři. Byl očividně zmatený, ale nic neřekl. Když jsem se k němu naklonila, tak si myslel, že ho chci políbit a neprotestoval, když jsem se sklonila k jeho krku.

Přejela jsem mu nosem po místě, kde jsem slyšela zpívat jeho krev a přejela jsem ostrým nehtem po tom místečku. Objevila se malá ránka ze které se vzápětí vyvalila krev. Olízla jsem si mlsně rty a pak jsem se k ní přisála. Okamžitě jsem cítila jak spolu s krví do mého těla proudí síla a moc. Odtáhla jsem se ve chvíly, kdy mi v náruči můj dárce začal ochabovat. Olízla jsem ranku a políbila ho lehce na čelo.

Kývla jsem na Jamese a ten byl okamžitě u nás. Vzal ho do náruče a zmizel. Vzhlédla jsem k nebi a usmála se. Pokožka mi opět příjemně brnila a já si vzpoměla po stoletích na Lia. To on mě naučil využívat mojí sílu, to on mi ukázal, že jsem výjmečná. Díky němu jsem objevila tu velkou bojovnici uvnitř sebe. Celou dobu mě zachranoval a když potřeboval pomoct, tak já jsem tam nebyla. Nikdy se neodpustím, že ve chvíly, kdy mě potřeboval nejvíc, tak jsem se hádala s tím budižničemou.

Po tváři mi po stoletích opět stekla slza a já jí setřela prstem. Téměř fascinovaně jsem na ní koukala. Je zvláštní, že i po tak dlouhé době ještě dokážu plakat. Ucítila jsem dotek na svém rameni a překvapeně se dívala do safírových očí svého zachránce. Beze slova si mě přitáhl do náruče a já vděčně zabořila tvář do jeho košile. Hladil mě po zádech a já vzdychla

"Není slabost ukázat city" špitl mi do ucha a já zatnula zuby. To samé mi před tisíciletími řekl i Lio.Potřebovala jsem zapomenout a už jsem zjistila, že na to je nejepší jediná věc. Lehce jsem se od něj odtáhla, stoupla jsem si na špičky a přitáhla si jeho obličej k sobě, abych ho mohla vášnivě políbit.

Určitě jsem ho hodně překvapila, ale okamžitě začal spolupracovat. Sjel rukama na můj zadeček a nadzvedl mě, abych ho mohla obejmout nohama kolem pasu. Zavřela jsem oči a cítila jsem, jak náš přemístil. Vzápětí jsme se ocitli v cízím pokoji a on mě pokládal na velkou postel. Okamžitě se ocitl na mě a vzájemně jsme ze sebe začali strhávat oblečení.

Prohnula jsem se v zádech, když do mě poprvé pronikl a oba jsme slastně zasténali. Jeho ruce jsem měla téměř všude a jeho rty mě líbali na jemné pokožce krku. Nehty jsem mu zaryla do zadku a tím ho povzbudila, aby zrychlil tempo. Donutila jsem ho se otočit, tak že jsem na něm seděla a tím udávala tempo. Rukama mě chytil za boky a snažil se určovat tempo, ale já je odstrčila a pohnula jsem pánví, až zvrátil hlavu dozadu a zasténal.

Spokojeně jsem se uculila a zrychlila jsem. Stihli jsme vystřídat ještě několik poloh, než jsem se po našem společeném vyvrcholení zrhoutila do jeho náruče. Oba jsme zhluboka oddechovali a on se najednou začal smát. Zamračeně jsem zvedla hlavu a podívala se jeho rozzářené tváře.

"Nechceš mi prozradit, co je tu tak směšného? Většina holek by tě ted nakopala do koulí, protože by si myslela, že se směješ tomu jaké jsou v posteli"ušklíbla jsem se a on mě pohladil po zadečku

"Tak tohohle se kočičko nemusíš vůbec bát, protože ty s něčím takovým rozhodně problém nemáš. Klidně by sis mohla založit školu rozkoše. V životě mi postelí prošlo nepočítatelně ženských, ale ty jsi bezkonkurečně nejlepší" usmál se a já si vzpoměla, co říkal, když mě tenkrát odtrhával od toho opeřence.

"A co moje matinka?"ušklíbla jsem a on se natáhl, aby mi mohl dát pramen vlasů za ucho. Zamyšleně mě pozoroval a pak se usmál

"Dcera rozhodně předčila svou matku" řekl nakonec a mě to nevím proč strašně potěšilo. Za odměnu jsem ho políbila a jeden polibek se zvrhl v další kolo neuvěřitelného sexu. Fajn musím uznat, že taky patří mezi první trojku. Když jsme opět leželi udýchaný vedle sebe, tak jsem si vzpoměla díky čemu došlo k dalšímu sexu.

"Ještě jsi mi neřekl proč ses smál"zvedla jsem k němu oči a jemu se na tváři objevil pobavený úsměv
"Slečna je zvedavá"provokoval mě a já ho štouchla do žeber.

"Je to jednoduchý zkrátka jsem přemýšlel nad tím, že kdybych věděl, že ti stačí obstarat trochu krve, abys mě přestala odmítat, tak jsem to udělal dávno"uculil se a já nad ním pobaveně zakroutila hlavou. Kdybys chlapče věděl proč jsem se na tebe ve skutečnosti vrhla. Ale byla jsem ráda, že si myslí tohle a neví pravdu. Možná mají oba pravdu a city nejsou slabost, ale já odmítám ukázat všem kolem svojí slabou stránku na to mám totiž moc nepřátel.

"Hmmm co takhle číslo tři, znáš to ne? Opakování je matka moudrosti. Tobě to dodá sílu a já si užiju"řekl svůdně a já ho se smíchem opět štouchla a k jeho lítosti jsem se zvedla z jeho hřejivé náruče.
"Mám hlad"vysvětlila jsem a on se na mě překvapeně podíval,když jsem ze země sebrala jeho košili a oblékla si jí

"Sex a krev mě úplně nenasytí, potřebuju i normální jídlo"mrkla jsem na něj a šla jsem hledat kuchyn. Seběhla jsem schody a nakonec našla svůj cíl. Otevřela jsem ledničku a s potěšením jsem v ní našla kus dortu. Okamžitě jsem se na něj vrhla a slastně jsem zasténala, když se ta čokoládová lahůdka objevila na jazyku. Přivřela jsem oči a vychutnávala si to potěšení. Cítila jsem na sobě něči pohled a otevřela jsem oči. James stál ve dveřích kuchyně jen v přiléhavých boxerkách. Propaloval mě intenzivním pohledem, až jsem se bála, že mi do pokožky vypáli díru. Prohlédla jsem si jeho spoře oděné tělo a skousla jsem si spodní ret,až jeho oči poteměli vášní. Potěšeně jsem sledovala, co s ním můj pohled dělal. Boxerky mu začínaly být čím dál těsnější až hrozilo, že prasknou.

"Vypadala jsi jako kdybys prožívala orgasmus"vydechl ochraptěle a já se pomallu zvedla
"Dáš si taky?"kývla jsem k talíři a on přikývl

"Chci"odpověděl, ale díval se přitom přímo na mě. Došel ke mě, vzal mi z ruky talíř a položil ho na kuchynský pult. Popadl mě za boky a vyzvedl mě na linku. Roztáhla jsem nohy a pak ho objala kolem boků. Rozepl mi košili a já mu stáhla boxerky.Vnikl do mě bez jakékoliv předehry a já se opřela o ruce a vyklenula se, aby měl lepší přístup. Zaklonila jsem hlavu a slastně jsem zasténala

"Tenhle zvuk zbožnuju"zachraptěl a sám nedokázal potlačit zasténání. Přirážel rychle a tvrdě. Nakonec jsme se mu zakousla do ramene a on hrdelně zasténal. Oba jsme byli udýchaní a spocení.
"Ty mi dáváš zabrat demonko"vzdychl vyčerpaně a já se zasmála, čímž jsem si vysloužila hravě kousnutí do krku,kde měl zabořený obličej

"Já tě od toho odrazovala, ale ty sis nedal říct"mrkla jsem na něj. Dal mi pramínek vlasů za ucho a lehce mě líbl na rty
"Já si nestěžuju, jsem naprosto spokojený. Teda skoro"zadíval se hladově na můj krk a já pocítila vlnu touhy, při představě jeho tésáků zabořených v mém krku. Všiml si toho a automaticky se mu prodloužily tesáky. Natáhla jsem ruku a palcem jsem po jednom lehce přejela. Okamžitě se na něm objevila kapka mě krve a on si ho olízl.

Zasténal a v očích se mu objevila hladová touha. Naklonila jsem hlavu lehce na stranu a on to vzal jako pozvání. Sklonil se k mému krku a nejdřív místo, kde pulzovala krev něžně políbil a pak do něj pomalu zatnul zuby. Zasténala jsem a chytla se ho za ramena. Slyšela jsem, že ve vampířích tesácích je jakási látka, která přivádí jejich oběti do jakéhosi stavu uvolnění, ale tohle bylo neuvěřitelně. Jako kdyby prožívala několik orgasmů najednou. Pochvily se mi zatnulo před očima a já cítila jak padám. Poslední co jsem cítila, bylo jak se ode mě odtáhl a zachytil mě, než jsem spadla.

"Dobré ráno osplko"usmál se na mě něžně James, když jsem pomalu otevřela oči a zívla. Slastně jsem se protáhla a on mě pobaveně sledoval.
"Máš neuvěřitelnou chut"přejel mi palcem po rtech a já se uculila

"Jsem holt výjmečná"mrkla jsem na něj a on se zasmál. Rukou mě pohladil po nahém boku a pak se ke mě sklonil
"O tom jsem nikdy nepochyboval, to mi věř"zamumlal mi do rtů a pak mě polibil. Takové ráno si nechám líbit.
"Tohle je to správné dobré ráno"zasmál se udýchaně a já se smála spolu s ním.

Rozchod a atrapa demona

26. září 2013 v 19:36 | Rico |  Guardian demon
Tak dětičky je tu další kapitola, ikdyž to tu čte jedna osoba, ale nevadí :D Rico

"Cože?" zeptal se Jery a já se ušklíbla
"Slyšels moc dobře ty odporný ubožáku. My dva jsme spolu skončili"zasyčela jsem znechuceně a v duchu jsem si spokojeně mnula ručičky. Vychází nám to naprosto dokonale. Nemohli jsme si vybrat lepší chvíly pro naše malé divadýlko. Za necelou hodinu měl začínat zápas a my se hádali rovnou před školou. Asistovali nám u toho samozřejmě všichni, nikdo nemohl chybět. Kluci stáli na jeho straně a na některých bylo vidět, že je tahle situace těší. Snad si nemyslí, že když se rozejdu s ním, tak se vrhnu do náruče jednoho z nich? Tak tupí nemohou být ani smrtelníci. Většina holek zase stála na mé straně a velká část dokonce přímo za mými zády.

Jen Am se svými dvěmi věrnými přítelkyněmi stála opodál a celou scenku sledovala. Na tváři měla samozřejmě svou chladnou, lhostejnou lehce otrávenou masku, ale bylo mi jasné, že v duchu nadšeně pískala a už se viděla v jeho náruči. Líp už jsme to zahrát nemohli, jelikož jí nenuceně dostrkáme rovnou do jeho náruče a ona nebude mít ani tušení, že v tom máme my dva prstíky.

"Takže jako konec?"ukšklíbl se namyšleně a já nadzvedla obočí a ironicky se uchechtla. Bylo načase, abych mu trochu schladila jeho hlavu, kterou ovládalo jeho přehnané ego. Sestřelím dvě mouchy jednou ranou. Lehce jsem se otočila a jedné z holek za mnou jsem vzala z ruky kelímek s kolou a dřív, než si kdokoliv stihl uvědomit, co se děje, tak ten sladký studený nápoj měl vychrstnutý v obličeji. Sklidila jsem tím ovace a spokojeně jsem si prohlédla své dílo. Pokývala jsem hlavou a otočila se k odchodu. Musím uznat, že tohle byla perfektní tečka nakonec.

Skrýš mi poskytla tichá a hlavně prázdná učebna literatury. Opřela jsem se o zed a pomalu sklouzla na zem. Zaklonila jsem hlavu a zavřela oči. V životě jsem zabila neuvěřitelné množství nesmrtelných, ale jednou jedinkrát kvůli mě zemřel polovičný smrtelník a musím trpět po zbytek věčnosti.

Všechno bylo perfektní, než se ten odporný svinák rozhodl mi zničit život. Budu si muset udělat opět výlet do jeskyně a několikrát mu vytrhnout jednu vnitřnost po druhé. Aby náhodou nezapoměl na bolest, kterou způsobil řadě nesmrtelných. Na chvíly jsem se vrátila o pár století zpět. Zpět do doby, kdy jsem byla demon a ne nejaká trapná atrapa strážného anděla a ikdyž všechno bylo vzhůru nohama, tak já jsem byla štastná a nic mi nechybělo.

"Tady je naše malá sexy dohazovačka"sedl si vedle mě můj vampíři kamarád a já ho probodla nevraživým pohledem
"Dupl ti někdo na kuří oko nebo proč se tváříš tak rozkošně?"uchechtl se a já zvedla oči v sloup, aniž bych odpověděla. A zadívala se na stěnu před sebou

"Dlouhý den, co?"štouchl do mě ramenem a já se na něj unaveně podívala. Opřel se hlavou o mojí a oba jsme najednou sehraně vzdychli.Vzápětí jsme pobaveně vyprskli smíchy a atmosfera se rázem uklidnila a vzduch se vyčistil.

"Dá to docela fušku napravovat pitomosti smrtelníků,co?" ušklíbl se kysele a já se nevesele zasmála
"Ty jejich neustálé problémy by udolaly i tucet nesmrtelných"zabrblala jsem a on mi kývnutím dal za pravdu

"Víš, že jsem opravdu rád, že jsi mi dala šanci tě poznat? Už celou věčnost, jsem nepotkal nikoho s kým bych si rozuměl a hlavně s kým bych se mohl zasmát"vzdychl a dal mi pramen vlasů za ucho a pak svou rukou sjel na mou tvář a palcem mě po ní jemně pohladil. Lehce se ke mě naklonil a málem spadl na zem rovnou obličejem, jelikož jsem vyskočila na nohy. Rozlobeně jsem si ho měřila pohledem a pak se znechuceně ušklíbla

"Opravdu si myslíš, že na mě zaberou tyhle staré otřepané triky? Frajere jsem stokrát starší, než většina z nich" založila jsem si ruce na prsou a on se narovnal. Zvedl ke mě hlavu a provinile se mi zadíval do očí.

"Zvyk je železná košile a pomysli na to, že bych se o nic nepokusil a ty bys zrovna změnila názor? Co pak?" zeptal se bezradně a vzápětí jsme společně opět vyprskli smíchy. Tenhle kluk nebude nikdy nic brát vážně.

"Fajn beru, ale ted..."ztuhla jsem uprostřed věty a pomalu jsem vykoukla ze dveří. Bylo to ještě intenzivnější. Z hrudi mi vycházelo tiché vrčení a Jamie byl hned u mě

"Co se děje?"nechápal a já mu položila prst na rty. Zaposlouchala jsem se do ticha a pak jsem se vydala chodbou ven. Okamžitě byl za mnou a popadl mě za ruku. Naštvaně jsem se k němu otočila a on zvedl ruce v gestu co se sakra děje.
"Je tu démon....2.třídy a jeho cíl je jasný"zavrčela jsem tiše a on se lehce zamračil. Zhluboka se nadechl a pak tiše zaklel

"A ty že máš oslabené smysly? Jsem 3000 let starý vampíří velmistr, ale dokud jsi mě neupozornila, tak jsem jsem byl jako slepý a hluchý"řekl a šlo na něm vidět, že tomu sám nerozumí a dost ho to štve

"Ikdyby ze mě ti pitomci udělali člověka, tak jednoho z nás poznám kdykoliv a kdekoliv. Tisíce let cviku se jen tak nevypaří."pokrčila jsem rameny a on se lehce uchechtl

"Tak skromná...no každopádně jdeme na něj?" vyhrnul si nadšeně rukávy košile a já ho chytla za zápěstí. Překvapeně se na mě podíval a zamračil se, když jsem zakroutila hlavou
"Jdu sama, Bastien je moje starost. A tenhle demon mi někoho přípomíná, nechci, aby se ti něco stalo" zarazila jsem ho a on vypadal, že každou chvíly vybuchne

"Připadám si jako kdybych se vrátil v čase do doby, kdy jsem byl malej 6 letej špunt, kterému matka zakázala jít se podívat na popravu"zabručel nespokojeně a já se i přes vypjatou situaci zasmála

"Obě to s tebou myslíme dobře, takže přestan trucovat jako 4 letej a chovej se jako tisíciletí starý upír" mrkla jsem na něj a aniž bych čekala na jeho reakci, tak jsem se rozeběhla na hřiště.

"Vy prostě nedostanete rozum a nepřestanete strkat svoje špinavý pracky do věcí do kterých vám nic není, co?" zasmála jsem se chladně a vysoký blondatý kluk se na mě překvapeně podíval, vypadal tak na 18-19 let. V očích se mu blýskla nenávist a já přemýšlela odkud tohohle trotla znám.

Náhle mi v hlavě bliklo poznání. To je přece Lasysster padlej andílek, kterému jsem několikrát a velice ráda nakopala prdel, když se přidal do naší armády. No co neměl být drzý. Takže chlapeček si přišel pro další výprask? Spokojeně jsem se zakřenila a pak jsem si prokřupala krk.

"Ty ještě nemáš dost? Posledně ti to nestačilo? Jak je libo chlapečku"uculila jsem se a on nahlas zavrčel. Už se b-b-bojím. Pobaveně jsem vyprskla a lehce se mu vyhnula, když po mě vystartoval. Stále tak předvídatelný, hrr,neuvažující pitomec jako dřív.

Cítila jsem jak se okolo nás vytvořila bublina, která nejen bránila, aby nás smrtelníci viděli, ale také předcházela nechtěným umrtí těch slabých tvorů. Vděčně jsem mrkla na svého vampířího neposlušného kamaráda a pokračovala s hrou na kočku a na mentálně postiženou labilní neschopnou myš. Udělala jsem ladnou otočku a tím se lehce vyhnula dalšímu výpadu. Co to v tom výukovém táboře u satana učí za trotly, že nedokážou demony naučit ani ten nejjednoduší styl boje?

A to jsem si myslela, že si pořádně zabojuju, ale místo toho si zatancuju prapodivnou verzi oblíbeného tance smrtelníků zvaného valčík. Už jsem z toho začínala být značně otrávená a kopla jsem ho do zadku. Což ho rozzuřilo do ruda a on se na mě s bojovým křikem vrhl.

"A už toho mám tak akorát dost, ty směšná napodobenino demona. Jsi pořád stejný budižkničemu jako před lety a já tu s tebou nemíním ztrácet svůj drahocený čas. Máš dvě možnost, jeikož jsem už unavená a chci si dát horkou vonnou koupel. Takže bud se okamžitě vypaříš nebo tě jednoduše zapíchnu. Vyber si"pokrčila jsem lhostejně rameny a on se na mě podíval jako, kdyby mi narostl uprostřed čela roh.

"Však ono na tebe taky dojde"prorokoval a vzápětí zmizel v oblaku kouře. Kašlala jsem a snažila se rukou zbavit toho smradu. Zaslechla jsem za sebou pobavený smích místního vampíra a jen jsem pobaveně zakroutila hlavou
"Vždycky to byl padavka a očividně se na tom nic nezměnilo"prohodila jsem a on se sesunul na zem, kde se válel v křečích smíchu.

"Neměl by ses tomu chudáčkovi smát, víš ja musí být strašné žít s tím, že i šváb je větší chlap než on?" řekla jsem lítostivě a starostlivý výraz mé tváře na Jamieho byl moc. Začal se dusit a v obličeji zmodral. Popadla jsem láhev vody, kterou někdo ze studentů nechal na zídce a pohotově na něj celý obsah vylila. Vyskočil na nohy a začal kolem sebe prskat, jako rozzuřená kočka. Už jsem to nevydržela a začala se nahlas smát.

"No počkej to ti vrátím holčičko"hrozil mi prstem a já na něj vyplázla jazyk. Rozhodl se mě ztrestat hned ted a tady. Dvěma dlouhými kroky byl u mě a svým tělem mě přitlačil na zídku. Sklonil se svým obličejem k mýmu a zblízka se mi zadíval do očí.Musela jsem uznat, že i z dálky byl sexy, ale takhle zblízka jsem začínala chápat, co na něm mojí matku okouzlilo.

"Možná jsi nebezpečná demonka, ale já jsem hříšně přitažlivej demon."špitl mi do ucha a mě proti mé vůli po zádech přejel mráz. Už jsem se chystala mu něco odseknout, když jsem zaslechla otravnej hlas ještě otravnější blondýny. James se ode mě značně neochotně odtáhl a probodl svou studentku ledovým pohledem ze kterého se otřásla. Ale oproti mě v tom nebyla ani špetka touhy spíš strach.

"Potřebujete něco slečno Kardashian nebo jste se rozhodla mi svojí přítomností pokazit zbytek dne jen tak?"zeptal se ledově a já se na něj překvapeně podívala. Ten kluk se mi začínal opravdu líbit. Ted poprvé jsem v něm viděla pravého bezcitného životně nebezpečného predátora, který bez výčitek vraždí.

"J-já se o-omlouvám p-p-pane profesore"zakoktala se a s pláčem utekla. Podívali jsme se na sebe a pobaveně vyprskli smíchy. Jamie vzápětí zklamaně vzdychl a pak se zadíval na impozantní bouli na jeho kalhotech. Uculila jsem se a pokrčila rameny

"Studená sprcha a tvoje věrná kamarádka pravačka"poradila jsem mu pobaveně a pak hlasitě vypskla, když po mě šáhnul a já těsně stačila uskočit a utéct. Zbytek dne i víkendu jsme strávili spolu, ale podobná situace se neopakovala. Byli jsme prostě přátele a tím to haslo.

Provokace

25. září 2013 v 7:53 | Rico |  Guardian demon
Tak tady něco kratšího s věnováním samozřejmě pro slečnu komandátorku. Rico


"Takže třído dnes jelikož je to naše prvni hodina, tak to bude spíš takové seznamování a otukávání. Já vám o sobě něco řeknu a pak postupně o sobě každý z vás řekne pár vět, souhlasíte?" rozhlédl se ten trotl po třídě a já si odfrkla. Střelil po mě pohledem a já mu očima slibovala bolest. Stále dokola jsem si v hlavě přehrávala, co mi před dvěma dny řekl a kdyby jsme nebyli ve třídě plné smrtelníků, tak mu jdu opět po krku.

"Takže jak už víte jmenuju se Gabriell Heavens je mi 24 let a tohle je moje první škola, kde budu učit. Jinak mám rád surfaření, party s kámošema a samozřejmě se rád obklopuji krásnými děvčaty, takže tady se mi jistě bude líbit" odzbrojil všechny husičky zářivým úsměvem a já se na něj podívala jako na blázna. Jako vážně? Opravdu řekl to, co si myslím, že řekl? Ten kretén si tu hraje na profesora a otevřeně balí své studentky? Skryla jsem si obličej do dlaně a zakroutila hlavou.

"Prosimtě řekni mi, žes taky nenaletěla tomu pitomci"zamumlala jsem směrem ke své sousedce a všimla si, že pod stolem píše sms. Uchechtla jsem se, docela by mě zajímalo, jak by se ten blb vyrovnal, kdyby po něm slintala i dívka na vlas podobná jeho zemřelé sestře. Zákeřně jsme se usmála a ten nápad mě nadchl. Ale pochybovala jsem, že bych svojí nevinnou a milou spolužačku přemluvila k něčemu, tak zkaženému. Navíc byla do svého miláčka bezhlavě zamilovaná a nějaký nový dle našich spolužaček naprosto neodolatelně k sežrání profesor jí absolutně nezajímal. Rozhodla jsem se si trošku rýpnout, aby věděl, že jsem tu a rozhodně jsem nezapoměla na naše dostaveníčko na dívčích toaletách.

"Pane profesore"přihlásila jsem se a nasadila k tomu sladký úsměv. Holky mě okamžitě probodly nevraživým pohledem, ale já je ignorovala a plně se soustředila na toho tupce. Došel k naší lavici a bokem se opřel o lavici Spencer a založil si paže na hrudi. Znechucene jsem zvedla oči v sloup a pak se opět nevinně uculila

"Povidej Kat"pobídl mě a já ho okamžitě probodla tvrdým pohledem. No počkej chlapečku ty zažiješ peklo.
"Myslím, že na naší škole není povolené, aby profesoři flirtovali se svými studentkami"uculila jsem se a sotva jsem zadržela pobavené vyprsknutí při výrazu jeho tváře. Jo zcela určitě mě chtěl opět zprovodit ze světa, ale to nebylo nic nového a zcela jistě to nebylo ani naposledy. Možná si celou tuhle komedii nakonec i užiju. Oba jsme odmítali jako první uhnout pohledem a třída napjatě čekala na reakci toho idiota. Nakonec to byl on, kdo přerušil náš oční kontakt.

"Máte pravdu slečno Guardinii moje reakce na vaše spolužačky byla velice nevhodná. Ale pánové mi potvrdí, že je těžké udržet si chladnou hlavu při pohledu na ně. Och ale jistě i vy jste velmi přitažlivá, nebojte"usmál se na mě ala starostlivý profesor a já mu za ten chlácholivý ton hlasu chtěla zakroutit krkem. Naštěstí mě zachránil můj "přítel"

"Tak s tím nesouhlasim profesore, protože Kat je za všech holek na škole bezkonkurenčně nejvíc sexy, vlastně pochybuju, že je vůbec nějaká holka víc sexy" prohlásil Jery a já mu za to poslala vzdušnou pusu
"Pane Kerrigane byl bych vám vděčný kdyby jste nepokřikoval po mé třídě"seknul po něm pohledem a já si nemohla pomoct, ale začala jsem se smát.

"Je tady něco smíchu slečno?"zamračil se na mě a já se smála ještě víc.
"Už ne Kat?"uchechtla jsem se a všichni nadskočili, když praštil rukou do naší lavice. Arie z ruky vypadl telefon a zmateně se podívala na tu kreaturu.
"Asi jste mi viděsil kamarádku profesore"uculila jsem a bavila jsem se tím, jak se sotva drží

"Vyprošuji si, aby jste se mnou mluvila jako se svým kamarádem"řekl chladně a já lhostejně pokrčila rameny
"To nehrozí, jelikož s vámi bych se nikdy nepřátelila"mrkla jsem na něj vesele a vysloužila si tím ovace od chlapecké části naší třídy. Holky mě samozřejmě hned začaly polohlasně pomlouvat.
"Otevřete si učebnice na straně 65"zahřměl třídou jeho hlas a on odešel zpět ke katedře. Slyšela jsem zklamané mumlání

"Ty jsi taková slepice"sykla na mě Amber a její tupé kamarádky začaly hned přikyvovat
"Od tebe to sedí Kardashianová, zrovna od tebe ano"zasmála jsem se pobaveně a vytáhla jsem svůj telefon, jelikož mi přišla nová zpráva. Se zvednutým obočím jsem si četla sms od Jamieho.
Ta demence smrtelníku mě asi brzo přivede do hrobu. Koho napadlo, abych začal učit tyhle pitomce? Pomoooooc!!!! nemohla jsem si pomoct a začala se nahlas smát

"Je vzadu něco vtipného? Nechcete nás také pobavit?"zeptal se chladně ten vůl a já s úsměvem zakroutila hlavou
"Myslím, že by to ostatní moc nezajímalo"odpověděla jsem a rychle datlovala odpověd. Jen co jsem jí odeslala, tak mi přišla další. Je pravda, že je upír, ale nemá nadpřirozeně rychlý telefon.
Učebna fyziky ted hned!! Chci tě...!! pobaveně jsem se uculila a mrkla na toho nadržence

"Pane profesore myslíte, že by nebylo moc opovážlivé, kdybych si skočila na toaletu?"zamrkala jsem řasami a ty slípky za mnou si znechuceně odfrkly.
"Jděte"mávl rukou a šlo na něm vidět, jak je štastný, že vypadnu. uchechtla jsem se a zamířila si to rovnou do prázdní učebny fyziky, abych počkala na Jeryho, který dorazil vzápětí.

"Ten chlap je nehoráznej idiot"zasmál se a vrhl se na moje šaty. Uchechtla jsem se a přetáhla jsem mu tričko přes hlavu. Zachvěla jsem se, když mi rukou přejel po mém stehně, až k lemu kalhotek. Přitáhla jsem si ho za zátylek k sobě a vášnivě se přisála na jeho rty. O 12 minut později jsem ze země sbírala svoje šaty a on mě plácl přes spoře zakrytý zadeček tmavě modrou krajkou .

"Je na čase předvést velkou hádku, myslím, že Amber už je vydrážděná na maximum" zastavila jsem ho, když se chtěl opět vrhnout na mé rty.Na vteřinu vypadal zmateně a vzápětí zklamaně vzdychl.
"To už mě máš plný zuby?"zeptal se a vypadal jako malý chlapec, kterého opouští maminka. To je hodně divný přirovnání, ale to je jedno. Najednou vypadal strašně mladě a já ho pohladila po tváři
"Trdlo vždyt já to dělám kvůli tobě. Sice je mi s tebou fajn, ale u nás to je jen o fyzické přitažlivosti. Tu holku miluješ" zadívala jsem se mu pevně do očí a on se jemně usmál

"Máš pravdu, ale není pravda, že u nás jde jen o sex. Mám tě rád a jsem rád, že ses rozhodla si hrát na hodnou vílu. Protože tyhle dva týdny byly naprosto bezkonkurenční. A kdybych nebyl zabouchlej do Am, tak se mě nezbavíš" usmál se na mě zářivě a opět vypadal jako ten starý Jery. Hravě jsem ho štouchla do ramene a v odrazu okna si upravila dlouhé rozcuchané lokny. Okolo pasu se mi objevily jeho paže a on mě jemně líbl ze strany na krku.

"Máš pravdu bylo to fajn"špitla jsem a pak už jsme se bez řečí vydali zpět do třídy, kde jsme svým příchodem způsobili poprask
"Vždyt to znáte pane profesore, když musíš tak musíš. A kdo by odolal takové bohyni"mrkl na trotl probodávajího nás nevraživým pohledem. Něco v jeho pohledu mě mátlo,ale rozhodla jsem se to ignorovat stejně jako celou jeho minimaličkost.

"Posadte se"zavrčel otráveně a mi ho se smíchem poslechli.
"Nechybí ti nahodou sex?"uchechtla jsem se v duchu a vysloužila si tím nenávistný pohled. Spokojeně jsem zaplula do lavice a položila si hlavu na ruce. Pak jsem vytáhla mobil z kabelky a zadívala se na novou zprávu
Ty mu dáváš kapky...jen do něj. Fandím ti. Jed holka jed! byla tam další

Tak dostaveníčko s lidským samečkem jo? Že se nestydíš takhle zanedbávat nás chudáky nesmrtelný. To si budu pamatovat!! a ted přišla další
Děkuju pěkně akorát jste mi udělali chutě, co mám ted s tou boulí v kalhotech dělat? Aaaauuuuu!!!! to už jsem nevydržela a smíchy se odporoučela pod stůl.

"
Slečno Guardiany mohla by jste se laskavě uklidnit?" zaburácel ten šašek a já jsem jen kníkla. Jo rozhodně mě nikdy nepřestane bavit štvát Gabriella a provokovat Jamese.

Novej profesor

24. září 2013 v 21:29 | Rico |  Guardian demon
Ahojky lidičky, takže kupodivu další kapitola je na světě. Myslím, že je hodně zajímavá a já jsem z ní nadšená. Objeví se tu dvě postavy, které už byli zminované, ale ted je poznáte líp :D A jinak padlo tu několik dotazů, kdy přidám kapitou k Spes non confidur, ale asi vás zklamu. Půvdně jsem zamýšlela, že poslední kapitola bude opravdu poslední, ale pak mi to přišlo takové nedokončené, takže určitě chci pokračovat. Ale ted prostě nejsem schopná napsat ani jednu větu k téhle povídce. Rico

"Tak třído na chvíly se ztište, rád bych vám představil vašeho nového profesora biologie. Jmenuje se Gabriel Heavens "culil se jako měsíček na hnoji ten navonenej praštenej šašek, který šefoval tomuhle ústavu. Slyšela jsem kolem dívčí vzdychání, áchání, lapání po dechu a další projevy malé mozkové kapacity, kterou trpěla drtivá část školy.

Odmítala jsem zvednout hlavu a tím si potvrdit své podezření. Dál jsem zaritě zírala na velice zajímavou rýhu na své straně lavice a ostrým nehtem jsem jí dělala sestřičku. Našpulila jsem rty a mírně přimhouřila oči a nakonec jsem se spokojeně usmála, když vypadaly na dřevo stejně.

"Slečno Guardini jelikož máte z minulé školy pokročilé znalosti a nedávno jste se sama seznamovala s naší výběrovou elitní školou seznamovala, tak budete mít tu čest, aby jste našeho nového člena profesorského sboru provedla po škole" zaslechla jsem toho trotla a sotva se držela, abych po něm něco nemrskla.

Dnes už od rána nemám nejlepší náladu a ani to, že Ariana sedí vedle mě, živá a bez jediného škrábnutí mě neuklidnovalo. Od té události jsem musela už třikrát zachranovat sexy pozadí našeho fotbalového kapitána a už se mi to přestávalo líbit. To se u satana všechni ti idioti rozhodli, že mi nedají ani jeden pitomej den volna? Jeden z nich byl můj student a pocit, že jsem mu způsobila smrtelná zranění mě netešilo. Byl mladý bylo mu teprve 2100 let a kvůli zasranému rozkazu musel zemřít.

"Jdi se bodnout"zamumlala jsem si pod nosem, ale asi ne dostatečně nahlas, protože pár lidí se zasmálo a ten nadutej krocan pohoršeně zakoktal

"Jsi v pořádku?"starala se okamžitě Aria a já jemně přikývla, ale v duchu jsem kopala, dupala nožkou, mlátila kolem sebe a křičela, že u Demoklease opravdu nejsem v pořádku.

"C-co prosím slečno? Asi jsem vás špatně slyšel" řídův hlas byl o oktávu vyšší a já spolu s ostatními pobaveně vyprskla. Pak jsem si odkašlala a cudně sklopila oči k zemi

"Samozřejmě moc ráda našeho nového profesora provedu po škole"štěbetala jsem nadšeně a ten starý blázen mi to sežral i s navijákem. Mojí lidští spolužáci mě znali líp a nebyli natvrdlí, teda alespon ta malá část, takže se začali smát ještě hlasitěji.

Ale řídu jsem uklidnila a opět se vrátila na výslunní místo jeho oblíbenců. Vyskočila jsem rychle a naoko nadšeně na nohy a konečně se podívala nahoru a zírala jsem rovnou do chladných temných očí toho nesmrtelné bastarda.

"Doprčic" potichu jsem zaklela a řída se na mě okamžitě podíval se zvednutým obočím, náš třídní se naopak snažil zakrýt pobavený úsměv a já velice pracně nasadila kajícný úsměv. Měla jsem chut zaklít mnohem sprostěji a víc nahlas.

"Zabiju tě"poslala jsem mu rozzuřenou myšlenku a vzápětí se splustila vlna dalšího áchaní,vzdychání a několik zkolabování, jelikož ten kretén všem předvedl svůj zdravý nesmrtelně odporně zářivě bílý chrup.

"Následujte mě PANE PROFESORE" víc ironie jsem už do toho oslovení vložit nemohla. Aniž bych na něj čekala, tak jsem se za všebecného smíchu a závistivého vzdychání vydala ze dveří. Znechuceně jsem zaroutila hlavou a ani bych k němu otočila hlavu, tak jsem došla rovnou až k dívčím toaletám. Kam jsem ho k jeho mírnému překvapeně strčila a zabouchla za náma dveře.

"Ted dobře poslouchej ty kreténe okamžitě sebereš ten svůj nesmrtelnej zadek a vypadneš z téhle školy, rozumíme si?"zavrčela jsem potichu, ale hrozba v mém hlase byla jasná. Pobaveně se uchechtl a se svalnatými silnýmy pažemi založenými na své rozložité hrudi se opřel o kachličkami pokrytou stěnu.

"A co když nikam nepůjdu, co mi uděláš?"mrkl na mě vesele, ale v jeho očích nebyla ani kapka pobavení. Ten bastard mě vyzýval a já jsem na tu výzvu hodlala hodně drsně a bolestivě odpovědět.

"Moc dobře víš, že mě nechceš nasrat. Nebo toho budeš sakra litovat"zasyčela jsem ledově a on naklonil hlavu na stranu.
"Skoro se mi zdálo, že jsem na vteřinu zahlédl starou Shiru"ušklíbl se jedním koutkem a já musela napočítat do stopadesáti, abych si dětinsky nedupadala a nezačala ječet, at u čerta vypadne z mojí školy. Dětinského chování dnes už bylo až moc. Napodobila jsem jeho naklonění hlavy a oba jsme se navzájem měřili pohledem. Nakonec to byl on , kdo uhl a já se vítězně usmála. Sotva jsem udržela vítězný výkřik, ale jak jsem řekla už žádné dětinské chování.

"Už ten váš na hlavu postavený trest je vypatlaný, ale strávit ho ve společnosti jednoho z vás, je už přespříliš" otřásla jsem se znechuceně a pak se na něj zadívala jako na odporný otravný hmyz, který je dobrý jen na zamáčknutí. Och jak ráda bych slyšela, jak pomalu křupají všechny kosti v jeho těle. Jen ta představa mě nutí nadšeně bručet. Ikdyž to nebylo moc, tak i to že mu z xichtu zmizel ten jeho pověstný odporný pobavený úšklebek pro mě bylo jako moje milované peklo. Místo toho se ted tvářil vytočeně na nejvyšší otáčku a já z toho byla nadšenější čím dál víc. Bylo mi jasné, že by se mnu nejraději opět švihl o zed a byla jsem připravená na bolest, protože ta za to stála. Ale potom co vypadlo z jeho prašivý huby jsem na místě ztuhla a v duchu si nadávala do tupců, proč jsem sakra nedržela tu svojí nevymáchanou pusu?

"Na chůvu smrtelníku na kterou se vykašlala i vlastní rodina si nějak vyskakuješ nicko"ušklíbl se zle a já se na něj zděšeně podívala.
"Tos neřekl"zašeptala jsem roztřeseně a zakryla si třesoucí se rty dlaní. Na chvilku jsem v jeho očích spatřila záblesk lítosti, ale tu vzápětí nahradil století budovaný chlad a nenávist, který cítil k té, kterou vinil za smrt své sestry. Tudíš ke mě!

"Proč bych neřekl, vy demoni jste jen obyčejná havět našeho světa. To i smrtelnící, kterými tak ráda opovrhuješ, ikdyž ses s nimi poslední dobou až podezřele dobře skamarádila, obváště s tím tmavovlasým erotomanem, mají větší úroven než kdokoliv z tvé rasy" přistoupil ke mě a zhlížel na mě ze své obrovské výšky. Na vteřinu jsem se opravdu cítila jako něco mín, ale vzápětí se o slovo přihlásil vztek a moje síla, kterou jsem za poslední tři dny, díky již zminovanému sexuálně velice nadanému fotbalistovi nabrala, mi pomohla upustit trochu páry.

Stiskla jsem ruku v pěst a praštila ho rovnou do žalůdku, heknul a vzápětí udělal menší prohluben v protější stěně. Mělo by se mi asi aspon trochu ulevit, ale svými slovy mi v srdci udělal další hlubokou ránu a já toužila po krvi.....po té jeho. Než se postavil, tak jsem byla u něj a čapla ho pod krkem, abych ho mohla vtáhnout na nohy. Byl překvapený a ochromený mým útokem, že nestihl zareagovat, ale to už jsem mu drtila krkavici, až začal chroptět.

Obyčejný smrtelník nebo demon nižší třídy by ho nemohl ani šrábnout, ale já nebyla ani jedno z toho. Ikdyž jsem byla v téhle podobě, tak jsem byla dost silná na to, abych mu zatopila. Věděla jsem, že bez své moci ho nezabiju, ale aspon mu fyzicky ublížim alespon z částim jako ublížil on mě psychicky. Ostrý nehet jsem mu přitlačila ze strany krku a s potěšením sledovala rudý pramínek, až jsem zatoužila ochutnat. Už to bylo tak dávno, kdy jsem se naposled napila něčí krve, ikdyž jsem neměla v téhle podobě svoje špičáky, tak bych si dokázala poradit.

Ale dřív než jsem se stačila sklonit a přisát se k ráně, tak mě někdo popadl silnými pažemi kolem pasu a odtáhl mě od mé oběti. Ječela jsem, kopala, škrábala, ale dotyčný mě dál držel.

"Vypadni odsud u satana dlouho jí neudržím"sykl na toho andělského polámaného bastarda můj věznitel. A on ho s posledním nenávistným, ale zároven překapveným pohledem poslechl. Ihned jak zmizel v záři jasného světla, jsem byla volná. Okamžitě jsem se otočila a dřív, než se vzpamatoval, tak jsem mu vrazila pěstí. Zmateně jsem se dívala na svého profesora historie a třídního v jedné osobě, kterému z nosu tekla černá krev. James Lucas je.. vampír? Jakto že jsem to nepoznala? A co jeden z nás dělá na téhle škole? Copak se už všichni zbláznili? Hřbetem ruky si utřel krev a pobaveně se na mě zakřenil.

"Slyšel jsem o tobě, ale bohužel jsem nikdy neměl tu čest tě osobně poznat. Promin, že jsem ti neřekl hned, kdo jsem. Ale po 400 letech mám opět šanci žít chvíly klidnej život. Byl jsem docela překvapený, když jsem slyšel, že jsi poslaná k nám, hlídat mladého Cromwella" řekl nadšeně a modré oči zářily. Podezíravě jsem si ho měřila a jeho nabízenou ruku jsem přehlížela. Pokrčil rameny a dvakrát si prokřupl nos, aby se mu srovnal do své původní podoby, pod proudem vody si opláchl obličej a pak se na mě zadíval

"Jsi víc podobné svému otci, ale svou matku nepopřeš ani v téhle podobě." flirtoval se mnou a já zvedla otráveně oči v sloup. S vampírama jsem nikdy moc nevycházela, ale tenhle byl obzlášt nesnesitelný a sebevedomý.

"Zajímalo by mě jestli jsi v posteli stejně dobrá jako ona"zamumlal zamyšleně a promnul si bradu. Vzápětí překvapeně zalapal po dechu, když jsem ho přirazila ke zdi a hlavou mu třískla o dlaždičky.

"Ještě jedno slovo o mé matce a tví kamarrádíčci tě budou sbírat po kouskách, rozumíš mi?"zasyčela jsem mu chladně do ucha a ona okamžitě přikývl. Nadechla jsem se a cítila strach spolu s....nadšením? Ten chlap je opravdu magor. Odtáhla jsem se od něj a otřela si dlaně o kalhoty.Odstrčil se od rozbité zdi, rukou si prohrábl rozcuchané hnědé vlasy a upravil si modrou košily.

"Jde z tebe strach, ikdyž nejsi ve své podobě. Mám dojem, že pak bych si asi nadělal do kalhot"podíval se na mě vesele, ale v očích mu zářil nefalšovaný strach, který mě přesvědčil o tom, že možná budem přátele. Když přestane mít ty své keci o mé matce, tak si možná budem rozumět, ten chlap má totiž sakra velkou odvahu, jinak by už dávno vzal nohy na ramena. A hlavně vy se nepletl mezi mě a toho odpornýho podrazáckého sraba.

Věděla jsem, že moje matka je děvka, ale stejně jsem nechtěla slyšet o tom s kým vším spala. Přece jen babička byla nymfa a moje matka tuhle svou stránku nikdy neomezovala právě naopak. Tatka se soustředil na práci a stačilo mu, že mu povila 9 dětí včetně nejmladších dvojčat. Mě a Siobhana. Právě ve mě se k překvapené všech viděl nejvíce, byla jsem jeho neoblíbenější dítko a všem to dával najevo. Kupodivu i přesto mě bráškové měli rádi a starali se o mě, přece jen jsem byla jejich mladší sestra. A starší bráškové se přece starají o mladší sestry.

"Dokud mě nenaštveš, tak se nemáš čeho bát"ušklíbla jsem se a on se zatvářil vyděšeně
"A sakra tak to jsem mrtvý"prohlásil a oba jsme se začali smát. Už chápu proč mi byl odzačátku blízky, aby taky ne, když patří k nám. Silou své moci dal dívčí toalety dopořádku a pak mi vyprávěl svůj životní příběh. Musela jsem uznat, že ten kluk měl hodně zajímavou minulost. Možná jsem našla dalšího spojence. Protože ten krasavec nenáviděl ty nahoře možná ještě víc než já.

James

Nezbední sourozenci

22. září 2013 v 13:09 | Rico |  Guardian demon
"Můžeme? " usmál se na mě můj "přítel" a já pohledem sledovala kapku vody, která stékala po jeho opáleném krku a vpila se do tmavě modrého trička. Cítila jsem jak se muj demonský hlad začíná probouzet. Skousla jsem si spodní ret a jemu poteměly oči touhou. Přistoupil ke mě blíž a palce mě polaskal spodní ret. Cítila jsem jak mi začíná vybrovat pokožka, rychle jsem nás odtud musela dostat. Nebo všem ukážu mnohem zajímavější představení, než bylo na začátku treninku.

"Vypadáš jako kdyby sis mě chtěla dát k večeři"řekl fascinovaně a já žasla jak blízko je pravdě.Dábelsky jsem se uculila a čapla ho za tričko. Za náma se ozývaly poznámky jeho pitomých přátel a já cítila jeden intenzivní pohled, který mi vypaloval díru do zad.

"Jdeme"řekla jsem důrazně a táhla ho za sebou směrem k jeho autu. Když jsme k němu dorazili, tak jsem ho strčila na dveře a okamžitě se vrhla na jeho rty. Zasténal a prsty jedné ruky mi sevřel zadeček a tou druhou mě držel za tvář. Skousla jsem mu ret a jazykem jsem ho vybídla k spolupráci. Jeho chut mě nutilaa chtít víc a víc. Prudce jsem se od něj odtrhla a pro jistotu o dva kroky ustoupila. Objala jsem se rukama kolem pasu a snažila se sama sebe udržet od toho, abych se na něj opět nevrhla. Omámeně mě sledoval a touha v jeho očích mě málem ovládla.

"Wow"vydechl a já zatnula jsem zuby a zadívala se na nebe. Jako na zavolanou začalo pršet a já se konečně sklidnila.
"Jedem"řekla jsem a on chtěl něco namítnout, ale nakonec otevřel dveře. Posadila jsem se na sedadlo a protáhla si ztuhlý krk. Otočila jsem se a Jery mě pozoroval.

"Chceš snad zůstat na parkovišti?"uchechtla jsem se a on se konečně probral a nastartoval
"Ty jsi opravdu neuvěřitelná" zakroutil hlavou a já se zasmála. Jsem jen obyčejná demonka, která si musí kvůli pár nesmrtelných pitomcům,hrát na strážný andílka a je stále poháněná hladovou touhou.

"Je někdo doma?"podíval se na mě tázavě a já zakroutila hlavou. Bezva takže přece jen není tak sebejistý, moje tetička mu nahání strach? Ta nesmrtelná děvka by neublížila ani jedne smrtelné mouše. Stejně jako ostatní andělé ty své smrtelníky miluje a dělá vše proto, aby je ochránila. S jistým uspokojením jsme si vzpoměla jak jsem je před 4000 lety nakopala ten její kostnatý zadek. Jo to byly časy, k čertu jak moc mi chybí. V té době si nikdo nehrál na něco, co nebyl. Andělé byli andělé a demoni prostě demoni. Nejvíc mě mrzí, že se moje rodina nepostavila na mojí stranu. Od matky jsem nic jiného ani neočekávala, odjakživa to byla sobecká mrcha, kterou zajímala jen ona sama. Já a mojí bratři jsme měli otce, který se o nás vždy, když měl čas, staral. Bohužel jako levá ruka našeho pána toho času moc neměl, ale přesto a nebo právě proto jsme si toho času s níím vážili o to víc. On ani mojí bratři se mě nezastali, nechali mě trpět v téhle noční můře. Zatřásla jsem hlavou a uvědomila si, že se mě Jery na něco ptal.

"Teta zůstala ještě v NY, takže máme dům jen sami pro sebe"mrkla jsem na něj a vpustila ho dovnitř. Vstoupil a omámeně se rozhlížel kolem sebe. Pobaveně jsem čekala, až se dokochá.

"Páni"zalapal po dechu a já potlačila touhu protočit oči. Smrtelníci jsou zkrátka, tak...jednoduchý.
"Tak kde je tvůj pokoj?"uculil se na mě nakonec a já se na něj podívala se zvednutým obočím.

"Jsi zamilovaný do Amber"odstrčila jsem ze sebe jeho ruce. A on se okamžitě zamračil, jako dítě, kterému vezmete oblíbenou hračku.
"Náš vztah" naznačila jsem ve vzduchu uvozovky " slouží jen k tomu, aby jsme v ní vyprovokovali žárlivost" zadívala jsem se na něj tvrdě, ale on se přestal mračit a místo toho se mu na tváři objvil úsměv. Otočila jsem se k němu zády a chtěla jít do kuchyně, ale popadl mě za boky a otočil mě čelem k sobě. Ocitla jsem se zády opřená o zed a zepředu se mě po celé délce dotýkalo jeho tělo.

"Ale do té doby jsme oba volní a svolní"sklonil se ke mě a svými rty lehce přejel po mé tváři. Zrychleně jsme dýchali a já se zuby nehty držela, abych se na něj nevrhla. Boky se na mě přitlačil a já přes naše oblečení cítila velkou tuhou bouli, která hodila moje přesvědčení a kontrolu přes útes. V duchu jsem zatoužila tlouct hlavou o zed. Opět! Místo toho jsem mu rukama vjela do vlasů a dnes už podruhé se vrhla na jeho rty. Pochopil, že vyhrál a popadl mě za zadeček. Nohy jsem mu omotala kolem pasu a ostrým nehtem mu přejela po citlivé pokožce na krku, až se zachvěl

"Po schodech nahoru první dveře vlevo"řekla jsem mu předtím, než jsem se opět vrhla na jeho rty. Na nic nečekal a rychle se mnou v náruči vyběhl schody a vzápětí jsem se ocitla na své měkké posteli. Musím uznat, že mít románek s fotbalistou s tak doobrou kondici není k zahození.

Zálibně jsme rukama přejížděla po jeho hrudi. Pod sametově jemnou pokožkou byly svaly tvrdé jako ocel a pod nimi rychle tlouklo jeho srdce. Zadívala jsem se mu do očí a na vteřinu se opět vrátila do minulosti. Na noc kdy jsme se poprvé milovali, zacházel se mnou s takovou něhou a láskou. Zavřela jsem oči a pak se dravě vrhla na jeho rty. Potřebovala jsem tohle a jeho, abych mohla aspon na chvíly zapomenout. A jestli k tomu, abych mohla minulost hodit za hlavu se musím vyspat s témhle krasavcem, tak tu dan s radosti zaplatím.

Upustila jsem uzdu své touze a on zasténal. Na smrtelníka měl velkou výdrž a byl hodně kreativní a hlavně, což mě hodně překvapilo, nemyslel jen na sebe. Odmítal si užít bez toho, abych i já došla vrcholu. Nakonec samozřejmě usnul a já se mu ani nemohla divit. Zvedla jsem se plná energie a přikryla ho přikrývkou. Pohladila jsem ho po vlasech a vtiskla mu jemný polibek na čelo. Jen sebou lehce zavrtěl, ale spal dál.

Dostala jsem šílený hlad, tak jsem se rozhodla, že si uvěřim špagety. Až se Jery proudí, tak mu jídlo jistě přijde vhod. Měla jsem trochu výčitky svědomí, že jsem se nedokázala ovládat, ale na to už bylo pozdě. On bude mít vrcholný zážitek na sex s demonkou a za pár dní se ve spánku vyléčí a já budu mít opět pár týdnů alespon část své síly. Oblečená jen v jeho tričku a kalhotkách jsem seběhla do kuchyně a začala jsem vařit. Zapnula jsem si radio a vrtěla se do rytmu písničky, která zrovna hrála.

"Jsi ještě větší potvora, než jsem si myslel" ozval se za mnou znechucený hlas a já zaječela, tak že mě zřejmě slyšeli až v Evropě. Naštvaně jsem se otočila na toho idiota a on pobaveně sledoval ostrý nůž, který jsem držela v ruce.
"Nesměj se ty kreténe, nebo ho přísahám satana po tobě hodím a je mi u prdele, že tě tím nezabiju. Ale aspon tě škrábnu"zasyčela jsem a oba jsme věděli, že to myslím smrtelně vážně.

"Dřív z tebe šel strach, ale ted jsi všem nesmrtelným jen pro smích"uchechtl se a já vzteky zaječela a mrskla po něm nožem a následně i všemi ostatními, které byly ve stojanu. Většině se vyhnul, ale ten poslední ho zastihl nepřipraveného a trefil ho do ramene. S uspokojením jsem sledovala, jak se jeho tvář skřivila bolestí. Vzápětí nůž vyletěl z jeho ramene a zapíchl se do skřínky naproti. Jeho rána se samozřejmě hned vyléčila a on byl jedním skokem u mě.

"Kdybych mohl, tak tě za to zabju"zavrčel mi do obličeje a já se posměšně zasmála
"Ale nemůžeš, tak mi tu přestan otravovat vzudch a vypadni svojí přítomností otravovat jiné nebožáky. Nechci si svojí dobrou náladu kazit, takovým zmetek jako jsi ty"odstrčila jsem ho od sebe a otočila se, abych na poslední chvíly zamíchala omáčku. Zvedla jsem vařičku a s uspokojením jsem zjistila, že je perfektní.

"Odkdy vaří velká Katashira pro smrtelníky?"ozval se za mnou jeho posměšný otravný hlas a já zvedla oči v sloup
"Pro tebe jsem nikdy nevařila a nikdy ani vařit nebudu, chceš vědět proč?"uculila jsem se a on se lehce zamračil
"Pokračuj vylij si své kamené srdíčko, budu dělat, že mě to zajímá" opřel se ramenem o stěnu a já věděla, že to celé je jen poza.

"Protože tys mi za to nestál a ani nikdy stát nebudeš. Jsi jen obyčejný archanděl"prohlédla jsem si ho jako odporný hmyz vhodný jen na zamáčknutí a zasmála se jeho výrazu. Spokojená sama se sebou jsem šla nalít do hrnce vodu, abych mohla uvařit špageti, ale v tu chvíly jsem přeletěla přes celou místnosti a narazila do zdi. Neudržela jsem výkřik bolesti a na zemi na kterou jsem se zhroutila, jsem se zkroutila do klubíčka a snažila se svoji levou ruku a hlavu přesvědčit, že mě nebolí. Cítila jsem jak ten hajzl stojí nade mnou a pozoruje mě.

"Jednoho krásného dne se vykašlu na všechny pravidla a zabiju tě"procedila jsem skrze rty a sotva zadržela další bolestné zasténání
"Na to nemáš holčičko, ty jsi dobrá jen na to, abys smrtelníkům dělala děvku" zasyčel mrazivě a já se i přes ostrou bolest postavila, abych se mu mohla podívat do očí.

"Je mi tě...líto"dostala jsem ze sebe nakonec a spokojeně jsem sledovala změnu jeho výrazu. Vzápětí mávl rukou a bolest z mého těla zmizela.

"Jediný koho by tě mělo být líto jsi ty"řekl mi předtím, než odešel. Konečně jsem se v kuchyni ocitla sama a mohla se sesunout na zem a dovolit svému tělo, aby se třáslo. Zakousla jsem se do ruky, abych zadržela tichý vzlyk. Moje tělo sie bylo v pořádku, ale moje duše a srdce utrpěly další ránu.

Po pár minutách jsem se zhuboka nadechla a když se ve dveřích kuchyně objevila rozcuchaná hlava mého "přítele", tak už jsem měla uvařeno a jen jsem mila nádobí. Okamžitě došel ke mě a jeho ruce mě objaly kolem pasu. Bradu si opřel o moje rameno a já cítila, že aspon trochu nabral zpět svojí sílu. Nechala jsem ho, aby mě políbil ze strany na krk a usmála se, když jeho ruce začaly bloudit po mém téměř nahém těle.

"Moje tričko ti sluší víc než mě"zasmál se do pokožky krku. Otočila jsem hlavu na stranu, abych ho mohla líbnout na rty
"Mě sluší všechno víc"zasmála jsem se a on mě začal lochtat, až jsem začala pištět a prosit ho, aby přestal. Nakonec přestal a sklonil se ke mě, aby mě mohl políbit, ale v tu chvíly se ozval otravný ostrý zvuk zvonku a my jsme sehraně zakleli.

"Dojdu tam"zvedla jsem oči v sloup a on mě zastavil a konečně mě políbil. Zvonek se ozval opět a já tiše zavrčela. Když jsem otevřela dveře, tak jsem se dívala rovnou do zmoklé tváře svého svěřence. Založila jsem si ruce na prsou a posměšně si přeměřila jeho postavu oblečenou v mokrém oblečení

"Potřebuješ něco?"zeptala jsem se a za mnou se vzápětí objevil Jery, který mě opět objal zezadu kolem pasu a zvědavě sledoval svého kapitána.
"Ariana je v nemocnici"řekl a já celá ztuhla. Nevěřila jsem tomu, co mi tu říkal
"Zopakuj to"popadla jsem ho za tričko a prudce s ním zatřásla

"Po treninku jsme šli ke mě se dívat na film, ale Arianě pak volala její babička, aby přišla domu dřív. Drew jí chtěl doprovodit, ale měli jsme rozkoukaný film a ona ho přesvědčila, že to sama zvládne. Ale pak jsme si všimli, že zapoměla svojí tašku a rozhodli jsem se, že jí jí donesem. Našli jsme jí ležet v parku kousek od domu. Byla celá potlučená a myslím, že se mi to jen zdálo, ale měl jsem dojem, že se u jejího těla mihl stín. Odvezl jsme jí do nemocnice, bude v pořádku, ale je v šoku. Říkala, že jí někdo napadl ze zadu, nikoho neviděla, ale ve vzduchu cítila síru"dokončil své vyprávění nedělalo mu problém se dostat z mého sevření. Byla jsem tak v šoku, že jsem dokázala jen ztuhle zírat před sebe.

"Musíme jet za ní, zlato jsi v pořádku? Slyšelas Aria se uzdraví"snažil se mě uklidnit Jery, ale já zatřásla hlavou a otočila se, abych mohla vyběhnout po schodech do svého pokoje. V rchlosti jsem na sebe naházela oblečení a aniž, bych čekala na ty dva, tak jsem utíkala do nemocnice. Nebyla jsem tak rychlá jako dřív,ale byla jsem stále rychlejší, než smrtelnící.

"Dobrý den leží tu moje kamarádka Ariana Sandersová"dobehla jsem k recepci a slečna v sesterské uniformě mi řekla číslo pokoje. Poděkovala jsem jí a opět se rozeběhla. Pohled na drobnou dívku, jejíž tělo bylo pokryté modřínami, byl strašný. A ještě když jsem věděla, kdo za to mohl. Drew na mě otočil hlavu a mdle se pousmál

"Ted spí, dali jí nějaké prášky proti bolesti" vysvětlil mi s pohledem zabodnutým do tváře jeho přítelkyně. Došla jsem k němu a jemně se dotkla jeho ramene.
"Byla by ráda, že jsi tady. Má tě moc ráda"řekl tiše a zamilovaně se díval na svou dívku.

"Já jí mám tady ráda" odpověděla jsem mu a překvapilo mě, že jsem nelhala. Rozhodla jsem se, že jí pomůžu, ikdyž mě to bude stát hodně síly
"Drew nechal bys mě s ní na chvíly osamotě"zeptala jsem se prosebně a on se nerozhodně podíval ze mě na ní, ale nakonec se zvedl a odešel.

"Tohle se nemělo stát holčičko, neměla jsem dovolit, aby ti znovu jeden z nás ublížil. Napravím to, slibuju"špitla jsem a pak jsem své rty přiložila na její čelo a pokoj najednou rozzářilo ametystové světlo. Cítila jsem jak moje tělé protestuje proti takové ztrátě síly, ale ona za to stála. Pomalu jsem se od ní odtáhla a s jemným úsmevěm jsem sledovala, jak všechna zranění mizí. Když opět vypadala jako dřív, tak jsem se rozhodla si to vyřídit s tím parchantem, který to způsobil.

"Siobhane"zasyčela jsem vztekle na vrcholu hory a vzápětí jsem za sebou cítila jeho temnou podstatu
"Sestřičko už jsou to roky"usmál se na mě zářivě můj bratr a já se dívala do stejně ametystových očí, které mám ve své demonské podobě. Po 2000 letech jsem spatřila někoho ze své rodiny a hodlala jsem tomu zmetkovi nakopat prdel.
"Ariana je mimo vaší ligu kreténi"procedila jsem naštvaně srkze zuby a on se dál usmíval

"Takže se poperem, jako když jsme byli malí děti??"zeptal se nadšeně a já bych se zasmála, kdyby se nestalo to všechno. Místo toho se mi v ruce objevil můj meč a já se na něj vrhla, ikdyž moje tělo silně protestovalo. Nakonec se mi povedlo mu nakopat prdel a on s knučením zmizel. Zhroutila jsem se na zem a zhluboka dýchala. Moje tělo odmítalo spolupracovat, rozhodla jsem se, že tu pár dní strávím, než se alespon trochu vyléčím. Noc ozářilo jasné světlo a já se zadívala na Cristabell jediného anděla, která ke mě necítil nenávist.

"Tak pojd dostaneme tě domů, bylo to od tebe hodně nerozumné, ale ty víš, že?"začala mě okamžitě kárat a já zvedla oči v sloup
"Cris...sklapni"zamumlala jsem vysíleně a slyšela jsem její veselý smích. Vzápětí jsem se ocitla ve své posteli a ona mi dala napit chladivého nápoje po které se mi tělem rozlil příjemný chlad, který postupně dostával mé tělo dopořádku. Když lék dokončil svou práci, tak jsem se posadila a zadívala se na svou přítelkyni.

"Ty jsi opravdu nepoučitelná, ale že budeš riskovat život kvůli obyčejné smrtelnici by mě nikdy nenapadlo"zatřásla svou andělsky krásnou hlavou, až se jí rozvlnily její kudrnaté černé vlasy. Jen jsem pokrčila rameny a odmítla jsem jí dávat jakékoliv vysvětlení. Znala mě a proto ho nečekala. Chtěla opět něco říct, když se dole už podruhé za dnešek ozval ten odporný zvonek.

"Jestli nějaký můj další sourozenec ublížil někomu z těch lidí, tak už jim opravdu vypráším kožich"zavrčela jsem vytočeně, ale ona se jen usmívala

"Musím uznat, že tenhle smrtelník je rozkošný, ale ten blondatý je přímo k sežrání"zasmála se a s jasným světlem opět zmizela. Když se zvonek ozval znovu, tak jsem se rozhodla jít otevřít. Z dvěřmi stál Jery a hned jak jsem otevřela, tak se vrhl na mé rty.

"Aria je v pořádku"podíval se mi do očí a já měla pocit, že něco začíná tušit, ale pak se ozval jeho žaludek a oba jsme se zasmáli
"Mám hlad"pokrčil nevinně rameny a já ho s úsměvem táhla do kuchyně, kde jsem mu naložila plný talíř. Když dojedl, tak si mě stáhl na klín
"Jeden hlad jsi uspokojila, ted ještě ten druhý"stáhl mi ramínko tílka a políbil mě na rameno. Pokožka mi opět začala vybrovat a já přemýšlela, jak to udělat. Když v tom se s malým světlem na stole objevila malá láhvička.

"To mu dodá sílu"ozval se mi Crisin hlas v hlavě a já měla co dělat, abych potlačila smích.

"Ochutnej"podala jsem mu lahvičku a on se lehce zmaračil, ale nakonec to do sebe celé vyklopil. Ted už jsem přestala váhat a začala jsem ho vášnivě líbat. Za noc jsme se stačili milovat téměř v každé místnosti domu a vystřídali jsme téměř celou kamasutru. Když se na obloze objevily první sluneční paprsky, tak jsme oba spokoje usnula s rukama a nohama vzájemně propletenýma.

Přítomost a minulost

21. září 2013 v 22:13 | Rico |  Guardian demon
Opírala jsem se bokem o tribunu a sledovala zamilovanou dvojici na hřišti. Drew seděl na opěradle lavičky a Airana seděla mezi jeho nohama a opírala se o něj. Cítila jsem jeho přítomost dřív, než vůbec promluvil.

"Opravdu vypadá jako ona, když se usměje, tak se celá rozzáří"zašeptal překvapeně a já s mírným úměvem přikývla.
"Má stejně velké a laskavé srdce" zadívala jsem se na dívku, která byla tak moc podobná dívce, která pro nás oba byla důležitá.

"Tak kdy se chystáš jí zlomit srdce?"zeptal se ledově a já na vteřinu zavřela oči. Nadechla jsem se a poprvé se podívala na jeho profil. Byl stejný jako jsem si ho pamatovala. V ošoupaných modrých džínách a bílém tričku, které dokonale obepínalo jeho svalnaté tělo vypadal jako obyčejý puberták, ale já věděla, že je starší, než sám čas.Skousla jsem si spodní ret a snažila se zadržet zasténání. Svrběly mě prsty, jak moc jsem toužila se dotknout silné čelisti a měkkých rtů.

"Jestli se to k tobě ještě nedoneslo, tak jsem to bylá já, kdo je dal dohromady"procedila jsem skrz zuby a on se chladně uchechtl.
"Však ty to brzo napravíš, máš přirozenej talent na lámání srdcí a rozvracení vztahů" zadíval se mi do očí a v jeho temně modrých nebyla ani špetka citu, jen chlad a zase jen chlad. Po letech jsem opět cítila tu bolest a odmítla jsem ho nechat mě srazit na kolena.

"Dostala jsem svůj trest, který plním, takže si ty svoje keci nech pro někoho, koho zajímají. A ted jestli nemáš na srdci něco důležitého tak odsud vypadni"zavrčela jsem nenávistně a on nadzvedl obočí.
"Nějak ses nám rozjela"ušklíbl se a já se uchechtla

"Jdi se vycpat idiote"otočila jsem se k němu zády a překvapeně jsem vypískla, když si mě otočil zpět k sobě a položil si obě ruce vedle mé hlavy
"Pozor na pusu holčičko mohlo by se stát, že mi dojde trpělivost"zyvrčel mi zlostně do obličeje a já se vítězně usmála

"Problém je miláčku, že mě zabít nemůžeš. Rozpoutal bys tím totiž válku mezi váma nahoře a peklem. A odnesli by to především vaši milovaní lidé"pohladila jsem ho ukazováčkem po hraně čelisti a palcem mu přejel po spodním rtu. Maličko se zachvěl a v očích se mu objevila touha.

"Jednou děvka vždycky děvka, že ano Katashiro"ušklíbl se posměšně a znechuceně. Vzteky jsem zaječela a nakopla ho rovnou do jeho milovaného mužství. Anděl nebo člověk, všichni jsou tam zranitelní. S uspokojením jsem sledovala jak se bolestí svíjí na zemi.

"Dávej si pozor na ten svůj jazyk nebo ti ho jednoho krásného dne ufiknu a nejen jeho rozumíš" zasyčela jsem mu ledově do ucha. A on mě ze země probodl nenávistným pohledem, což ve mě vyvolalo jen úsměv. Ještě chvíly se kroutil a pak vstal a došel, až ke mě.

"Nedovolím ti, abys zničila další život. Celleste byla poslední" zasyčel mi do obličeje a z toho mého zmizela všechna barva.
"Nikdo z vás nikdy neobvinoval jeho, ve vašich očích jsem vždycky byla vinná jen já. To on mě svedl, ikdyž jsem nechtěla. Nikdo z vás se nepostavil na mojí stranu ani ty"sevřela jsem víčka a snažila se zahnat slzy, které se mi hromadily v očích.

"Byla jsem sama a nikdo neslyšel moje prosby o pomoc. A když bylo po všem, tak se tam objevila Celleste a uviděla ho, jak se obléká. Ten pohled jí zlomil srdce a ona pak skočila. A tys mi pak zlomil srdce tim, žes mi nevěřil a jako bonus jste mi napálili ten váš nesmyslný trest"zabodla jsem mu prst do tvrdé hrudi a on na vteřinu vypadal, že mi věří, ale pak se chladně rozesmál

"Opravdu si myslíš, že ti uvěřím tuhle nesmyslnou pohádku? Kvůli tobě zemřela a já ti to nikdy neodpustím, rozumíš?"probodl mě pohledem plným nenávisti a já najednou byla moc unavená na hádky s ním. Zadívala jsem se opět na ty dva a jemně se usmála. At si o mě Gabriel myslí, co jen chce, ale štěstí tihle dvou za to stojí. Cítila jsem jeho pohled na své tváři, ale neotočila jsem se.

"Byla to moje malá sestřička a měl jsem jí ochránit"zašeptal tak tiše, až jsem si myslela, že se mi to zdálo. Otočila jsem se a všimla si, že sleduje dívku, která vypadá jako dokonalá kopie jeho sestry a smutně se pousmála.
"Nejenom lidé v životě dělají chyby i my nesmrtelní nejsme neomylní. On jí nikdy nemiloval, nikdy nemiloval nikoho jiného, než sám sebe"zamumlala jsem tiše a pak se kysele zasmála

"Ale ty mi stejně nikdy neuvěříš, podle tebe jsem prostě vinná a tím to hasne"zakroutila jsem jemně hlavou a vzpoměla si na jemnou a tak zranitelnou Celleste, která milovala déšt a západ slunce a hlavně milovala Samaela. Toho největší parchanta na tomhle světě, které jsem s obrovskou radostí zaživa vykastrovala a vyrvala mu vnitřnosti z těla. On mohla za smrt mojí a Cellestiny lásky. Přivřela jsem oči a cítila jsem, jak zmizel. S jeho přítomností odešla i moje bolest a vina. Opřela jsem se tváří o chladnou konstrukci tribuny a zhluboka se nadechla.

"Jsi v pořádku?" málem jsem vyletěla z kůže, když se za mnou ozval Sebastienův hlas. Výčitavě jsem ho probodla pohledem a on nevinně pokrčil rameny
"Byla jsem, dokud jsi mě nevyděsil k smrti"zavrčela jsem podrážděně a on pozorně studoval mojí tvář.

"Nevypadala si, že jsi v pořádku, když s tebou mluvil ten kluk" přiblížil se ke mě a já o krok ustoupila, takže jsem se octila uvězněná mezi jeho tělem a tribunou.
"To byl jen jeden můj známý, máme spolu nevyřízený nějaký starý spory"vysvětlila jsem částečně pravdivě a pak jsem ho od sebe odstrčila. V duchu jsem na toho bastarda nadávala, to se nemohl odhmotnit.

"Za chvíly začíná zápes a tým potřebuje svého kapitána"kývla jsem směrem k hřišti, kde už se začínali pomalu scházet členové fotbalového týmu. Zadíval se na hřiště a pak se pohledem vrátil ke mě.
"Oni počkají"usmál se jedním koutkem a já zvedla oči v sloup a strčila do něj,až málem upadl.

"Oni možná počkají, ale já nemám zájem být v tvé přítomnosti i nadále, takže mě omluv kapitáne"ušklíbla jsem se ironicky a vydala se na hřiště, kde jsem narazila na Jeryho.

"Hned je ten den krásnější. Ahoj krásko"usmál se na mě zářivě a já nemohla jinak, než mu úsměv oplatit a nechat se od něj políbit na tvář. Jednak byl opravdu fajn a hlavně jsem věděla, že Bastien dorazil na hřiště a sleduje nás.

Po rozhovoru s Gabrielem jsem se potřebovala uklidnit a přijít na jiné myšlenky. Flirtování s tímhle krasavcem bylo dobré odreagování a jako plus jsem naštvala kapitání našeho fotbalového týmu a to nikdy nebylo na škodu. Potřeboval chlapec srazit hřebínek a to hodně. Naštěstí pro něj okolo něj byl stále houf slepic, které ho obletovaly a lichotily mu.

Všimla jsem si pronikavého pohledu, kterým Jery probodával Ambeřinu blondatu hlavu zatímco cukrovala na Bastiena. Překvapeně jsem nadzvedla obočí, copak to tu máme?

"Proč jsi jí neřekl, že o ní stojí?"zadívala jsem se mu do tváře a on okamžitě sklopil pohled k zemi a špičkou boty kopal do trávníku. Chtěl začít zapírat, ale můj pronikavý pohled mu v tom zabránil
"Proč by se zajímala o mě, když může mít kapitána"zamumlal závistiě a já si vjela rukou do vlasů. A pak jsem dostala nápad

"Pomůžu ti"zvedla jsem mu obličej nahoru a on se mírně zamračil
"Proč bys to dělala? Nesnášíš Amber" nebylo v tom žádné obvinování jen konstatování faktů.

"Říkej mi dobrá vílo, prostě mám chut dělat dobrý skutky, takže jdeš do toho?"uculila jsem se a on pokrčil rameny
"Nemám, co ztratit. Takže jaký je tvůj plán?"zajímal se a já se k němu přiblížila, až jsem se dotýkala jeho hrudi a ruce jsem mu položila kolem krku

"Spolupracuj"špitla jsem mu do rtů těsně předtím, než jsem si stoupla na špičky a políbila ho. Zprvu byl zaskočení, ale po chvilce se velice aktivně zapojil. A já musela uznat, že ten kluk je nejen přitažlivej, sexy a vtipnej, ale jeho rty byly stvořené pro líbání. Skousla jsem mu spodní ret a on si mě k sobě pevněji přitáhl. Jazykem zaútočil na můj a já mu s radostí vyhověla. Úplně jsem zapoměla, že stojíme uprostřed hřiště a že nás naprosto všichni vidí. Probralo mě až hromadné pískání a povzbuzování, lehce omámeně jsem se od Jeryho odtáhla a podle jeho výrazu ten polibek nezamával jen se mnou

"Wow"vydechl a já se lehce usmála. Skousla jsem si spodní ret a palcem jsem mu setřela muj lesk na rty z pusy. Spokojená sama se sebou jsem spatřila, jak Amber přímo zuří a potvrdilo se mi tím, že Jeryho náklanost není jednostraná, ted jen přesvědčit tu blondatou blbku, aby bojovala za to, co chce. A mezitím si užiju ještě trochu líbání s tímhle fešákem.
"Nebylo to špatný"mrkla jsem na něj a odběhla jsem za překvapenou Arianu, která se opírala o svého stejně překvapeného přítele.

"Tyvole"vydechl Drew a já se zasmála. Jeho přítelkyně ho plácla přes ruku a káravě se na něj zadívala
"Promin lásko, ale tohle bylo....nemám slov"zakroutil nechápavě hlavou a já ho strčila směrem ke hřišti, kde jeho kapitán rozdávall dost vztekle rozkazy.

"Nechceš mi něco říct"zadívala se na mě upřeně Ariana a já našpulila rty
"Máš pravdu nechci"uculila jsem se nevinně a zamávala jsem na vesele se culícího Jeryho. Ariana mě ještě chvíly probodávala pohledem, ale když zjistila, že ze mě nic nedostane, tak se začala věnovat treninku svého miláčka.

"Ty jsi taková děvka Guardianová"postavila se přede mě ta blondatá kreatura a já se na ní pobaveně podívala. Mohla by se učit od nesmrtelných z mý minulosti, jak se někdo uráží. Naklonila jsem hlavu lehce na stranu a uculila se

"Závidíš Kardashianová? Máš co, protože Jery líbá naprosto úžasně"zamumlala jsem spokojeně a mlsně se zadívala na kluka s číslem 5. Vycítil můj pohled a ikdyž byl uprostřed tréninku, tak se zastavil a poslal mi vzdušnou pusu. Zasmála jsem se a natáhla jsem ruku, chytla jí a dotkla se svých rtů. Amber náš polibek na dálku samozřejmě neušel a čevená v jejím obličeji ještě o odstín ztmavla. V očích jí byla vidět vražda a já se pobaveně zasmála. Jery se naší hry chytli hodně rychle a šlo mu to.

"Už se nemůžu dočkat, až trenink skončí a my půjdeme ke mě. Mám totiž stále volný barák a určitě ti nemusím říkat, že se na televizi koukat nebudem"mrkla jsem na ni spiklenecky a v duchu se smála.

"Ty odporná mrcho já ti vyškubu všechny vlasy"chtěla se na mě vrhnout, ale to už u nás byli kluci a Bastien jí chytil rukama kolem pasu a držel jí v dostatečné vzdálenosti. Kopala a ječela, ale on jí dál držel. Jeremy si hned stoupl vedle mě a ochranitelsky mě objal

"Uklidni se Amber a nech mojí přítelkyni napokoji" zavrčel na ní podrážděně a já málem nezadržela překvapený pohled jako ostatní. Rozhodla jsem se hrát jeho hru a přitulila se do jeho náruče. Sklonil se a líbl mě na vršek hlavy.

"Jak to myslíš přítelkyni? Jak dlouho spolu vy dva chodíte?"rozčilovala se ta malá furie a já zvedla hlavu, abych se moha zadívat do očí svému "příteli"

"Padli jsme si do oka na mojí uvítací party, ale dohromady jsme se dali, až o týden později"usmála jsem se něžně a vysloužila si tím pusu na špičku nosu.
"Chceš říct, že to spolu táhnete měsíc a nikdo o tom nevěděl? To ti neuvěřím"rozčilovala se dál a já lhostejně pokrčila ramen

"Nemám potřebu vytahovat svoje soukromý na věřejnosti, ale dneska jsem se prostě neudržela. Promin zlato já vím, že jsme se dohodli, že to budeme zatím tajit, ale nemohla jsem odolat"podívala jsem se omluvně na Jeryho, kterému v očích hrál smích a já si skousla spodní ret, abych se nerozesmála. Byla jsem odmala dobrá herečka, ale tohle už na mě začínalo být moc. Poznal to a proto se ke mě sklonil a dlouze mě políbil.

"Jsem rád, žeš to nevydržela, já sám už jsem měl namálo. Chci, aby každý věděl, že jsi jen moje" usmál se na mě zamilovaně a já v duchu žasla jak skvělý ten kluk je herec. Nebo si možná na mém místě představuje Amber, to bude pravděpodobnější. Tak či tak počítám, že do týdne budou ty dva spolu a já si zahraju na zhrzenou přítelkyni.

"Teda lidi vy víte jak překvapit"zasmál se Drew a tím prolomil dusnou atmosferu. Všichni jsme se začali smát a trenink nakonec pokračoval, jelikož Amber odmítala být se mnnou na jednom hřišti a odešla.

Gabriel

Party

17. září 2013 v 21:32 | Rico |  Guardian demon
Na naléhání jediné čtenářky jsem se rozhodla přidat dlaší kapitolu nové povídky :) Užij si to a já jdu shánět Kat :D Rico

Smrtelníci

16. září 2013 v 17:15 | Rico |  Guardian demon
Znovu jsem si přečetla přesný popis a pak jsem papír zmuchlala a schovala ho do kapsy batohu. Skrze brýle jsem si prohlédla přelidněnou školní chodbu a v duchu se znechuceně ušklíbla. Opravdu nemám ráda smrtelníky a jejich ubohé mrské životy. Očima jsem hledala svůj cíl a našla ho se opírat o školní skřínku a pobaveně poslouchat něco, co vykládal jeho kamarád.

Naklonila jsem hlavu lehce na stranu a sledovala jak okolo něj prošla blondata dívka jeho věku v mini sukni, která jí sotva zakrývala zadek a k tomu tílko, který sotva zvládlo zakrýt její poprsi. Nedokázala jsem zadržet znechucene odfrknutí, když mu rukou s dlouhými růžovými nethy přejela po hrudi a něco mu zašeptala do ucha. Chtivě se zadíval za jejím vrtějícím pozadím a plácl si se svými přáteli.Bezva! zvedla jsem oči v sloup a sotva jsem zadržela další odfrnutí. Dost na tom, že je to puberták, ještě navíc musím vyfásnout chorobnho děvkaře.

Fakt díky! Poslala jsem jedno otrávené poděkování nahoru. Už byla dost okounění, je čas na akci.Upravila jsem si popruh batohu na rameni a pomalým krokem jsem se vydala kolem něj a jeho party. Hlasitě se smáli a komentovali přednosti bezejmené blondýny. Nad jejich řečmi jsem se v duchu jen ušklíbla. Rozhodně ani tenhle úkol nezmění můj názor na smrtelníky a na jejich zcela zbytečnou existenci. Lhostejně jsem prošla kolem nich a samozřejmě o mě ani jeden nezvadil pohledem. Koho by taky zaujala nenápadná ničím výjmečná holka v obnošeným vytahaným oblečení.

Ale pak jsem na sobě ucítila čísi pohled. Ne jen tak ledajaký ale rovnou jeho. Všiml si mě, pomyslně jsem si odškrtla další bod. Došla jsem, až ke své třídě a u dvěři se otočila. Na vteřinu se můj ametystový pohled střetl se stříbrnou šedí, pak jsem jakoby stydlivě sklopila hlavu a zalezla do třídy. Vybrala jsem si místo, až vzadu u okna a složila svoje tělo na židly. Znuděně jsem se opřela bradou o dlan a místo, abych zkoumala smrtelníky kolem sebe, tak jsem se zahleděla z okna.

Venku téměř zuřila vychřice a já zatoužila právě ted stát na vrcholu skály a hledět dolů. Myslí mi bleskla vzpomínka na minulost a já zatoužila, aby můj úkol by už splněn, abych si aspon na chvíly mohla užít klidu. Daleko od všech všivých smrtelníků, kteří mě znechucovali už jen svou přítomností.

Vedle mě se ozvalo tiché odkašlání a já se otrávaně otočila na toho vytřelce. A spatřila jsem drobnou šedou myš. To bylo první, co mě napadlo, když jsem jí poprvé spatřila. Všechno na ní bylo všední a nudné. Od světle hnědých nijak zvlášt výjmečných vlnitých vlasů, které jí šahaly něco k ramenům, přes jeji hnědé oči...počkat, spatřila jsem snad záblesk ohně? Třeba zas tak obyčejná nebude, jak se na první pohled zdá. Sjela jsem jí pohledem a pomyslela jsem si, že s trochou péče by z ní mohla být i hezká holka. Ale to není moje starost, ona do mého úkolu nepatří.

"Tohle je moje místo"pípla stydlivě a já v duchu zasténala. A pak jsem se zamyslela, třeba když pomůžu i téhle chudince, tak to s těma nahoře pohne a oni zruší můj trest. Za zkoušku nic nedám, stejně tu nějakou dobu ztvrdnu kvůli tomu pitomci.
"To jsem nevděla, jsem tu nová. Kat Guardian "natáhla jsem k ní ruku a ona jí s menším zaváháním přijala.

"Výborně vidím, že jste se ujala naší nové studentky slečno Sandersová"ozval se od katedry hluboký hlas a já se zvědavě podívala na mého nového profesora Historie. Nevypadal špatně pomyslela jsem si a byla jsem zvědavá na jeho formu studia. Je docela zvláštní se "učit" o událostech, které jsem zažila na vlastní kůži. Moje sousedka vedle mě nesměle přikývla a sedla si vedle mě. Znala jsem jí sotva pět minut a už mě její ušlápnutá povaha lezla krkem.

"Říkej mi Ariano" pípla na mě ještě předtím, než se plně ponořila do studia a mě tím nezbývalo nic jiného, než začít také vnímat profesorův výklad. Popravdě už jsem zažila i nudnější hodiny, profesor James Lucas pojal výuku docela zábavnou cestou, takže se studenti rádi zapojovali do hodiny.
"Co máš ted za hodinu?"podívala se na mě tázavě Ariana, když zazvonilo a já se lehce zamračeně zadívala do svého rozvrhu.
"Angličtinu"zamumlala jsem a ona se jemně usmála

"Tak to můžeš jít se mnou"kývla na mě a já jí následovala. Cestou mi bliklo poznání koho mi tak moc připomínala. Celleste. Do prkenný podlahy,to je nějaká forma srandy? Přišlo mi jako kdybych se vrátila v čase o 2000 let zpět. Zmučeně jsem v duchu zavyla a raději jsem přidala, aby mi ta myška neutekla. Sedla jsem si automaticky vedle ní a pozorně si jí prohlídla. Opravdu když jsem se zaměřila na její tvář, tak jsem v ní viděla Celleste a to mě docela děsilo. A že na světě bylo opravdu hodně málo věcí, kterě mě dokázaly vyděsit. Tenhle úkol asi bude těžší, než jsem si původně myslela.

"Ale ale naše nula si našla kamarádku?"zaslechla jsem za náma čísi otravný pisklavý hlas následovaný hromadným smíchem. Střelila jsem pohledem k Arianě, která se zahanbeně stáhla a snažila se sesunout po své židly, co nejníže. Přimhouřla jsem oči a podívala se na blondýnu z rána. Zvedla jsem obočí a skrze brýle si jí pobaveně prohlídla. Což jí zjevně překvapilo, asi čekala, že se stáhnu stejně jako moje sousedka.Ale to se holčička šeredně spletla, možná doted byla královna školy, která s chutí šikanovala slabší, ale odted se naučí jaké to je být na druhé straně šikany.

"To jsi mluvila o mě?"zeptala jsem se ledově klidně a pak se zadívala na jmenovku na jejím sešitě
"Amber?"přičetla jsem si jméno, které se k ní dokonale hodilo. Rozhlédla se po svých stejně blondatých a stejně mozkově neobdařených přítelkních pro podporu.
"Nula se k nule hodí"získala zpět svojí sebejistotu a já se pobaveně uchechtla a pak jsem se otočila zpět na své místo.

"Nedovol jí, aby nad tebou měla moc. Je to jen ubohá holka, která má jen svůj umělý vzhled a pitomý husičky, který k ní vzhlížejí, protože má bohatýho tatínka. Ty más mnohem víc" řekla jsem Arianě dostatečně nahlas, aby to v tiché třídě každý slyšel. Za mnou se ozývaly pisklavé námitky, ale já se soustředila jen na Celeste, teda na Arianu. Už v tom začínám mít zmatek. Překvapeně ke mě zvedla hlavu a já v jejích očích spatřila neprolité slzy a někde v dálce i ten ohen, kterého jsem si všimla první hodinu. Myslím, že naše malá myška skrývá velké tajemství o kterém možná neví ani ona sama.

"Proč se mě zastáváš? Udělají ti ze života peklo jako mě"špitla tiše a kdybych neměla tak dobrý sluch a neviděla jsem jak se jí hýbou rty, tak bych si pomyslela, že se mi to jen zdá.

"Věř mi, že já se jich opravdu nebojím"uchechtla jsem se pobaveně a pak se lehce zamračila
"Máš na víc, než jsen sedět v lavici se sklopenou hlavou"mrkla jsem na ní a jí se na tváři objevil jemný úsměv.
"Neboj nenechám tě v tom plácat, pomůžu ti" řekla jsem tiše, když dorazil profesor a pak už jsme se obě ponořily do výkladu. Teda já se spíš myšlenkama vrátila zpět. K době kdy jsem poznala Celleste.

"Ještě jednou si o mě dovolíš říct něco podobného a zažiješ peklo"sykla mi do ucha Amber, když jsme vycházely ze třídy. V duchu jsem se uchechtla, ty nemáš o pekle ani zdání holčičko.
"A to jako, že od tebe?"zeptala jsem se posměšně a ona zrudla a začala rozčílením koktat

"Co-co si to d-dovoluješ ty chudinko" rozčilovala se a já si jen založila ruce na prsou a pobaveně sledovala její výlev.
"Už jsi skončila?"zeptala jsem se se znuděně a ona na mě vyvalila svoje modrý oči

"Musím jít totiž ještě na jednu hodinu a nechci kvůli tobě první den přijít pozdě"poznamenala jsem a lehce jí odstrčila stranou.Samozřejmě že nás sledovala celá chodba a ti, kteří tu nebyli se to jistě brzo dozví. Ta nová holka si dovolila odporovat královně školy.

Na konci chodby jsem zahlédla Arianu, která jako jediná nesledovala nás, ale očima propalovala důru do zad vysokému hnědovlasému klukovi. Vypadalo to, že je to kamarád mého svěřence. Takže holčička je zamilovaná? Co mi to u satana jen připomíná? Opravdu se minulost začíná opakovat, bezva tak ted to jen zase nepohnojit, aby mě nečekal dvojnásobně dlouhý trest. To už by mě asi vážně klepla pepka. Protlačila jsem se až k ní a testou jsem vesele mrkla na její tajnou lásku. Který překvapením otevřel pusu a sledoval mě, když jsem došla k Arianě a zahákla jsem paži o její.

"Pojd nebo vážně příjdeme pozdě"popohnala jsem jí a sotva jsem skryla úsměv, když se otočila, aby se ještě jednou mohla podívat na svojí tajnou lásku.

"Je pěknej"poznamenala jsem jen tak mimochodem, když jsme seděly v učebně trigonometrie a čekaly jsme, až dorazí profesorka. Zarazila se uprostřed kreslení do sešitu a vyděšeně se na mě podívala. Pak sklopila pohled zpět ke svému obrázku

"Nevím o čem to mluvíš"zamumlala a já pobaveně vyprskla.
"Mluvím o tom krasavci, který právě vstupuje do třídy"zasmála jsem se a ona okamžitě zvedla hlavu a podívala se ke dveřím. Stál tam a smál se něčemu, co zrovna říkal třetí z jejich party. Musela jsem jí uznat body, byl to opravdu fešák. Vysoký, ramentý a měl opravdu roztomilý úsměv.

"Já-já..."začala, ale já jsem jí utnula mávnutím ruky
"Nikomu nic neřeknu, nemusíš se bát"ulidnila jsem její koktání a on si hlasitě oddechla, což mě opět pobavilo
"Ale ty bys měla"prohodila jsem jen tak mimochodem a ona se na mě zděšeně podívala, jako kdybych byla psychicky nemocná

"Je to Andrew Maddison queaterback školního fotbalového týmu"řekla jako kdyby to něco vysvětlovalo. Jen jsem pokrčila rameny a zhoupla se na židly. Můj plán hrát si na tichou stydlivou utápnutou chudinku stejně už dávnou vzal za své, tak co.

"A ty jsi Ariana Sandersová jedna z nejchytřejších holek, kterou jsem v životě poznala" protočila jsem oči a ve skutečnosti jsem nelhala. Mezi hodinama jsme si totiž stihly ledaccos říct a já zjistila, že ta holka je genius a dokonce jí tři univerzity nabízejí plné stipendium. Šly jí snad všechny předměty a já díky ní začínala přemýšlet o tom, že přehodnotím svůj názor na smrtelníky.

"Ariano prosimtě nemáš ten úkol na fyziku?"objevil se u nás zničeho nic Drew a já se potichu zasmála jejímu zrudnutí.
"A-ano mám chceš si ho půjčit"vytáhla sešit z tašky a podala mu ho. Vysloužila si tím zářivý úsměv
"Díky jsi zlatá"mrkl na ní a pak se pohledem zastavil u mě. Vyzývavě jsem mu pohled oplácela. Párkrát zamrkal a pak sklonil pohled k sešitu ve své ruce.

"Není zač"pípla tiše a já zvedla oči v sloup. Tohle nikam nevede, ten kluk at to byl kdokoliv, tak byl do naší myšky blázen. A já se rozhodla, že tohle jejich společné trápení ukončím

"Jmenuju se Kat a jsem ve městě nová. Moje teta se rozhodla, že bych mohla uspořádat takovou menší uvítací party. Jestli chceš tak můžeš i se svými kamarády přijít" nabídla jsem mu a sama nad sebou jsem žasla jak rychle jsem to dokázala vymyslet.
"No já....skvělý určitě příjdeme"střelil pohledem po Arianě a já si v duchu mnula spokojeně ruce.

"Dobrá tady máte adresu a začínáme v osm"podala jsem mu lísteček se svojí novou přechodnou adresu a on se na mě vděčně usmál. Ještě jednou se podíval na mojí sousedku a pak odkráčel ke svým zvědavým kamarádům. Cítila jsem na sobě něčí pohled a když jsem zvedla hlavu, střetla jsem se s šedým pohledem svého svěřence. Zamyšleně si mě prohlížel a ani se nesnažil skrýt, že jsem ho načapala. Ale to už vedle mě Ariana popadla dech a zatřásla mojí rukou

"Jaká party? Zbláznila jsi se?"vyšilovala a já opět zvedla oči v sloup dnes už asi po sté
"Podle tebe jsou ti kluci možná bozi, ale já jsem ve škole nová a chci se seznamovat"pokrčila jsem rameny a ona si mě ještě chvíly nevřícně prohlížela a nakonec přikývla.

"Uži jsi to"popřála mi tiše a já nedokázala potlačit tichá zavrčení, které jí vyděsilo
"Ty huso jedna pitomá, tu party pořádám kvůli tobě a tomu tvému princi.Vsadím se, že jsi do něj zabouchla od prvního ročníku a nikdy jsi s ním neprohodila víc, než pár slov, že?"zabodla jsem do ní svůj pohled a ona zahabeně sklopila hlavu a přikývla

"Tak je načase, aby se to změnilo"drkla jsem do ní a zářivě se na ní usmála.
"A-asi máš pravdu"přikývla nakonec a já raději nechala být to její asi.

"Jsem ráda, že se mnou souhlasíš a po škole si nic neplánuj. Jdeme nakupovat"usmála jsem se na ní zářivě a zasmála se jejímu vyděšenýmu výrazu. Jo tenhle úkol mě možná nakonec bude bavit. Třeba to nakonec skončí tím čím to začalo. Celou hodinu jsem na sobě cítila pronikavý pohledem a věděla jsem moc dobře o koho jde. A proti mé vůli mi po zádech přejel mráz a já se lehce otřásla. Je to obyčejný smrtelník u satana. Okřikla jsem sama sebe a soustředila se na připravu dnešního večera.

Anotace

16. září 2013 v 17:12 | Rico |  Guardian demon
Ahojky lidičky ja vím, že mám rozepsáno hodně povídek a že je blbost rozdělovat další, ale tak žijem jen jednou, ne? :D Dostala jsem nápad na novou povídku, která se vůbec netýká Hp světa. Ale to neznamená, že přestanu psát Zánik, to se nebojte. Jen ted prostě budou přibývat kapitoly k obou povídkám. Tak doufám, že si Guardian demon najde svoje fanoušky :) Anotace i první díl je věnovaný mojě věrné čtenářce. Tince a doufám, že ti to trošku zvedne náladu. hezký počtení Rico

Nesmrtelná Katashira je odsouzená ochranovat smrtelníky, kterými opovrhuje a nejraději by je všechny zničila. Připadají jí otravní, bezvýznamní a zcela zbyteční. Ale bohužel v minulosti udělala obrovskou chybu a ted za ní musí platit a to dost tvrdě. Nevyplácí se způsobit smrt sestře jednoho z archandělů. Ti parchanti mají totiž božskou moc a neváhají jí použít proti svým nepřátelům i proti těm, které milují. Katashire nezbývá nic jiného, než plnit úkoly, který jí ti andělský bastardi dávají. Ale tento poslední úkol je zcela odlišný od ostatních, je výjmečný. Díky hrstce smrtelníků Kat změní svůj pohled na svět. A poprvé po 2000 letech začíná něco cítit.


Dohazování a usmíření

10. září 2013 v 18:58 | Rico |  Zánik Lorda Voldemorta
Ahojky lidičky jelikož mi doma trochu stávkuje net, tak jediné místo, kde můžu psát je práce. A jelikož si odmítám dle návrhu jedné nejmenované osoby najít přítele s netem a nastěhovat se k němu :D tak mi nezbývá nic jiného, než být v kanclu déle a psát. takže doufám, že budete spokojený. Rico

Flashback- Sirius a Lizzie

5. září 2013 v 23:19 | Rico |  Zánik Lorda Voldemorta
Ahojky lidičky takže bylo tu několikrá proneseno přání, aby se objevil flashback na dobu, kdy Lizzie chodila sse Siriem. Takže snad to splní vaše očekávání. Užijte si čtění a za komentáře se zblobit nebudu. Kapitola je věnovaná Tince, která mě jako jediná dokopává k tomu psát nové díly. Díky ní mám chut a inspiraci psát dál, nebýt jí, tak už tady asi nikdy nic nepřibude. Takže děkuju za tvojí podporu, dlouhé komentáře a snad si tuhle kapitolu užiješ :) Rico

Recenze

2. září 2013 v 12:45 | Rico |  Knihy
Ahojky lidičky už dlouho jsem nepřidala žádný nápad na čtení knížky, takže ted to trochu napravím. Jak lidi, kteří mě líp znají, vědí, že jsem na čtení knih lehce závislá. Takže při každé příležitosti si přečtu nějakou zajímavou knížku. Bohužel ted co chodím do práce, tak toho času moc není. Proto pak zaspávám a usínám v práci :D No každopádně jdeme na to...

Jako první určitě musím zmínit jednu z mých nejoblíbenějších knížek vůbec.

Beautiful disaster od Jamie McGuire

Lidi tahle kniha je naprosto úžasná a já se od ní nemohla po celou dobu odtrhnout. Dokonce jsem jí přečetla ne jednou ale rovnou 4 krát :D Až si jí přečtete, tak pochopíte důvod. Páč Travis Maddox je dámy a pánové ukázkový kousek a kdybych někoho takového potkala na ulici, tak na něj asi zřejmě hned skočím (už se těším na poznámky o tom, že jsem nymfomanka, že Tinko? :D) No zkrátka tady máte menší popis oč v knize jde.

Je to příběh na první pohled naprosto typický. Zlý hoch si vyhlídne za obět hodnou holku. Ale není vše jak na první pohled vypadá. Ano je pravda, že Travis Maddox není zrovna andílek a opravdu střídá holky častěji, než ponožky. Ale na jeho obranu opravdu jim nic neslibuje.Zažijou s ním úchvatnej sex a pak je prostě pošle domu. K jeho vzhledu se raději nebudu vyjadřovat, jinak bych byla zase nařknutá za své zkažené názory:D

Takže přejde k druhé hlavní postavě a to Abby Abernathy. Na první pohled se jedná o slušnou holku, která si hledí svého. Ale tahle Holubička, jak jí Travis po prvním setkání překřtil, má své tajemství. Utekla z Kanssasu před svou minulostí a chce začít od znova. Ale problém je, že Travis Maddox se na ní zaměřil. A ikdyž jí dábelsky přitahuje (což si odmítá připustit), tak se od něj snaží držet, co nejdál, jelikož jí tenhle krasavec připomíná vše špatné, co nechala za sebou.

No zkrátka z těhle dvou se k překvapení všech stanou přátelé, kteří toho hodně spolu překonají, aby si nakonec přes všechny překážky řekly své ano v Las Vegas. Čímž naštvou Abbynu nejlepší kamarádku Americu, která chodí s Travisovým bratrancem (protože nikomu nic neřeknou a utečou). Pro poznámku Abby požádá o ruku Travise potom, co prohlásí, že budou dělat dětské krůčky a že na to jdou moc rychle. Ale na obranu Abby, on je fakt k sežrání a ona je do něj zblázněná.

Takže si to určitě přečtěte a pochopíte mojí závislost na téhle dvojici. A mimochodem právě z téhle knihy je moje oblíbené scenka, kterou jsem použila v povídce Zánik Lorda Voldemort, kdy Eliz skočila na Rabastana jako liána :D a takových scen je tam hromada, takže určitě nebudete litovat času, která strávíte čtením.

Druhá kniha je druhý díl téhle bomby. Jde o knihu z Travisova pohledu. A dámy když jsem na ní včera večer náhodou narazila, tak jsem se radovala jak malá. Tušila jsem, že to bude bomba, ale realita předčila očekávání asi o tisíc procent. A jako bonus ten epilog? aaaaaa slintám a slzím najednou.

Jedná se o Walking disaster a je to volně ke stažení na ulozto. Jako číst jejich příběh z jeho pohledu bylo snad ještě lepší, než z Abbyino. Byly tam i sceny, které Abby nemohla popisovat páč u nich bud nebyla nebo byla po své narozeninové oslavě lehce indisponovaná :D Po přečtení se tahle kniha dostala mezi moje neoblíbenější knihy a vsadím se, že po přečtení se stane i vaší oblíbenou knihou. Občas se mi taky totiž povede číst něco, kde nejsou upíři, měniči, vlkodlaci,sukuby,mimozemštani a jiný tvorové. Je to docela oddychovka a celou dobu se u toho budete smát nebo slzet. Takže tohle je druhé doporučení.

Tak ted něco, co už je na světě delší dobu a zná to skoro každý. Serie 50 odstínů šedi, temnoty a svobody. Myslím, že popis je zcela zbytečný jelikož každá dívka či žena už tuhle knihu bud četla nebo o ní slyšela. Takže ti kdo stále váhají, přestante váhat a vrhněte se na čtení. Jelikož příběh tajemného sexy multimiliardáře Christiana Greye a nesmélé a tiché Anastazie je jedním slovem ŽHAVÝ. Rovnou říkám, že to je román nabitý sexem a to ne, žadným něžným pomalým milováním. Ale mluvím o tvrdým vášnivým sexu plného svazování, plácání dlaní a různých sexualních hraček a praktik. Nedoporučovala bych to číst v mhd nebo v parku. Hrozí totiž,že se vrhnete na první mužský exemplář ve vaší přítomnosti. Doporučovala bych to číst doma nejlépe v blízkosti přítele nebo manžele. Takže tady máte třetí doporučení.

Další v řadě je slabší čajík 50 odstínů. Ale je to psané v podobném duchu jako odstíny. Serie Crossfire od Sylvia Day. Příběh o multimiliardáři Gideonovi Crossovi, který má temnou minulost a na romantický vztah nemá čas ani chut. Jemuž jeho tajemství dodávají na přitažlivosti. A mladičké Evy Tramellové, která je ve městě nová. Gideon je z Evy okamžitě unešený a je rozhodnutý jí za každou cenu získat. A je asi překvapený a zároven ještě víc zaujatý, když Eva jeho nestoudné návrhy neustále odmítá. Na první pohled nemá jejich "vztah" šanci, ale časem pochopíte, že jsou si tihle dva souzení. I přes všechny obrovské překážky a nepřátele, kteří jejich lásce nepřejí, vše dopadne tak jak má. Je to úchvatný romantický příběh dvou lidí, kteří zažili, až přespříliš špatných špatných věcí, doplněný o hromady dechberoucího sexu. Takže všichni, kdo četli Odstíny a mají zájem si přečíst něco v podobném duchu, tak se vrhněte určitě na Crossfire. Takže to je čtvrté doporučení.

Tak a jelikož jsem ted v práci a bohužel obědová pauza netrvá dýl, tak budu muset končit a příště zas něco přidám. Vy se zatím vrhněte na čtení těhle knihy, určitě nebudete litovat. Rico

Trailer

1. září 2013 v 21:32 | Rico |  Zánik Lorda Voldemorta
Ahojky lidičky, tak slíbený trailer je tu. Snas e vám bude aspon trochu líbit, dělala jsem na něm celou dlouhou noc. Má ještě nějaký mouchy, které časem dopiluju.