Pravda

14. října 2017 v 10:07 | Rico |  Zánik Lorda Voldemorta
Ahoj tak stal se asi zázrak, ale moje můza se vrátila, takže se snad zase po malých krůčkách vracím ke psaní. Tak jestli to ještě někdo čte, tak si užijte dnešní kapitolu.

Nevím, co přesně mě probudilo z klidného spánku, ale najednou jsem se prudce posadila a zmatené se rozhlédla po pokoji. A pak mi to došlo.

Byl to Charlie.

Klepal se a mumlal že spaní. Jeho čelo bylo celé orosené a ve tváři byl bledý. Už několikrát jsem tenhle stav u něj zažila. Opět se mu zdálo o jeho traumatickem dětství. Nikdy jsem mu neřekla, že mluví ze spaní. Věděla jsem, že by to bral jako svou slabost.

"Musim ji to říct. Musí se rozhodnout. Využil by ji, " nechápala jsem o čem mluví, ale tušila jsem, že se to nějak týká mě. Věděla jsem, že tomu musím přijít na kloub. Zjistím jaké tajemství přede mnou Charlie skrývá. Ať to stojí cokoliv.
Pohladila jsem ho po tváři a políbila na čelo. Téměř okamžitě se uklidnil a ze spánku si mě přitáhl zpět na svou hrut. V tu chvíli jsem i já upadla do říše snů.

"Vypadáš hrozně zamýšlenš krásko, " podíval se na mě při obědě Phoenix a já vzdychla. Uběhly tři týdny od Charlieho poslední noční můry a já stále neměla nejmenší tušení, co přede mnou tají.
"O nic nejde, "pousmala jsem se a on se posměšně ušklíbl. Tak jak to umí jen Malfoy. Občas bych ho nejraději přetáhla něčím po hlavě.

"Tohle namlouvej Blackovi ten ti to možná uvěří," odpověděl a já mu dala lehký pohlavek.
"Neurazej mého nejlepšího přítele "pokárala jsem ho a vzápětí jsem zaúpěla. Jsem opravdu nepoučitelná.
"Počkej vždyť já jsem tvůj nejlepší přítel,"
" Tak to rozhodne nejsi protože jim jsem já,"
"Sklapnete blbouni. Samozřejmě, že její nejlepší kamarádka jsem od dětstvá já,"
Lavina námitek se na mě spustila jako déšt a já se pod vlnou vyčítavých pohledů přikrčila.
"Obcas se vážně chováte jako děcka,"rozsekl to Phoenix á já se na něj vděčně pousmala. Mrkl na mě a ignoroval rozhořčené výkřiky našich přátel. Občas se divím, co tihle lidé dělají ve Zmijozelu.

"Vy všichni jste má rodina, "uzavřela jsem to téma a naštěstí se mi tím povedlo všem zavřít pusu. Milovala jsem každého z nich, ale v tuhle chvíli jsem opravdu neměla náladu řešit takové hlouposti. Zvedla jsem se a zamýšlené jsem se vydala do Komnaty nejvyšší potřeba. Potřeboval a jsem čas a hlavně klid. Něco zásadního mi celou tu dobu unikalo.

Rozhodla jsem se že si sepíšu vše, co o svém tajemnem příteli vím. Nebylo toho mnoho. Ale čím víc jsem nad tím přemýšlela, tím víc mě napadala myšlenka, že ten tajemný muž má něco společného s temnou situaci v Anglii. Mohl by patřit mezi jeho příznivce? Mohl by být snad smrtijed? Rozhodla jsem se dál neotálet a dřív než ztratim odvahu, tak jsem se vydala do jeho sídla.

A ve chvíli kdy jsem neohlášeně vešla do velké pracovny, tak mi vše došlo. Zhroucený muž ležící na zemi u nohou mého zcela ledově se tvářícího přítele a tři černé oblečení muži mi potvrdili to, co jsem hluboko v srdci tušila.
Ta moc.
Tajemství
Důrazny zákaz objevovat se neohlasene
Podivné chování
Jeho sny.

Charlie byl ve skutečnosti Lord Voldemort. Muž, který mohl za smrt tisíce můžu a žen po celé Anglii. Nejednalo se o Smrtijeda. To on všem rozkazoval. Spala jsem s vrahem.
Asi mi z toho všeho přeskočilo, ale moje první reakce byl výbuch smíchu.

"Muj vkus na může je čím dál tím horší " zakroutil jsem sama nad sebou hlavou a všichni muži se na mě ještě víc zamracili pokud to ještě bylo možné.

"Co tu děláš Elizabeth´ ozval se jako první můj strýc Cygnus a já pokrčila rameny. Najednou na mě dolehla realita. Charlie je muž, který může za všechny vraždy. To on stojí za tím vším. Zvedla jsem oči a zadívala se mu do obličeje. Došlo mi, že jsem si celou dobu zahrávala s ohněm, protože ten muž mě mohl bez mrknutí zabít.

"Omlouvám se, neměla jsem...." začala jsem, ale pak jsem se otočila a utekla. Potřebovala jsem se dostat, co nejdál od toho domu, od pravdy a od muže o kterém jsem nic nevěděla. Doběhl mě téměř okamžitě a chytil mě za paži. Pokusila jsem se mu vytrhnout, ale držel mě moc pevně.

"To byl ten důvod proč jsi nechtěl, abych sem chodila bez ohlášení," začala jsem a on zamračeně přikývl.
"Měli jste tu schůze," pokračovala jsem a on na to nic neřekl jen mě pozoroval. Čekal. A já čekala, kdy mě zabije za to, že jsem objevila jeho tajemství.
"Budu bojovat, nezemřu bez boje," řekla jsem roztřeseným hlasem a on se zamračil. Koutkem oka jsem zahlédla, že do chodby večel můj strýc a Abraxas Malfoy.

"Nedovolím ti jí zabít Tome a to moc dobře víš," ozval se Cygnus a já byla v tu chvíli vděčná, že stojí na mé straně.
"Nezáleží na tom čí je dcera. Elizabeth odtud odejde živá a zdravá," přidal se i Abraxas a v tu chvíli se na ně Charlie otočil. Proč mu říkají Tome? Bože jsem tak hloupá. Je jasné, že mi dal falešené jméno. A to jsem tolik pyšná na svou vysokou inteligenci, ale když šlo o něj, tak jsem byla naprosto hloupá a slepá.

"Okamžitě oba odejděte. Hned!" zasyčel chladně a oni sebou trhli, ale zůstali stát na místě. Nechtěla jsem, aby se někomu něco stalo, protože oni nemohli za to, že jsem byla moc zvědavá.
"Bez své neteře neodejdu. Na to okamžitě zapomen," vrátil mu to Cygnus a v tu chvíli z něj šel strach. Šlo o Blacka. Mohl to být můj hodný strýc, který mi jako malé koupil mlédě draka za což ho moje matka mále uřkla. Ale pořád to byl jeden z nejvíce nebezpečných mužů v Anglii.
"Strejdo to je v pořádku. Postarám se o sebe," zadívala jsem se mu do očí a on zakroutil hlavou. Bože proč jsou všichni Blackové tak tvrdohlavý.

"Neublížím jí," zavrčel Charlie/Tom a šlo na něm vidět, že se sotva ovládá. Zvedla jsem ruku a nesměle se dotkla jeho tváře. Ani nevím, proč jsem to udělala, protože to hraničilo s šílenství, ale musela jsem se ho dotknout. Jeho tvrdá maska trochu roztála a já věděla, že jsem v bezpečí.

"Opravdu jsem si zahrávala s ohněm," usmála jsem se na něj a on přikývl. V tu chvíli jsem zapomněla, že tam stojí dva muži, kteří se mě snažili ochránit. Stoupla jsem si na špičky a před jejich zraky jsem ho políbila.

"U merlina...." zaslechla jsem strýce, ale soustředila jsem se jen na muže, který mě sevřel v náručí a do polibku se vložil s takovou intezitou, až se mi málem podlomila kolena.

"Věděl jsem to. Já to u salazara věděl už když se na ní vyptával," ozval se Abraxas a c tu chvíli jsem se od Toma odtrhla, abych se na něj mohla podívat.

"Cože?" zeptala jsem se a Tom tiše zavrčel.

"Mohli byste konečně vypadnout? Musím tady něco vyřesit s Elizabeth," vyzval je znovu, ale už přitom nevypadal tak vražedně. Oba muži stále vypadali nerozhodně, ale kývla jsem na ně a oni se nakonec vydali k východu.
"Tak jak ti mám říkat? Charlie? Tome? Lorde Voldemorte? Nebo tvé oblíbené Pane?" opravdu jsem si zahrávala s ohněm, ale z nějakého důvodu jsem věděla, že by mi neublížil.

"Elizabeth," zakroutil nade mnou hlavou a já se poprvé od chvíle, kdy jsem zjistila pravdu, usmála. Zvedl ruku a pohladil mě po tváři. Díval se na mě jako kdyby nemohl uvěřit, že existuju.
"To je vše na co se zeptáš? Nemás jiné otázky? " nechápal a já vzdychla. Kdyby věděl kolik mám otázek, ale věděla jsem, že to chce čas. Opravdu hodně času. Byla jsem Zmijozel a už dřív, když jsem se zamyslela nad vzniklou situací v Anglii, tak jsem přemýšlela nad tím na jakou stranu se přidat. Věděla jsem, že moje Zmije byly na straně Smrtijedů a Nebelviří se chtěli po škole přidat k bystrozorům. Na mě měl velký vliv můj děda a hrdost na můj původ. Zastávala jsem názor, že magie by měla zůstat jen mezi kouzelníky. Mudlové nás nikdy nemohou pochopit.

"Až budeš chtít, tak mi vše řekneš. Prozatím mi stačí, že konečně znám tvé pravé jméno. A tu část s tvým výběrem povolání. Dej mi pár dní, abych to zpracovala," rozhodla jsem se a na jeho tváří se objevil drobný úsměv. Tyhle chvíle byly tak vzácné a proto jsem je milovala. Každou z nich. Chvíle kdy se usmál.

"Ty se mi opravdu jen zdáš. Každý jiný na tvém místě..." začal, ale já ho probodla vše říkajícím pohledem.
"Ty nejsi jako každá jiná. Jsi moje Elizabeth," dořekl to a já přikývla. Rozhodně si o tom budeme muset promluvit a pořádně, ale v tuhle chvíli jsem jen potřebovala, aby mě obejmul a nepustil. Láska si nevybírá.

"Asi nám nevysvětlíš, kam jsi zase zmizela na celý den, že?" zadívala se na mě Katie a já se zatvářila provinile. V posledních měsících jsem své přátelé hrozně zanedbávala. Za tři měsíce skončíme školu a věšina z nich se ožení a vdá, založí rodiny a už na sebe nebudeme mít žádný čas. Pohledem jsem zabloudila k rudo zlatému stolu a střetla jsem se se stříbrným pohledem svého nejlepšího přítele. Bodlo mě u srdce, když jsem si uvědomila, že jestli se rozhodnu pro Toma, tak navždy ztratím nejen svou rodinu, ale i jeho. Jako kdyby tušil, že se něco děje. Vstal a došel až k našemu stolu. Zmije jeho přítomnost už neřešili. Poté, co mi pomohl se postavit na nohy, když mě Rabastan ponížil, tak ho začali respektovat.

"Promin zlato, slibuju, že se to pokusím napravit. Co takhle v sobotu zajít do Prasinek. Podíváme se po nějakém oblečení," navrhl jsem jí a ona nadšeně souhlasila stejně jako ostatní holky. To už k nám dorazil Sirius a já se postavila na nohy.
"Zřejmě mi budeš chtít taky dát přednášku o tom, že bych neměla opouštět hrad," zadívala jsem se na něj kajícně a on se zasmál. Objal mě kolem ramen a vedl mě ven z Velké síně. Venku bylo krásné počasí a nám odpadla první hodina, takže jsme jí mohli strávit po svém.

"Nejsem tak žárlivý a majetnický jako zmije. Mě stačí, když mi řekneš jestli jsi štastná a on ti nic neprovedl," zeptal se, když jsme došli k jezeru a posadili se na trávu. Vzpomněla jsem si na to, jak mě Tom celou noc pevně svíral kolem pasu.
"Jsem štastná. Jen jsem něco zjistila a potřebuju se s tím poprat, ale slibuju, že kdybych potřebovala pomoct, tak ti řeknu," usmála jsem se na něj a on mě ještě chvíli nedůvěřivě pozoroval, ale nakonec přikývl a začal mi vyprávět o jeho nové objevu. Studentka, která se k nám spolu s rodiči přistěhovala z Itálie. Dávala jsem té chudince maximalná 3 dny.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 MIRA MIRA | 18. ledna 2018 v 20:28 | Reagovat

:-)

2 GawlCaupjor GawlCaupjor | E-mail | Web | 14. února 2018 v 4:42 | Reagovat

seeing purple viagra
<a href=http://bioshieldpill.com/>generic viagra overnight</a>
where to buy viagra over the counter
<a href="http://bioshieldpill.com/">generic viagra</a>
force factor and viagra

3 MirkaRace MirkaRace | E-mail | Web | 1. srpna 2018 v 18:01 | Reagovat

Peels help to eliminate from most age amendments of the skin cover. Procedures effective at any time, recommended for skin of any species. After superficial exposure disappear small wrinkles, epidermis turns out smooth, smooth. Recovery – three days. The middle peeling well copes wrinkles (expression, old, smoothing little scars, eliminates age spots.
Rehabilitation – seven days. Deep peeling conducting in the beauty hospitals. This is most effective operation, but requires long period recovery – about thirty days.
<a href=http://chemicalpeel.in/chemical-peel>benefits of a chemical peel</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama