Říjen 2013

FlashBack dodatek

27. října 2013 v 19:18 | Rico |  Guardian demon
Vzpomínky Kat na dobu, kdy se rozhodovala, jak se zachová. Omlouvám se, ale do minulého článku se to nevešlo, pač to prý bylo moc velké. Rico

FlashBack

27. října 2013 v 19:16 | Rico |  Guardian demon
Strašně mě bolelo to, co jsem mu řekla, ale byla to pravda. Nedokázala jsem všechno hodit za hlavu a opět se vrátit do jejich života jakoby nic. Kousla jsem se do hřbetu ruky, abych zadržela hlasitý vzlyk. Pevně jsem sevřela víčka a snažila se na vše zapomenout. Ucítila jsem závan svěžího vánku a vzápětí se mi kolem ramen obalily něžné dlouhé paže. Když jsem zvedla svoje ubrečené oči nahoru, všimla jsem si, že je u mě Criss a já si oddychla, že nejsem sama. Konečně jsem se mohla naplno rozbrečet, protože jsem věděla, že ona na mě dá pozor a nikomu nedovolí, aby mě viděl v tomhle stavu.

,,Vzpomínám si na den, kdy jsem tě poznala," zasmála se tiše a já si utřela obličej do kapesníku od Gabea, který jsem vyprala a chystala se mu ho vrátit. Lehce jsem se zamračila a pak jsem se přidala k jejímu smíchu.
,,Byly jsme obě mladé a hloupé. Strašně jsem ti záviděla tu tvojí noblesu se kterou si se pohybovala. Já byla vždy tak neohrabaná a nešikovná," chechtala jsem se spolu s ní.
,,Já jsem ti zas záviděla všechny tvé schopnosti a to jak z tebe všichni kluci byli paf," drkla do mě ramenem a já se lehce
ušklíbla
,,Jsem zkrátka neodolatelná. A nedělej, že po tobě kluci nejeli. Všichni andělé z tebe byli hotoví. Ani nespočítám kolik jich kvůli tobě zakoplo, narazilo do zdi a další podobně vtipné případy," mrkla jsem na ní a ona se nevině uculila.

,,Ale nikdy se do mě nezbláznil archanděl," uklouzlo jí a ona si okamžitě připlácla ruku na pusu, ale už bylo pozdě. Bolestně jsem přivřela oči a v mysli se přesunula o 8 000 let zpět. Do doby kdy jsem jako mladičká sotva 20 letá demonka byla se stejně starou Criss ve Městě andělů. Kam jsme obě měly zakázáno chodit, ale my už odmala nedělaly to, co nám někdo přikázal.

Flashack:

Vrátila jsem se ještě dál do doby, kdy mi bylo šest a já i přes zákaz otce utekla do světa lidí. Byla jsem fascinovaná tím prostředím a lidmi, kteří chodili v togách. Jejich svět byl oproti našemu tak zaostalý a primitivní. Už jsem se chtěla vrátit, když jsem si všimla asi stejně staré tmavovlasé dívenky, která se připletla pod nohy třem mužům a ty jí srazili na zem rovnou do cesty koni. Rychle jsem se přemístila a strhla jí stranou zrovna ve chvíly, kdy na místo, kde se choulila duplo jedno z kopyt. Podívala se na mě vyděšenýma modrýma očima a já se na ní vesele zakřenila.

,,Ty..ty jsi démon," špitla vyděšeně a já se pyšně usmála.
,,To jsem a ty jsi...anděl?" všimla jsem si jejího znamení na pravém spánku. Nesměle přikývla a stále si mě prohlížela, jako kdyby nevěděla, co ode mě může čekat.

,,Mnooo a vadilo by ti se se mnou kamarádit?" navrhla jsem najednou lehce nesměle a jí se mezi obočím objevil vráska, jak přemýšlela. Ale pak jí obličej rozzářil zářivý úsměv a ona se mi vrhla kolem krku.

,,Zachránila jsi mi život, takže ted jsme sestry," rozhodla a mě se její nápad líbil. Lehce jsem se svými drobnými špičáky škrábla do malého ukazováčku, až se na něm objevila kapka krve. Okamžitě ke mě natáhla ten svůj a já jí také škrábla. Pak jsme rány přiložily k sobě a od místa spojení vyzařovalo ametystovo zlaté světlo.

,,Sestry navždy," prohlásily jsme.
,,Katashiro," ozval se rozlobený hlas mého otce
,,Cristabell," ovzalo se vzápětí a my na sebe vesele mrkly, než nás naši tatínkové přemístili pryč.Od toho dne jsme byly nerzlučné.

Proto bylo jasné, že právě spolu poprvé naštívíme Město andělů i přes výslovný zákaz našich otců. Criss sice anděl byla taky, ale byla mladá. Do města se mohlo až poté, co anděl složil řadu těžkých zkoušek a to ne dřív, než dovrší 300 roku života. Ale jak už jsem říkala, my nikdy nic nedodržovaly a nic pro nás nebylo svaté. Snažily jsme se tvářit, že tam patříme, ale pak jsme narazily na dva archanděli. Michaela a Gabriela. No přesněji řečeno, já jsem doslova vrazila do svalnatého tvrdého těla druhého ze jmenovaných. Criss se začala okamžitě omlouvat za mě i za sebe a já bez řečí zírala do té andělsky krásné tváře. Michael se tomu nahlas smál a Gabriel měl na tváři svůj namyšlený úšklebek, který zřejmě nesundával ani, když šel spát. Ale to tu ted nebudeme řešit, bylo by to na dlouho. Zkrátka jsem mu smazala z tváře ten jeho úšklebek.

,,Co tak čumíš, neumíš dávat pozor na cestu? Je mi jasné, že si myslíš, že si dokonalý a všichni ti musí uskakovat z cesty, ale to jsi na omylu frajere," ušklíbla jsem se ironicky a Criss vedle mě přidušeně zalapala po dechu a Michael se začal smát ještě bouřlivěji. Za to na Gabrielově tváři se objevil vztekle naštvaný výraz a já o krok ustoupila. Možná jsem to trošičku přehnala? Co to kecám já se tu klidně pustím do Archanděla, který by mě mohl vymazat ze světa pouhým pohledem. Zatnula jsem zuby a vystrčila vzdorovitě bradu, abych mu ukázala, že se ho rozhodně nebojím.

,,Ta malá je rozkošná a to dokonce i na démonku, co myslíš Gabe?" drkl do té mramorové sochy vraždící mě pohledem Michael. Lehce nervozně jsem se ošila a pak se otočila na k smrti vyděšenou Chris.

,,Asi je načase dnešní exurzi ukončit," navrhla jsem a ona začala horlivě přikyvovat. A opět se stihla asi tisíckrát omluvit těm dvoum. To já jsem toho namyšlence nehodlala vzít na vědomí a zarputile jsem se dívala na malého amorka, který poletoval kousek od nás. Ztuhla jsem a sotva zadržela vyděšený výkřik, když se mi na rameni objevila velká snědá ruka. Pomalu jsem se otočila a potichu zaklela, když jsem zjistila, že patří opět tomu pitomci.

,,Když už jste se sem dostaly, což by mě zajímalo jak, tak by byla škoda, aby jste odešly, aniž by jste si to zde prohlédly," zabodl do mě ty své temně modré oči.
,,Můj starší bratr Noah se zmínil...myslel, že jsem ještě malá, ale já si to zapamatovala," špitla tiše Criss vedle mě. A tím mi dodala mojí ztracenou odvahu a já jí chytila za ruku, abych jí kousek předala.

,,Strážný už jsou asi senilní není těžké okolo nich projít," ušklíbla jsem se chladně a Michael pobaveně zdvihl oboči, zatímco Gabreial se na mě díval čistě zvědavě. Připadalo mi, jako kdyby mi viděl pod kůži a to se mi ani za mák nelíbilo.

,,Můžeš toho laskavě nechat frajere?" zavrčela jsem podrážděně a on se usmál, tak že ukázal dolíčky na obou tvářích. Uznávám je sexy....idiot!
,,Copak...jsi ze mě nervozní krásko?" zapředl tiše těsně u mého ucha a vzápětí zaúpěl bolestí, jelikož jsem ho kolenem kopla do jeho citlivého místečka. Jeho přítel se sesunul smíchy na zem vedle něj a i Criss cukaly koutky.

,,Už nikdy se ke mě nepřibližuj, ty namyšlený pitomče, rozumíš mi?" zasyčela jsem nepříčetně a Criss už mě raději za ruku táhla pryč. Cestou jsem křičel další a další nadávky. Myslím, že ze mě všichni andělé byli hodně zděšení.

,,Takovej egoistickej panák si myslí, že jen proto, že má křídla, tak se z něj všichni posadí na zadek? Tak to se šeredně plete. Pust mě na něj," snažila jsem se jí vytrhnout, abych mu mohla udělat něco hrošího, ale ona mě nenechala.
,,Zlato jde o dva nejvýšše postavené archanděly, mohli by tě zničit," podívala se na mě vážně a já se nad jejími slovy zamyslela. Nakonec jsem přikývla a ušklíbla se.

,,At už se mi raději nikdy neplete pod nohy, nedopadlo by to s ním dobře," vyhrožovala jsem a ona se mi začala smát, když jsme konečně byly v bezpečí lidského světa, kam jsme se již od dětství chodily schovávat.

O dva týdny později za mnou na naše místo dorazila vysmátá Criss. Zamračeně jsem se na ní podívala, měla jsem totiž plnou hlavu plánu, jak své nemožné bratry sprovodit ze světa. Už mě s tím svým nadřazeným chováním značně lezli na nervy. Kecla si vedle mně na měkký polštář a dál se culila.

,,Mohla by jsi toho laskavě nechat? Snažím se vymyslet plán pomsty a to tvoje xichtění mě dost ruší," zavrčela jsem podrážděně a ona se neurazila, naopak se culila ještě víc.
,,Tak už mluv," vybídla jsem jí a v duchu jsem doufala, že to nebude nic, co by mě naštvalo. Nebylo, ale bylo to něco, co mě šokovalo.

,,Dnes ráno jsem potkala Gabriela u nás doma, stavil se tam navštívit bráchu. A než odešel, tak mi pro tebe nechal vzkaz. Prý se máš brzy opět ukázat nahoře, rád by si s tebou promluvil," zakřenila se na mě natěšeně a mě se z obličeje ztratila všechno barva.

,,On mě chce zabít," zamumlala jsem přiškrceně, ale ona zakroutila hlavou.
,,Brácha říkal, že Michael říkal, že o tobě stále mluví," mrkla na mně a já se zamračila.
,,Jasně on mluví o tom, jakým způsobem mně bude mučit a ty jsi z toho celá na větvi. Dík jsi opravdu skvělá kamarádka," zavrčela jsem podrážděně a ona mě lehce plácla přes ruku.

,,Přestan s těmi násilnými představami. Je tebou zaujatý, ještě nikdy se k němu žádná dívka ani žena nechovala jako ty. Všechny jím byly okouzleny a slintaly nad ním. Tys mu nadávala a nakopla ho. On i Michael byli opravdu překvapení. A navíc Gabriel prý říkal, že máš neuvěřitelně nadherný oči na tak malou démonku," dopověděla to a na konci sotva popadala dech, protože se blbka nenadechla. Dívala jsem se na ní a opravdu jsem nepobírala slova, která jí vycházely z úst.

,,Ty jsi někdy tak natvrdlá. Okouzlila jsi archanděla Gabriela," řekla jasně a já se začala smát. Ale smích mě přešel, když se ke mně nepřidala. To jako vážně? No potěš koště.

Přítomnost
,,To už je moc dávno," řekla jsem nakonec a ona mi povzbudivě sevřela ruku. Obě jsme věděly, jak to pokračovalo a hlavně, jak to skončilo. Bylo to silný a....osudový. Ale osud někdy prostě nestačí. V životě jsem poznala dva muže, které jsem milovala, ale oba z mého života odešli. Pak se do mého života dostal Sebastien a dokonale mi popletl hlavu, ale pak se objevil Nico a vše je najednou jinak. Vzpomínkami jsem se dostala do doby, kdy jsem jako nervozní 30 letá démonka mířila na svůj první trénink.

Flashback

Už jsem byla skoro na místě a kupodivu jsem šla jen o 15 minut později, což byl u mě docela slušný výkon. Úplně slyším Criss, jak se mi pochechtává, že jednou přijdu pozdě i na vlastní pohřeb. Prostě nechodím zcela včas kvůli tomu se svět nezboří. Zahýbala jsem zrovna za roh, když jsem do někoho narazila. Oba jsme kus odlétli a spadli na zem. Se štavnatými nadávkami jsem posbírala své potlučené končetiny.

Nasupeně jsem došla, až k místu, kde se pobaveně zvedal na nohy ten útočník. Znepokojovalo mě, jak moc je vysoký a když jsem zaklonila hlavu , všimla jsem si, že je.....u satana to byl ten nejnádhernější chlap, kterého jsem kdy viděla. Hluboké temné oči, rovný ctižádostivý nos, smyslné plné rty, které se roztáhly do krásného usměvu ve kterém zářily dvě řady bílých zubů. Dlouhé černé vlasy mu rámovaly ten nejkrásnější obličej, který jsem kdy měla tu čest spatřit. Ano Gabriel je nádherný, ale on je andělsky krásný. Zato tenhle krasavec je na první pohled demon. Drsně krásný a zatraceně sexy. Shlížel na mě dolů pobaveně a já si uvědomila, že na něj čumím jak tele na nové vrata. Ještě mi chybělo, aby mi z koutka úst tekla slina. Zatřásla jsem hlavou a dopředu se dostala moje drzá stránka.

,,Ty pitomče to neumíš dávat pozor na cestu?" vyjela jsem na něj tvrdě a on mě překvapil tím, že se začal pobaveně smát, čímž mě dopálil doběla.
,,Tak tobě to příjde k smíchu? A jak se ti líbí tohle?" zeptala jsem se a dupla jsem mu vší silou na nohu. Místo úsměv měl na tváři bolestný výraz a já se vítězně uculila.

,,Příště dávej laskavě pozor na cestu krasavče," mrkla jsem na něj a pak jsem konečně odešla. Když jsem přišla na místo, tak tam nikdo nebyl. Lehce jsem se zamračila a rozhlédla se kolem. Zas tak pozdě jsem nedorazila, ne? Tak kde ten trenér je? Potichu jsem si pod nos nadávala na všechno kolem a po pár minutách jsem se rozhodla, že jdu pryč. Otočila jsem se a vrazila přímo do....co ten tu dělá?

,,To mě sleduješ nebo co?" vyjela jsem na něj a snažila se nevnímat teplo, které vycházelo z jeho velkého snědého těla. Na tváři měl opět ten pobavený úsměv, až jsem měla chut mu do toho úsměvu šlápnout.

,,Nesleduju, ale vypadá to, že si ted nějakou dobu budeme hodně blízcí. Těší mě, jmenuju se Baliel a jsem tvůj trenér," napřáhl ke mě svojí velkou snědou ruku a já si v duchu představila, kde všude by se mě ta ruka mohla dotýkat. A pak mi došlo, co mi tu říkal. On je můj trenér? Proč? To je pech, sice je to blbec, ale zatraceně žhavej blbec.

,,Trenér? No tak to bude zábava. Já jsem Katashira, ale to už určitě víš," zamumlala jsem a on natáhl ruku, aby mi mohl zastrčit za ucho neposedný pramínek vlasů. Zatajila jsem dech, když mi prsty lehce přejel po tváři.
,,Rád tě poznávám Shiro, moc rád," mrkl na mně a pak se klidně otočil a šel k žíněnkám. Takže trenér? To zvládnu, dokázala jsem přece odolat archandělovi, ne? Já musela v minulém životě opravdu zlobit. Počkat, jak mi to řekl?

Přítomnost

,,Nemohu uvěřit, že je Nico vlastně Lio, je to neuvěřitelné," usmála jsem se a Criss mě objala kolem ramen.
,,Vesmír vás dva rozdělil moc brzy, bylo načase, aby vám dal druhou šanci," stiskla mi ruku a já si štastně povzdychla. A pak jsem se ve vzpomínkách vrátila do doby, kdy jsme si řekli, co k sobě cítíme.

Flashback

,,Shiro zrychli," křikl na mě otec a já ho probodla vzteklým pohledem
,,Trhni si," sykla jsem vyčerpaně, ale i přes bolest v celém těle jsem opravdu přidala.Jen co jsem doběhla do cíle, tak jsem se zhroutila na zem a snažila se popadnout dech. Na prsou jsem cítila tlak, jako kdyby si na mně sedl obr a pálely mě plíce. Srdce mi splašeně tlouklo a v uších mi hučelo. To že jsem nemohla hnout nohama ani rukama mě nijak neudivovalo. I po půlroce neuvěřitelně intenznivního a těžkého výcviku byl tenhle maraton zničující. Postupně se kolem mně objevovala další a další těla. Cítila jsem, jak si vedle mně někdo sednul. A pomalu jsem zvedla víčka, ale bylo to téměř nemožné, jelikož byly těžké jako olovo.

,,V pohodě?" usmál se na mně zářivě můj nejlepší kamarád, trenér a láska v jedné osobě. A já měla chut ho proklít nebo ho alespon kopnout, ale na to první jsem ho měla moc ráda a na to druhý jsem neměla sílu, takže jsem ho alespon probodla nevraživým pohledem a pak se opět zahleděla na své víčka zevnitř.

Když se můj dech konečně lehce uklidnil, tak jsem nechala působit svou moc. Cítila jsem, jak mi začaly brnět konečky prstů a postupně se brnění přeneslo do celého mého těla. Vzápětí jsem se vznášela pár metrů nad zemí. Se škodolibým úsměvem jsem sledovala ječení a zděšení svých kolegů z výcvikového tábora. Jediný Belial se pobaveně pochechtával. Pak se zadíval nahoru přímo na mně a škodolibě se zakřenil. Pak si ke mně klekl a rukou mě pohladil po bříšku. A ve chvíly, kdy se svou rukou šmátralkou doputoval, až k mým prsům, tak dostal facku, jelikož jsem se vrátila do svého těla. Spadl na zadek a smál se, když se držel za rudnoucí tvář.

,,Věděl jsem, že tě to přinutí se vrátit. Ty histerky začaly rudnout v obličeji, když zjistily, že jsi ledová a ve tváři zcela bílá," zakřenil se na mně a já pokrčila rameny.
,,Aspon není nuda," mrkla jsem na něj a plácli jsme si. A pak jsme si všimli přicházejícího otce a smích náš přešel.

,,Katashiro již několikrát jsem ti říkal, at svou moc nepoužíváš v mých hodinách," pokáral mně a já se nevinně uculila
,,Nejlíp se mi tak relaxuje, ten běh mě opravdu vyčerpal," pokrčila jsem rameny a nechala se od Lia postvit na nohy.

,,A ty jí v tom ještě podporuješ Beliale, měl by jsi mít rozum alespon ty, když ne ta malá holka," kroutil pohoršeně tatík hlavou a já se musela držet, abych nevyprskla smíchy.

,,Doufal jsem, že jí půjdeš příkladem, když jsem ti jí dal na starosti, ale bohužel jsem se zmílil," vzdychl zklamaně a já už to nevydržela, protože jsem si všimla, jak ten pablb protočil oči. Otecko mně probodl nesouhlasným pohledem a já vzdychla a nahodila výraz ala je to marný .

,,Pane když vaše dcera ve mě vyvolává zvláštní pocity," podíval se svému šéfovi do očí a já se na něj se smíchem podívala. Co to zas ten trotl mele?

,,Totiž ona nutí všechny kolem sebe, aby byli štastní a v pohodě. Je těžké si uvědomovat, že je to teprve 30 let stará demonka. Má v sobě zkrátka něco, co každého okouzlí," vysvětlil to nakonec a já se na něj stejně jako otec s ostatními překvapeně podívala. Za celou dobu jsem nevěděla, že si o mně myslí něco podobného. Myslela jsem, že jsem jen malá holka, kterou má na krku. Vycítil můj pohled a něžně se na mně pousmál.

,,No....zkrátka příště....žádné opouštění svého těla....rozumíš Katashiro?" ukázal na mně otec prstem, ale já ho vnímala jen na půl. Připadala jsem si, jako kdyby celých šest měsíců byla slepá a naprosto blbá. Ostatním došlo, že představení skončilo, tak se pomalu odebrali domů. My jsme tam dál stáli a zírali na sebe. Když v tom se rozpršelo a já se naštvaně zahleděla na šedé nebe.

,,Možná je načase se jít schovat, co říkáš?" zakřenil se na mně opět vesele Lio a celá ta situace jako kdyby se nikdy nestala. Zákeřně jsem se uculila a skočila mu na záda, až nahlas zalapal po dechu.
,,Ty jedna ještěrko chceš mě zabít?" zachechtal se a držel mně rukama za stehna, abych nesklouzla.

,,Hyjeeeeee koníčku," popohnala jsem ho boky a on mi silně stiskl stehna. Fajn tak to nebylo pryč, jen na chvíly odložené. Teprve ted asi začíná ta pravá zábava. Zachichotala jsem se, když mně dotáhnul do pokoje a shodil mě z výšky na mojí postel. Probodl mně pohledem a najednou se přestal tvářit pobaveně. Jeho tvář vypadala jako vytesaná z kamene a jeho oči mně probodávaly. Z jeho intenzivního pohledu jsem se otřásla a srdce mi začala bít tak nahlas, že to musel slyšet.

,,Tys mě sprostě oblbla. Na starý kolena se zabouchnu jak nějakej pubertak do takového pulce," ušklíbl se a já zalapala po dechu. Najednou vypadal strašně nejistě a možná litoval toho, že mi prozradil své city. Vyhoupla jsem se nahoru a po kolenou se doplazila, až na okraj postele. Natáhla jsem ruku a jemně se dotkla jeho obrovské dlaně. Pomalu jsem k němu zvedla oči a mírně se usmála

,,Jsi můj nejlepší přítel," špitla jsem a jemu se ve tváři objevil bolest a zklamání.
..Já vím holčičko a nic po tobě nežádám, jen jsem chtěl..." položila jsem mu prst na plné rty a tím ho umlčela.

,,Ještě jsem neskončila....jsi můj nejlepší přítel, ale od první chvíly, kdy jsme na sebe narazili při mém prvním dni na výcviku, jsem se do tebe zamilovala. Ale když jsem zjistila, že jsi můj trener, tak jsem se rozhodla, že musim své city potlačit a postupně na ně zapomenout. Postupem času se z tebe stal můj nejlepší přítel, parták na lotroviny, někdo kdo mě vždy vyslechne a poradí mi, jen díky tobě jsem to po tom prvním dni nevzdala a neutekla s pláčem. Držíš mě nad vodou a já ti nebudu moc nikdy dostatečně poděkovat," usmála jsem se něžně a on mlčel. Jen mě pozoroval těma svýma temnýma hlubinama a já už začínala být nervozní.

,,Ehm Lio řekneš něco?" špitla jsem a on zakroutil hlavou. Pak vzdychl a vjel mi rukou do dlouhých vlasů, aby si mohl přitáhnout můj obličej k sobě. A pak? Dostala jsem svůj první polibek v životě. Všechny holky mi vždy záviděly jak mám nadherný a sexy bráchy a otce, ale už neviděly, jaký jsou to ochranářští puritání, kteří ke mě nepustili žádného chlapa. Jen tenhle vysokej černovlasej demon viny a lži měl dost odvahy.

,,Tak čístá a nevinná," zamumlal mi do rtů a dřív než jsem se mu stačila vysmát, tak opět zajal mé rty v nekoněčně dlouhém vášnivém polibku. Rozhodla jsem se nic neřešit a objala jsem mu rukama kolem krku. Ted jsem byla opravdu vděčná otci, že mně přesvědčil se přidat.

,,Nechci tě nutit k něčemu, co bys nechtěla," zadíval se mi do očí a já ho jemně pohladila po tváři. Dojala mně ta jeho starost a i strach. Bál se mého odmítnutí. Chtěl mně, ale stále se strachoval o mně a mé pocity. Stoupla jsem si na špičky a dlouze ho políbila. Snažila jsem se vložit do polibku všechnu svou lásku a touhu, kterou ve mně probouzel. Zasténal a přitáhl si mně blíž ke svému pevnému tělu.

,,Miluju tě andílku," zadíval se mi do očí a já se štastně usmála.
,,Miluj se se mnou," pozměnila jsem jeho přiznání a jemu v očích vzplanula touha. Ještě chvíly mně pozoroval a ujištoval se, že to myslím vážně a pak mně dlouze políbil. Opatrně mně pomalu položil na postel.

Přítomnost

,,Tak strašně jsem ho milovala a byla s ním štastná. A pak ho ten hajzl zabil. Nikdy nebudu litovat toho, co jsem mu udělala," řekla jsem temně a ona se na mě chápavě podívala. Bylo to temné a zlé období a od té doby starší vědí, že si se mnou nesmějí zahrávat. Ty vzpomínky mně bolely, ikdyž uběhlo 8 tisícíletí.

Flasback

,,Kolikrát jsem ti říkala, že mě nezajímá, co si myslíš Gabe?" zavrčela jsem podrážděně, ale on se jen vesele usmíval. Už více jak půl hodiny jsem se s tímhle oslem hádala o tom, jestli Noe můj kamarád a bratr mé nejlepší kamarádky, dostane povolení se účastnit mé svatby. Dozvěděla jsem se totiž, že o tom rozhodoval tenhle trotl, jelikož je něco jako Noahův nadřízený. A jelikož se jednalo o svatbu dvou démonů, tak to byl trochu problém. Teda nebyl by zas tak velký, kdyby o tom nerozhodoval tenhle blb, který si myslel, že na mně má nějaký nárok či co. Frustrovaně jsem zavrčela a dupla mu na nohu.

,,Přestan se mi posmívat ty osle," zavrčela jsem podrážděně a on se na mně naštvaně podíval. Hrozně ráda jsem tomuhle obrovskýmu a mocnýmu chlapovi fyzicky ubližovala. Ale ted jsem na to neměla čas, jelikož jsem zase šla pozdě. A tentokrát to nebyla moje vina, jelikož tenhle vůl mě zdržel. Už před půl hodinou jsem měla být na hlídce s Liem. Měl to být náš poslední úkol před naší svatou. A pak nás čekaly nádherné 2 měsíce líbánek. Kde moje matka doufala, že jí vyrobíme hromadu malých roztomilých vnoučat. Má matka byla odjakživa divná.

Najednou mým tělem projela vlna bolesti a jí cítila, že se Liovi něco stalo. Okamžitě jsem se přemístila na místo, kde jsem ho cítila. A spatřila jsem ho ležet v obrovské kaluži krve a nad ním se skláněl Ariel jeden z výše postavených andělů. V šoku jsem se dívala na svého snoubence ze kterého pomalu vyprchával život a popadl mě vztek. Mrštila jsem tím hajzlem o protější zed a on se v bezvědomí sesunul na zem. Připoutala jsem ho kouzlem, aby nemohl utéct a pak jsem se vrhla k Liovi.

Vzala jsem si jeho hlavu do klína . Přes slzy jsem téměř neviděla. Hladila jsem ho po jeho černých vlasech, které byly na jedné straně nasáklé krví. Přejela jsem mu konečky prstů po ráně na obočí a sjela jsem na jeho spodní ret. Celý jeho obličej vypadal jako, kdyby se utkal s Chimérou. Koutkem oka jsem si všimla velká rány na boku z které tekla krev a nejvíc mně viděsila rána na levé straně jeho hrudi. Snažila jsem si mu rukama zastavit krvácení, ale bylo to marné krev byla všude.

,,Miláčku prosím neopouštěj mě...já tě miluju," říkala jsem mezi vzlyky a on najednou pootevřel víčka a podíval se na mně.
,,Andílku," dostal ze sebe a ztěžka zvedl zraněnou ruku, aby se mohl dotknout mé tváře. Rukou jsem si jeho chladnoucí dlan přidržela u sebe a tělem mi otřásaly vzlyky.

,,Neplač...lásko...je to..dobrý. Já...miluju tě..." dostal ze sebe a pak jeho ruka ztěžkla a sklouzla na zem. Jeho víčka se zavřely a hlava padla na stranu. Tělem mi projela obrovská bolest, až jsem myslela, že mi pukne srdce.
,, Néééé!" zakřičela jsem a zatřásla jsem jeho chladným tělem.

,,Lio to nemůžeš! Nesmíš mě opustit já tě miluju miláčku. Prosím probud se," brečela jsem, ale on neotevřel oči. Byl mrtý a mé srdce se roztříštilo na milion částí. Nevím kolik uběhlo času, než jsem byla schopná opatrně sundat jeho hlavu ze svého klína a pomalu se postavit na zem. Ve vzduchu byla cítit smrt a já věděla, že Lio nebyl jediný, kdo dnes zemře. Tělem mi projela vlna obrovské moci. Přišlo mi jako kdyby s Liovou smrtí do mě přešla všechna jeho moc. A jestli je to pravda, tak ten anděl bude hodně trpět, než ho zabiju. Došla jsem, až k jeho spoutanému tělu a klekla si před něj.

,,Dnes umřeš...hodně bolestivou smrtí. Zaplatíš za to, co jsi udělal Balielovi," zasyčela jsem mu do vyděšeného obličeje. Na tváři se mi objevil chladný úsměv, který postrádal jakýkoliv cit. Rukou jsem ho odmrštila na druhou stranu, až zády narazil na další zed. Zaskuhral bolestí a já ve vzduchu ucítila jeho andělskou krev. Olízla jsem si mlsně tesáky a přemístila se před něj. Dřepla jsem si k němu a palcem setřela pramínek krve, který mu stékal po čele. Strčila jsem si ho do úst a spokojeně zamručela.

Andělská krev je tak lahodně čistá. Ale tahle byla s příchutí hříchu, že zabil jednoho z nejvyších démonů. Jeho osud byl zpečetěn. Rada starších mu stejně sebere křídla a to je pro anděla horší trest než-li smrt. Takže mu vlastně prokážu službu, když ho zabiju. Už jsem se chystala se od něj trochu napít, když se pár metrů od nás objevili tři andělé. Popadla jsem ho za ruku a přemístila nás pryč. Objevili jsme se ve staré jeskyni, kde nás zaručeně nikdo nenajde pokud nebudu chtít. A já si chtěla užít každou vteřinu pomalého a bolestivého mučení toho šmejda. Dábelsky jsem se usmála na svou obět ležící na zemi, která mě vyděšeně sledovala.

,,Bojíš se? To je dobře, protože dnes v noci budeš trpět," slíbila jsem mu a v ruce se mi objevila moje oblíbená dýka. Palce jsem ozkoušela její ostrost a pak jsem došla ke své oběti. Znehybnila jsem ho a dýkou ho silně řízla do pravé tváře. Naklonila jsem hlavu na stranu a spokojeně sledovala jeho dílo. Pak jsem se zamyslela a rozhodla se, že lepší je souměrnost a řízla jsem ho stejně hluboko i do druhé tváře.

Kousla jsem se do rtu a pak mu roztrhla andělské roucho. Obkročmo jsem si na něj sedla a dýkou jsem začala vyřezávat Liovo jméno do jeho hrudi. Viděla jsem na jeho očích, jak ho to strašně bolí. A čím víc on trpěl, tím víc se mi líbilo mu ubližovat. Dostala jsem skvělý nápad a vzápětí se mi v ruce objevila miska plná žiletek. Donutila jsem ho se posadit a pak jsem mu uvolnila hlavu. Okamžitě začal křičet a já se na něj klidně dívala.

,,Do toho jen pokračuj, tady tě nikdo neuslyší," zasmála jsem se chladně a on se na mně zděšeně podíval.
,,Tohle nemůžeš, já jsem anděl. Rada starších tohle nedovolí," snažil se mně zastrašit, ale já se jen ušklíbla.

,,Zabils vyššího démona a tím způsobil začátek války mezi nebem a peklem. Rada starších tě jedině připraví o křídla. Ale když na tobě vykonám svou pomstu, tak to možná uhasí muj hlad po andělské krvi. Takže si jsem jistá, že tě starší obětují pro dobro ostatních," vysvělila jsem mu situaci mezitím, co jsem si k němu sedla a do ruky vzala jednu žiletku. Chtěl opět něco říct, ale odebrala jsem mu schopnost mluvit a donutila jsem ho otevřít pusu. Na jazyk jsem mu vložila tenký ostrý plátek.

,,Sněz jí," poručila jsem ho a on mi nemohl odporovat.Viděla jsem na jeho tváři, jaké utrpení právě prožívá a proto jsem takto pokračovala, dokud nesnědl všech 100 žiletek. Povolila jsem mu, aby mohl mluvit a on se rozkřičel bolestí. Jeho křik byl pro mě ten nejkrásnější zvuk na světě. Když už jsem toho měla dost, tak jsem mu jednoduše odřízla jazyk. Tímhle stylem jsem pokračovala celou noc. Vždy jsem ho kouzlem uzdravila, abych mohla pokračovat. A když se na obloze objevily první paprsky slunce, tak jsem mu kouzlem strhla kůži z těla a pak jsem ho spálila na popel, který jsem vysypala do oceánu. Když jsem svůj úkol splnila, tak jsem padla na kolena a rozbrečela jsem se.

Mým tělem otřásaly vzlyky a já měla dojem, že mně ta bolest zabije. Cítila jsem, jak se kolem mně omotaly čísi paže a když jsem se nadechla, zjistila jsem, že jde o Gariela. Vztek udeřil v plné síle a já ho odstrčila od sebe. Narazil na skálu a já ho kouzlem vytáhla pár metrů nad zemí. Držela jsem před sebou ruku a škrtila ho. Snažil se mou moc neutralizovat, ale po spojení mé a Liovi moci jsem byla moc silná i na něj. Asi bych ho byla zabila, kdyby se na mém rameni neobjevila něžná ruka doprovázená jasmínovou vůní mé nejlepší kamarádky.

,,To stačí Shiro," špitla tiše a v hlase jí zaznívala bolest. Pomalu jsem povolila své sevření a pak jsem se zhroutila do její náruče. Brečela jsem, až do vysílení. Pak jsem jen apaticky koukala na jedno místo. Nevnímala jsem nic kolem sebe, dokud se Gabe nevzpamatoval a nepromluvil.

,,Je potřeba jí dostat někam, kde nezpůsobí žádné škody," řekl tiše směrem ke Criss, ale měl tu smůlu, že jsem nebyla natolik mimo, aych ho neslyšela. Tělem mi opět projela obrovská vlna vzteku a já se vytrhla z náruče své kamarádky. V tuhle chvíly mně nikdo a nic nezajímalo. Jediné, co jsem chtěla bylo, aby všichni pocítili, jak moc trpím. Probodla jsem toho zatraceného archanděla nenávistným ppohledem. Je jeho vina, že je Lio mrtvý. Kdyby mně nezdržel těmi svými pitomými řečmi, tak bych byla s Liem ve chvíly, kdy ho napadl Ariel a spolu by jsme ho zvládli. Cítila jsem, jak mi pod pokožkou vybruje obrovská moc.

,,Nikdo z vás nemá právo mi říkat, co mám dělat. Jeden z vás zabil mého muže a já přísahala nad jeho mrtvým tělem, že za to zaplatíte," zabodla jsem do něj svůj vražedný pohled. Chtěl něco říct, ale to už má moc..vybouchla. Oba odhodila několik metrů pryč a okolo mě se vytvořil asi 2 metrový kruh, kde byla vypálená půda. Země se začala třást a já se zavřenýma očima dál myslela na bolest, kterou cítím a najednou se ozval hlasitý strašný zvuk. Když jsem otevřela oči všimla jsem si, že se ostrov na kterém jsem stála pomalu, ale jistě ničil. Mávla jsem rukou k oboum, aby se stejně jako já vznesli nad zem. Zděšeně jsem sledovala jak se má milovaná Atlantida rozpadá a vzápětí mizí v oceánu. Tohle jsem způsobila já? Ale vždyt já takovou moc přece nemám, nebo ano? Myšlenkama jsem je oa přemístila zpět nahoru a jsem se vrátila domů.

Přítomnost

,,Jeho ztráta mě zničila a já jsem málem zničila celý svět," vzdychla jsem a ona se opřela zády vedle mě o zed.
,,Nikdo ti to nevyčítá, ikdyž té Atlantidy byla škoda, žili tam fajn lidi," zamumlala zamyšleně a já jí v duchu dala zapravdu. Tolik lidských životů, které jsem zmařila během jedné minuty. Rada starších to přešla pouhým pokáráním, jeližko věděli, že to vše bylo způsoeno pochybením jednim z nich. A hlavně zjistili, že má moc je přímo neuvěřitelná. Báli se války a také mně.
,,Mrzí mně to, ale nedá se s tím už nic dělat," projela jsem si rukou dlouhé vlasy a ve vzpomínkách jsem se tentokrát dostala zpět k jedné z mnoha hádek s mými bratry.

Flashback

,,Opakuješ stále to samé dokola Pytho, vymysli si konečně něco nového,"zabručela jsem nepříjemně na svého bratra. Každý by řekl, že by v 24 letech už mohl mít alespon drobet rozumu, ale to u žádného z mých bratrů rozhodně nehrozilo.
,,Není to fér, abys ty měla všechny schopnosti a my každý měli jen jednu," probodl mě závistivým pohledem. Unaveně jsem vzdychla a založila si paže na prsou.

,,Pochopila bych, kdyby si stěžoval Aesh, ale ty jsi čaroděj a hodně mocný čaroděj. Tak o co ti jde? Že nemáš neutuchající chut na krev? Že nevysáváš ze svých přítelkyn život? Že nemůžeš svým křikem koholiv zabít? Tak o co ti u Demoklase jde?" vyjela jsem na něj a ke konci jsem už ječela, takže si musel zakrýt uši. To samozřejmě přilákalo mé ostatní bratry. Nebo alespon ty, kteří ještě nebyli ženatí a bydleli stále v rodiném domě. Což znamená Namaah, Furcas a Sio.

,,Co ječíš siréno, kdo myslíš, že je zvědavý na tvoje zvyšování hlasu?" okřikl mě okamžitě Furcas a já po něm mrskla polštář. Sehnul se, takže to odnesl Namaah a samozřejmě rovnou do obličeje.
,,Dík nymfo jsi laskavá," sykl vztekle a já zatnula zuby, abych po něm neprskla nějakou jedovatou poznámku.

,,O co zase jde?" zeptal se klidně Sio a mrkl na mě. On jediný stál občas na mé straně. Přece jen 9 měsíců strávených v jedné děloze nás musela alespon trochu sblížit ne? Ale zase nic se nemusí přehánět.
,,Pyty si zas stěžuje, že já jsem zdědila všechny 4 geny a on je jen obyčejný čaroděj," sekla jsem po jmenovaným vzteklým pohledem a on mi to oplatil stejně mile.

,,Je pravda, že ty nymfí a siréni geny ji úplně nezávidím. Ale kombinace upíra a čaroděje je luxusní. Taky moc nechápu, proč ten dar zdědila zrovna vyžle," prohlédl si mě pobaveně Fury a já si zaryla nehty do dlaní, abych s ním nešvihla o zed.
,,Je nejmladší a nejhloupější," přidal se pomstichtivě Pyto a já se zhluboka nadechla. Cítila jsem jak mi začíná žhnout pokožka, což nebylo zrovna dobré znamení. Ne v uzavřeném prostředí.

,,Nechápu proč matka nemohla porodit dalšího kluka...holky jsou zbytečné," sykl Namaah a Sio vedle mě sykl. Veděl, že kluci přestřelili, ale to už bylo pozdě. Povolila jsem uzdu své moci a ti pitomci odletěli na zed. Třískli sebou a sjeli dolů jako bezvládné panenky. Jen moje dvojče stálo a koukalo se na mě lehce vyděšeně, ale zároven pobaveně.

,,Nikdy se nepoučí," uchechtl se a já po něm střelila pohledem. Zvedl dlaně vzhůru ve znamení míru a já jemně zakroutila hlavou.
,,K čemu jsou vůbec batří?" zeptala jsem se, ale Sio věděl, že to je jen řečnická otázka a proto na ní neodpovídal.

Přítomnost

,,Tak co chceš dělat se svým otcem?" podívala se na mě opatrně a já si povzdychla.
,,Nevím všichni mi moc ublížili a já si nejsem jistá, jestli jim budu moci někdy odpustit," odpověděla jsem jí tiše

,, Je načase se vrátit do reality, vzpomínek už bylo dost. Tohle tady ted stejně nevyřešíme. Ublížili mi a na to se nedá jen tak zapomenout," podívala jsem se na ní a ona za ty roky věděla, že nemá cenu mě přemlouvat.
,,Ve škole už nezůstanu, potřebuju si pročistit hlavu," došla jsem ke dveřím a ona mi ještě stačila říct, že se uvidíme, až jí budu opět potřebovat a já jsem ruku na srdce doufala, že jí neuvidím dlouho. Tyhle neustále stresové situace už mi pěkně pily krev a to jsem tu jediný upír. Procházela jsem se po okolí a když jsem nakonec došla domů, neřekal mě tam Lio, jak jsem doufala. Ale dům opuštěný nebyl. Zamračeně jsem došla do obýváku, kde někdo seděl.

,,Jamie?" žasla jsem a on se postavil na nohy a se záhadným úsměvem došel až ke mě. O krok jsem couvla, ale to ho nezastavilo.
,,Rozhodl jsem se, že nejsem ochotný se tě vzdát, tak snadno, budu bojovat," řekl odhodlaně a pak mě bezdovolení políbil. Jeho podmanivé polibky byly úžasné, ale já měla konečně zpět Lia a nehodlám si to, kvůli tomuhle sexy vampírovi celé pokazit. Chtěla jsem ho od sebe odstrčit, ale držel mě pevně a pak jsem zaslechla bouchnutí dveří.

Asmodeus

22. října 2013 v 18:59 | Rico |  Guardian demon
Leželi jsme ve vaně a já byla mezi Nicovýma nohama a zády jsem se opírala o jeho hrud. Hlavu jsem si opřela o jeho rameno a spokojeně jsem vrněla, když mi jemnou houbou namočenou ve vonavé vodě pomalu přejížděl po bříšku a nohách. Měla jsem zavřené oči, abych si ten pocit lépe vychutnala, ale pak jsem je prudce otevřela a otočila jsem se na Nica.

,,Co Safira?" zeptala jsem se naléhavě a jemu se mezi obočím vytvořila jemná vráska a pak mu tvář rozzářil zářivý úsměv. Políbil mně na čelo a pak odhodil houbu, aby mi rukou mohl přejet od kolena po stehno a dál. Pod tíhou slasti jsem přivřela oči a zaklonila hlavu. Jeho pohyby se začaly zrychlovat a tím hlasitější byly mé steny. Pevně jsem se držela okrajů vany a kousla jsem se do rtu, když mým tělem projela vlna intenzivní slasti. Zhroutila jsem se do jeho náruče a spokojeně jsem se na něj usmála.

,,Nemyslli si, že se tímhle způsobem vyhneš odpovědi, co budeš dělat s ní?" zabodla jsem mu ukazováček do hrudi a on se začal chechtat, což mě rozčílilo a já se chtěla postavit a odejít. Ale on okolo mně pevně omotal paže a nedovolil mi to.Byla jsem naštvaná, ale on se přestal smát a místo toho se mi vážně zadíval do očí.

,,Lhal jsem ti," přiznal se tiše a já se zamračila a samozřejmě jsem si myslela to nejhorší, ale jako kdyby poznal, co se mi honí hlavou, tak se sklonil a dlouze mně políbil. Omámeně jsem vzdychla a chvíly z mého těla opět bylo želé.

,,Tak jsem to nemyslel! Nelhal jsem ti ohledně mých citů k tobě. Ale lhal jsem ti, když jsem psal, že Saf odjela jen na otočku do NY. Vlastně tam odjela poté, co jsme se hrozně pohádali a já jí řekl, že se chci rozejít a trochu mi asi ulítlo, že jsem z tebe absolutně mimo...já vím to byla blbost," přiznal zahanbeně, ale tvářil se naprosto spokojeně a štastně, přesně jako jsem se já cítila. Je jasné že tohle ta mrcha nenechá jen tak. Ale už nejsem mladá demonka, abych nedokázala ochránit toho koho miluju.

,,Už na to nemysli, důležité je, že jsme spolu," přejela jsem mu palcem po spodním rtu. Hravě mě kousl do bříška palce a já se vesele zasmála. A pak mně smích přešel, jelikož se na mě opět vrhl a já dokázala myslet jen na slast a touhu, kterou ve mně vyvolával.

Unaveně jsem zabručela, když mně z hlubokého spánku vytrhlo zazvonění. Nico se vedle mně zavrtěl a spal dál, což jsem měla v plánu také, ale zvonění se ozvalo znovu a tentokrát déle. Naštvaně jsem zavrčela a opatrně jsem se vymanila z jeho teplé vonavé náruče .Lítostivě jsem si prohlédla snědé svalnaté tělo mého přítele, které bylo jen spoře zakryté lehkou přikrývkou.Ležel na břiše a rukou objímal polštář. Byl neuvěřitelně k sežrání a zároven šíleně sexy. Třetí zazvonění mně donutilo přerušit mé kochání, navléknout si na sebe jeho košily a pak seběhnout schody. Naštvaně jsem prudce otevřea dveře a dívala se rovnou do modrých očí školní krásky a mé kamarádky v jedné osobě. V tuhle chvíly bych jí nejradějí strčila do 8. sféry pekla, aby si trochu pokecala s nejtemnějšími nestvůrami.

,,Amber víš vůbec kolik je hodin?" zavrčela jsem podrážděně a ona si prohlédla mé nedostatečné oblečení. Opřela jsem se rukama o boky a posměšně se ušklíbla.

,,Je půl jedenácté odpoledne a je úterý. Což znamená, že jsi už druhý den měla být ve škole," pobodla mně nesouhlasným pohledem a já se uchechtla. Otočila jsem se a bez jediného slova jsem se vydala do kuchyně, abych si mohla nalít velký hrnek silné kávy. Napila jsem se a slatně jsem přivřela víčka. Pak jsem se zadívala na tu blondatou ničitelku mého další krásného dne.

,,Dáš si také kávu, když už jsi se pozvala dovnitř?" ušklíbla jsem se ironicky a ona přimhouřila oči. Došla ke mně a vytrhla mi hrníček z ruky, až se káva rozlila po zemi. Rozzuřeně ho položila na linku a opět mně probodávala pohledem.

,Hej to byla moje káva a já ještě nedopila. Ne že si drze dovolíš zvonit u mého domu, ještě se klidně nakvartýruješ až do mé kuchyně, ale navíc když ti člověk nabídne šálek kávy, tak mu vyliješ ten jeho. Začínáš to s tím peroxidem přehánět bloncko. A přestan s tím Yoda pohledem na mě to neplatí holčičko," řekla jsem sarkasticky a ona se naštvala při zmínce peroxidu.

,,Za pravdu se každý zlobí," uculila jsem se přeslazeně a nalila jsem si další hrnek toho blahodárného nápoje.
,,Mmm to je lepší. Takže já moc dobře vím, co je za den. A ty zas moc dobře víš, že jsem s učivem mnohem napřed, než vy takže zameškání pár dní mě rozhodně nezabije," podívala jsem se na ní a ona pokrčila rameny

,,Fajn přestanu si hrát na Arianu. Mimochodem ta se taky chystá se zastavit a udělat ti morální přednášku. Ale pryč od toho. Předpokládám vzhledem k tvému oblečení, rozcuchaných vlasů, nabéhlých rtů a zcela uspokojeného výrazu v očích, že jsi byla celou dobu zalezlá s přítelem tvé tety v posteli, co?" zasmála se a já nevině pokrčila rameny. Zatleskala a donutila mě si sednout na židly vedle ní. Proč já jí vlastně ještě nezabila? Jsem moc měkká.

,,Povídej jaký je? Je tak žhavý, jak vypadá? A co všechno jste dělali? A jak líbá? A..." dychtivě na mně chrlila jednu otázku za druhou, až mně z toho začala bolet hlava a já se za ní chytila. Připlácla jsem jí dlan na pusu, abych jí umlčela a vteřinu si užívala to krásné ticho.

,,Za prvé už spolu nechodí a za další na tvé úchylné a zcela nevhodné otázky ti rozhodně nebudu odpovídat. Ted ani nikdy jindy. A ted jestli dovolíš, tak bych se ráda vrátila zpět do postele za svým přítelem," mrkla jsem na ní a ona se zasmála. Ale naštěstí bez dalších otázek a bez námitek odešla pryč.

,,Pokusím se Ariu držet dál od domu, co nejdéle, ale nic neslibuju," usmála se na mně spiklenecky a pak už konečně zavřela dveře. Rychle jsem vyběhla schody a vrátila se do svého pokoje. Ten neuvěřitelně sexy a krásnej chlap, který ležel stále ve stejné poloze, byl jen a jen můj. A ten pocit byl skvělý. Uculila jsem se, sundala si košili a rychle se vrátila do postele a hlavně do jeho náruče.

***** O 14 dní později *******

,,Ariano přestan, tak jsem prostě chvíly nebyla ve škole, no! Svět se kvůli tomu nezboří," zvedla jsem oči v sloup a ona se na mně nevěřícně podívala. Am s klukama se začala pobaveně pochechtávat a já se nevinně uculila. Čím jsem víc rozzuřila naší malou moralistku. tím víc jsem rozesmála ty paka.

,,Nechte toho, na tom není vůbec nic k smíchu. Kat ty jsi nebyla dva týdny ve škole a nikomu si o tom nic neřekla a ty řekneš, že o nic nejde?" na konci jí hlas lehce poskočil a já se snažila se nezačít smát, ale cukaly mi koutky.
,,Přestan z toho dělat kovbojku Ario, " mrkla jsem na ní pobaveně a ona vzteky zrudla. Věděla jsem, že bych jí neměla takhle prudit, ale hrozně mě to bavilo. Poslední dny jsem byla hodně hravá a rozverná.

"Ty! Ach k čertu kašlu na to, dělej si co chceš," vztekla flákla knihou historie a vypochodovala ze třídy. Za normálních okolnotí, bych běžela za ní a omluvila se jí. Ale to by dveřmi nemohl projít náš nový profesor. Ne tohle rozhodně není normální situace. Co ten tu u satana dělá?

,, Sakra ten je žhavej," zaslechla jsem jakoby z dálky Amber, ale nevěnovala jsem jí pozornost jelikož tu zcela zaměstnávala osoba u dveří, která se na mně dívala s láskou vepsanou v očích. V těch mých byla jen a jen nenávist. Tohohle muže jsem nenáviděla nejvíce na celém světě a přitom jsem ho ze všech tvorů na světě milovala nejvíc. Čemu já se ještě vůbec divým, osud mi neustále pod nohy háže obrovské překážky a já se s nimi až doposud dokázala vyrovnat. Ale dokážu to i ted? No nezbývá mi nic jiného, než to zjistit, že?

,Zdravím vás třído, jmenuji si Adam Rees a jsem váš nový profesor Historie. Doufám, že spolu budeme vycházet," stoupl si ke katedře a na všechny se usmíval. S hlavou nakloněnou nastranu jsem si ho pozorně měřila. Neviděla jsem ho dvě tisíciletí, ale i v tomhle lidksém oblečení byl stále stejný. Rozhodně mu, ale nedopustím, tak snadno jak si myslí. Mám dojem, že mu nebudu moci odpustit nikdy. Zatřásla jsem hlavou a stočila jsem svou pozornost na padající sníh za okny. Přála jsem si, aby mé srdce zmrzlo, abych necítila tu zžíravou bolest a pocit zrady. Cítila jsem, že i když mluvil s lidmi ve třídě, tak jeho pozornost byla plně upřená na mně.

,,Slečno Guardiany jste přítomná? Nebo se myšlenkami potulujete jinde?" ozval se jeho hlas kousek od naší lavice, ve které už seděla má značně uražená kamarádka. Pomalu jsem otočila hlavu a s ironickým úšklebkem si ho prohlédla.

,,Profesor Lucas s podobnými věcmi problém neměl. Vždy si dokonale dokázal získat pozornost studentů. Možná nebude chyba na mé straně nemyslíte pane profesore?" uchechtla jsem se chladně a on nazvedl obočí. Takový útok ode mně rozhodně nečekal asi už zapomněl, jaká jsem a já mu to velice ráda připomenu. Viděla jsem na něm, jak by mi rád odpověděl něco peprnějšího, ale byl v roli našeho profesora, takže musel hrát svou roli.

,,V tom případě se pokusím zapracovat na tom, abych zaměstnal i vaší náročnou pozornost, aby jste se myšlenkami nemusela toulat například u mého předchůdce," vrátil mi to a já přimhouřila oči. Počkej to ti vrátím! Chceš si hrát? Budem si hrát.

,,Je pravda, že váš předchůdce se ani nemusel moc snažit, aby jsem ho já i ostatní poslouchali. Asi to bylo jeho charisma a přirozený talent zaujmout lidi kolem sebe. Takový talent nemá bohužel každý, ale jsem si jistá, že s trochou snahy se vám podaří se mu alespon trochu vyrovnat," usmála jsem se na něj zářivě a v duchu se smíchy popadala za břicho. Tohle kolo jsem vyhrála 1:1.

,,V tom případě se budu řídit vaší radou snad vás časem přesvědčím o tom, že i v mém podání je Historie velice zajímavá," zadíval se mi do očí a já se musela držet, abych se pod tíhou jeho pohledu nezatřásla. Jeho moc pulzovala místností a byla jsem si jistá, že všichni demoni i andělé v okolí věděli, kdo se tu objevil.

,,Budu vám držet palce," mrkla jsem na něj a kluci, kteří byli vytočení, že se objevil další nadpozemsky sexy chlap, který okouzloval zdejší studentky, mně smíchem a pokřikem podporovali.

,,Dobrá dnes se podíváme do doby před Kristem," rozhodl a já se na něj zděšeně podívala. Tohle nemyslel vážně, že ne? Za co se mi u satana mstí? To já bych tu měla být ta uražená a ublížená, ne on! Zatnula jsem zuby a rozhodla se jeho přítomnost ignorovat. Bylo to lepší pro mé psychické a jeho fyzické zdraví. Jinak bych musela popadnout učebnici Historie a nacpat mu jí do chřtánu. Nikde jsem nečekala, že 45 minut může trvat věčně.

,,On je tak neuvěřitelně žhavý," vzdychla zasněně Am a tentokrát jí pohledem neprobodl jen její přítel, ale i já.
,,Příjde mi už trochu na hlavu, že potom cos viděla tolik přitažlivých chlapů, tak se tu třeseš z nějakého dalšího trouby, který tu stejně vydrží jen pár týdnů," ušklíbla jsem se ironicky a kluci to odměnili nadšený pískotem. Ariana se na mně podívala se zdviženým obočím a koutky úst jí cukaly. Za to Amber byla vzteklá do běla.

,, Zrovna od tebe to zní neuvěřitelně pokritecky, když jsi spala s naším ex profesorem Historie a minulých 14 dní si nevylezla z postele se svým naprosto neuvěřitelně sexy samečkem," probodla mně pohledem a já se začala smát.
,,Vážně jsi řekla samečkem?" dostala jsem ze sebe mezi smíchem. Ostaní na tom nebyli jinak a nakonec se k nám přidala i Amber.

,,Mimochodem rozhodně jsme nebyli jen v posteli," mrkla jsem na ní spiklenecky a ona vypískla a dožadovala se podrobností, které jsem jí samozřejmě neposkytla. Místo toho jsem se sklonila k telefonu a přečetla si novou sms
Najdi si mě...nejsem daleko..!!! četla jsem a tělem mi projela vlna vzrušení. Rozhlédla jsem se po jídelně a pak jsem si všimla postavy stojící venku. Hustě sněželo a všichni byli zalezlí uvnitř, takže to nemohl být nikdo jiný. A navíc moje srdce k němu bylo přitahováno jako magnet. Bez vysvětlení jsem vyskočila na nohy a rychle jsem utíkala ven. Jen co jsem otevřela dveře, tak do mně uděřil vítr, chlad a sněhové vločky, ale na tom mi nezáleželo. Doběhla jsem k němu a skočila mu do připravené náruče. Objala jsem ho nohama kolem boků a užívala si dlouhý polibek.

,,Tak stašně jsi mi chyběla, musel jsem tě vidět," mumlal při polibkách a já mu rukama vjela do mokrých vlasů.
,,Neviděli jsme se sotva 5 hodin," rozesmála jsem se a on pokrčil rameny a pevně mně držel za zadeček, abych nesklouzla dolů.

,, Mě to připadalo jako věčnost," odpověděl mi a já vypískla, když mi jednou ledovou rukou zajel pod lehký světřík.
,,Studííííí ty můj závislý blázínku," pohladila jsem ho po prochladlé tváři. Musel se po mém odchodu oholit, jelikož mně do dlaně nepíchalo jeho sexy strniště. Ted byl vyloženě krásný a já si uvědomovala, jak moc ho miluju. Chtěl mi něco odpovědět, ale přerušil nás hlas kousek od nás.

,,Slečno Guariany není vhodné, aby jste byla takto nedostatečně oblečená venku v době oběda," probodla jsem ho nevěřícným pohledem, ale on se díval jen na mého přítele. Bylo mi jasné, co vidí. Baliela.

,,Pokud se nemílím pane profesore, tak jsem dospělá a mohu si tím pádem dělat, co se mi jen zalíbí," probodla jsem ho nevraživým pohledem a pomalu jsem sklouzla z teplé vonavé náruče svého přítele. Stoupla jsem si na špičky a ještě jednou jsem ho dlouze políbila.

,,Miláčku uvidime se odpoledne, nerada bych tu přidělávala vrásky našemu profesorovi. V jeho věku by to mohlo být osudné," uculila jsem se sladce a jmenovaný se na mně vztekle zamračil. Zato Nico se začal pochechtávat.

,,Potom budeš vyprávět o co jde," špitl mi do ucha, když mně naposledny objal a pak s veselým pískotem odešel pryč. Ještě chvíly jsem se dívala na jeho vzdalující se záda a pak jsem si povzdychla. Otočila jsem se na toho vetřelce a probodla ho nevraživým pohledem. Koutkem oka jsem zjistila, že nás za okny pozoruje téměř celá jídelna.

,,Pojdme si promluvit jako dva rozumní a dospělí démoni Katashiro," zadíval se na mně prosebně a všechen chlad byl najednou pryč. Vypadal zlomeně a já na malou chvilku zatoužila všechno hodit za hlavu a vrhnout se mu kolem krku. Ale pak jsem si vzpoměla na všechny ty roky, kdy se mi ani jeden neozval a moje zášt byla zpět.

,,Na mluvení už je pozdě," procedila jsem nenávistně skrz zuby a odešla jsem zpět do jídelny. Odmala jsem byla zvyklá, že se na mně vykašlala matka, ale on byl můj pevný bod, který mně také zradil.

,,Omlouvám se,"zakřičel za mnou a já ztuhla uprostřed pohybu. Pomalu jsem se otočila a nevěřícně se na něj podívala.
,,Odkdy se velký a mocný Asmodeus omlouvá? Já myslela, že vaše výsost nikdy nedělá chyby," řekla jsem ironicky a jemu očima probleskla bolest a vina.

,,Od chvíle kdy jsem ublížil nejdůležitějšímu démonovi ve svém životě. Svojí malé upírce. Holčičko odpust mi prosím," rozhodil paže a bezradně se na mě díval. Tak moc jsem se mu chtěla vrhnout do náruče, ale nemohla jsem.

,,Ublížils mi...ty i bratři jste se mě nezastali. Opustili jste mě...už nemohu a ani nechci patřit do vašeho života. Sbohem otče," zamumlala jsem se staženým hrdlem. Sklopila jsem hlavu a definitvně jsem odešla pryč. Rovnou na dívčí toalety, kde jsem se zrhoutila s pláčem na zem.


Asmodeus

Pravda a následky

6. října 2013 v 22:57 | Rico |  Guardian demon
"Já to nechápu," podíval se na mě nechápavě a já si povzdychla. Celé tohle bylo šílené a já nechápala, proč dávám kopačky tomuhle skvělému sexy chlapovi, kvůli příteli té potvory. Celý den jsem nad tím přemýšlela a vždy, když jsem došla k logickému závěru a to, že mám přítele a on chodí s mojí údajnou tetou, tak se mi před očima přhrál ten polibek a já byla nahraná.

"Jamie jsi skvělej kluk a ty dva měsíce s tebou byly úžasné, ale prostě už dál nemohu," podívala jsem se mu provinile do očí a on si přejel rukou přes obličej.
"Mám tě rád Kat...co to kecám, já s do tebe zamiloval..miluju tě," řekl upřímně a já v duchu zaúpěla, musí se to stále tak komplikovat? Klekla jsem si k němu a pohladila ho po tváři.
"Patříš mezi nejlepší muže celého mého nesmrtelného života, ale bohužel se tu objevil někdo z mé minulosti," zašeptala jsem a on se zamračil.

"Dáváš mi kopačky, kvůli nějakému svému ex?" zeptal se nevěřícně a vyskočil na nohy. Došel ke stolku a nalil si plnou skleničku zlatavé tekutiny, kterou do sebe na ex vyklopil.
"Pamatuješ si na Lia?" zeptala jsem se tiše a on ztuhl uprostřed pohybu.
"Jeho duše je zpět v těle lidského přítele Safiry," vysvětlila jsem a on ztežka dosedl do křesla.

"Tak tomu rozumím...v tom případě...je čas změnit školu," ušklíbl se kysele a postavil se. Došla jsem k němu, postavila se na špičky a dlouze ho líbla na rty. Byl to polibek na rozloučení a oba jsme to věděli.
"Nikdy na tebe nezapomenu," špitla jsem a on se smutně pousmál.

"Nemohu soupeřit s muži tvého života, je jich moc a jsou pro tebe až moc důležití," pokrčil rameny a já ho zastavila, když chtěl odejít z kabinetu.
"Jsi pro mě důležitý a kdybych tě poznala dřív, než Lia tak možná..." zamumlala jsem a on mě pohladil po tváři

"Kdo pozdě chodí, sám sobě chodí. Rád jsem tě poznal demonko a kdyby ses třeba někdy v buducnu nudila a ten tvůj tě omrzel, tak se ozvi. Budu čekat," mrkl na mě a já se pousmála. Došel ke dveřím, ale místo, aby je otevřel, tak se vrátil ke mě a dlouze vášnivě mě políbil. Když se ode mě odtáhla, tak jsem sotva popadala dech.
"Tohle je polibek na rozloučení podle mého, měj se krásko," usmál se na mě a vzápětí byl pryč. Bylo mi po něm okamžitě smutno, ale věděla jsem, že by bylo strašně těžké se tu spolu i nadále potkávat.

********* středa večer Katin dům ********************

"Jupíííí já přímo miluju vánoční večírky," vypískla nadšeně Amber a všichni kolem se začali smát. Zvedla jsem oči v sloup a říkala si, co já u satana dělám v téhle prapodivné společnosti?

"Am nechci tě nějak kritizovat nebo tak, ale ty miluješ všechny večírky," ušklíbla jsem se posměšně a ona mě probodla vražedným pohledem, ale vzápětí se přidala k všeobecnému smíchu. Jen jsem nad nimi zakroutila hlavou a rozhodla se jít zkontrolovat stav pití na baru.

"Vše je v pořádku?" zeptala jsem se vysokého bruneta, který se dnes večer staral o splnění každého přání mých hostů. Zářivě se na mě usmál a sjel svým pohledem do výstřihu mých šatů.
"Nikomu nic nechybí, jen mě schází trocha něžně společnosti," uculil se na mě a já se na něj podívala se zvednutým obočím.

"Tohles nemyslel vážně, že ne? Prosímtě řekni mi, že na tohle nebalíš holka a že ony ti na to neskáčou," zamumlala jsem zděšeně a on nevinně pokrčil rameny a přidal úsměv. Beznadějný případ opravdu! Při pohledu na všechny ty zamilované párečky mi došlo, že to dnes nezvládnu bez velké dávky alkoholu. A potom, co jsem v kuchyni načapala svého svěřence ve velice kompromitující situaci s brunetou z jídelny, šla jsem rovnou k baru a nalila si do sklenice velkou dávku whisky, abych jí do sebe mohla na ex hodit.

Tvář se mi zkroutila odporem, ale tělem mi projelo příjemné teplo. Mrkla jsem na barmana a s flaškou tequily jsem doslova odtančila pryč. Po pár locích jsem přišla na to, že dnešní den přeci jen možná zvládnu. Kroutila jsem se do rytmu hudby a přitom upíjela z láhve. Tu a tam se na mě nalepil nějaký nadržený středoškolák, kterého jsem jedným tvrdým pohledem vždy odehnala. Když jsem se napila naposledy a zjistila jsem, že je prázdná, tak jsem zklamaně zabručel.
Bohužel moje těla alkohol spalovalo mnohem rychleji než lidské tělo. Takže ikdyž jem v sobě měla celou láhev tvrdého alkoholu, tak jsem byla jen lehce v náladě.

Rozhlédla jsem se kolem sebe a všimla si Nica opírajícího se o stěnu a povídající si s nějakou vysokou blondýnou. Frajírek asi zapoměl, že má v NY přítelkyni a že se před pár dny líbal se mnou, s domělou neteří jeho přítelkyně. Vážně mi začínalo připadat, že tohle všechno je totálně na palici.Ale musím mu přiznat body, jelikož v té černé košily s pár knoflíčky rozepnutými a ošoupaných džínách vypadal žhavě a sexy. Znovu jsem se rozhlédla a všimla si Ariany a Drewa, kteří o něčem vesele debatovali s Jerym. Rozhodla jsem se, že je poctím svou přítomností.

"Kampak se vám ztratila Amber?" usmála jsem se zářivě na svého ex a ten se vesele zakřenil.
"Netušil jsem, že dokážeš být tak...roztomilá," prohlédl si mě a já zvedla oči v sloup. Alkohol už téměř definitivně vyprchal.

"Prchlavý okamžik je pryč," zasmál se Drew a vysloužil si tím můj otrávený pohled. Pokrčil rameny a zvedl ruce v gestu já nic. Už jsem s chystala něco mu říct, ale vzápětí se u nás objevila Amber a ozářila nás svým vyběleným chrupem.
"Přišla jsem snad o něco?" uculila se a nechala se od Jeryho obejmout kolem pasu.

"Jen naše ledová princezna se trochu opila a byla na vteřinu roztomilá," mrkl na ní a sykl, když jsem mu dupla na nohu.
"Opravdu jen na vteřinu," zamumlal nespokojeně a já nevinně pokrčila rameny. Začali jsme řešit blížející se maturitní ples a Amber se tak rozvášnila, že začala máchat rukama, ale zapoměla, že má stále v ruce skleničku šampanského, takže jsem brzy na vlastní kůži zjistila, že už nebylo moc vychlazené. Nasála jsem vzduch nosem a probodla jí vzteklým pohledem.

"Promin Kat, tohle opravdu nebylo úmyslné," začala se mi okamžitě omlouvat, ale já jen naštvaně zavrčela a raději se šla převléknout do svého pokoje. Zabouchla jsem za sebou dveře a naštvaně jsem si stáhla šatičky z těla. Vzala jsem do ruky vlhké ubrousky a začala jsem si utírat mokrý dekolt. Zaslechla jsem vrznutí dveří a jen se ušklíbla

"Ario budu v pořádku, jen se potřebuji osušit a převléct, za chvíly se vrátím," řekla jsem už klidněji a když nic neříkala, tak jsem se otočila. Ale Aria předemnou nestála. Místo níc kousek ode mě byl Nico a propaloval mě tak intenzivním pohledem, až jsem čekala, že se mi pokožka brzy vznítí.

"Co tu děláš?" špitla jsem zmateně a on nic neříkal, jen se na mě dál díval. Polkl a došel ke mě blíž. Měla jsem se otočit a odejít, říct mu, at jde pryč, ale místo toho jsem stála jako ..... Sledovala jsem ho, jak se lehce dotkl mé tváře a pak se sklonil k mému obličeji a něžně mě políbil. Vzdychla jsem a moje tělo konečně začalo spolupracovat, tak jsem ho objala rukama kolem krku a přimkla se k němu celým tělem.

Jednu ruku měl zapletenou v mých vlasech a druhou si mě k sobě přitahoval za bok. Cítila jsem, jak palcem přejížděl po pokožce a jemně jsem mu skousla spodní ret. Zasténal a vzápětí mě přirazil na zed a tvrdě se vrhl na mé rty. Zvedl mě za zadeček, takže jsem mu okamžitě omotala nohy kolem pasu. Tím pádem jsem se octila přitisknutá k jeho nepochybnému důkazu touhy. Naklonila jsem hlavu na stranu, když svými žhavými rty sjel na můj krk a jemně sál a kousal citlivou pokožku. Potřebovala jsem cítit jeho žhavou pokožku, takže jsem se vrhla na rozepínání jeho košile. Vzápětí jsem se mohla kochat nad dokonalou snědou pokožkou. Byla jsem rozhodnutá, že dnes v noci zjistím, jak chutná.

Ale to už se Nico zřejmě rozhodl, že kochání bylo dost a opět se dravě vrhl na mé rty. Aniž by přerušil polibek, tak mě donesl do postele na kterou mě něžně položil. Klekl si mezí má rozevřená stehna a podepřel se jednou rukou, aby mě nezalehl. Zatímco prozkoumával tajemství skryté pod černou krajkovou podprsenkou, tak já jsem se i přes hlasité sténání a prohýbání v zádech snažila mu rozepnout pásek a následně i kalhoty. Po menším boji se mi to povedlo a já sjela pod ně i pod trenky přímo na jeho zadek a stiskla ho. Odměnou mi bylo jeho hrdelné zavrčení a jemné kousnutí do krku. Ani jeden už jsme se nedokázali držet zpátky a ve mě se ozvala má démonská strana, která abolutně převzala kontrolu a vzápětí se pokojem ozývaly steny vážně a rozkoše.

"Teda....nemám slov," vydechl ochraptěle Nico, když jsem se udýchaně schoulila na jeho hrudi. Jemně mě hladil po nahých zádech a já spokojeně vrněla jako kotě.
"Nebylo to špatný," rýpla jsem si a on si mě přetočil pod sebe a začal mě lochtat. Kroutila jsem se a pištěla. Snažila jsem se vyhnout jeho hbytým prstům, ale byly snad všude.
"Vzdávám se...promin," smála jsem se udýchaně a on se spokojeně usmál. Sklonil se a nádherně mě dlouze políbil. Vzdychla jsem a zajela mu rukama do vlasů. Samozřejmě se z toho vyklubalo další kolo něžností, takže jsme o pár desítek minut opět leželi celí spocení a udýchaní v objetí.

"Tohle mi příjde, tak strašně známé," zamumlal zmateně a já se kousla do rtu. Ticho bylo nesnesitelné a on mě přestal hladit po zádech. Došlo mi, že je načase, abych mu řekla celou pravdu. Neochotně jsem se zvedla z jeho hřejivé náruče a sebrala jsem z komody dlouhé triko a ze země své kalhotky. Zadívala jsem se na padající sníh za okny, otočila jsem se k němu a s lítosti jsem si všimla, že si oblékl kalhoty. Zhluboka jsme se nadechla a sedla si na okraj postele daleko od něj.

"Asi už ti došlo, že Safira není moje teta," začala jsem a když přikývl, tak jsem pokračovala
"Ve skutečnosti je mladší, než já. Ne ted prosím mlč a poslouchej mě," zarazila jsme ho, když se nadechoval k námitce.
"Já ani ona nejsme tak stará jak vypadáme....my dvě jsme jiné, než by lidé. Věříš na nebe a peklo?" zeptala jsem se ho a on se zatvářil nejdřive překvapeně a následně pobaveně

"Nechceš mi říct, že patříte do nějaké z těch šílených sekt, že ne? ušlíbl se ironicky a já přemýšlela, že využiju svou alespon částečně nabitou moc a zalepím mu pusu. Místo toho jsem ho probodla ledovým pohledem a on si gestem zamkl ústa a vyčkávavě se na mě podíval.

"Nejde o žádnou sektu. Jde o to, že nebe a peklo existuje. I bůh a satan, andělé, demoni, upíři. Všechny nadpřirozený bytosti, kterých se vy smrtelnící bojíte," řekla jsem klidně a zvednutým ukazováčkem jsem opět umlčela jeho námitky.

"Já vím, že to zní šíleně a ty tomu nerozumíš a ani nechceš. Ale celou dobu tě zajímalo, proč ti připadá, že mě znáš celý život. Tady je tvá odpověd. Máš ten dojem, protože mě znáš. Tedy spíš mě zná tvá duše. Před 8.tisíciletími si byl můj trenér, tak jsme se poznali. Když jsem přišla do výukového tábora pro démony, tak jsi mě dostal na starosti. Zezačátku jsem si od tebe držela odstup, ale postupně se z nás stali nejlepší přátele. A po půl roce po jednom z našich vtípků z tebe vypadlo, že pro tebe nejsem jen kamarádka. Přiznali jsme si, že se milujeme a od té doby i přes velké námitky mých bratrů a otce, jsme byli spolu. Prožili jsme spolu nádherné 2.století a dokonce jsme chystali svatbu, ale tebe týden před obřadem zabil jeden z andělů," zamumlala jsem se staženým hrdlem a musela jsem se zhluboka nadechnout, abych se nerozbrečela. Dívala jsem se do tolik známých očí, které mě ted zmateně pozorovaly.

"To myslíš...vážně?" zeptal se nakonec chraplavě a já naklonila hlavu lehce nastranu.
"Zaposlouchej se do své duše a zjistíš pravdu. Čím déle se mnou strávíš, tím víc si vzpomínáš na svůj minulý život....na mě. Proto ti vše přijde tak známé," řekla jsem tiše a on se zamračil. Pak se najednou zvedl, oblékl si košili a došel ke dveřím. Pak aniž by se otočil, tak se zastavil s rukou na klice.

"Potřebuju jít na vzduch...vše si urovnat v hlavě," zamumlal zmateně a vzápětí zmizel v otevřených dveřích. Tupě jsem zítala na zavřené dveře a po tváři mi stekla jedna osamlcená slza. Zhluboka jsem se nadechla a zatnula prsty do povlečení. Přitáhla jsem si k sobě jeden polštář, zabořila jsem do něj tvář a nasála jsem jeho vůni. Hřebíček a santalové dřevo. To byl spouštěč pro další slzy po 2.tisíciletích jsem opět brečela a měla jsem dojem, že mi svým chováním vytrhl srdce z těla. Zhroutila jsem se na postel a zoufale vzlykala.

Cítila jsem něčí pozornost a vzápětí se mého ramene dotkla silná mužská dlan. Doufala jsem, že se vrátil a vše bude v pořádku, ale když jsem se otočila, tak jsem se dívala do Gabrielovi tváři. Nechtěla jsem před ním plakat, ale slzy se spustily samy a já se opět rozvlykala. Chvíly rozpačitě postával u postele, ale když jsem se kousla do rtu, abych potlačila sten bolesti, což se mi nepovedlo, tak si klekl na postel a přitáhl si mě do náruče. Po tolika letech jsem byla opět v jeho náruči a on mě hladil po vlasech. A přitom bych ted dala vše za to, aby místo něj tu byl Nico. Zatnula jsem mu prsty do trička a cítila jsem jak se opřel tváří a vršek mojí hlavy.

"Je mi to líto..." zašeptal a já vzdychla. Odtáhla jsem se od něj a otřela jsem si prstama mokrý obličej, vzápětí se v jeho ruce objevil bílý bavlněný kapesník, který jsem s díky přijala.

"Nemohla jsem to před ním dál tajit. Musela jsem mu to říct...nedivím se jeho reakci," zamumlala jsem se staženým hrdlem a musela jsem se opět zhluboka nadechnout, abych se opět nerozplakala. Stiskl mi ruku a já se na něj vděčně podívala. Je neuvěřitelné, jak dva nepřátele může spojit jedna situace.

"Nikdy ti neopustím smrt Celleste, ale nechci, abys byla neštastná," řekl po chvilce a jeho slova nedávala moc smysl, ale já to chápala.
"Taky nikdy nezapomenu, co vše jsme spolu prožili," pokračoval a já jemně zakroutila hlavou
"Tohle je uzazvřená kapitola. To co se stalo nás nenávratně rozdělilo a já na to již nechci vzpomínat, protože vzpomíny bolí," podívala jsem se mu do očí a viděla jsem v těch jeho stín bolesti.

"Proč jsi sem přišel?" zamračila jsem se lehce a on se rozpačitě odtáhl a postavil se na nohy.
"Jsem Nicolásův aněl strážný," vysvětlil mi neochotně a já na něj vykulila svoje oči
"Cože? Ale vždyt jsi archanděl? Vy neděláte strážce," nechápala jsem a on si projel rukou vlasy a ztrápeně se na mě zadíval.

"On není jen tak obyčejný smrtelník. Má v sobě duši jednoho z nejvyšších démonů a je propojen s tebou. Mysli si co chceš, ale starší si moc dobře uvědomují, co si zač a mají z tebe strach. Proto jsi neustále pod kontrolou i v této podobě. Víme, co s tebou udělala jeho první smrt. Každý se děsí toho, co by se stalo, kdyby se mu něco stalo i ted," přiznal těžce a já vyskočila na nohy. Strčila jsem do něj, až narazil do zdi za ním.

"Ted mě poslouchej! Je mi jedno z jakého důvodu tě k Nicovi přidělili, ale ty se ted sebereš a půjdeš ho najít. A nezpustíš ho z očí, protož jestli se mu znovu kvůli tobě něco stane, tak tě nezachrání ani starší. Rozumíš mi?!" zasyčela jsem mu ledově do tváře a on ihned přikývl. Otočila jsem se k němu zády, sedla jsem si na postel a opět objala pevně polštář. Myslela jsem, že už je dávno pryč, proto mě překvapil jemný polibek, který mi dal do vlasů.

"Dám na něj pozor, slibuju!" zašeptal, než definitivně zmizel. Povzdychla jsem si a z oči se mi vzápětí opět spustily slzy. Nevím kolik uplynula času, když se otevřely dveře.

"Kat? Jsi v pořádku?" zeptala se Am a já se snažila si nenápadně setřít slzy. Došla ke mě a sedla si vedle mě na postel.
"Zlato? Co se stalo?" starala se a já v ní vůbec nepoznávala tu starou sobeckou blbku, kterou jsme od první chvíle nesnášela. Jeryho lásky ji změnila a já musela uznat, že k lepšímu a byla jem za to ráda.

"To bude dobrý, za chvíly se vrátím dolů. Mám jen nějakou alergickou reakci," zamumlala jsem se sklopenou hlavu a zaslechla jsem její smích.
"Jasně a já jsem genius na trigonometrii," ušklíbla se ironicky a já se musela začít smát. Podala mi papírový kapesník z komody, abych se mohla vysmrkat a utřít si slzy.

"VIděla jsem Nica, jak jde za tebou do pokoje. A pak jak o dvě hodiny později skoro utíká z domu, samozřejmě rozcuchaný s nedopnutou košilí. Nechala jsem ti trochu času, ale tys dolů nesešla, tak jsem se rozhodla, že se podívám jestli jsi v pořádku," zadívala se na mě a já si prohrábla rozcuchaný vlasy.
"Došlo ti, že jsme se spolu vyspali. A pak jsme se pohádali kvůli Safiře a on utekl," lhala jsem a ona mi lítostivě sevřela ruku stejně jako před chvíly Gabriel.

"Všechno bude v pořádku neboj. Už když jsi se rozešla s profesůrkem, tak mi došlo, že v tom bude mít prsty Nico. Stačí se podívat, jak se na tebe dívá a došlo mi to," usmála se na mě mile a já si unaveně povzdychla. Chtěla jsem něco říct, ale v tu chvíly se ozvalo jemné zaklepání a vzápětí se ve dveřích objevil důvod mého trápení.

"No konečně romeo," ušklíbla se Am a opět vypadala, jako ta stará špatná Amber, která mi leze krkem. Vyskočila na nohy a než se prosmíkla kolem Nica, tak na mě mrkla a mě byo jasné, že to byla jen přetvářka. Nico rozpačitě postával ve dveřích a já se postavila.

"Já...procházel jsem se po městě a přemýšlel. Čím víc jsem přemýšlel, tím víc jsem si vzpomínal. Na tebe, na nás...na vše, co jsme spolu prožili," přiznal se a pomalu došel, až ke mě. Byla jsem nervozní a nevěděla jsem, co dělat. Ale on to dilema vyřešil za mě. Přitáhl si mě za boky k sobě a zadíval se mi do očí. Něžně se usmál a já si oddychla, když se sklonil k mému obličeji a políbil mě.

"Myslel jsem, že jsem tě ztratil navždy," vydechl, když jsme se od sebe odtáhli a mě z oka stekla slza.Něžně jí slíbil a pak mě pohladil po líčku.
"Už nás nic nerozdělí, neboj se andílku," špitl a pak mě opět nádherně dlouze políbil. Víc už jsme nemluvili a vzápětí jsme opět vyzkoušeli měkkost mé postele.

"Mmmm takže co tvůj přítel?" odtáhl se ode mě na chvíly a já se lehce zamračila.
"S Jameim jsme se rozešli, řekla jsem mu o tobě a jelikož ví o mé minulosti téměř vše, tak pochopil, že mezi nás dva se plést nemůže," vzdychla jsem a opět jsem pocítila bodnutí viny. Poznal to a pohladil mě něžně po tváři.
"A on je...?" naklonil hlavu na stranu a líbl mě do koutku úst.

"Hele jestli chceš, abych ti odpovídala na otázky, tak mě nesmíš tolik rozptylovat." pokárala jsem ho vesele a on se zakřenil.
"James je vampír, přesněji řečeno 3.tisíciletí starý vampíří mistr 4.třídy," vysvělila jsem a bylo mi jasné, že budou následovat další otázky.Na tuhle část svého minulého života si zatím nepamatoval.
"Takže existujou i upíři, vlkodlaci, duchové? A co znamená vampíří velmistr? A kolik je tobě? A kdo jsou tvý rodiče? A ty jsi kdo?" vychrlil na mě otázky z který se mi trochu točila hlava.

"Fajn vezmeme to popořádku. Existují upíří, vlkodlaci, měniči, vampíří, ducha jsem v životě nepoznala ani jednoho. Ale pohybujou se tu i sukuby,inkubové,banchee,sireny, nymfy, šotci, padlí andělé také patří mezi démony, zombie, démoni různých druhů. A samozřejmě existuje i opačná strana, dle lidi takzvaná dobrá světlá strana. A to jsou andělé, víly všeho druhu, skřítci, archandělé, rada starších, kterou tvoří nejvyšší andělé a pak tu samozřejmě máme boha a našeho pána satana.

U vampírů se stejně jako u jiných bytostí rozlišuje postavení. Jsou nováčci, pak učenci, mistři 1,2,3, a 4.třídy, poté následuje postavení velmistra 1,2,3,4 a 5.třídy, pak jsou páni a nakonec rada starších, které o všem rozhoduje. Stejně to vypadá i u upírů a podobně i u vlkodlaků a měničů.

Tebe jsem poznala, když mi bylo 30 let a už jsem ti řekla, že jsme se poznali před 8.tisíciletí. Mojí rodiče mno s těma je to zajímavé. Matka se jmenuje Astarte je dcerou nymfy a čaroděje a otec Asmodeus je syn upíra a sirény, navíc kromě toho, že patří mezi nejvyše postavené démony, tak je navíc i levá ruka našeho pána.

Takže je logiecké, že já a mojí bratři máme zajímavé geny. Naštěstí u nich se to rozdělilo po jedné schopnosti, ale u mě spojily všechny čtyři bytosti. To je také důvod proč jsem se přidala k armádě, abych si nemusela vybírat. Takže já jsem takzvaný míšenec z části upír, čaroděj, nymfa a siréna," ukončila jsem výklad a on na mě koukal s otevřenou pusou. Prohrábl si vlasy a pak mě začal líbat. Do polibku jsem se zasmála a pak jsem si ho přitáhl blíz k sobě.

"Páni tak to bylo vyčerpávající, je ti jasné, že se budu chtít dozvědět všechno. Já jsem kluk zvědavej," mrkl na mě vesele a já se rozesmála a přikývla.
"Stejně jsi můj andílek, at máš jakoukoliv DNA," špitl mi něžně do ucha a já se prohla v zádech, když jsem ho opět cítila v sobě. Odpovědí mu byl můj hlasitý sten, pak už jsme ani jeden neměli myšlenky na mluvení.

Vánoce a polibek

2. října 2013 v 13:23 | Rico |  Guardian demon
"No tak nemůžeš stále mlčet, opravdu spolu chodí?" dotírala na mě Amber a já v duchu počítala do stovky.
"Neotravuj jí stále Am!" okřikla jí mírně Bastien a já se na něj vděčně pousmála.

"On je tak zatraceně žhavej." vzdychla zasněně a já se ušklíbla, protože jsem věděla, co bude následovat.
"Nepřipadá ti, že to trochu přeháníš? Tvůj přítel sedí vedle tebe a ty tu vzdycháš nad přítele tety naší kamarádky?" rozčílil se Jery a já mrkla na Bastiena. Je to tu zase, ale naštěstí přišla naše spása, ale ne z nebe, ale z pekla.

"Tak třído uklidněte se, napíšeme si test z látky, kterou jsme probírali minulý týden"vešel do třídy můj přítel a třídní v jedné osobě.

Jsi v pořádku lásko? staral se a já lehce usmála a přikývla.
Jen jsem se moc nevyspala, ta děvka Safira se rozhodla, že se vrátí do města. odpověděla jsem mu.
Přestěhuješ se ke mě, než zmizí. rozhodl, ale já zakroutila hlavou.
Jsi můj profesor, už to že spolu chodíme je špatný, ale kdyby někdo zjistil, že u tebe bydlím, tak by z toho byly zbytečné problémy. Nějak to zvládnu, jsem velká holka. uklidnovala jsem ho a on se tvářil nespokojeně

"Test si napíšeme zítra, dnes si dáme opakování." rozhodl nakonec nahlas a třída to ocenila nadšený pískotem a jásaním. Vděčně jsem se na něj pousmála a pak se zadívala z okna, kde poletovaly sněhové vločky.
"Je dobré mít ve třídě profesorovu přitelkyni." zasmála se za mnou tiše Amber a já po ní hodila tužku, které se se smíchem vyhnula.

Po téhle hodině u mě v kabinetě, využijeme tvojí volnou hodinu. poslal mi Jamie myšlenku, než se začal věnovat studentům. A já jsem se začala nahlas smát, čímž jsem na sebe přilákala samozřejmě pozornost všech. Jen jsem nevinně pokrčila rameny a oni se postupně otočili zpět k našemu pobavenému profesorovi. Jemně zakroutil hlaou a pak začal mluvit o Napoleonovi.

Já se opět zadívala z okna a vzpomínala jsem na víkend strávený v přítomnosti té furie a jejího nového přítele. Ty jeho hluboké sametově hnědé oči mě pronásledovali kam jsem se hnula dokonce se mi o nich i zdálo. O nich a jeho smyslných rtech, kterých jsem se zoufale toužila dotknout.

"Ty tu budeš sedět zbytek dne?" štouchla do mě Aria a já si uvědomila, že je konec hodiny a je načase jít na domluvenou konzultaci do kabinetu našeho profesora historie.
"Jděte napřed dohoním vás." usmála jsem se na své přátele a oni vyprskli smíchy.

"Nás honit nebudeš kočko, nehraj to na nás." ušklíbla se lehce závistivě Am a já nevinně pokrčila rameny.Za jejich smíchu jsem došla, až ke dveřím kabinetu, kde jsem jemně zatukala a čekala.

Otevřel mi vzápětí a nenápadně se rozhlédl, než mě vtáhl dovnitř. Hned jak zabouchl dveře, tak mě o ně opřel a začal mě vášnivě líbat. Společně jsme zasténali a já ho automaticky objala nohou kolem boků. Jeho ruka se okamžitě objevila pod mou sukní a druhou mi rozepínal halenku. Já se zas pustila do rozepínání jeho košile a následně i kalhot. Vzápětí mě chytl za zadek a odnesl mě ke stolu ze kterého rukou shrnul všechny věci a pak mě ne něj posadil. Stáhl mi kalhotky a já se opět opřela dozadu o dlaně, abych si plně vychutnala naší konzultaci.

"Tak jaké bylo doučovánní?" uculila se na mě Am a já jí gestem ukázala, kde jí mám. Všichni se začali smát a já si sedla k našemu stolu. Ukradla jsem Bastienovi z tácu hranolku a nevinně se uculila, když po mě probodl pohledem.

"Chceš něco donést?" nabízela se aktivně Aria a já se na ní usmála.
"Víš že tě mám ráda prcku?" řekla jsem jí a ona se začala červenat.
"Vždyt já tebe taky, bez tebe by tohle všechno byl jen sen." pousmála se vděčně a já na ní mrkla.

"No no no abych nezačal žárlit." podíval se na nás naoko vyděšeně Drew a my vyprskli smíchy.
"Já bych se na to narozdíl od Drewa rád podíval." uculil se nadšeně Jery a já po něm hodila Bastianovu hranolku.
"Heeeej" okřikl mě a já se natáhla, abych mu mohla rozcuchat vlasy. Plácl mě lehce přes ruku a okamžitě si to svoje roští upravoval do správné podoby.

"Metrouší." ušklíbla jsem se a těsně jsem se vyhnula letící hranolce.
"A mě okřikuješ, jdu si pro něco k snědku. Když se tady skrblík nechce dělit." zasmála jsem se a došla jsem si k pultu pro kuřecí sendvič a k tomu džus.

"Stejně jsem zvědavá, jak dlouho to dokážete ještě tajit." zamyslela se Am a já pokrčila rameny.
"James má spoustu nabídek na práce v jiných školách, takže když to praskne, tak prostě půjde jinam a bude klid." pokrčila jsem lhostejně rameny a cukla jsem sebou, když mi začala vybrovat taška. Sehnula jsem se a vytáhla svůj mobil. Otevřela jsem novou zprávu a měla jsem co dělat, abych nezírala s otevřenou pusou.

Safira se musela na otočku vrátit do NY a napadlo jí, že bych tu mohl zůstat a ty bys mi zatím ukázala město. Nebude to problém? Ps: rád bych dokončil debatu, kterou v pátek Safira přerušila. Nico

"Kat jsi v poho? Nějak jsi zbledla." starala se Aria a já si rukou projela vlasy. Já tu potvoru zabiju. Já věděla, že mám dát na své demonské já a prostě se jí zbavit. O co se u satana snaží? Nějak jsem díky těmhle smrtelníkům změkla.
"Jen svámi dnes nemohu jít do kina." zamračila jsem se a odepsala jsem jednoduché Ok.
"Proč? Co se stalo? Je něco s tvou tetou ?" ujala se opět slova Aria a já žasla nad tím, jak za tu chvíly, kdy jsem se tu objevila se ta šedivá myška změnila. Už není kořist, ted je z ní lovec.

"Ne jen musela letět do NY a napadlo jí, že bych se mohla postarat o Nica." zamumlala jsem znepokojeně a Am hlasitě vypískla. Všichni se samozřejmě otočili k našemu stolu a já měla chut opět po delší době začít tlouct hlavou o stůl.

"Jsem si jistá, že se o Nica postaráš nejlíp, jak budeš moct." tleskala nadšeně rukama a já zvedla oči v sloup.
"Amber? Sklapni!" křikla jsem na ní a ona se dál chichotala. Zakryla jsem si tvář dlaněmi a v duchu jsem třískala její hlavou o zed, což mě aspon trochu uklidnilo.

"Prostě ho jen provedu po městě a tím to hasne. Nebudeme mít dlouhý vášnivý sex u krbu." ušklíbla jsem se kysele a ona na mě vykulila oči a bylo mi jasné, že si to právě představuje. A ruku na srdce já taky, protože ta představa...wow. Zatřásla jsem hlavou a snažila se vrátit myšlení pod nadvládu svého mozku a ne jine část svého těla.

"Amber jak si vůbec můžeš myslet, že by se Kat vyspala s přítelem své tety a navíc, když chodí s naším profesorem historie?" okřikla jí tiše Aria a ona se na ní podívala pohledem a to myslíš vážně? . Já jen bezmocně pokrčila rameny a hledala pomoct u kluků. Ale Drew s Jerym se zrovna dohadovali o tom, kdo má lepší auto. Jen Bastien mě pozoroval intenivním pohledem a pak okolo něj prošlo dlouhonohá brunetka. A jeho pozornost se automaticky přesunula k ní. Aspon něco dobrého na tomhle dni.

"Víte co dámy? Já se ted zvednu, pojedu domu a postarám se o Nica!" postavila jsem se na nohy a tentokrát na mě vytřeštili oči všichni dokonce i kluci. V duchu jsem zmučeně zavyla.
"Aaaa já se z vás zblázním. Nebudu s ním spát, tak mi dejte pokoj." zavrčela jsem podrážděně a vypadla jsem, co nejrychleji z jídelny a vzápětí i ze školy. Cestou domů jsem sledovala lidi kolem sebe, kteří se radovali z blížících se Vánoc. A napadlo mě, co dnes budem dělat, aby jsme se zabavili.

"Jsi doma?"křikla jsem, když jsem otevřela dveře a vzápětí se na vrchu schodiště objevil Nic a zářivě se na mě usmál.
"To už ti skončila škola? Nečekal jsem, že když ti napíšu, tak hned příjdeš." seběhl schody a já ho probodla ledovým pohledem, takže mu ten zářivým úsměv alespon trochu spadl.

"Nepřišla jsem kvůli tobě, ale protože mě ze spolužáků rozbolela hlava a na tělocvik jsem dnes neměla chut. A cestou jsem vymyslela jak se zabavíme." mrkla jsem na něj a jemu se rozzářily oči. Zrychlil se mi tep a hned mi bylo jasné, že s ním nemohu zůstat ani chvilku osamotě.
"Hele kámo uvědomuješ si, že chodíš s mojí tetou?" zavrčela jsem podrážděně a on se zatvářil provinile, ale vzápětí si prohlédl mojí sukni a bylo vymalováno. Typickej chlap, kterýmu stačí, aby okolo něj prošla holka na podpadkách a v sukni a zapomene i vlastní jméno.

"Fajn tak když nemáš rozum ty, tak ho asi budu muset mít já. Takže jelikož se blíží vánoce a dům ještě není vyzdobený, tak půjdem sehnat výzdobu." rozhodla jsem a aniž bych na něj čekala, tak jsem vyšla ze dveří. Zhluboka jsem se nadechla ledového vzduchu a snažila se uklidnit. Tohle je jako hodně špatný vtip.

"Jsi stále tak nepříjemná?" ozval se za mnou jeho hlas a já ho probodle nevraživým pohledem, což ho akorát tak rozesmálo. Satana za co? Jsem démon, tak je logické, že jsem celý život hřešila, tak proč tak strašný trest?
"Chováš se jako puberták." zabručela jsem a on mě objal s úsměvem kolem ramen. Snažila jsem se ho setřást, ale bylo to marné.
"Necukej sebou tolik, já nekoušu. A raději se budu chovat jako puberták, než jako protivná stará babča." mrkl na mě pobavně a těsně uhl před mým pohlavkem.

"Takže co všechno máš v plánu koupit?" zakřenil se na mě vesele a já zvedla oči v sloup. Pak jsem si všimla vánočních trhů a dostala jsem chut na vánoční punč. Aniž bych na něj čekala, tak jsem šla rovnou ke stánku. Bohužel se hned vzpamatoval a doběhl mě, takže jsme k usměvavému prodavači došli opět v obětí. Za chvíly jsme oba v rukou drželi kelímky s horkým nádherně vonícím nápojem.

Opatrně jsem se napila a blaženě jsem přivřela oči, abych si tu lahůdku vychutnala. Když jsem otevřela oči, tak jsem si všimla, že mě Nico upřeně sleduje. Cukla jsem hlavou, když jsem si všimla jeho ruky, která se blížila k mé tváři. On však pohyb dokončil a palcem setřel kapičku punče, která mi ulpěla na spodním rtu. Jako zhypnotizovaná jsem sledovala, jak si palec strčil do pusy a olízl ho. Celou dobu ze mě nespustil svoje hluboké oči a já byla v háji, protože jsem v tom opět lítala až po uši.

Zatřásla jsem hlavou a šla jsem od něj co nejrychleji pryč. Za sebou jsem zaslechla jeho pobavený smíchy a v duchu si pomyslela cosi o pitomých sexy idiotech, kteří by měli být zavřený někde v kleci daleko ode mě. O hodinu později jsme prošli celé trhy a neměli jsme koupenou ani jednu pitomou ozdobičku. Jediné co jsem stihli bylo se asi tak 20 krát pohádat kvůli hloupostem.

"Ty jsi takový tupý osel"zavrčela jsem podrážděně dnes už asi po sté a on se jen vesele smál, což mě samozřejmě vytočilo ještě víc. Přimhouřila jsem oči a pak jsem se sklonila, abych z lavičky sebrala hrst sněhu, uplácala z ní narychlo kouly a mrskla mu jí rovnou do jeho vysmáté tváře. Tentokrát jsem to byla já, kdo se smál, až jsem se za břicho popadala. Jeho sice pobavený úsměv přešel, ale ten zákeřný úšklebek vypadal děsivě.

Začala jsem před ním couvat a pak jsem se, co nejrchleji rozeběhla. Byli jsme zrovna v parku, kde bylo všude hromada lidí, kterým jsme se museli vyhýbat, což se mi taky stalo osudným. Do cesty se mi připletla malá asi 4 letá holčička a já musela prudce zabrzdit, takže mě ten blbeček dohonil a jelikož nečekal, že začnu brzdit, tak mě strhl sebou a oba jsme skončily v hromadě sněhu.

Sice jsem spadla do měkkého, ale on ikdyž není žádný tlouštík, tak nebyl zrovna nejlehčí. Jen jsem hekla a snažila se popadnout dech a on místo toho, aby vyskočil na nohy, tak se jen podepřel na loktech a dál na mě pololežel. Snažila jsem se ho odstrčit, ale spíš bych hýbla autobusem, než s tím tvrdohlavým oslem.

"Slez ze mě." sykla jsem a on se jen usmál. Ale nebyl to ten pobavený úsměv, kterým mě celou dobu provokoval. Tohla byl jemně měkký úsměv, který nutil mé srdce být rychleji. Jednou rukou mi odstranil vlasy, které mi padali do očí a já měla pocit, že mi brzo z jeho blízkosti vyskočí srdce z těla.
"Ty tvoje oči...znám je!" řekl zamyšleně a mezi obočím se mu vytvořila jemná vráska, jak se snažil přijít celé téhle záhadě na kloub.

"Prosím pust mě!" špitla jsem, al on zakroutil hlavou a místo toho ke mě sklonil svojí hlavu a pak.... mě prostě políbil. Teda nebylo to tak prosté, nejdříve to bylo jemné pohlazení. Pak sál můj spodní ret a vzápětí mi jazykem polaskal rty. Už jsem to nevydržela a pootevřela jsem je. Vzal to jako pozvání a okamžitě vybídl můj jazyk k spolupráci, který ho velice rád poslechl.

Oba jsme sehraně zasténali a já mu oběma rukama vjela do vlasů, abych si ho přitáhla blíž k sobě. Bylo to, jako kdybych se vrátila v čase. Všechno najednou zmizelo a byli jsme tu jen my dva. A pak jsem si uvědomile, že ten koho líbám není Lio, ale Nicolás a odstrčila jsem ho od sebe. Aniž bych se na něj podívala, tak jsem se vyhrabala na nohy a doslova utekla. Nedbala jsem na jeho volání a prosby, at se vrátím.

Utekla jsem na jediné místo, kde jsem věděla, že mě nebude hledat. Na hřbitov! Lio by věděl, že mě tu má hledat, vždycky když mi bylo nejhůř, tak jsem se schovala na hřbitově a poslouchala to mrtvolné ticho. Bylo to jediné místo, kde jsem si mohla utřídit myšlenky. Naštěstí Nico nebyl Lio, ikdyž vypadal úplně stejně. Posadila jsem se na jeden opuštěný vzdálený pomník a i přes zimu, jsem zavřela oči a snažila se urovnat si myšlenky.

O tři hodiny později jsem se jakž takž vyrovnala s celou situací a byla jsem schopná jít domů, abych čelila své minulosti. Už z dálky jsem si všimla obrovské změny. Náš dům byl...ozdobený? Všude byla světýlka, santa clausové a podobné vánoční hlouposti. Rozhlédla jsem se kolem, jestli jsem si náhodou nespletla dům, ale byla jsem na správné adrese. Dokonce i klíč pasoval, takže jsem zamračeně otevřela dveře a všimla si další výdoby a když jsem vešla do obývacího pokoje, spatřila jsem obrovský nádherný strom, který jediný nebyl ozdobený.

"Chtěl jsem počkat se zdobením stromčku na tebe." promluvil za mnou Nico a já se na něj pomalu otočila. Rozmáchla jsem rukama v gestu co to je? . A on s mírným úsměvem pokrčil rameny.

"Nemohl jsem tě nikde najít a ten divný pocit, že jsi na hřbitově jsem ihned zamítl. Rozhodl jsem se, že dokončím náš vánoční nákup a dám tomuhle domu trochu vánočního lesku." pokrčil rameny a já zalapala po dechu. Tohle už rozhodně nemůže být náhoda. Došla jsem, až k němu a zblízka se mu zadívala do očí. A pak jsem viděla to, čeho jsem se bála nejvíc. Děsilo mě to a zároven jsem měla chut skákat pět metrů vysoko.

"Shiro jsi v pohodě?" zeptal se a ani si neuvědomil, jak mě oslovil. Došla jsem ke křeslu a z výšky se na něj posadila. Dala jsem si obličej do dlaný a zhluboka vzdychla. Přiklekl si ke mě a odtáhl mi něžně ruce, aby se mi mohl podívat do očí. Bolelo mě srdce ze zmatku a starosti vepsané v jeho tváři. To je opravdu hodně špatný smysl pro humor, vložit duši mojí první lásky do těla obyčejného smrtelníka. Proč ted? Proč se znovu nenarodil pár let od jeho smrti? Proč právě ted po tolika stoletích?

"\Nicu...tohle nejde. Ty chodíš s mojí tetou a já mám přítele, kterého mám ráda." pohladila jsem ho po tváři a on mě líbl do dlaně. Bylo mi jasné, že nechápe, proč cítí tak silnou potřebu být se mnou. Nevěděl, že jeho duše dříve patřila muži, který mě miloval a který zemřel týden před naší svatbou. Před očima se mi opět objevila ta strašná noc a já se musela kousnout do rtu, abch potlačila sten bolesti. Rychle jsem vstala a on to nečekal, takže spadl na zadek a zmateně mě pozroval.

"Jdeme ozdobit stromček!" rozhodla jsem falešně vesele a on se sice mračil, ale šel mi pomoct. O hodinu později jsme se oba spokojeně dívali na naše společné dílo.
"Povedl se nám!" mrkl na mě vesele a polibek a vše kolem jakoby se vůbec nestaly. Ale oba jsme věděli, že se staly, ale rozhodli jsme se dělat jako nic.
"Ve středu by jsme mohli udělat vánoční večírek, co na to říkáš? Ve škole máme čtvrtek a pátek volno." podívala jsem se na něj a on přikývl.

"To zní dobře, zítra nakoupím vše potřebný, až budeš ve škole." rozhodl a já jsem šla ke kabelce, abych vytáhl jednu ze svých mnoha kreditek a podala mu jí. Zamračil se a založil si paže na prsou.
"Nevezmu si od tebe peníze, mám svých peněz dost. Trochu jídla a pití mě určitě nezrujnuje." odmítl a já zvedla oči v sloup.

"Rozhlédl ses kolem sebe? Vypadám na to, že trpím nedostatem peněz? Je to můj dům, mojí přátele a moje rozhodnutí pořádat večírek, takže to bude placené z mé kreditky a nepokoušej se se mnou hádat!" zarazila jsem ho tvrdým hlasem a on přimhouřil oči a pak zvedl ruce na znamení, že se vzdává.

"S tebou je zbytečný se hádat, stejně vždycky vyhraješ." zašklebil se kysele a asi si ani neuvědomoval, co říká. Došlo mi, že čím víc času stráví v mé přítomnosti, tak tím víc si jeho duše bude vzpomínat. A brzo se mu vrátí všechny vzpomínky na jeho předešlý život a opravdu jsem netušila, jestli z toho mám mít radost nebo být vyděšená.

Dvojník

1. října 2013 v 22:10 | Rico |  Guardian demon
"Kat"zatřásl se mnou někdo jemně a mě strašně rozbolela hlava a zvedl se mi žaludek. Vyletěla jsem na nohy a běžela rovnou na toaletu. Když se můj žaludek uklidnil, tak jsem si vyčistila zuby a ještě si vypláchla pusu ústní vodou. Zhluboka jsem se nadechla a zadívala se na svůj odraz v zrcadle. Byla jsem bledá a moje oči byly vytřeštěné plné strachu a zmatku. Musela jsem mít halucinace, nebylo přece možné, aby to byl on. Ozvalo se zaklepní na dveře

"Katie jsi v pořádku?"ozval se Arianin nesmělý hlas a já se zhluboka nadechla. Otevřela jsem dveře a dívala se rovnou do starostlivých obličejů svých přátel. Dokonce i Amber vypadala, že jí zajímá, co se mi stalo.
"Jen se mi udělalo nevolno, asi jsem se měla něčeho najíst" pokrčila jsem rameny a oni se na mě podívali lehce nedůvěřivě, ale postupně mi to všichni odkývali.

"Přijela tvoje teta a má sebou svého nového přítele"štěbetala Amber a já zvedla oči v sloup
"Miláčku ona jim přece otevírala dveře, tak ví, že přijela"ušklíbl se Jery a ona pokrčila rameny

"Vy jste paka"uchechtl se Drew a Aria mě objala kolem ramen. Společně jsme se vydali do obýváku, kde jsem vyděla ty odporné rudé vlasy tý děvky Safiry. Rozhlédla jsem se kolem, ale nikde jsem ho neviděla. Jen se mi to zdálo, já věděla, že se nic takového nemohlo stát. Zhluboka jsem si oddychla a šla se naoko radostně přivítat se svou drahou tetičkou.

"Ale drahoušku doufám, že už jsi v pořádku. Když jsem viděla, jak omdléváš, tak se mi málem srdce zastavilo"přiběhla hned ke mě a hrála si na vyděšenou starostlivou příbuznou

"Promin teto já vím, že ve tvých letech už by ses tolik neměla rozčilovat" podívala jsem se na ní provinile a Amber za mnou vyprskla smíchy, ale snažila se to zakrýt kašlem. Kluci tak taktní nebyli, začali se nahlas smát. Safira mě probodla nenávistným pohledem a já jen pokrčila rameny
"Co dělá tvé srdce už je to lepší?"starala jsem se a jí z očí šlehaly plameny.

"Moje mamka byla vloni na plastice, protože byla nervozní ze svých rukou. Ale vy vypadáte na svůj věk skvěle"pochválila Amber tu blbku a já nedokázala zadržet pobavený smích. Sesunula jsem se na zem a tam jsem se smála. Kluci se pobaveně pochechtávali, Am se nevinně culila a Aria se za nás všechny omlouvala očima.

"Co je tu tak zábavného, chci se taky zasmát"ozval se pokojem hluboký hřejivý hlas a já celá ztuhla. Ne ne ne a ještě jednou ne. To se mi musí jen zdát, určitě jsem spadla a uhodila se do hlavy a tohle celé se mi jen zdá. Štípla jsem se do ruky, ale byla jsem stále na stejném místě a vzduchem byl stále cítit hřebíček a santalové dřevo. Zhluboka jsem se nadechla a pomalu se postavila.

"Miláčku ráda bych ti představila svou neteř a její kamarády. Tohle je Nicolás můj přítel" ozvala se ta furie a já se odmítla podívat nahoru a čelit své největši noční můře. Slyšela jsem jak Am a dokonce i Aria zalapaly po dechu a kluci se samozřejmě šli hned seznamovat, ti to mají tak jednoduché.

"Kat?"zavolala na mě Safira a já cítila jak se všechny pohledy upřely na mě a nejvíc jsem cítila ten jeho. Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem pomalu zvedla oči k němu. Jediné co jsem dokázala bylo stát a zírat na něj. On vypadal přesně jako....Po tolika letech vidět opět jeho tvář bylo bolestivé, strašné a zároven nádherné.

"Říkej mi Nicu, rád tě konečně poznávám, tvá teta o tobě hodně mluvila" došel ke mě a natáhl ke mě svou velkou snědou ruku. Podívala jsem se na něj jako na blázna. Po chvilce svou ruku rozpačitě stáhl a strčil si jí do kapsy džín.
"Kat chovej se slušně"okřikla mě Safira a já jí probodla nenávistným pohledem

"Ty mi neříkej, co mám nebo nemám dělat"sykla jsem nenávistně a všichni se na mě překvapeně podívali.Takovou mě rozhodně neznali. Zhluboka jsem se nadechla dnes už asi po sté a pak jsem se zadívala do jeho obličeje

"Promin, ale s tetičkou nemáme nejlepší vztahy, nic proti tobě." ušklíbla jsem se a rozhodla se, že at je to kdokoliv a nebo vypadá jak vypadá z jakéholik důvod, prostě si ho budu držet od těla.

"Chápu to"usmál se na mě zářivě a já se musela hodně snažit, abych nevzdychla jako ty dvě za mnou. Probododla jsem Safiru ledovým pohledem plným nenávisti
Za tohle mi zaplatíš. sykla jsem na ní v myšlenkách a ona se nevinně uculila

Snad ti někoho nepřipomíná. odpověděla mi zákeřně a já se najednou zasmála nahlas.Došlo mi totiž, že to udělala schválně. Je mi jedno jestli je v tom kouzlo nebo prostě náhodná podoba, ale ona to odnese.

"Kat jsi v poho? Co je tu k smíchu?"staral se Jery a já pokrčila rameny. Zadívala jsem se nahoru a poslala jim myšlenku
Vaše hlídka je mrtvá. jednoduchá leč prosté. Jmenovaná se na mě zděšeně podívala a já s mírným úsměvem odešla do kuchyně.

To by sis nedovolila. To nemůžeš. křičela na mě v myšlenkách a odpovědí jí byl jen můj smích
Užij si poslední východ slunce. uchechtla jsem se chladně.

"Asi je čas naší sešlost rozpustit" rozhlédl se kolem Bastien a já na něj mrkla.
"Už je pozdě, mamka bude mít starost, kde jsem tak dlouho" vzdychla Aria a Drew se hned nabídl, že jí odveze. Jery objal Am kolem ramen a jediný Bastien nerozhodně postával u dveří a díval se na mě.

"Uvidíme se v pondělí ve škole"usmála jsem se na něj a on přikývl. Otočil se ke dveřím a dotkl se kliky, ale nestiskl jí. Váhal čekal a já mu nemohla dát to po čem toužil. Měla jsem svých problémů nad hlavu, nemohla jsem si dovolit se zaplést s dalším problémem. Jeden z nich stál s tou andělskou děvkou v obýváku a já nevěděla, co si s ním počít a kdo to vlastně ve skutečnosti je.

"Tak ahoj"otočil se na mě Bastien a já mu zamávala. Když za ním zaklaply dveře, tak jsem se vyčerpaně opřela o linku a projela si rukou vlasy.

"Ona není tvoje teta, co?"vyděsil mě hluboký chraplavý hlas a já se tak lekla, že jsem se přaštila hlavou o otevřený dvířka skřínky. Jakej blb je nechal otevřený? Naštvaně jsem se podívala na toho vetřelce a ten mě pozroval s mírným úsměvem na tváři.

"Hahaha hrozně vtipné a kdes u satana vzal, že Safira není moje teta?" zavrčela jsem podrážděně a masírovala si bouli na hlavě. Nic neřekl, ale odlepil se ode dveří a došel ke mě. Nechápavě jsem sledovala jak se sklonil nad mojí hlavou a zvedl ruku, aby něžně pohladil postižené místo.

Byl tak blízko, že jsem cítilo teplo jeho pokožky.Stačilo jen natáhnout ruku a dotknout se. Jeho velké čokoládové oči mě hypnotizovaly a já najednou neviděla jediný důvod, proč ho nepolíbit. A on taky nevypadal, že by se něčemu bránil spíš naopak.

"To je neuvěřitelné..připadá mi jako kdyby tě znal celý život"vydechl zmateně a já se kousla do rtu, abych zadržela sten plný bolesti. Moje tušení se začínalo potvrzovat. Pohladil mě po tváři a já se mírně přitulila k hřejivé dlani, která mi tak moc chyběla.

"Ty oči, rty, tvá vůně...je to jako kdybych s tebou prožil celý svůj život, ale přitom tě dnes vidím poprvé"nechápal a já se pousmála
"Ten úsměv"rozšířily se mu oči a v tu chvíly se v kuchyni objevila jeho "přítelkyně".

"Nicolásy je vše v pořádku?"podívala se na naší dvojici znepokojeně a já po ní sekla vražedným pohledem. Cukla sebou a pro jitotu o krok ustoupila. Nico ode okamžitě ustoupil a šel se postavit k ní. Ten pohled mě bolel a já se rozhodla, že už toho na mě dnes bylo moc

Užij si poslední den. poslala jsem jí myšlenku, když jsem kolem nich procházela. Celou cestu jsem v zádech cítila jeho intenzivní pohled.

Hra na pravdu

1. října 2013 v 21:39 | Rico |  Guardian demon
"Na pižamový party jsem nebyla od základky"zasmála se Am a chytila do ruky pytlík žužu bonbonu, které jí hodila Aria
"Náhodou čas od času je fajn se vrátit zpět do dětských let"políbil jí Jery do vlasů a přitukl si kolou s Bastienem.

"Souhlasím s Jerym"objal Drew Ariu kolem ramen a já se s úšklebkem rozhlédla po naší partičce. Ty dva párečky mi trochu pily krev, ale víc mě znervoznoval můj svěřenec, který mě stále sledoval svým uhrančivým pohledem. Už jsem z toho byla celá nesvá a nevěděla jsem, kam mám stále utíkat.

"Kat přece nebudeš stále stát v kuchyni, přidej se k nám. My nekoušem"mrkl na mě laškovně Jery a vysloužil si od své přítelkyně drobný pohlavek, za který jí ztrestal dlouhým polibkem. S úsměvem jsem zakroutila hlavou a sedla si vedle Arii a Drewa, dostatečně daleko od těch dvou a hlavně od Bastiena. Nevím který chytrák navrhl, že si zahrajem na pravdu, ale všichni až na mě byli nadšení

"Akorát stále nechápu, proč tvůj miláček dnes nepřišel taky, snad se nás nebojí"uchechtla se Am a já jí probodla ledovým pohledem. Ikdyž jsme zakopaly válečnou sekeru, tak jsme si stejně neodpouštěly tu a tam nějakou ironickou poznámku.

Po dvou měsících si téměř každý zvykl, že chodím s naším třídním a jen před vedením školy a jeho kolegy jsme to museli stále tajit. Ale to nám nevadilo, dodávalo to našemu vztahu určitou jiskru. Naše vzájemnné vztahy s Gabem byly pod bodem mrazu. Po našem posledním incidentu se mi vyhýbal jako čert kříži a mě to vyhovovalo. Ještě kdyby se i Bastien nechal inspirovat tím opeřencem a našel si nějakou hloupoučkou roztleskávačku a mě nechal být, tak bych byla docela spokojená. Ale tak člověk nemůže mít všechno, ne?

"Už jsem ti to říkala několikrát, musel jet za svou nemocnou matkou do Londýna"zvedla jsem oči v sloup a Aria se na mě soucitně podívala. Sama podobnou situaci zažila před dvěma měsíci.

"Mělas jet s ním" podívala se na mě a já vzdychla
"Jeho matce by asi moc nepomohlo, kdyby zjistila, že její syn chodí s holkou o 7 let mladší a navíc se svojí studentkou. Spíš by jí rovnou odvezli do márnice"ušklíbla jsem se kysele a ostatní vyprskli smíchy.

"Tohle není vůbec vtipné"okřikla je i mě Aria, ale i jí cukaly koutky.
"Fajn takže začneme?"promnul si natěšeně Jery ruce a já s jeho přítelkyní jsme sehraně zvedly oči v sloup, což ostatní opět rozesmálo.

"Co já na tom paku viděla, to nepochopím"zamumlala jsem nahlas a vysloužila si tím jeho vyčítavý pohled
"Tys aspon dostala rozum, ale co na něm vidím já?"ušklíbla se ironicky Am a všichni jsme opět vyprskly smíchy.

"Hahaha tak jsme se pobavili, takže by jsme mohli začít přece jen hrát"zabručel nespokojeně cíl našeho humoru a já si povzdychla, když Drew přinesl flašku. Sedli jsme si do kruhu a Am se ujala točení. Jako první hrdlo ukázala na Ariu a Am se zamyslela

"Jsi panna?"zeptala se zákeřně a já zvedla oči v sloup. Aria okamžitě zčervenala a ostatní jí probodli nevěřicným pohledem. Jen pokrčila rameny a tvářila se nevinně
"Hra je hra"usmála se a čekala. Ria vzdychla a pak se zadívala do očí svého přítele.

"Ne nejsem"odpověděla a on jí něžně líbl na rty. Podruhé flaška ukázala na Jeryho
"Miluješ Amber?"zeptala se Ria a on se zamilovaně zahleděl na svou přítelkyni a políbil jí

"To si piš, že miluju"mrkl na bloncku a ta se zachichotala jako pubertačka. A já měla chut zavít, když flaška ukázala na mě. Očima jsem ho varovala, ale on se jen zákeřně uculil
"Líbí se ti Bastien?"zeptal se a já měla co dělat, abych ho nemajzla něčím po hlavě. Třeba ta metrová čínská váza vypadala docela lákavě.

"Je sexy"pokrčila jsem lhostejně rameny a chopila se točení aniž bych si všímala intenzivní pohledu blondáka. Zákeřně jsem se uculila na Am
"S kolika klukama jsi spala před Jerym"uculila jsem se a ona se vyděšeně podívala na svého přítele, kterého odpověd zajímala mnohem víc než nás

"No pár jich bylo..no"zamumlala neochotně a já se ušklíbla
"Otázka zněla s kolika" podíval se na ní Jery a ona si rukou projela dlouhé vlasy

"9"zamumlala nechotně a já se kousla do rtu, abych se nezačala smát Jeryho pohledu.
"Spalas s devíti kluky přede mnou? S kým řekni mi jména, byl jedním z nich ten kreten Brian?"vyšiloval okamžitě Jery a ona se na něj provinile podívala, odpověd ani nebyla nutná.

"Ty-ty-ty jaks jen mohla? S takovým děvkařem"vyváděl jak žárlivá hysterka. A já zvedla oči v sloup
"Kdo byl další? Spalas i s Bastienem? Tak spalas s mým nejlepším kamarádem? A co Drew tohos taky přefikla? A vsadím se, že ti neunikli ani naši dva sexy profesoři, co?"křičel na ní jako smyslů zbavený a já už nemohla sledovat, jak se k ní choval. Vyskočila jsem na nohy a došla jsem k němu, abych mu mohla dát facku.

"Vzpamatuj se ty pitomče, uvědom si, že tu řveš na holku, která tě miluje a kterou miluješ ty. Jak jí můžeš obvinovat, že spala s jinými kluky před tebou? Tys snad s žádnou holkou nespal? Mám ti připomenout, žes pár dni předtím, než ses dal dohromady s ní si spal se mnou? Jak můžeš být sakra tak zatracenej pokrytec?"ječela jsem na něj vytočeně a Amber se na mě přes slzy vděčně podívala

"Kat má pravdu kámo, chováš se jak blbec" zakroutil hlavou Drew a on se na mě najednou podíval jako kdyby byl celou dobu mimo. Pak se zadíval na ubrečenou Am a nahlas zaklel. Pak si před ní klekl a i přes její slabé protesty jí pevně objal a políbil do vlasů

"Odpust mi to andílku. Ta přestava, že se tě dotýkal někdo jiný mě dohání k šílenství. Miluju tě"špital jí do vlasů a já musela okamžitě zmizet z místnosti na vzduch. Došla jsem na verandu a tam jsem se opřela o zábradlí. Zhluboka jsem se nadechla a snažila se, aby bolest v mé hrudi povolila. Proč jsem si u satana na něj vzpoměla právě ted? Myslela jsem, že už je vše za mnou a pak stačí, abych zaslechla oslovení andílku a jsem opět na kolenou.

"Jsi v pořádku,"ozval se za mnou Bastienův hlas a já se zhluboka nadechla chladného vzduchu. Za dva týdny budou vánoce a zima zcela pohltila naše město.
"Ano jen mě z toho všeho křiku rozbolela hlava"zamumlala jsem a on místo toho, aby odešel, tak se postavil vedle mě a zadíval se na hvězdami poseté nebe.

"Ti dva jsou opět trochu šílení"uchechtl se kysele a já se zadívala na jeho profil. Vycítil můj pohled a otočil ke mě obličej.
"Ti dva jsou neustále šílení, ale s tím se nedá nic dělat"ušklíbla jsem se a přerušila jsem tím naší chvilku

"S tím se nedá nesouhlasit, mrzneš půjdeme dovnitř?"kývl směrem k domu a já jsem přikývla. Pohledem jsem zhodnotila situaci a potěšeně jsem sledovala ty dva, kteří opět byli jako dvě hrdličky.

"Navrhuju se podívat na nějaký film. Máš tu nějaký dvd Kat?"podíval se na mě Drew a já došla k obrovské skříni ve které se skrývalo několik set filmů různých žánrů.

"Vyber si"mávla jsem rukou a oni vyvalili oči. Kluci okamžitě vypadali jako malí kluci a hrnuli se k mé sbírce. A když zjistili, že vedle je i slušná sbírka videoher, tak bylo o zábavu postaráno

"Jak malí"zasmála se Ariana a my jí daly kývnutím za pravdu. Kluci nakonec vybraly Transformers 3 a společně jsme se uvelebili na gauči a Aria s Drew na zemi pod náma. Objala jsem rukama polštář a pohodlně se opřela o opěradlo křesla. V půlce filmu se ozval zvonek a já se zvedla, abych otevřela.

"To by mě zajímalo, kdo zase otravuje..."zabručela jsem otráveně a zůstala jsem stát s otevřenou pusou. Za dveřmi stála ta děvka Safira, ale to mě tak nedostalo. Zděšeně jsem koukala na jejího společníka. Zavrávovala jsem a vzápětí se mi zatmělo před očima. Pak už jsem jen cítila jak padám a někdo mě zachytil. Cítila jsem santalové dřevo a hřebíček.

Studentík a profesor

1. října 2013 v 20:35 | Rico |  Guardian demon
"Kde jsi byla celý víkend?"zeptala se mě Ariana, když jsme se potkaly před školou. Vzpoměla jsem si na tři dny plné skvělého sexu, smíchu a zábavy.

"Udělala jsem si menší výlet do Anglie"usmála jsem se a pohledem sledovala procházejícího Jamese. Při pohledu na mou hříšně krátkou sukni strnul, ale pak se udržel a došel do školy. V duchu jsem si spokojeně mnula ruce, přesně takovou reakci jsem chtěla.

"Jak je na tom Drew?"zeptala jsem se, když jsme se také vydaly dovnitř. Na její tváři se objevil zamilovaný úsměv a ona dvacet minut do začátku hodiny nemluvila o ničem jiném. Poslouchala jsem jí, ale když se ve dveřích objevil strhaný Jery, tak jsem se soustředila na něj.

Zazvonilo a Aria se konečně začala věnovat hodině, takže jsem měla čas vzít do ruky telefon a nadatlovat sms. Pozorně jsem pozorovala Jeryho, který si z kapsy džín vytáhl mobil a zadíval se na příchozí zprávu. Pak zvedl oči a naše pohledy se střetli. Pak se odvrátil a jeho palce se rozeběhly po dotykovém displeji. Vzápětí se můj malej aparátek rozvibroval. Sklonila jsem se nad ním

Jery: Náš plán moc dobře nevychází, má oči jen pro našeho učitele biologie. četla jsem a měla jsem chut nakopat tomu opeřenci jeho pozadí. Ten idiot už mi začíná pít krev. V tu chvíly do třídy vešel náš třídní a moje pozoronost se upřela na jeho intenzivní pohled skenující sukní sotva zakrytou nohu, kterou jsem měla vystrčenou do uličky.

Ty mě chceš zabít? poslal mi chraplavou myšlenku a já se nevinně uculila. Rukou jsem si přejela po lýtku a on v duchu zasténal.
Pokračuj a vykašlu se na celou tuhle komedii a odtáhnu si tě do svého kabinetu, kde tě ohnu přes stůl. zavrčel a já se začala smát. Celá třída se na mě podívala a já jen nevinně pokrčila rameny.

"Dnes se podíváme do doby Jindřicha VIII." oznámil nám James a já se uculila. Podíval se na mě a bylo mu jasné na co myslím. Oči mu opět poteměly vášní a já si skousla spodní ret. Tahle naše hra mě strašně bavila, ale pak jsem si vzpoměla na Jeryho a rozhodla se, že to musím napravit. Ten opeřenec je tu kvůli mě, až moc jsme zamíchali osudy studentů zdejší školy.

Nech to na mě poslala jsem Jerymu. Pak jsem se zadívala na mého...přítele? Přemýšlela jsem o tom, jak mu nadhcházející situaci vysvětlím. Bylo mi jasné, že bude žárlivostí bez sebe, ale já mu říkala, že se mnou to nebude mít lehké. Otočila jsem hlavu, protože jsem na sobě cítila intenzivní pohled a střetla se s šedivými duhovkami. Znervoznovalo mě chvění celého těla, kdy mi byl na blízku a zatřásla jsem hlavou, abych se vzpamatovala. Už mi to tady celé přerůstá přes hlavu. Jery, Gabriel, James a ještě navíc Bastien. Přemýšlela jsem o tom, že bych se nechala naklonovat, pak by měl každý jednu Kat a já bych někam utekla.

Musím udělat něco, co se ti asi nebude líbit. řekla jsem Jamiemu v myšlenkách a on mě probodl znepokojeným pohledem
O co jde? Začínáš mě děsit. odpověděl a já se lehce zasmála

Docela tě obdivuju, že teprve začínám. Zkrátka můj plán nevyšel úplně, tak jak jsem si představovala. Potřebuju v tý lidský slepici opět vyvolat žárlivost a nakopat tomu opeřenci jeho svatý zadek. zamumlala jsem lehce otráveně a znepokojilo mě ticho, které zavládlo.

Opravdu si myslíš, že budu sledovat, jak se moje přítelkyně plazí po tom smrtelným červovi a budu v klidu? zavrčel podrážděně a já zvedla oči v sloup. Jako kdyby někdy něco mohlo jít bez komplikací

Asi si zapoměl, že tu mám svůj úkol. Nejsem tu kvůli sexu s profesorem. probodla jsem ho pohledem a on přimhouřil oči do rozhěvaných škvírek.

Nevšiml jsem si, že by sis stěžovala. A tvůj úkol se týká toho blondáka ne jeho hnědovlasého přítele. sykl a já už toho začínala mít plný zubi.

Do toho co dělám ti nic není, rozumíš? zasyčela jsem a sledovala jsem, jak zatnul ruce v pěst.
Jak chceš.....dělej si, co se ti zlíbí. Mě už to je fuk uzavřel naší diskuzi a já se na něj zmateně podívala

Jak to myslíš? zeptala jsem se, ale odpovědi se nedočkala. Nejradši bych něco nakopla, třeba nesmrtelný zadek jednoho nejmenovaného opeřence. Když zazvonilo na konec hodiny, tak jsem vstala a chtěla jít za Jamiem, ale ten se rychle vytratil ze třídy. Vjela jsem si rukou do vlasů a potlačila zasténání.

"Vypadá to, že před tebou náš profesor utíká, čím to asi bude?"ozval se za mnou otravný hlas té slepice a já byla v silném pokušení si všechnu frustraci vybít právě na ní. Napočítala jsem do 10 a pak se k ní pomalu otočila

"Ten moncl ti sekne Kardashian"ušklíbla jsem se posměšně a dřív, než stačila cokoliv říct, tak jsem došla k Jerymu a políbila ho. Nebyl překapený jen on a celá třída, ale slyšela jsem jak moje rivalka zalapala po dechu. Pomalu jsem se od Jeryho odtáhla a usmála se.

"Chyběls mi a i přes tu barmanku bez tebe nemohu být"řekla jsem jen jemu, ale tak nahlas, aby to všichni slyšeli. Překvapaně se na mě podíval, ale pak mu došlo o co mi jde a usmál se. Stáhl si mě k sobě na klín a jednu ruku mi položil na bok a tou druhou mě pohladil po tváři.

"Jsem idiot, odpustíš mi to?"zeptal se a já vzdychla
"Budu se snažit"opověděla jsem a on mě odměnil dalším polibkem. Ozval se jásot a pískot.

"Okamžitě z něj sundej ty svoje špinavý pracky" ozvalo se za náma a já se zmateně podívala na furii, teda spíš na do běla rozzuřenou Amber.
"Utíkej za svým profesůrkem biologie a o nás se nestarej"zavrčel Jery a já měla, co dělat, abych se nezačala smát. Střelila jsem pohledem po Bastienovi a ten se bavil stejně jako já.

"Kašlu na něj, je na mě starej. Jen jsem chtěla, abys žárlil"překvapila všechny Am a já jí v duchu přičetla body. Ta holka nebyla zas tak blbá. Jery zalapal po dechu a nespustil z ní oči. Nechala jsem se od Am odstrčit z jeho klína a potěšeně jsem sledovala, jak se na něj vrhla místo mě. Už dlouho jsem nikoho neviděla tak zářit štěstím.

"Tohle se ti povedlo"ozval se za mnou Bastien a já se na něj podívala. Jeho intenzivné pohled mě znervoznoval, ale nedala jsem to na sobě znát
"Snažila jsem se, ale ti dva jsou tvrdohlaví mezci"uchechtla jsem se tiše, aby mě neslyšel nikdo jiný.

"Asi se z tebe stane odkopnutá přítelkyně"ušklíbl se pobaveně a já hraně vzdychla, až jsme oba vyprskli smíchy.
"Co bych neudělala pro štěstí kamaráda"pokrčila jsem rameny a pak se rozhodla, že je načase, abych nějak zareagovala, protože se na mě všichni začali otáčet. Zhluboka jsem se nadechla a mrkla na svého svěřence, který sotva skrýval pobavení

"To si ze mě děláš srandu? Tak já ti odpustím tu barmanku a ty se vzápětí začneš cucat s touhle nánou?"zaječela jsem na svého "přítele" a on se značně neochotně odtáhl od své lásky a provinile se na mě podíval
"Promin Kat"zamumlal a já se v duchu zasmála vítěznému úsměvu na Ambřině tváři.

"Promin to nespraví, my dva jsme spolu skončili ty parchante" křikla jsem na něj plačtivě a utekla jsem ze třídy. Doběhla jsem za roh a sesunula jsem se na zem, kde jsem zabořila tvář do dlaní. Všude totiž byl plno lidí, kteří mě upřeně pozorovali. Brzy se u mě objevil Bastien a hrál se na pana utěšovatele. Přidřepl si ke mě a schoval mě do své náruče.

Jeho vůně a teplo do mě udeřily a já zalapala po dechu. Jeho blízkost mi rozproudila krev a všechny smysl v těle po mě křičeli, at se na toho smrtelníka vrhnu. Zatnula jsem zuby a snažila se své hormony uklidnit. Co to se mnou sakra dělá? Něco podobného jsem necítila již století. Začala jsem ty idioty nahoře opět proklínat. Bastien zabořil tvář do mých vlasů a zhluboka se nadechl. Potlačila jsem zasténání a sama jsem nasála do plic jeho božsou vůni. Ty mě přivideš do hrobu smrtelníku. Pomyslela jsem si pochmurně

"Pojd jdeme odsud" podíval se na mě můj svěřenec a já se od něj nechala vytáhnout na nohy. Zahlédla jsem provinilý a zmatený výraz na Jeryho tváři

"Máme biologii"zamumlala jsem ztrápeně a sama si tleskala jak jsem skvělá herečka, opravdu jsem vypadala jako zdrcená odkopnutá ex přítelkyně. Bastien mě objal kolem pasu a já se o něj opřela. Došli jsme do učebny, kde už byl náš profesor. Zamračeně si naší dvojici prohlédl a v očích mu cosi problesklo.

Máš za úkol ho chránit, ne zneužívat jeho lidskou naivitu k ukojení svých zvrácených choutek. Ozval se mi v hlavě jeho rozhněvaný hlas a já zvedla oči v sloup

Dřív jsi na moje choutky nic nenamítal jestli si dobře vzpomínám. vrátila jsem mu to i s úroky. Překvapeně na mě vykulil oči a pak zatřásl hlavou

Ale nemusíš se bát, nechystám se spát se svým svěřencem. To by akorát zkomplikoalo situaci. A já i přes tvůj názor rozhodně nejsem děvka. Jen jsem musela dokopat tvojí oblíbenou studentku, aby konečně projevila své city k Jerymu. Vysvětlila jsem mu celou situaci a on se na chvíly zamyslel

Tvoje prapodivný metody nikdy nepochopim. odpověděl mi nakonec a já se v duchu zasmála
To ani nemůžeš na to jste vy andělé moc tupí. uculila jsem se nevinně a on mě probodl pohledem.

"V pořádku?"podíval se na mě starostlivě můj svěřenec a já přikývla
"Díky"špitla jsem a odešla jsem do své lavice, kde seděla ustaraná Aria.

"Och zlato tak stračně mě to mrzí, jak se cítíš?" zeptala se starostlivě a já pokračovala ve hře na ublíženou a zranenou.
"Bolí to, ale já to zvládnu"řekla jsem třesoucím se hlasem a Gabe nedokázal potlačit protočení očí

Herečko. ušklíbl se a já na něj mrkla
Nezávid. odpověděla jsem mu a pak jsme se už všichni soustředili na hodinu.

***********

"Jak dlouho si sakra budeš hrát na pana uraženého?"zavrčela jsem podrážděně a on ani nezvedl hlavu od testů, které opravoval.

"Dva pitomý polibky a ty z toho děláš konec světa, nezdá se ti, že jsi trochu dramatický?" ušklíbla jsem se ironicky a sledovala jsem jak zatnul ruku v pěst, ale oči od papíru na stole neodtrhl. Jak chceš chlapečku. pomyslela jsem si a sedla si na okraj jeho stolu a vyhrnula si už tak dost krátké šatičky.

Moje nahé stehno bylo jen pár centimetrů od jeho obličeje a já si smyslně rukou přejela od kotkníku až ke krajkovým tangám. Vzápětí mi James prudce roztáhl nohy a začal mě tvrdě líbat. Zasténala jsem a chytla ho za vlasy. Nadzvedla jsem zadek, aby mi mohl svléct titerné prádelko a opřela se dozadu o dlaně, aby měl lepší přístup. Přišlo mi, jako kdyby mě rozkoší trestal za mé chování a jestli to bude vždy takové, tak ho možná budu občas provokovat. Protože sex s ním je vždy skvělý, ale tohle mi bralo dech.

"Kolego hledá vás pan ředitel" naší chvilku přerušil můj nesmrtelný nepřítel, který bez klepání vrazil do dveří. A ted ztuhle sledoval naše propletená těla. Celá ta situace mi přišla strašně komická a já se začala pochechtávat. Vysloužila jsem si tím nenávistný pohled od Gabea a zvednutí oči v sloup od Jamese. Líbla jsem ho na rty a pak jsem si stáhla šatičky a ze země sebrala svoje kalhotky.

"Děkuju za doučování pane profesore"zacvrlikala jsem svůdně a pak jsem s mrknutím na toho trotla odešla. Smála jsem se celou cestu na hřiště, kde se konal další trenink našeho fotbalového týmu.

"Co ta dobrá nálada?" divila se Aria a já se uculila. Posledních 14 dní jsem nebyla zrovna nejlepší společnice. Byla jsem nevrhlá, nepříjemná stále jsem odsekávala a na všechny vrčela.
"Záríš jako slunce"uchechtla se Amber a já na ní mrkla. Nebyla daleko od pravdy holčička

"Dneska máme ale krásný den, co holky?"uculila jsem se, obě se na sebe podívaly a pak stávající přítelkyně mého lidského ex přítele vyprskla smíchy.
"O co že v tom má prsty náš sexy třídní?"mrkla na mě a já se uchichtla. Jo opravdu nebude tak pitomá, jak jsem si myslela první měsíc.

"Kat je to náš profesor, nemůžeš se do něj zamilovat"zatřásla se mnou Aria a já se podívala na Am a obě jsme vyprskly smíchy.
"Zlatíčko ty jsi opravdu sladká, v tom nejsou žádný city. Jesti se touha, chtíč a vášen mezi ně nepočitají" zvedla jsem pobaveně oči v sloup

"Sandersová snad nejsi slepá. James je naprosto neodolatelně žhavej. Spolu s Gabrielem vedou příčku těch nejvíc sexy chlapů planety" vzdychla Amber a já se v duchu smála, kdybys tak věděla, že u nás takhle vypadá každý. Kdyby viděla moje brášky, tak se posadí na zadek.
"James je žhavej, ale tvůj přítel taky není k zahození"mrkla jsem pobaveně na Am a čekala na její reakci, která přišla vzápětí.

"Já tě varuju Guardiani opovaž se k Jerymu přiblížit a tentokrát ti tu tvojí hlavu opravdu rozklepnu o zem, rozumíš mi?"začala na mě ječet, jako vlčice bránící svoje mladé. Jen jsem se pobaveně rozesmála a ona si uvědomila,že si z ní dělám jen srandu.

"Chováš se jako pošahaná pubertačka"obvinila mě a já s úsměvem pokrčila rameny. Zadívala jsem se na hřiště, kde pobíhali polonazí kluci, ale mě zaujal jediný. Můj blondatý svěřenec jehož svalnaté tělo přímo vybízelo k dotykům. Skousla jsem si ret a tiše si povzdychla. Z přemýšlení o tom, jak moc bych chtěla zjistit, jak chutná jeho pokožka mě vyrušil smích. Zamračeně jsem se otočila na ty dvě, které se válely po zemi smíchy.

"Nechcete mi říct, co je tu tak zábavného? Taky bych se ráda zasmála" zabručela jsem nepříjemně a Aria se jako první uklidnila a spořádaně se posadila. Am jí s menším spožděním následovala.
"Jen nás pobavilo jak ses snažila našeho kapitána snízt pohledem. Mám ten dojem, že vím, proč do našeho profesora nejsi zamilovaná"zamumlala zamyšleně bloncka a já se na ní zamračeně otočila

"Nevím o čem to tu zas meleš a přestan mluvit, tak nahlas o Jamesovi nebo tě někdo uslyší a on z toho bude mít problémy" zavrčela jsem podrážděně A Aria provinile sklopila pohled k zemi, ikdyž ve skutečnosti nic neřekla a Am jen pokrčila rameny a zadívala se mlsně na svého přítele.
"Neříkej, že s ním nespíš?"otočila se na mě a já se zasmála

"Jakej je? Povídej přeháněj, no tak nenech se prosit"ptala se dychtivě a já se zákeřně uculila
"Tak tohle drahoušku nikdy nezjistíš. Ty máš svého studentíka a já mám zas profesora"mrkla jsem na něj a vstala jsem. Zajímalo mě totiž, jak dopadla napjatá situace v kabinetě.
"Nemysli si, že se z toho vyvlíkneš. A s tím studentíkem jsi chodila přede mnou"křikla za mnou a já se ještě otočila, abych jí mohla naštvat

"Já s ním nejen chodila, ale měla jsem s ním i skvělej sex v každé místnosti mého domu, v jeho pokoji, na školních záchodcích a v několika třídách" křikla jsem na ní pobaveně a pak už jsem jen sledovala její rudnoucí obličej a to jak se zvedla a šla uškrtit svého přítele.

Škodolibě jsem se smála celou cestu, až do chvíle, kdy jsem otevřela dveře Jamesova kabinetu a našla ho jak si napravuje zlomený nos. Nábytek byl rozbitý a on měl natrženou košily. V obličeji měl několik ran ze kterých vytékala černá krev a na prsou měl popáleninu. Došla jsem k němu a zamračeně se lehce dotkla jeho rány. Sykl a provinile mě pozoroval

"Co se tu sakra stalo?"zavrčela jsem rozladěně a on mlčel. Nehtem jsem se řízla do prstu a z rány mi okamžitě začala téct krev. Přejel jsem po popálenině a ona se okamžitě uzdravila. Jeho opálenou pokožku už nic nehyzdilo. Naklonila jsem krk a dala si vlasy nastranu.

"Pij"pobídla jsem ho, ale on zakroutil hlavou. Ostrým nehtem jsem přejela po jemné pokožce a rudá krev vytékající z rány v něm vyvolala dravce. Oči mu potemněly hladem a touhou.

"Nemohu tě takhle zneužívat"snažil se ještě a já se jen jemně usmála. A přitáhla si jeho obličej k sobě
"To díky mě tě Gabriel zranil, ikdyž by mě vážně zajímalo, co se tu stalo"zadívala jsem se mu do očí, než jsem mu navedla ústa k ráně.

"Pij"špitla jsem a on už se nenechal pobízet a vzápětí jsem ucítila tesáky v mém krku. Zasténala jsem a prohnula se v zádech. Ten pocit byl natolik intenzivní, že jsem nedokázala zadržet hlasitě sténání a pohyby boků. Přivřela jsem slastně víčka a nechala jsem se unášet rozkoší. Z omámení mě probudilo, až otevření dveří a naštvané zavrčení

"Já tě zabiju ty parchante....říkal jsem ti, že se jí už ani nedotkneš" křičel jako smyslů zbavený Gabriel a vypadal hodně, ale opravdu hodně naštvaně. Jamei se neochotně odtáhl a olízl mi ranku, aby se zacelila. Stáhl si mě za sebe a hrud mu vybrovala varovným vrčením. Dával jasně najevo, že nikomu nedovolí, aby se ke mě přiblížil. Dotkla jsem se jeho ramene a políbila ho zezadu na krk

"To je v pořádku miláčku, nic mi neudělá"tišila jsem ho, ale on mi nedovolil okolo něj projít.
"Okamžitě z ní sundje ty svoje špinavý pracky ty pijavice jedna" procedil nenávistně skrz zuby Gabe a já se na něj zamračeně podívala

"Ty idote kdybys ho nezranil, tak bych ho nemusela donutit, aby se napil mé krve. Slyšels zprávně, on se nechtěl napít, ale já ho donutila. Takže tu přestan dělat tohle divadlo a vypadni"zasyčela jsem na toho idiota a on se na mě zmateně podíval

"Tys mu dala napít dobrovolně?"divil se zmateně a já přikývla. Projel si rukou vlasy a něco si zamumlal pod nosem
"Jamie uklidni se"špitla jsem a on se ke mě pomalu otočil hlavou

"Nic mi neudělá"dotkla jsem se něžně jeho tváře a on se pousmál. Pak se sklonil k mému obličeji a jemně mě políbil na rty. Ode dveří se ozvalo znechucené odrfknutí

"Tos teda klesla Shiro. Vampír? Jako vážně?"ušklíbl se a já ho probodla nenávistným pohledem
"Raději vampír než archanděl"sykla jsem a on se na mě podíval s bolestí vepsanou v očích.